Dan Drápal / Morální dilema

Pan prezident Zeman prohlásil, že bude vetovat jednoho z kandidátů na ministerský post v nové vládě a podle všeho jde o Jana Lipavského, kterého do nové vlády vyslali Piráti. Je zřejmé, že Jan Lipavský je kritický vůči Rusku a Číně. Pokud jde o mne, pak to mi ani trochu nevadí. Je prý ale kritický i vůči Izraeli, a to mi vadí hodně. Takže pokud jde o Rusko a Čínu, jsem na jedné lodi s Janem Lipavským, pokud jde o Izrael, pak je mi blízké stanovisko prezidenta Miloše Zemana. Je to asi jediný významný styčný bod našich preferencí.

  Chvilku jsem brouzdal na internetu a nenašel jsem žádné podrobnosti o protiizraelských sentimentech pana Lipavského. Všude se jen píše či naznačuje, že nějaké má. Přiznávám se, že brouzdat na internetu moc neumím a taky mě to moc nebaví. Možná toho, milý čtenáři, o tomto tématu víš mnohem více než já. 

   SOUVISEJÍCÍDan Drápal / Můj problém s Piráty

Předpokládám, že jeho vztah k Izraeli bude asi kopírovat většinový postoj Evropské unie. K lítosti některých nejsem sžíravým kritikem EU a nejsem pro vystoupení z ní. Nicméně postoj EU vůči Izraeli považuji za hanebný. V pomyslné kolonce (a v mém případě není zcela pomyslná, opravdu si ji vedu) pro a proti EU je postoj EU vůči Izraeli na prvním místě mé kolonky „proti“. 

  Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Znamená to ale, že schvaluji postoj pana prezidenta?

Nikoli. Jeho jednání se zakládá na takové interpretaci ústavy, kterou z odborníků téměř nikdo nesdílí. Naprostá většina ústavních právníků (ale i politiků) je přesvědčena, že prezident žádné veto vůči jednotlivým kandidátům na ministry nemá a jeho jednání je tedy jen svévolný kapric. A protože nevěřím na zásadu „účel světí prostředky“, nemohu si přát, aby prezident svůj názor na pana Lipavského prosadil, jakkoli věcně bych v této věci stál na straně pana prezidenta. 

SOUVISEJÍCÍDan Drápal / Bůh nám chce něco říci

Počínání hlavy státu je o to neomluvitelnější, jsme-li uprostřed pandemie a kdy velice potřebujeme, aby nová vláda mohla začít vládnout. Prezident prostě zbytečně zdržuje. Následky jeho počínání jsou těžko vyčíslitelné, nicméně jsou silně negativní. 

  

Designovaný předseda vlády Petr Fiala trvá na tom, že prezident Zeman by měl Jana Lipavského jmenovat. Těžko mu radit, aby ustoupil tak, jako to v minulé vládě udělali Andrej Babiš a Jan Hamáček. Pana prezidenta je skutečně nutno odkázat do patřičných mezí, tedy do mezí daných ústavou. Je to v zájmu i budoucích generací. 

Považoval bych za přijatelné, kdyby Petr Fiala přijal mínění pana prezidenta, totiž aby dočasně post ministra zahraničí zastával sám. Ovšem s tím, že okamžitě podá kompetenční žalobu, a jakmile soud potvrdí, že prezident žádné právo veta vůči jednotlivým kandidátům nemá, ihned Jana Lipavského do vlády povolá. 

A nám, komu se nelíbí názory pana Lipavského na Izrael, nezbude než usilovat o jeho odvolání legálními a legitimními prostředky. 

Ano, demokracie je zdlouhavá a většinou v ní nevyhrajete 100:0. A jak říká Bohumil Doležal, demokracie jsou z devadesáti procent procedury. Nicméně demokracie umožňuje někdy i slabšímu vyhrát, protože v ní vítěz většinou nebere vše. A tam, kde se o to vítěz snaží, je demokracie skutečně ohrožena.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

 

Autor je teolog a publicista Datum: 1. prosince 2021 Foto:

Tags: ,,,,,

11 Komentáře

  1. Tak někdo říkal, že Zeman není jeho president…my teď můžeme říkat, že tahle vláda není naše. Čím více lidí jako je pan Lipavský ve vládě tím dříve tato vláda padne a vlastně i EU.

    Odpověď
  2. Mně se názory Jana Lipavského na Izrael naopak líbí. V červnu roku 2020 kritizoval plánovanou izraelskou anexi izraelských osad na Západním břehu Jordánu, odmítl ale úvahy o možnosti uvalit na Izrael sankce. Lipavský nebyl sám. Mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ narazil na odpor. Pět desítek bývalých evropských premiérů, ministrů a diplomatů se spojilo a podepsalo výzvu, podle které dohoda týkající se Izraele a Palestiny porušuje mezinárodní právo a vytváří situaci podobnou rasistickému jihoafrickému apartheidu. Výzvu podepsal i bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Zbývá jen dodat, že hloupý Trumpův plán jak Američané, tak Izraelci sami odpískali. Přišli na to, že by tímto plánem rozbili pracně budované diplomatické styky Izraele s okolními arabskými zeměmi. Stejné stanovisko zaujala EU – protestovat proti Trumpovu pseudomírovému plánu, ale neukládat žádné sankce.

    Zbývá dodat, že Donald Trump se naprosto znemožnil. Jako člověk svými sexuálními výstřelky, jako politik pokusem zmocnit se vlády násilím – útokem svých příznivců na Kapitol.

    Jan Lipavský mimo jiné:
    – Podpořil jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku v roce 2008 a rozhodnutí tehdejší vlády Mirka Topolánka uznat samostatnost Kosova.
    – V dubnu 2020 vyzval českou vládu, aby po Číně žádala náhradu škod, které vznikly v důsledku pandemie covidu-19, protože podle Lipavského Čína v čele s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem nese značný podíl viny na masovém rozšíření nemoci covid-19 do všech částí světa.
    – V letech 2018–2021 prosazoval v Poslanecké sněmovně vyřazení ruských a čínských dodavatelů z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.
    – Vyzval ministra zahraničí Tomáše Petříčka, aby odebral diplomatický pas prezidentovu poradci Martinu Nejedlému kvůli cestě do Ruska a jednání se spolupracovníky prezidenta Putina.
    – Kritizoval vystoupení prezidenta Zemana v kauze výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. V návaznosti na zapojení Ruska do výbuchu označil za „skandální“ účast českého velvyslance v Rusku na vojenské přehlídce v Moskvě, která se uskutečnila 9. května 2021 u příležitosti 76. výročí porážky nacistického Německa ve druhé světové válce.
    – Kritizoval rozhodnutí Polského ústavního soudu, kterým byla zpochybněna nadřazenost evropského práva nad polským. Podle Lipavského je nadřazenost evropského práva principem fungování celé Evropské unie.
    – Odmítl plán prezidenta republiky Miloše Zemana na oficiální přestěhování celé české ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma s odůvodněním: „Zřízení velvyslanectví v Jeruzalémě jako takového by bylo v rozporu s mezinárodním právem i společným postojem EU.“

    Místo Lipavského bych usiloval o odvolání Miloše Zemana. V minulosti porušil Ústavu (jmenoval nelegitimní Rusnokovu vládu). Podporuje totalitní státy Rusko a Čínu. Jelikož dostává materiály kontrarozvědky (BIS), je riziko, že vyzrazuje utajované informace.

    Odpověď
    • Výraz politruk je zkratkou originálního názvu političeskij rukovoditěl (politický vedoucí). byl zástupce velitele útvaru (nebo jednotky) pro politickou práci. Byl to důstojník (původně zpravidla nevoják), který dozíral na velitele i celou jeho jednotku. Původním smyslem této funkce byl dozor nad bývalými carskými generály přijatými do Rudé armády, plné podřízení této armády stranické kontrole a udržování vysoké úrovně patřičného ideologického uvědomění mezi vojáky. Političtí komisaři měli zejména na počátku své existence významnější úlohu, než sami velitelé na něž dohlíželi. Měli právo zrušit jakýkoliv rozkaz velitele jednotky, popřípadě jej zastřelit, pokud by dospěli k názoru, že zradil nebo že nebojuje s dostatečným nadšením. Často to byli právě političtí komisaři, kdo skutečně velel jednotce, a jelikož se jednalo zpravidla o politicky uvědomělé, ale po vojenské stránce zcela nezkušené (a často i naprosto neschopné) jedince, měla tato skutečnost v obecné rovině velice negativní vliv na bojeschopnost a výkony jednotek. To bylo patrné již za ruské občanské války a rusko-polské války, avšak zde to bylo ještě přehlíženo. Během španělské občanské války a zejména zimní války a velké vlastenecké války však již byl destruktivní vliv politických komisařů na řízení bojových operací natolik zjevný, že Stalin rozhodl o jeho radikálním omezení.

      V červenci 2018 zřídilo ruské ministerstvo obrany Hlavní vojenskou politickou správu a to na základě výnosu prezidenta Vladimira Putina. Útvar, obnovující činnost zástupců velitelů, má dbát o zajištění morální a ideologické situace v armádě, dohlížet na dodržování pořádku a vojenské kázně a pečovat o veterány. Naváže tak na praxi fungující do roku 1992.

      Označit člověka jako politruka je sprostá urážka, která se dobře hodí do Parlamentních listů a hodně vypovídá o autorovi té urážky.

      Odpověď
      • To není urážka ale fakt. Není náhodou, že už hodně lidí mluví o pirátech jako nové „komunistické“ straně. Bohužel jen slepý nevidí tu jejich ideologii. Však už od pirátů odchází dlouhodobí členové a mluví přesně o tom, že stranu ovládli ideologičtí šílenci.

        Odpověď
  3. Morální dilema je hezký název článku. Myslím, že je morální dilema v souvislosti s podporou Izraele i situace arabského obyvatelstva. Mezi křesťany panuje často jejich démonizace a současně nereálné představy. Většinou diskuze končí ve slepé uličce, která se vyřeší konstováním, že Bůh udělá nějaký zázrak. Názor pana prezidenta na osud arabů v Izraeli je docela rasistický a nereálný. Je potřeba o nich mluvit, jde o miliony lidí, většinou bez politických práv. Navíc jejich počet roste a židé se v Izraeli se stávají menšinou. Těžko očekávat, že izraelští arabové odletí na měsíc nebo někam zmizí.

    Odpověď
    • Narazil jsem na analýzu, která v podstatě potvrzuje váš názor, že palestinsko – izraelský spor může vyřešit jen zázrak. Mně se zdá, že pisatel té analýzy se snaží být nestranný, a proto má její přečtení určitě smysl. Tak například tam popisuje špatné zkušenosti s pásmem Gazy. Izraelci toto území vyklidili pro Palestince, ale tím jen podpořili terorismus Hamásu. Kdyby tedy vznikl samostatný palestinský stát, Palestinci by se agrese vůči Izraeli nikdy nevzdali. Zde je na tu analýzu odkaz: https://www.cdk.cz/proc-se-izrael-s-palestinci-neusmiri

      Odpověď
      • Můj názor je vpodstatě spíše to, že aby se to vyřešilo, musely by obě strany udělat bolestivé kompromisy. A neoslavovat neústupnost. Když jdu 50 let jedním směrem, musím se pak vrátit a jít jinak. Kompromisy ale možné jsou – viz Irsko a JAR, konec 2. svět. války a podobně. Nepřátelé se mohou stát spolupracujícími.

        Odpověď
  4. Mohou. Ale obvykle až po velice bolestivých ztrátách. Strana, která neztrácí, má jen malou motivaci k ústupkům. A palestinský islám tomu také nepomáhá…

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář