Vatikán – Papež František dnes ve svém tradičním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyjádřil bolest nad oběťmi útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října a vyzval k ukončení izraelské vojenské operace a k řešení humanitární krize v Pásmu Gazy. Apeloval i na propuštění zbývajících rukojmích zadržovaných Hamásem. V poselství žádal papež také ukončení konfliktu na Ukrajině a na dalších místech světa.
Velkou část poselství věnoval papež kritice zbrojního průmyslu a obchodování se zbraněmi. „Jak můžeme mluvit o míru, když výroba zbraní, jejich prodej a obchodování s nimi jsou na vzestupu?“ prohlásil papež. „Mělo by se o tom mluvit a psát, abychom odhalili zájmy a zisky, které jsou hybateli válek,“ zdůraznil.
SOUVISEJÍCÍ – Papež na Štědrý den znovu vyzval k míru na Ukrajině, v Izraeli a Palestině
„Ať (mír) zavládne v Izraeli a Palestině, kde válka ničí životy lidí. Myslím na ně na všechny, zvlášť pak na křesťanské komunity v Gaze a v celé Svaté zemi,“ řekl papež ve svém poselství předneseném z balkonu Vatikánské baziliky k tisícům lidí shromážděných dole na náměstí.
Kromě Blízkého východu a Ukrajiny zmínil papež také politické, sociální a vojenské konflikty v zemích, jako jsou Sýrie, Jemen, Libanon či Arménie a Ázerbájdžán, a hájil práva migrantů po celém světě.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 25. prosince 2023 Foto: Wikimedia Commons – papež František
1 Komentář
Karel Krejčí
Všichni zde, jsme bez výjimky zhřešili a mnoho z nás jsme ztracenými syny, aniž si to uvědomujeme a připouštíme. Užíváme si iluzorních a dočasných lákadel tohoto světa a když nás o ně „někdo“ (my sami navzájem) připravuje, tak jsme schopni dojít až do takového stavu, že neváháme jeden proti druhému použit jakoukoli formu násilí. Nechceme pochopit a připustit, že ve skutečnosti hrajeme „pouze“ onu zmíněnou roli ztraceného syna. Paradoxem však je, že podle Písma bychom měli dělat vše pro návrat domů, k našemu nebeskému Otci, ale v reálu děláme pravý opak. (To je jistě také důvod, proč vlastně Písmo studujeme a také praktikujeme) Jdeme zaslepeně zcela opačnou cestou. Co má tedy Bůh s námi dělat? Co má s námi dělat, když se nám odsud ve skutečnosti vůbec nechce? Co byste dělali Vy, na místě Boha?