Část katolických biskupů odmítá žehnat homosexuálním párům, jak povolil Vatikán

Lusaka/Varšava – Část katolických biskupů se vzepřela linii vytyčené papežem Františkem, který novým dokumentem schválil praxi žehnání stejnopohlavním párům. Otevřeně to odmítají například hodnostáři v některých afrických zemích, v nichž je často homosexualita postavena mimo zákon, proti se postavila rovněž polská biskupská konference, napsala dnes agentura AP.

Vyostřené reakce na vydání dokumentu s latinským názvem Fiducia Supplicans, který umožňuje žehnat nesezdaným párům i svazkům homosexuálů, podle AP ukazuje, jak je církev v této otázce rozdělená a jak silná v ní existuje opozice proti liberálnějšímu kurzu nastavenému současným papežem.

SOUVISEJÍCÍKatoličtí kněží budou smět žehnat homosexuálním párům, rozhodl Vatikán

Biskupská konference v Zambii oznámila, že v zemi se žehnání stejnopohlavním párům provádět nebude. Také biskupové v Malawi uvedli, že žehnání „stejnopohlavním svazkům jakéhokoli druhu“ není možné. V obou těchto afrických zemích jsou homosexuální styky trestné a hrozí za ně dlouhé vězení. Podle organizace Human Dignity Trust, která hájí práva lidí z komunity LGBT+, kriminalizuje homosexualitu 31 z 54 afrických zemí.

Opozici proti nové politice Vatikánu neobvykle silně vyjádřila rovněž polská biskupská konference. Její mluvčí Leszek Gensiak uvedl, že manželství je výhradně svazkem mezi mužem a ženou a sexuální styky mimo toto uspořádání jsou „vždy přestupkem proti boží vůli“.

Kazašský biskup Athanasius Schneider v prohlášení napsal, že postup Vatikánu je „obrovský podvod“ a že by si kněží měli být vědomi toho, že povolit žehnání stejnopohlavním párům je zlo. Kazašský arcibiskup Tomasz Peta duchovním ve své arcidiecézi žehnání rovnou zakázal.

Představitelé katolické církve v dalších zemích, například v Nigérii, Keni, Ghaně nebo Jihoafrické republice, volají po tom, aby Vatikán svůj krok lépe vysvětlil a dal jasně na srozuměnou, zda dokument znamená oficiální přitakání stejnopohlavním svazkům.

Dokument Fiducia Supplicans tento týden zveřejnilo vatikánské Dikasterium pro nauku víry. Dalo v něm na srozuměnou, že stejnopohlavní svazky neuznává a nepovažuje je za rovnocenné manželství. Žehnání však kněžím povolí, protože ho považuje za „prosbu Bohu“.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK Datum: 22. prosince 2023 Foto: Pixabay – ilustrační

Tags: ,,,

7 Komentáře

  1. Toto bude velmi nepříjemné pro Církev bratrskou. Ta je silně orientovaná na římskokatolickou církev, jejíž hodnostáři jsou pro vedení i členy CB často autoritami. Pokud byli katolíci v něčem konzervativní, bránilo to nástupu progresivismu i v CB. Nyní, zdá se, nebude příklon CB ke křesťanskému wokeismu již ničím brzděn.

    Odpověď
  2. Petr niederhafner

    Přidávám svůj názor na výše uvedenou poznámku pana Kartouze. Znám prostředí katolické církve a částečně i cirkve bratrské. Bratrská cirkev není silne orientovaná na cirkev katolickou. Přeji vše dobré

    Odpověď
  3. S poznámkou pana Kartouze také nesouzním. Znám prostředí katolické církve i CB. CB se mi nikdy nejevila jako silně orientována na církev katolickou. Její silnou stránkou (CB) však je, že dokáže být dialogická, což dokazuje velmi slušně i její předseda. Dialog neznamená automatický souhlas úplně se vším, ale vyjasňování pozic. Pokud jsou někteří katoličtí hodnostáři autoritami pro členy CB, je to velmi pravděpodobně způsobeno kvalitním poselstvím. Toto oslovuje střední proud, tj, proud, který není příliš vyhrocený do krajních pozic, které se najdou i v CB jako všude jinde. Krajní pozice odmítají dialog, záměrně zvyšují ekumenické napětí a někdy predikují scénáře výše uvedené, jejichž užitečnost je nulová. Samozřejmě lze přát jen dobré, ale nesouzním.

    Odpověď
  4. Martin Hambálek

    Že by zrovna Církev bratrská (vedení i členové) šilhala po tom, co udělaji nebo co prohlásí římskokatoličtí hodnostáři – tak tohle tvrzení mi připadá jako výplod ne úplně zdravého mozku. Ale je pravda, že se obávám obecně sekulárního vlivu, se kterým se bude muset poprat asi každá současná církev. A jak je vidět, ne každá asi úspěšně.

    Odpověď
  5. Poslouchala jsem shodou okolností podcast Davida Nováka ohledně masakru na Filosofické fakultě. David Novák kritizoval skutečnost, že bohoslužba za oběti byla pouze v katolické režii a nebyla ekumenická. Také kritizoval kázání J. Graubnera. D. Novák zdůraznil, že katolická církev není reprezentantem křesťanství. David Novák si také opakovaně stěžuje na nedostatek mediálního prostoru, který je dle něj dáván spíše zástupcům katolické církve.

    Na bohoslužbu jsem se nedívala, kázání jsem neslyšela, na zemřelé i přeživší jsem myslela. Proto si z důvodu i této kritiky nemyslím, že by CB byla závislá na katolické církvi nebo na ni silně orientovaná. Mně osobně skutečnost pouze katolické bohoslužby nevadí, ačkoli pěstuji ekumenu a navíc do pozadí toho nevidím. Pokud by to mělo být jinak, jistě se o tom dá se zástupci církví komunikovat.

    Odpověď
  6. Co vím, tak CB reflektuje vlastní tradici, ale neuzavírá se jiným tradicím. Ekumenické vztahy s CB intenzivně pěstuji, nedávno jsme byli u přátel a společně se těšíme na ekumenickou bohoslužbu tentokráte u nás. K CB říkám, že ač jsou v ní různé proudy, tak mě vřele a otevřeně přijala. To, že jsem tam nezůstala, je jiná věc. Tam jsem si ale uvědomila, jak je důležité dialogické vedení církve a komunikace. V této církvi jsem v rámci ekumenických vztahů nezažila výraznější teologické excesy, čímž se lišila od jiných protestantských denominací, kde to bylo častější. Myslím si, že otevřenost ekumenickým vztahům není v CB náhoda, ale produkt zdravého myšlení neuzavřeného do vlastní bubliny. A toto nevidím jako podlézání katolické církvi.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář