Paříž/Brusel – Ve Francii se loni prudce zvýšil počet protižidovských činů a dosáhl nového rekordu. Stoupl ze 436 v roce 2022 na 1676, uvedla podle agentury AFP Rada židovských institucí ve Francii (CRIF). Za „explozí“ antisemitských činů vidí především teroristický útok palestinského Hamásu na Izrael ze 7. října, po němž následovala válka v Pásmu Gazy. Počet oznámení o antisemitských incidentech se od vypuknutí konfliktu prudce zvýšil také v sousední Belgii, vyplývá ze zprávy belgického antidiskriminačního orgánu Unia.
Yonathan Arfi, předseda CRIF, uvedl, že ve Francii, která má největší židovskou komunitu v Evropě (kolem 500.000 lidí), nikdy dříve počet antisemitských činů nedosáhl takové úrovně. Ještě v 90. letech minulého století jich ročně bývalo několik desítek, po roce 2000 většinou několik stovek.
SOUVISEJÍCÍ – Mladík v Ottawě plánoval podle zdejšího starosty útok na Židy
Téměř 58 procent loňských protižidovských činů směřovalo proti jednotlivcům – šlo například o fyzické násilí nebo výhrůžná slova či gesta. Kolem 13 procent činů se odehrálo na školách, zejména středních. „Jsme svědky omlazování pachatelů antisemitských činů,“ uvedl Arfi, podle něhož jsou poprvé po dlouhé době mladší generace náchylnější k antisemitským předsudkům než generace jejich rodičů a prarodičů.
Za katalyzátor protižidovských projevů má Arfi útok Hamásu na Izrael, po němž počet antisemitských činů stoupl více než desetinásobně. Zatímco v létě jich bylo kolem 40 měsíčně, za říjen 563, listopad 504 a prosinec 175.
Někteří lidé se kvůli tomu podle Arfiho mohou bát dávat na veřejnosti najevo, že jsou Židé. „Hrozí, že se Židé stanou ve veřejném prostoru neviditelnými,“ varuje.
Belgický orgán bojující proti diskriminaci uvedl, že od 7. října do 7. prosince loňského roku obdržel 91 oznámení týkajících se konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, zatímco za celý rok 2022 to bylo 57 oznámení. Z 91 oznámení se 66 „jasně“ týkalo židovského původu osoby nebo komunity, včetně případů popírání holokaustu, osm se odkazovalo na palestinský či arabský původ nebo islám.
Většina oznámení se týkala nenávistných zpráv, více než polovina z nich se objevila na internetu, ale úřady zaznamenaly i nápisy ve veřejných prostranstvích, či případy napadení, upozorňuje Unia. Orgán ve zprávě konstatuje, že „ačkoli většina (hlášených) incidentů neporušuje zákon, vytváří de facto nepřátelskou atmosféru, zejména vůči belgickým Židům“. Belgická židovská komunita čítá podle odhadů AFP zhruba 30.000 lidí.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 25. leden 2024 Foto: Pixabay – ilustrační
