Na začátku musím čtenáře varovat: S tímto článkem možná nebude spokojen a možná se i naštve. Jedna čtenářka mi nedávno napsala, že mé články a knihy v ní vyvolávají více otázek, než kolik jich zodpovídají. Možná to bude i váš pocit po přečtení tohoto článku.
Začnu od lesa. Představme si jakýkoli hmotný předmět. Ve škole jsme se učili, že se skládá z molekul. Molekuly se skládají z atomů. Slovo „atom“ vzniklo z řeckého slova atomos, „nedělitelný“. Jenže se ukázalo, že i atomy se z něčeho skládají. Byla objevena rovina protonů, neutronů, elektronů, neutrin… a mnoha dalších částic. A co ty částice vlastně jsou? Prý nějaké vlnění či záření, dál už jsem to nestudoval.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal: Kompromisy v překladu Bible?
Člověk se skládá z ducha, duše a těla. Věřím, že je to pravda. Ale také je pravda, že lidské tělo se skládá z molekul, ty z atomů… atd. V lidském těle je obsažena spousta prvků, nejvíce uhlíku, kyslíku a vodíku, ale také třeba železa, a dokonce i zlata nebo kobaltu. Kdybychom vzali všechny tyto prvky odděleně, zvážili je a zjistili, jaká je jejich „tržní cena“, mohli bychom dojít k závěru, že cena člověka je třeba 232,85 Kč. (Vím, že dnes to není reálné číslo, ale řádově to prý sedí.) Je tato výpověď pravdivá?
Lidské buňky se neustále obnovují. Nedávno jsem četl, že po třech letech už v našem těle nejsou žádné buňky stejné. Všechny se obměnily. Jsme to tedy stále ještě my? A je tato výpověď pravdivá?
Záleží na tom, co za pravdu považuje poskytovatel této (nebo jiné) informace a co nám tím chce říci. A záleží na tom, jak se k tomu postaví příjemce, tedy posluchač nebo čtenář.
Anarchista Max Stirner prý kdysi prohlásil, že mozek produkuje myšlenky, podobně jako ledviny produkují moč. Kdybych se s ním osobně setkal, tak bych se s ním možná nepřel. Zdá se mi totiž, že o jeho myšlence to platí.
A teď z jiného konce: Co rozumíme slovem „pravda“? Řecky se pravda řekne alétheia. Znalci řecké mytologie vědí o řece Léthé, tedy o řece Zapomnění, přes kterou převáží přívozník Chárón. Etymologicky je toto jméno spjaté se slovesem lanthanó, „skrývám“. První písmeno „a-“ je tzv. předpona privativní, odpovídá jí české „u-“ (u-bývat, u-krajovat, u-žívat), případně „od-“ (od-trhnout, od-dělit atd.) Alétheia je tedy to, co je „od-kryté“.
Hebrejsky se pravda řekne emet. Když se ale podíváte do Písma, zejména do žalmů, pak zjistíte, že se někdy překládá „věrnost“. Na většině míst je překladatel na vážkách, které slovo použít, zda „pravdu“, nebo „věrnost“. Evidentně biblické pojetí pravdy je poněkud odlišné od pojetí antické řečtiny.
Jenže ti, kteří používali slovo alétheia v době Ježíšově a apoštolů, vůbec nemuseli tušit, jaká je etymologie tohoto slova. Když pořizovali překlad Starého zákona do řečtiny, možná měli na mysli hebrejské pojetí pravdy, a naše etymologické zkoumání by je nezajímalo.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Napsal jsem před několika lety biblickou studii o hebrejském výrazu tóm, který se nejčastěji překládá jako „bezúhonnost“. Kořenem tohoto slova je „hon“, odtud „úhona“, odtud nepoužívaná „úhonnost“, a odtud „bezúhonnost“. Byl bych radši, kdybychom pro „bezúhonnost“ měli jednoduché jednoslabičné slovo, jak je tomu v hebrejštině. A česká etymologie nám hebrejský význam tohoto slova nijak nepřibližuje.
A teď opět z jiného konce: Děti mají rády pohádky. V určitém věkovém období vyžadují, aby jim rodiče vyprávěli tu samou pohádku každý večer. Pozorně poslouchají a po několika dnech si všimnou i malé odchylky v rodičovském vyprávění. A kdyby vyprávěč pohádku nějak předělal, třeba v tom smyslu, že myslivec by se na záchranu babičky a Karkulky vykašlal, dítě by hlasitě protestovalo a možná by se dalo do pláče. Z jeho pohledu by pohádka přestala být „pravdivá“.
A vlastně by mělo pravdu. John Eldredge upozorňuje, že každý pořádný příběh obsahuje nějakého ničemu, někoho, kdo je ohrožen (často aniž to tuší), někoho, kdo vše v poslední chvíli zachrání s nasazením vlastního života. A tak tomu je i s každou „pořádnou“ pohádkou. „Nepravdivou“ pohádku dítě rozpozná a odhalí. Jsou tedy pohádky pravdivé a nepravdivé? Jistěže jsou. Dospělí pak už nečtou pohádky o Karkulce, ale třeba nějaký román, a opět platí, že ten román může být pravdivý nebo nepravdivý. Jeho pravdivost či nepravdivost ovšem neposuzujeme primárně podle informací v něm obsažených.
A teď opět z jiného konce: Existuje historie a existuje mýtus. Historie vypráví o tom, co bylo – a už není; mýtus vypráví o tom, co nikdy nebylo, ale pořád to je. Napoleon Bonaparte zemřel na Svaté Heleně. To bylo, a už to není. A na můj život to nemá žádný vliv. Informace mi může připadat zajímavá, ale ze židle mě nezvedne.
Věřím, že existoval Ježíš Kristus. Je vysvoboditel, pro záchranu díla spásy se cele obětoval. I v jeho příběhu je zrada, šlechetnost, selhání, záchrana v poslední minutě.
Tvrdím, že v Ježíši Kristu se protíná historie s mýtem. To znamená, že křesťanská zvěst je pravdivá i ve formě mýtu. Ale na druhé straně to znamená, že nevstal-li z mrtvých Kristus, marná je víra naše.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Jak interpretovat Bibli (2)
Já věřím, že i Adam historicky existoval. Pokud ale o Adamovi kážu, nedokazuji jeho historickou existenci, ale vysvětluji, že slovo „Adam“ je jak vlastní jméno, tak obecné označení pro „člověka“, a že souvisí se slovem dám, což znamená krev, a se slovem adámá, což znamená „země“, takže Adam vlastně znamená „zemák“ či „krvák“, a souvisí to s tím, že je „ze země vzat“ atd. atd. Zkrátka lze o něm říci mnoho pravdivých věcí, a ty svým způsobem patří na rovinu mýtu, protože jsou pravdivé zcela jinak, než je pravdivá „historická existence“. (Ano, je to pravda, Napoleon skutečně zemřel na Svaté Heleně.)
Věřím v pravdivost Bible. Nesouhlasím s názorem, že Bible je omylná, protože ji psali omylní lidé. Toto tvrzení nebere v úvahu skutečnost inspirace: Bůh je mocen dosáhnout toho, že omylní lidé napíší neomylný text. Platí ovšem, že Bibli je třeba číst tak, jak si přeje být čtena. Bible sice obsahuje např. seznam nečistých zvířat, ale není ani zoologickým, ani kulinářským pojednáním. Bible vypráví inspirující příběhy; ty však mnohdy nevolají po nápodobě. Inspiraci potřebujeme i pro čtení. Když budeme hledat pravdu, určitě ji v Bibli nalezneme.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 18. srpna 2021 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
11 Komentáře
Olga Nedbalová
Pravda v Písmu je Pravda hrnčíře, pravda lidská je pravda hlíny. Proto je na světě tolik pravd, polopravd a plnokrevných lží. Každý má tu svoji, malou pravdu nebo se zaklíná pravdou nějaké skupiny (politické, geografické atd.). Nedávná diskuse pod článkem o odsunu Sudetských Němců ukázala, proč tolik potřebujeme tu Jedinou, Pravou Pravdu – Ježíše Krista. Jinak bychom mohli donekonečna diskutovat a stejně bychom se žádného závěru nedobrali. Vždy by bylo něco za něco, vždy by musel někdo ustoupit. K Písmu – opravdu ho má smysl číst jen pod vedením Ducha Svatého. Písmo není učebnice historie, geografie, fyziky, prostřednictvím Písma k nám promlouvá živý Bůh. Pokud budeme trpělivý, tak Ho určitě uslyšíme. Jen nesmíme tvrdohlavě trvat jen na svých přáních, představách. Tak to opravdu nefunguje. Bůh nás může vyslechnout, projevit pochopení, ale nakonec nám i vysvětlí, proč je lépe přeorientovat se raději na Jeho Pravdu než se sveřepě držet té svojí 🙂
Karel Krejčí
Ano, paní Nedbalová, Bůh nás stvořil ke svému obrazu. Stejně jako stvořil celý vesmír, stvořil obrazně z hlíny i nás. On je hrnčíř všeho stvořeného. A stejně jako On do nás vdechl život – do hliněné nádoby – stejně i my dáváme život tomu, co On stvořil, co je již stvořené. Oživujeme jak univerzální a neměnné vesmírné zákony, tak i vše, co před stvořením světa Bůh pro nás připravil. I o tom nás Bible-Bůh, informuje. My, si tvoříme svůj život – bohové jsme.
Olga Nedbalová
Pane Krejčí, já si zase říkám, díky Bohu za Ježíše. On za nás vzal naše hříchy, On je ta správná cesta k Otci. Kdyby to záleželo na mně – to by byla katastrofa. Díky Ježíši za Jeho zásahy do mého života. I když by mě mohl nechat, ať si klidně tvořím svůj život, ať jsem jako malý bůžek, hrající si na stvořitele a pak ať si nesu následky tvoření (spíše matlání) svého života, tak to neučinil. Zasahuje, skrze Písmo, skrze bližní, skrze své doteky a strká mě zpátky na správnou cestu. Jen v Kristu jsme úplní a odrážíme Boží slávu, sami v sobě jsme jen karikatura Boha.
Karel Krejčí
Paní Nedbalová, vyčlenit Krista z našeho života je nemyslitelné, ač vědomě či nevědomě. Je však právě naší svobodnou volbou, do jaké míry Ho necháme skrze nás působit. Vše, co Bůh stvořil, stvořil skrze Krista pro nás, ale opět jsme u svobodné volby, co si z mnoha možností vybereme, což nám nekonečná pestrost samotného života může potvrdit. Žijeme to, čemu dáváme přednost, co je pro nás realitou, co považujeme za dobré, čemu dáváme život. Jestliže si toto uvědomujeme, potom nemůžeme být mimo Krista.
Olga Nedbalová
Ano, pro Krista se můžeme rozhodnout jen na základě své svobodné vůle, to je pravda.
Realtoltek
Co bylo Bohem zjeveno a je v Písmě svatém obsaženo a vyjádřeno, bylo zaznamenáno z vnuknutí Ducha svatého. Tedy je nejlépe studovat písmo s pomocí Svatého Ducha (Ježíše/Otce).
Sám s tím mám zkušenost, například když jsem stále nechápal jak mohl být Ježíš vzkříšen po ukřižování a v mysli jsem žádal Svatého Ducha aby mi to vysvětlí….
Za nedlouhou co jsem pokračoval ve studie bible mě z ničeho nic strašně rozbolela hlava a cítil jsem v ní tlak jak kdyby se mi tam hrnula krev. Upadl jsem do bezvědomí a slyšel jsem jen srdce, které přestalo bít. V ten moment byl můj duch vytržen na místo nepřístupného světla (třpyt)….bylo tak jakoby vše ale zároveň nic …cítil jsem to jakoby plátno na které se vše promítá… nebyl jsem tam vůbec jakoby jedinec ale vše tam bylo jedním. Potom jsem uslyšel hlas ale nikoliv lidský ale jakoby vše mluvilo jedním hlasem vnitřním. A ten řekl musíš se vrátit dokončit své poslání. V ten moment jsem procitl, hlava mě vůbec nebolela. Řekl jsem to hned doma ale prý se mi to mohlo zdát. Ale nezdálo byla to realita.
Hned po tom jsem pochopil jak byl Ježíš vzkříšen. Jeho tělo umřelo, ale jeho Svatý duch splynul opět se Svatým duchem Otce a stali se jedním. Potom tento Svatý Duch oživil tělo(duši) a vrátil se zpět.
Duše/chrám může být tedy kdykoliv obnovena Svatým Duchem.
Realtoltek
1Tm 6:13
Přikazuji ti v přítomnosti Boha, jenž vše uchovává při životě, a Krista Ježíše, jenž dobré vyznání dosvědčil před Pontiem Pilátem,14to nařízení bez poskvrny, bez pohany dodržet až do objevení našeho Pána Ježíše Krista,15jež svou dobou ukáže blažený a jediný Mocnář, Král těch, kdo kralují, a Pán těch, kdo panují, 16jenž jediný (Ježíš) má nesmrtelnost a sídlí v nepřístupném světle, jehož nikdo z lidí neuviděl, aniž uvidět může, jemuž čest a věčná vláda. AMÉN.
v těchto verších je jasně psáno, že Ježíš až do doby jeho příchodu sídlí v nepřístupném světle…tedy je nyní zajedno s „Otcem“ jsou jedním Svatým Duchem. A právě tohoto Svatého ducha – pravý nebeský chléb je nutno přijmout.
18Boha (nyní myšleno OTCE) žádný nikdy neviděl; jednorozený ten Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť vypravil.
A je to logické Svatého Ducha nelze vidět…existuje zcela nezávisle na časoprostoru.Až prvorozený syn je první duší, která byla nezbytná pro zformování časoprostoru tak jak ho známe. Je to tedy uvedení Svatého Ducha do časopostoru…tedy už viditelná forma boha.
Karel Krejčí
Bible je opravdu kniha, která nemá obdoby. Pro někoho je spásou, pro někoho skálou odsouzení. Ať tak, či onak, nikdo nemá schopnost vymanit se z její moci, ač si to připouští nebo ne. Bible má co říci jak jednotlivci, tak veškerému Stvoření. Nemá smysl pochybovat o její pravdivosti a pokud ano, opět pouze potvrzuje její Pravdu. Z vlivu Bible nelze uniknout.
Konečný Fr.
Že byla v arše žirafa se slonem a velbloudem a komárem a zmijí – atd. To normální rozum těžko může brát. Adam a Eva a had – to je také otázka. Určitě by nebylo správné se s někým hádat, že tak to skutečně bylo. Každopádně z Bible není možné něco vyškrtnout.
Realtoltek
jde přidat i zaměnit a stalo se
Bohumil Tříska
Jak by například mohla vypadat taková biblická pravda jsem se pokusil nastínit tady:
https://udoli.wordpress.com/2014/05/30/dobro-a-zlo/