Dan Drápal: Jak žít bez odpovědí

Jsem rád, že se mnozí křesťané věnují takovým chvályhodným iniciativám, jako je šití roušek nebo pomoc seniorům. Rychlé a praktické reakce jsou jistě dobrou odpovědí na nastalou situaci.

Nicméně mnozí křesťané (a tato množina se patrně s výše jmenovanou do určité, možná značné, míry překrývá) si kladou různé otázky, které bych snad mohl shrnout do trojice:

  1. Je to Boží soud?
  2. Je to satanský útok?
  3. Co na to kniha Zjevení?

Na první dvě otázky lze jistě odpovědět, že možnosti v nich zmíněné se navzájem nevylučují. Satan je původcem zla a jeho cílem je naše záhuba. Proto miluje epidemie, paniku, hledání obětních beránků – a možná i teologické hádky o to, zda je to Boží soud či satanský útok. Setkal jsem se s názorem, že milující Bůh by na své děti, které Boží Syn vykoupil, neseslal takové trápení. Takže to určitě musí být od Satana. Pak bychom ale my, co patříme Pánu, měli být ochráněni, nebo snad ne? A tak mnozí radí, abychom nad sebou vyznávali slova 91. žalmu: Nebudeš se bát nočního děsu, ani toho, že ve dne přiletí šíp, ani moru, obcházejícího po setmění, ani zhouby, jež ničí za poledne. Po tvém boku padne tisíc, deset tisíc po tvé pravici, k tobě se to nepřiblíží. Jistě uvidíš na vlastní oči, ano uzříš odplatu ničemům. A mnozí, kteří takto vyznávají, budou skutečně ochráněni. Toto slovo se na nich naplní. Co když ale zemřou i někteří křesťané? Co když zemře někdo z našich blízkých, o jehož zbožnosti nebylo pochyb? Pak, myslím, budeme mít trochu problém. Tedy pokud nebudeme mít příliš ztvrdlé srdce. Se ztvrdlým srdcem budeme pyšní na svou víru, kterou druzí neměli, a proto zahynuli. Budeme v tom mít jasno.

Aby bylo jasno – výše uvedeným veršům věřím. A myslím si, že se v mém životě v různých podobách vícekrát naplnily. Domnívám se ale, že musíme mít rozeznání, které dává Duch svatý, abychom věděli, kdy a jak je na sebe (nebo na někoho jiného) vztáhnout.

Co můžeme druhým dát? Můžeme jim ukázat cestu k jistotě spasení. Můžeme lidem říkat, že pokud vyznají svůj hřích a složí svou naději v Ježíše, mají život věčný a nemusí se bát. To jim říkat můžeme. Ale neslibujme jim, že je nesklátí koronavir – tedy pokud nemáme v té věci zvláštní zjevení od Boha.

Nastane-li situace, jaká je teď – a vlastně vždy, když se situace společnosti zásadním způsobem promění – vede nás to k tomu, abychom si položili vážnou otázku: Žiji ve skutečné víře? Nebo žiji v sebeklamu? Důvěřuji Bohu a jeho Slovu, nebo za víru považuji přesvědčení, že Ježíš existoval? Mám v Ježíše důvěru, nebo na něj mám pouhý názor (který ovšem považuji za správný)?

Pokud žijeme ve víře, víme důležitou věc: Důvěřovat je víc než rozumět. Můžeme důvěřovat Bohu, že bez jeho vědomí nám nespadne ani vlas z hlavy, ale nemusíme umět vysvětlit, co přesně se děje a proč. A s tím souvisí druhá důležitá pravda: Nezáleží tolik na okolnostech, více záleží na tom, jak na okolnosti reagujeme. Bůh nám mnohdy nedává plně porozumět tomu, co se s námi a kolem nás děje. A přesto mu velmi záleží na tom, jak na dané okolnosti budeme reagovat.

A teď ještě ke třetí otázce: Co na to kniha Zjevení? Jedna odpověď by mohla znít: Nic. Zjevení nezmiňuje ani holocaust, což je událost nebetyčného duchovního významu. Nezmiňuje ani španělskou chřipku, na niž před sto lety zemřelo nesrovnatelně více lidí než nyní na COVID-19. Za pozoruhodně malé pozornosti tehdejších médií. Takže kdo hledají v Písmu předpovědi těchto událostí, budou buď zklamaní, nebo budou Písmo hodně „natahovat“, aby jim to vyšlo.

Ale existuje i druhá odpověď: Zjevení dává odpovědi na řadu otázek, které si klademe. Tím, že v nás vyvolává ještě další otázky. Jak to, že lidé nečinili pokání, když na ně doléhaly pohromy? Jak to, že neuvěřili dvěma svědkům? Jak to, že se téměř všichni vydali za šelmou? Jak to, že si posílali dárky, když byli dva svědkové zabiti? A mohli bychom aktualizovat: Jak to, že se neobrátili, když udeřila tsunami a zahubila dvě stě tisíc lidí? Těmto věcem porozumíme, když se ocitneme přímo v takových událostech. Pak nastane úžasný „aha efekt“. Najednou nám to bude jasné. Dokud čteme knihu Zjevení v pohodlné lenošce a přemýšlíme, který z nabízených jízdních řádů je nejlepší, možná té knize rozumět ani nemůžeme. To není nabádání, abychom tu knihu nečetli. Pán Ježíš řekl, že Duch nám připomene vše, co Ježíš říkal. Když tu knihu nebudeme znát, nebude nám Duch mít co připomínat. Jen se připravme na to, že až „to“ nastane, bude to hodně jiné, než jsme si představovali.

Nakonec jedno varování – a možná jeden úkol pro nás. Slyšel jsem z hodnověrných zdrojů, že v některých postižených obcích jsou lidé hrozně naštvaní na ty spoluobčany, kteří do obce koronavir „zavlekli“. Taková věc může na desetiletí podvázat sousedské vztahy. Přitom si nedovedu představit, že by to někdo udělal schválně. Je to ovšem situace přímo stvořená k tomu, abychom se snažili být mírotvorci. Jak skrze modlitby, tak skrze přímé rozhovory se zúčastněnými. Patrně to nebude jednoduchý úkol. To ale není důvod, proč se nesnažit. Budete-li působit pokoj, budete nazváni Božími syny.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

 

 

Autor je teolog a publicista  Datum: 25. března 2020  Foto: Pixabay – ilustrační

 

Tags: ,,,,,

22 Komentáře

  1. Autor komentáře nepochybně s dobrým úmyslem naráží na vznik konfliktních vztahů v případech, kdy je zcela jasně znám a označen viník přenosu virové nákazy, jejímž důsledkem je nařízená izolace určité skupiny lidí nebo celé obce. Je zde však zásadní otázka a všichni si ji nepochybně dokážeme položit: zda příčinou je úmyslné nerespektování správných nařízení odpovědných orgánů – a pak se tedy jedná o svévoli – nebo v podstatě nezaviněná nákaza s poctivou snahou o minimalizování přenosu nákazy na sebe nebo i svého okolí. S prvním případem je jistě problematické se ztotožnit. Zde se ale projevuje vzájemná provázanost nás samých, ale především to, jak hodnotíme a pohlížíme jeden na druhého. Ano, nemilosrdně nás kosí nemoc, ale té nemoci předchází ještě jedna, která nás upozorňuje na celkové onemocnění současného světa. Vztah světa k jeho samotnému Stvořiteli.

    Odpověď
    • Daniel Pszczolka

      Ano jako křesťane máme být zodpovědní ale platí i b . Spasitel nás vede k tomu, abychom odpouštěli i to co se zdá být neodpustitelné.

      Odpověď
  2. Petra R. Kaprálová (PRK)

    Tak kdy a pro koho tedy platí Žalm 91? Jen když mám zjevení, že platí? Přiznám se, že se mi takové vysvětlení úplně nelíbí! A navíc, co je to za argument, „co když“, to je spíš pochybnost. Které verše pak tedy platí vždy a které jen někdy? –

    Odpověď
    • Jak se píše v Žalmu, Hospodin se má k upřímnému upřímně a k převrácenému převráceně. Bpží slovo platí stále, nezávisle na mých postojích, ale „mám-li z toho něco mít“, musím mít zjevení Ježíše a slovo, které čtu, musí být oživené Duchem svatým.
      Jako pastor jsem musel mnohokrát sloužit lidem, kteří se „stavěli na Boží Slovo“, ale ono se nenaplnilo. Někteří odpadli, někteří si zoufali. Někteří se po čase vrátili k Pánu se zralejší vírou.
      Můžete říci: Žalm 91 platí pro všechny. Pak ovšem musíte vysvětlit, čím to, že někdo, kdo toto slovo vyznával, přesto umřel. Většinou lidé říkají, že měl malou víru. Nebo žádnou. Máte jiné řešení?

      Odpověď
      • Petra R. Kaprálová (PRK)

        Děkuji za odpověď. Asi ano, slovo musí být oživené Duchem, a Ten vzbuzuje víru.

        Můj názor je ten, že to slovo platí pro všechny (a to ve fyzickém významu), a že problém je opravdu v chybějící víře, ale nemyslím to tak, aby se to někoho dotklo. Spíš to myslím tak, že mít je víru je pro křesťana milost. Např. to byl konstantní problém učedníků. Jestliže neschopnost vyhnat zlého ducha problém víry, anebo neschopnost chodit na vodě byl problém víry, tak za sebe si tu výtku musím nechat líbit.

        Odpověď
    • Pro paní Kaprálovou. Záleží na tom, co si kdo představuje, že má z Žalmu získat. Pan Drápal má zřejmě představu, že citovaný text se týká především našeho fyzického zdraví.

      Ano jedná se o zaslíbení. Ale v jiném smyslu, než že by zde Bůh věřícím smrtelníkům sliboval nesmrtelnost zde na zemi.

      Jednak je to jeden z tzv. mesiášských žalmů, proroctví o Kristu a o Jeho slávě. A v druhé řadě je o Boží ochraně věřících v Krista před morem hříchu, což je ta nejhorší smrtelná nemoc na světě. Tělo podléhá smrti ale duše je věčná. Např. L 12:4-5: „Pravím vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, a potom již nemají, co by učinili. Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má pravomoc vás po zabití uvrhnout do Gehenny. Ano, pravím vám, toho se bojte.“
      O fyzickou ochranu zdraví se jedná také, ale je to až třetí význam toho textu.

      Odpověď
  3. Ano 1. a 2. se nevylučují neboť je psáno :

    23Zavolal je k sobě a mluvil k nim v podobenstvích: „Jak může Satan vyhánět Satana? 24Je-li království proti sobě rozděleno, takové království nemůže obstát. 25Bude-li dům proti sobě rozdělen, takový dům nebude moci obstát. 26Jestliže Satan povstal sám proti sobě a rozdělil se, nemůže obstát, ale je s ním konec. 27Avšak nikdo nemůže vejít do domu siláka a uloupit jeho majetek, jestliže siláka nejdříve nespoutá, a teprve pak vyloupí jeho dům. 28Amen, pravím vám, že všechno bude lidským synům odpuštěno, prohřešení i rouhání, jakkoliv by se rouhali. 29Kdo by však vědomě promluvil zle proti Duchu Svatému, nemá odpuštění v tomto věku, ale je vinen věčným prohřešením. “

    Citace : „Co když zemře někdo z našich blízkých, o jehož zbožnosti nebylo pochyb?“

    To by mě zajímalo jak pisatel pozná zbožnost bez pochyb ??? Zajímalo by mě tedy jestli nemá pochyb o zbožnosti papeže ???

    Dle mého názoru určit zbožnost bez jakýkoliv pochyb dokáže jen jediný Bůh – Svatý Duch

    Vrtá mi hlavou spíše jiná věc… pokud živí budou závidět mrtvým není lepší být živým mrtvým než zůstat v domě silákově ???

    Co se týče těch lyžařů co to sem zavlekli jsou to nemocní egoističtí lidi, kteří nemají lásku k druhým ale jen sami k sobě. Je třeba jim odpustit a modlit se za ně aby se nestali na věky majetkem siláka v jeho novém domově – pekle.

    Odpověď
  4. Nedávno jsem o tom četla:
    „Disciplína českých občanů – holt na některé je potřeba bič. Zejména na lyžaře, co to sem ze dvou třetin zavlekli, a ještě se tím chlubí. Trojka z chování a po škole. Tak tři měsíce aspoň. Nejsem příznivec středověkých pranýřů, ale… Málem jsem se k nim opět přiklonila. Proč brát ohledy na ty, kteří neberou ohledy na nikoho?“ (http://blog.aktualne.cz/blogy/jana-hamplova.php?itemid=36090)

    Tak nevím, jestli se tím někdo chlubil, že sem zavlekl epidemii. Je možné, že se takoví lidé našli, ale určitě nelze paušalizovat a říkat: všichni, co byli v Itálii, patří na pranýř, protože nebrali ohledy. Dopředu přece nikdo netušil, jak vážná bude ta krize.
    Vždyť naši občané měli svobodu cestovat. A doufám, že zase budou.

    Odpověď
  5. Žít bez odpovědi je někdy opravdu hodně těžké. Ale díky Bohu, On je s námi a Duch Svatý nás utěšuje a někdy i odpovědi časem zjevuje. Myslím si a je to nádherné, že ikdyž jsme kolikrát naštvaní, proč Bůh něco dopustil a nevysvětluje nám to, tak On to naše naštvání chápe.

    Odpověď
  6. Pán Bůh nemusí lidi trestat, protože lidé se někdy vytrestají sami svým chováním. Když na táboře vypukne salmonelóza, může to být nedbalostí nebo neúmyslně – a je po táboře. Obyčejně se to obejde bez obětí, ale příjemné to asi není. S coronavirem to bylo asi nějak podobně, pouze tu infekci není tak snadné zlikvidovat a není na to lék a lidé umírají.

    Odpověď
  7. Pokud budeme chápat veškerá zaslíbení doslovně a budeme dokazovat, že – „toto“ – je přesně můj případ a shoduje se s „tímto nebo tímto konkrétním zaslíbením“ v Písmu, s největší pravděpodobností budeme zklamáni. My přece žijeme v době, kdy si máme být jisti, že skrze nás žije Kristus. On samozřejmě nemůže jednat v rozporu s těmito zaslíbeními, ale ještě důležitější je naplňovat Boží vůli a tu je schopen za nás naplnit pouze Kristus – v tom přece spočívá naše jedinečná svoboda, kterou nelze ničím nahradit nebo zaměnit.

    Odpověď
  8. Olga Nedbalová

    V dnešním Denním zamyšlení je napsáno: „Hospodin žádá, abychom se neptali na jeho záměry, nýbrž abychom naplňovali dar života jemu k radosti.“ Plně s tím souhlasím. A modlím se za lidi, kteří osamoceni umírají po celém světě. Podrž Pane jejich ruku a proveď je tmou. Vím, Pane, že ty budeš konečný vítěz nad zlou mocí, ať se děje cokoliv. Ty jsi ta Pravda, Cesta i Život.

    Odpověď
  9. Arnošt Kobylka

    Jen poznámku k tomu závěru: Určitě má autor, Dan, pravdu. Ale mnohým přijdou „italští lyžaři“ jako nafoukaní zbohatlíci (jakkoliv tam tu a tam jezdí i lidé mírně podprůměrných příjmů), kteří to sem zatáhli. A neměli odpovědnost.

    Potíž je, že divadelní představení běží velmi rychle a my jsme ve fázi, kdy se stisklo tlačítko nouzového zastavení jaderné elektrárny. V Černobylu to byl poslední úkon k výbuchu.

    Málokdo z nás byl odborník a vláda tehdy neměla odvahu byť jen prohlásit celou severní Itálii za nebezpečnou zónu. Aby nepoškodila část byznysu. Cestovky a pojišťovny. Ty se pak tvářily, že jet musíte, jinak nedostanete zpět nic. (Ne že bych si myslel, že je správné vše nechat na cestovkách, na restauracích, kadeřnících… Je to vis major a ztráty by se měly dělit v celé společnosti.)

    A co víc, ani dnes se neví, zda jiný scénář by nebyl mírnější pro společnost a přiměřeně stejnou ochranou pro citlivé osoby. Jsou lidé, kteří jsou o tom přesvědčení. Vir částečně ničí tělo tím, že vyvolá přehnanou imunitní reakci. Možná podobně ničí i společnost. Já sám nevím.

    Ale právě proto, že nemůžeme toto posoudit a vlastně ani nedokážeme odpovědět na související etické otázky (jak moc se má společnost obětovat, aby chránila jiného hříšníka – tlustého diabetika, jako jsem já), tak bych nesoudil ty „lyžaře“.

    Odpověď
    • Olga Nedbalová

      Souhlasím, připomíná to pořekadlo: „Po bitvě je každý generál.“ My křesťané nemáme nikoho soudit. Máme nést Kristovo evangelium. Pravdivě o něm svědčit. Na tom se, myslím, shodneme všichni. A nemusíme nutně o Kristu svědčit úplně stejným způsobem, někdo se modlí, někdo šije roušky, někdo umí dodat naději. Všechno je potřeba. Každý má jiný dar Ducha svatého. Nepropadněme farizejské touze být lepším křesťanem než druzí, nebo pokušení povyšování se nad hříšníka.

      Odpověď
    • Já si myslím, že ta opatření jsou mírně přehnaná, ale soudím, že lépe je přehánět než vystavovat společnost nebezpečí. Ať je klidně i přísná karanténa, jen když to bude dočasné. Mám ovšem poněkud obavy z reakcí lidí, z nichž někteří se až příliš snadno smiřují s dlouhodobým uzavřením hranic. Říkají, že „ono to přece mělo něco do sebe“ (když na těch hranicích byl ten ostnatý drát).
      Mám z toho obavy, protože můj syn s rodinou žije dlouhodobě v Německu. A nemá v úmyslu se vrátit do ČR.

      Odpověď
      • Olga Nedbalová

        Myslím, že z čistě ekonomického hlediska nelze uvažovat o dlouhodobém uzavření hranice. Ostatně proto zatím nákladní doprava funguje a že kamiony řídí živí lidé, kteří mohou být také nositelé koronaviru, se nikdo moc nezmiňuje. Na tomto stavu je smutné, že nutí lidi k izolaci. Já pracuji z domu. Uvažovala jsem, že půjdu pomoci do sociálních služeb, které se zabývají domácí péči o staré lidi. Nakonec jsem od toho upustila. Budu muset více cestovat = zvýší se u mě riziko nákazy. Osobně jsem typ člověka, který se rychle ze všeho dostane, nejsem prakticky nemocná. Takže ideální typ bezpříznakového nosiče. Tím pádem mohu starého člověka nakazit a co je pro mě lehké bolení hlavy, může být pro něho smrtelná nemoc. Proto jsem se rozhodla alespoň se modlit za ty, co musí snášet samotu. A jak je vidět, nejsou to jenom ti nejstarší občané. Trpí i ostatní, co jsou odděleni od svých rodin. Doufejme a modleme se, aby situace co nejrychleji pominula a my mohli zase bez obav být v kontaktu se svými blízkými. Pomůže i četba Písma, zopakovat si zaslíbení skrze víru v Krista (viz. Karel Krejčí zde v diskusi 25.3.) a nenechat se ohromit strachem. Je přirozené se obávat, ale strach nás nesmí paralyzovat. K tomu nám dopomáhej Bůh.

        Odpověď
      • Arnošt Kobylka

        Moc rozumím, dělám pro mezinárodní společnost, která má v Praze centrum, kde pracují lidé pocházející od Portugalska po Kazachstán a od Pobaltí po Albánii (i kvůli jazykům) a všichni jsme dnes doma, do práce ani nesmíme. A předtím jsem spoustu let pracoval pro velkou společnost na jejích projektových zakázkách po Evropě. A docela jsem měl po cestování absťák… A asi ho budu mít dál.

        Odpověď
  10. A ohledně toho Žalmu 91. Je fakt, že někteří křesťané jej v těchto dnech rozesílali. I já jsem ten žalm dostala v mailu. Váhala jsem ovšem, zda je vhodná doba rozesílat ho dál. Nakonec jsem se rozhodla, že na poslaný žalm 91 odpovím žalmem 49. Prostě se mi zdál pro tuto chvíli vhodnější.

    Odpověď
    • Olga Nedbalová

      To jste mě paní Hájková překvapila, že zrovna tento žalm byl přeposílán. Žalmů je přece daleko více. Osobně si myslím (ale nejsem teolog), že ke čtení Písma je nutné přistupovat komplexně. A nikdy nezapomínat na toto:
      37 Ježíš mu řekl: „‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ 38 To je první a největší přikázání. 39 Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ 40 V těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“Matouš 22:37-40
      Také se mi líbí vysvětlení pana Arona ohledně vnímání tohoto žalmu (ochrana před morem hříchu). V souvislosti s tím mě udivuje, proč Žalm 91 posílat zrovna v této době. Hřích nás přece ohrožuje pořád, bez ohledu na okolní svět. Možná v dobách míru a poklidného dřímání jsme hříchem ohrožování ještě více. On se hřích hrozně rád maskuje za takové nevinně vypadající záležitosti každodenního běžného života. Ale přitom je stále odporný a možná ještě více nebezpečný než zjevné hřešení.

      Odpověď
  11. Jen pro srovnání – na světě prý DENNĚ umírá:
    – 4400 lidí na tuberkulózu
    – 1400 dětí na infekční průjem v důsledku chybění nezávadné pitné vody
    – 1700 dospělých a 1500 dětí na malárii
    – asi 2000 lidí na AIDS (včetně dětí)
    – asi 13000 lidí na rakovinu
    A tak by se dalo pokračovat….

    Odpověď
    • Olga Nedbalová

      Ano, přesně tak, ale dokud většina lidí nemá problém přímo za humny, tak ho prostě neřeší. Je to šok pro západní civilizaci, která si myslí, že má všechno pod kontrolou. Přesně o tomto jsem přemýšlela, proč se například Ebola tak razantně neřešila. Protože je černochů hodně a když jich pár tisícovek umře, tak tím líp? Lékaři bez hranic běžně pracují v podmínkách, které jsou nyní v Itálii a Španělsku (spíše ale daleko v horších). Západní civilizaci a potažmo nám chybí pokora. Také mám ráda ekonoma pana Sedláčka, už od dob studia na VŠ. Vždy tvrdil, že vyspělá ekonomika by neměla jít cestou neustálého kvantitativního růstu, ale spíše kvalitativního. A neměli bychom přitom zapomínat i na ty méně ekonomicky vyspělé země. Nejde o to dělat ráj na Zemi, to už za nás daleko lépe vyřešil Ježíš Kristus a Jeho věčné království. Nicméně jsme skutečně nabádáni k pomoci bližním a tím nejsou myšleni jen geograficky blízcí lidé.

      Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář