Brusel – Navzdory údajné snaze pákistánské vlády podpořit více sociálních a politických svobod a omezit nábožensky motivované násilí a nenávistné projevy, jak pákistánské, tak mezinárodní organizace pro lidská práva nadále vyzývají většinově muslimskou zemi, aby zavedla lepší ochranu pro ženy a náboženské menšiny.
EP Today informuje, že všechny menšinové náboženské skupiny čelí intenzivní hrozbě fyzického pronásledování, stejně jako rozsáhlé stigmatizaci na základě své víry, která je omezuje v tom, aby si užívaly svobody, na které mají právo.
V Pákistánu zažilo zejména křesťanské společenství zvýšenou diskriminaci a útlak. Praktikující křesťané v Pákistánu čelí pochmurné realitě včetně únosů, nucených konverzí a útoků na kostely, tvrdí se ve zprávě.
Velkým problémem je dopad zákonů o rouhání na všechny náboženské menšiny, včetně křesťanů. Historie zákonů o rouhání v Pákistánu se datuje až do koloniální éry, kdy země, která je nyní Pákistán, byla stále součástí britské Indie. Pákistánský trestní zákoník stanoví trest pro každého, kdo znesvěcuje Korán nebo jméno proroka Mohameda.
Z tohoto důvodu mnoho mezinárodních organizací pro lidská několikrát odsoudilo vládu a vyzvalo k zrušení zákonů o rouhání. Amnesty International označilo zákony za „neslučitelné s mezinárodním zákonem o lidských právech“.
Amnesty International a další mezinárodní organizace tvrdily, že ti, kteří jsou obviněni z porušování zákonů o rouhání, často nedosáhnou spravedlivého procesu: „vágně formulované zákony, nízká úroveň důkazů vyžadovaná pro odsouzení a způsob, jakým jsou obvinění často nekriticky přijímána policií, orgány činnými v trestním řízení, a dokonce i soudci u soudů,“ mají důsledky pro osoby obviněné rozšířením hrozby a zastrašováním jak veřejnosti, tak úředníků.
Jedním z nejpozoruhodnějších příkladů, v nichž byl zákon o rouhání zneužit, byl případ Asie Bibi. Pákistánská křesťanka Asia Bibi, která byla loni zproštěna obvinění z rouhání a po osmi letech propuštěna z vězení, odcestovala z Pákistánu.
Asia Bibi byla zatčena v roce 2009 po hádce s muslimskými ženami, které následně tvrdily, že urazila proroka. O rok později ji soud uznal vinnou a vzhledem k tomu, že v Pákistánu se urážka islámu trestá smrtí, ji poslal na popraviště. Verdikt ale loni v říjnu zvrátil nejvyšší soud, který dospěl k závěru, že žalobci nebyli schopní dokázat, že souzená žena porušila zákon.
Sama Bibi odmítla, že by proroka urazila. Od svého propuštění z vězení se skrývala na neznámém místě. Osvobození křesťanky totiž vyvolalo v zemi značné protesty radikálních muslimů, které se úřadům podařilo zmírnit až poté, co slíbily, že Bibi nedovolí odcestovat do zahraničí. Radikálové rovněž varovali, že Bibi zabijí.
-mn- Foto: ACN Slovensko – rodina Asie Bibi
