Demokracie je ohrožená permanentně. Byl to tuším Ronald Reagan, kdo řekl, že jsme vždy jen jednu generaci vzdáleni od ztráty svobody.
V tom, že demokracie je ohrožená, panuje celkem shoda. V tom společnost rozdělená není. Rozdělená je ovšem v otázce, čím nebo kým je ohrožená.
Lidé levicově orientovaní a progresivisté se cítí být ohroženi fašisty. Ovšem i pravicově smýšlející lidé se cítí být ohroženi fašisty. Putin tvrdí, že na Ukrajině vládnou fašisté, které je třeba zničit; jeho odpůrci namítají, že jako fašista se chová on. A pro mnohé je samozřejmě fašistou Donald Trump.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Spravedlnost a právo
Málokdo z těch, kdo chtějí bojovat proti fašismu, ale ví, o čem mluví. Skutečný fašismus byl neslučitelný s parlamentním uspořádáním, se svobodnými volbami, s oddělením moci zákonodárné, výkonné a soudní. To ale prakticky nikdo z těch, kteří jsou dnes označováni za fašisty, nechce. Skuteční fašisté zejména v první polovině minulého století neváhali ujmout se moci nějakým pučem či statním převratem; to současní „fašisté“ nechtějí – dostávají se k moci ve svobodných volbách.
Proto bych radil k veliké zdrženlivosti při používání tohoto slova. Mám pocit, že když někdo svého oponenta označí za fašistu, říká mu tím: „Končím s Vámi jakoukoli diskusi, od nynějška Vám budu jen nadávat.“
Různé národy mají různé dějinné zkušenosti. Tady chci ztratit slovo ve prospěch ukrajinských údajných „fašistů“. Pro nás Čechy byli fašisty Hitlerovi nacisté. Proti nim bylo nutno bojovat, a to bez jakýchkoli diskusí. Fašisté přicházeli zpoza hranic; domácí fašisté typu generála Radoly Gajdy byli nevýznamným folklorem, který nebrali vážně ani fašističtí okupanti. To v takové Itálii byli fašisté domácí provenience. Podobně jako třeba ve Španělsku.
A co fašisté na Ukrajině?
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Nejsem hoden
Málokterá země zakusila tolik krveprolití a tolik (skutečné) genocidy jako Ukrajina. Byla to jen vina tohoto národa? Na jeho území šlo nakonec během druhé světové války o boj všech proti všem. Ještě před vypuknutím světové války, během níž se zmocnili Ukrajiny němečtí fašisté, zorganizoval Stalin hladomor, během kterého zahynulo hladem tři až šest milionů lidí. Je to počet, který se řádově neliší od počtu židovských obětí německého vyvražďování. Bolševici, tedy sovětští fašisté, si v ničem nezadali s nacisty, tedy německými fašisty, chcete-li používat tohoto slova. Soudný člověk jistě pochopí, že pro mnohé Ukrajince s jejich historickou zkušeností není slovo „fašista“ tak odporné jako nám. To neznamená, že bych chtěl jakékoli skutečné „fašisty“ nějak vyviňovat.
Neznám v evropských zemích žádnou relevantní politickou stranu, která by chtěla zrušit parlament či místní samosprávy. Nikdo nechce, aby mu vládl neodvolatelný diktátor nebo aby takovému diktátorovi byla podřízena soudní moc. Teda… možná to někdo chce, ale do volebního programu si to nedá.
Nicméně určité ohrožení demokracie vidím. Spatřuji ho ve snahách omezit legislativní moc ve prospěch moci soudní. Tyto snahy – více či méně úspěšné – vidím na obou stranách Atlantiku.
Jak to funguje, si můžeme ukázat na konkrétním příkladu Istanbulské úmluvy. Tuto úmluvu odmítl Senát: Pro přijetí bylo potřeba 36 hlasů, avšak pro ratifikaci hlasovalo pouze 34 ze 71 přítomných senátorů, což znamená, že úmluva nebyla přijata.
Jiným podobným případem, je snaha zvrátit výsledky hlasování ve věci stejnopohlavních manželství. Progresivisté už podnikli kroky, jejichž cílem je zvrátit prostřednictvím Ústavního soudu odmítnutí stejnopohlavních manželství v Poslanecké sněmovně (hlasovalo se 28. února loňského roku).
Připomínám, že poslanci i senátoři byli zvoleni v přímých volbách.
Pokud budou aktivisté usilovat o zvrácení těchto a jiných podobných verdiktů, pokusí se o to patrně touto cestou: Podají stížnost k Ústavnímu soudu. Ústavní soud České republiky má 15 členů (ústavních soudců). Jsou jmenováni prezidentem republiky se souhlasem Senátu na období 10 let.
Minimální počet soudců je deset, má-li být senát Ústavního soudu usnášeníschopný. Pokud je přítomno pouze 10 soudců, k přijetí rozhodnutí je potřeba souhlas alespoň 6 soudců. Není tedy nutné, aby souhlasilo 8 soudců. Důležitá je většina z těch soudců, kteří jsou aktuálně přítomni. Tato pravidla jsou upravena v zákoně č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu.
Teoreticky je tedy možné – a možná toho budeme svědky i prakticky – že šest soudců, kteří na rozdíl od senátorů nebo poslanců nebyli voleni přímo, může zvrátit rozhodnutí Parlamentu České republiky.
Se stejným problémem se setkávají i obyvatelé Spojených států. Rozhodnutí o tom, zda budou potraty povoleny nebo zakázány, je rozhodnutí politické. Podobně i přijetí Istanbulské úmluvy je rozhodnutí politické.
K základním principům demokracie patří oddělení moci legislativní (parlament), exekutivní neboli výkonné (vláda) a moci soudní. V poslední době se množí případy, kdy soudy suplují i vyloženě politická rozhodnutí. Ujal se pro to název „soudcokracie“. U nás už Ústavní soud rozhodoval i o mzdových otázkách ústavních činitelů, což se mi jeví jako krajně nešťastné. Ústavní soud se v očích některých kritiků stává jakousi „třetí komorou parlamentu“. Bohužel jsou to někdy i samotní legislativci, kteří ženou věc k Ústavnímu soudu, pokud ji nedokázali prosadit v parlamentu. Mohlo by se stát, že určitou legislativní kauzu rozhodne jeden ústavní soudce, bez nějž by verdikt byl nebo naopak nebyl přijat. Tímto způsobem by mohlo dojít k praktickému vyšachování parlamentu, které by bylo zdůvodněno „všeobecnými lidskými právy“. O tom ale zase v některém z příštích článků.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 22. ledna 2025 Foto:
31 Komentáře
Realtoltek
Demokracie se může lehce stát vládou darebáků“ — Edmund Burke
Do citatu bych jeste pridal slovicko nekompetentnich … Jestli demokracii pak vladnout darebaci a podvodnici je jen otazkou casu kdy se zmeni v totalitu nebo diktaturu.
Realtoltek
V pojeti krestanstvi se mi libi tento citat : „Demokracie je posledním trikem tyranie.“ — George Bernard Shaw
A opet bych jen pridal slovicko Satanovy. Ted se mu to ale hrouti ….Satan bojuje proti Satanovi….
Realtoltek
V pojeti takzvanych …nezvislych… medii je pak „Demokracie se stala vládou tyranů korigovaná novináři.“
a dostavame se k prestnemu stavu …kde Satan ovlada a manipuluje skrz svuj …medialni obraz… Ze je vsude populace nazorove pul na pul nebude nahoda ale ucel tak cini media…jeho nastroj.
Realtoltek
Ohrozena je nyni demokraice na slovensku a to proto protoze nekteri neuznavaji demokracii a kdyz prohraji neumi respektovat druhe. Trump uz zastavil prisun neziskovkam, proto bude muset pan premier Fico vydrzet. Slovenska bezpecnostni sluzba by mela preventivne zablokovat ucty neziskovkam, ktere maji prijmy se zahranici a provest audit. Je zcela zjevne ze po celem svete takhle skryte neziskovky rozvraceji suverenni staty pomoci ..nezavislych… rizenych medii. Bude jen otazkou casu kdy pravda vyjde najevo a Trump zverejni tyto nekale praktiky deep statu.
pavel v
Zdá se mi, že používání různých politologických prvků vytváří zmatek ve vyjadřování., Pokud si pod nějakým pojmem každý představuje něco jiného, sotva může dojít k nějalému porozumění. Například pojmy pravice a levice. V ekonomii státu jsou tyto pojmy jasné. Pravice chce, aby si každý vydělal sám na sebe. Levice chce, aby se výdělky přerozdělovaly mezi bohatými a chudými.
Fašistický a nacistický stát drtivou většinu zisků zabavil a přerozděloval. Byli fašisté a nacisté pravičáci? V komunistickém režimu jsou cenzurovány všechny názory, jež nejsou schváleny stranou (jejím vůdcem). Mít jiný, individuální názor se nesmí. Ve fašistickém a nacistickém státě platí totéž. To podstatné, nesvobodu a fízlování státu, mají tyto systémy stejné. Jakou logiku pak má tvrzení, že komunismus je levicový a fašismus s nacismem pravicové?
Definovat fašismus je nesmírně obtížné. Fašisté jsou catch-all-party, slibují tedy všechno všem – žádný politický program vlastně nemají. Přesto historici popsali obecné znaky fašismu:
– stát (společnost) je v rozkladu způsobeném individualistickými liberály, cizáky, kulturně odlišnými lidmi
– určitá část společnosti je obětí výše uvedených živlů, což opravňuje kýkoliv postup k jejímu osvobození
– situace vyžaduje, aby se moci ujal přirozený vůdce, jehož instikty jsou nadřazeny nad abstraktním rozumem
– povinnost vůči skupině má přednost před individuálními názory
– je správné použít násilí v darwinistickém boji o přežití zdatnějších
Podle mého každá populistická (jinak též catch-all-party) strana s vůdcem, který se chová jako guru sekty, inklinuje k výše uvedenému. Nenazýval bych zprofanovaným termínem fašismus, ale totalitou. Totalita je univerzální termín.
Zkuste pouvažovat, kteří vůdcové mají dnes ve světě postavení guru sekty.
pavel v
Autor má pravdu, že demokracie je ohrožena, ale z jiné strany, než tvrdí on. Aristotelés považoval demokracii za zvrhlou vládu lůzy. Lůzou je podle něho dav lidí snadno ovladatelných demagogem. Demagog je člověk, který říká věci, o nichž ví, že nejsou pravda a to lidem, o nichž ví, že jsou hlupáci.
Praktické případy selhání demokracie jsou notoricky známé. Je to například vítězství Hitlera nebo Klementa Gottwalda v demokratických volbách. Následovalo vyvolání atmosféry strachu, čistky ve státním aparátu – ovládnutí všech třech pilířů moci státu. Definitivní ranou demokracii bylo ovládnutí soudů.
Normální demokracie je založena na vládě zákona (především ústavy), kterému jsou podřízeni všichni, bez ohledu na postavení. Ústava chrání menšinu, aby většina nemohla nespravedlivým zákonem zneužít své postavení k utlačování či okradení menšiny. Aby k tomu nemohlo dojít, je náplní práce ústavního soudu. Proto je ústavní soud solí v očích každého populisty. Ten si představuje, že když vyhraje volby, přijme zákony, pomocí nichž „legálně“ zlikviduje svou opozici. Nezávislé soudy jsou poslední záchranou demokracie.
Domnívám se, že tento článek pomlouvající neexistující „soudcokracii“ je přípravou na likvidaci demokracie.
Tvrzení, že ústavní soud je jakousi třetí komorou parlamentu, je lež. Ústavní soud může nějaký zákon zrušit, pokud je v rozporu s ústavou státu, ale nemůže místo něho zavést jiný!
Celkově jsem z toho článku naprosto zděšen. Nechápu, proč autor nahrává populistům. Připomíná mi to líbání prstenu moci církevními představiteli při inauguraci Trumpa.
Petr Adamec
Připadá mi, že ohrožení demokracie soudní mocí je možné, ale v porovnání se snahami v některých státech o destrukci demokracie výkonnou mocí málo významné. Nepokusil se Donald Trump dvakrát o puč? Nesnažil se zvrátit vůli voličů? Poprvé, když požadoval, aby v minulých volbách pro něj nalezli jeho příznivci-vysocí úředníci nějaké další hlasy, které by mu zajistili vítězství. Podruhé, když poslal své příznivce bojovat do kapitolu.
K fungování demokracie je třeba, aby politici hráli podle pravidel… pokud jsou ochotní udělat pro vítězství všechno a zničit hřiště, končí demokracie. Třeba v Maďarsku – zničení nezávislých médií, nebo v Polsku – omezení nezávislosti soudců. To vážně ohrožuje demokracii. Ten postoj politiků, že vítěz má právo brát úplně vše.
Asi to uvidíme v Americe, D.T. se pokusí ovládnout úplně všechno a vládnout ve prospěch miliardářů. A zničí přitom politické hřiště a mnoho institucí a postojů státu, které by se měnit neměly. Společnost nemůže jít stále od zdi ke zdi podle toho, kdo zrovna vyhraje volby. Musí se držet kontinuita, předvídatelnost. Bez toho se nedá pro běžného občana úplně žít. Silná akce vyvolá silnou reakci pro příští volby…Další ostré změny…ještě větší vyostření rozporů…
Je fakt demokracie ohrožena soudní mocí, nebo je soudní moc poslední nadějí běžných občanů na zachování předvídatelných pravidel pro jejich život?
Karel Krejčí
Že apoštol Pavel byl nepochybně tím, kdo skutečně upřímně miloval z celého srdce, s nezaměnitelnou úctou svědčí jeho dopis 1. Korintským, 13. kapitola.
Ano, ale neméně zajímavé a poučné je, pozastavit se nad protikladem lásky. Ne, není to ne-láska, ale je to strach. Celé Písmo nás poučuje, jak svrchovaným a absolutním vládcem a pánem je Bůh – Stvořitel všeho a všech.
Nejpřesvědčivější důkaz o vztahu ke svému Stvoření je skutečnost, že za nás obětoval svého milovaného Syna.
Může být ještě něco silnějšího a prokazatelnějšího?
Kde se tedy v nás bere strach o naší existenci, o naše těla, o to, co bude zítra, co budeme dělat, co budeme jíst atd.?
Sundejme si růžové brýle a pohlédněme na chod tohoto světa, do jaké míry v něm vládne láska nebo strach. Slovo strach je mocná, i když nehmotná zbraň, která svým významem však hraje dominantní roli v tomto padlém světě a rozhodně se nevyhýbá širokým obloukem ani tomu křesťanskému.
Ano, opakem lásky je strach a právě proto apoštol Pavel „pouhou“ a nefalšovanou láskou v srdci dokazuje, co znamená skutečné vítězství nad světem.
pavel v
Nějaký Ašer zde stále dokola opakuje, že demokracie a totalita je totéž. V totalitním sytému tyran a jeho Strana diktují zbytku společnosti. V demokracii podle Ašera diktuje většina menšině. A je pravdou, že lidé jako Miloš Zeman, si takto demokracii opravdu představují. On jako prezident řekl, že má silný mandát a proto stojí nad zákonem – viz ústavní žalobu https://www.respekt.cz/politika/rusnok-nikulin-a-spol-co-obsahuje-ustavni-zaloba-proti-milosi-zemanovi
Také Václav Klaus se mnohokrát vztekal, že politiku dělají nevolení lidé. Podle konspirační teorie Deep state (hluboký stát) ovládají USA jacísi úředníci (kteří jsou jmenovaní) a kteří bojkotují (protizákonná) rozhodnutí Donalda Trumpa.
Když vidím, kolik lží takzvaní konzervativci produkují (viz odkazy Josefa Bonga), mám pocit, že sklouzli k zásadě: Účel světí prostředky. Oni považují svou „svatou“ válku proti „progresivismu“ za tak ušlechtilou, že k vítězství dobra je pro ně přijatelné použít jakoukoliv špinavost.
P. Ašer
Křesťanovi může být nějaké ohrožení demokracie nebo ohrožení právního řádu víceméně lhostejné. Hořekoval snad někde ve svých listech apoštol Pavel nad tím, jakým hrozným způsobem pošlapával císař Nero právní řád Říma? Ne. Dokonce ho mlčky inkluzivně zahrnul mezi autority ustanovené Bohem, jímž je třeba se podřizovat (Ř 13:1). Proč by se Pavel měl rozčilovat nad tím, co všechno páchají hříšníci tohoto světa (1 K 5:10)? To křesťanům přece nepřísluší:
„Proč bych měl soudit ty, kdo jsou mimo nás?” (1 K 5:12)
Hříšníky tohoto světa, lhostejno, zda si říkají duce nebo demokrat, bude soudit Bůh:
„Ty, kdo jsou mimo nás, bude soudit Bůh.” (1 K 5:13)
Nesnažme se tedy Bohu “fušovat do řemesla”.
P. Ašer
Demokracie nebo fašismus? Z hlediska Božího království to vyjde nastejno, poněvadž obojímu šéfuje satan, který oběma těmito společenskými zřízeními odvádí lidi od záchrany v Božím království. Akorát v demokracii to není na první pohled tak zřejmé, jelikož satan se tam schovává za množství, kterým manipuluje. Takže snáze je rozpoznatelný jako satanův nástroj jediný velký tyran, než velké množství malých tyranů tvořících vítěznou část elektorátu, potažmo potom parlamentní většinu.
P. Ašer
„Soudcokracie“? Tento českořecký slepenec jsem slyšel, pokud mě paměť neklame, poprvé od Klause, čímž vyšla najevo absence Klausova klasického vzdělání. Buď měl použít termín „soudcovláda“ nebo „kritokracie“ či „dikastokracie“.
pavel v
to Karel Krejčí
Říkáte, že opakem lásky je strach. Je to jako, kdybyste řekl, že opakem tmy je kámen. Opakem lásky není strach, není to ani nenávist, je to lhostejnost.
Je pravdou, že společnost ovládají „prodavači strachu“, totiž lidé, kteří říkají, že společnost je rozvrácená kulturně odlišnými lidmi (Židy, muslimy). Tito „prodavači“ se pak staví do role spasitelů světa. Je to pouze psychologická technika, jak zmanipulovat a pak ovládnout dav.
Těmto „prodavačům strachu“ velice napomáhají někteří křesťané se svou mantrou, že svět ve zlém leží, totiž že svět je panstvím satana, že vše, co se ve světě stane, je dopředu nalajnováno a nedá se na tom nic změnit. Podle nich by se křesťan do toho vůbec neměl plést a místo toho se starat jen a jen o svou duši podle zásady: křesťané sobě 🙂
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Nějaký Ašer zde stále dokola opakuje, že demokracie a totalita je totéž. V totalitním sytému tyran a jeho Strana diktují zbytku společnosti. V demokracii podle Ašera diktuje většina menšině.“
Ano, nějaký Ašer tady pořád dokola musí opakovat na základě Písma, že tzv. totalita a demokracie jsou to samé, jelikož mezi nimi není z hlediska Božího království zásadní rozdíl (Ř 3:22-23; Ef 2:1-3), protože tady nějaký Vybíhal stále dokola dští hromy a blesky jen na „totalitu“ jako by ona byla příčinou všeho zla, zatímco demokracii se z jejích zločinů pokouší vyviňovat a líčí ji téměř jako předstupeň Božího království…
Karel Krejčí
Pane Pavle v,
tomuto padlému světu nesporně vévodí ne, láska, ale strach. Strach téměř ze všeho a o všechno. Opakem strachu je láska, která vyvěrá z našeho srdce a jejímž zdrojem je Kristus.
Láska je totiž „to“, jak ji jedinečně vyjádřil apoštol Pavel v 1. Korintským, 13. kapitole.
Můžete být ve všem geniálně vzdělaný, inteligentní, spravedlivý, „správně“ politicky (i tělesně) orientovaný, ale bez lásky jste – NULA.
Boží měřítko je totiž – láska.
Karel Krejčí
Pane Pavle v,
ještě dodám k té lhostejnosti: Bůh – na rozdíl od Vás – miluje všechny stejně a to z jednoduchého důvodu. On totiž na rozdíl od Vás, nepohlíží na člověka a nesoudí ho jako zdroj zla, ale jako oběť zla. Ono Zlo, je právě to, co kraluje tomuto světu.
pavel v
to P. Ašer
Vidíte snad, že by se v naší zemi demokraté mstili bolševikům za všechny vraždy politických vězňů a za zničení životů stovek tisíců lidí v jejich lágrech?
V Rusku má Putin na svědomí vraždy stovek novinářů a žalářuje politické vězně. Pro vás však není mezi naším a ruským nebo severokorejským režimem rozdíl. Jste slepý, a to tak, že úmyslně.
Umím si představit, že zde začnete demokraciím předhazovat jejich kolonialistickou minulost – jakoby Rusové své sibiřské kolonie vrátili domorodcům. Západ se své kolonialistické minulosti zřekl a mnohokrát se za ni příslušní státníci omluvili. Rusové se neomluvili nikdy. Američtí domorodci bydlí v rezervacích. V rezervacích nemají pravomoc lokální vlády, ani federální vláda, nýbrž kmenové rady. Vedle toho je kultura domorodců dotována z federálního rozpočtu, v roce 2001 celkem 9,4 miliard USD. Domorodí Američané mají nárok na různé sociální dávky, v rámci tzv. Affirmative action jsou přijímáni přednostně na univerzity.
Proč Pavel z Tarsu nekritizoval Římany? Myslím, že si byl vědom skutečnosti, že politickými (mocenskými) prostředky nelze změnit svět. Když utlačovaný lid svrhne tyrana, brzy se na jeho místo dostane jiný tyran a tyranizuje lid stejně jako ten předchozí (viz Geoge Orwell: Farma zvířat). Pavel pochopil, že tyran by neměl žádnou moc, pokud by neměl mezi lidem kolaboranty. Je tedy nezbytné změnit srdce člověka, aby se nenechal tyranem zmanipulovat, aby odmítl kolaboraci s ním (Je třeba více poslouchat Boha než lidi), aby nikdy nebyl ochoten mít podíl na utlačování jiných.
Římané ždímali z porobených zemí daně, aby mohli vést zahálčivý život. Na druhé straně se až na výjimky nesnažili provádět vymývání mozků, jako například naši komunisté. Nepokoušeli se ani zbavit člověka ekonomické samostatnosti tím, že by mu ukradli (znárodnili) prostředky k obživě. Pavel mohl na svých cestách kázat Ježíše Krista naprosto svobodně. Obecně vzato nebyla římská vláda spravedlivá, ale lidé tehdy byli mnohem svobodnější než jsou v dnešních profízlovaných totalitách, kde lidé žijí v neustálém strachu.
Petr Adamec
to p. Ašer: Problémem je, že svět za který považujete politické systémy, Písmo takto nedefinuje. pro Písmo je svět opakerm Božího království. Je zde protiklad svět-Boží království. Současně Boží království roste v nepřátelském světě jako kvas a mění ho. Kvas od těsta úplně nerozlišíte, splývá. Nemůžete ho úplně oddělit, podobně sůl v pokrmu. Ve slané polevce není možné říci, toto je sůl, toto to ostatní. Křesťané (kdo přijali vládu P. Ježíše) patří do Božího království. Současně žijí ve světě a proměňují ho. Třeba konkrétně ve svém zaměstnání. Jejich vliv je (většinou) pozitivní. Samozřejmě je úletem si myslet, že spása v Kristu, věčnost, není to hlavní a že hlavní je demokracie a časnost. Současně je ale úletem časnost úplně přehlížet a pokládat ji za zcela zbytečnou. Nežijeme ve věčnosti, resp. žijeme ve věčnosti jen částečně, žijeme dosud v časnosti. Máme po obrácení odejít na poušť a vše časné si ošklivit? Máme vstupovat v časném světě do dobrých skutků, které nám Bůh představil. Tyto dobré skutky ovlivňují časnost. Mění ji. Současně samozřejmě věčnost je stále mnohem více. Ve starověku se stávalo, že přišel do města mor. kdo mohl, utekl. Zůstali zde nemocní a křesťané, kteří se o ty nemocné starali. Když epidemie polevila, ve městě bylo mnoho obrácených, církev závratně narostla (a mnoho křesťané zde umřelo na mor). Mělo cenu se zabývat časným zdravím lidí, kteří jsou stejně ve smrti hříchu? Kdo pokládá veškerou časnost za stejné zlo pod vládou satana, obyčejně moc dobrých skutků neprojevuje. Současně je samozřejmě úlet pokládat časnost (třeba časné tělesné zdraví) za to nejhlavnější. Demokracie není Boží království, naprosto souhlasím. Současně není jedno, zda je křesťan s celou rodinou v koncentráku v Severni Koreji, nebo zda žije v poměrně svobodné zemi. Samozřejmě jeho spásu to ovlivnit nemusí. Ale není zbytečné se snažit v časnosti o dobré podmínky.
Petr Adamec
Soudní moc je podstatná. Jak jsem již psal, má sloužit k zachování kontinuity zákonů a také k ochraně před výstřelky politiků. V demokracii je velice důležitá rovnováha moci. Pokud nějaká strana získá převahu, postupně může vážně narušit systém. Soudní moc může ochránit občany před extrémy politiků. Třeba D.Trump rozhodl, že transgender ženy si mají vykonávat tresty v mužských věznicích. To je politické rozhodnutí. Ovšem soudy to jistě zruší jako neústavní. A z dobrých a rozumných důvodů. Těžko můžete transgender ženu umístit mezi mužské trestance, to je prakticky jistota jejího znásilňování a týrání, což je u trestání neústavní. Není to příklad toho, jak má fungovat soudní systém jako brzda extrémních nápadů politiků? Jak jsem již zmínil, spíše je v současnosti mnohem větší problém příliš velká moc výkonná, která má tendence ničit demokratický systém. Třeba když D. Trump omilostní 1500 útočníků na capitol. Vlastní soukromou zákonem nepostižitelnou armádou extrémistů začínalo mnoho diktatur (lidové milice, SA, fašistické bůjůvky v Musoliniho Itálii, čekisté v Leninově Rusku…). D. Trump tím dává na jevo, že nebude respektovat zákony a demokratická pravidla u voleb… V US jsou ovšem soudy podstatně silnější než třeba ve východní Evropě, tak snad to tamní demokratický systém ustojí.
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
“Těmto „prodavačům strachu“ velice napomáhají někteří křesťané se svou mantrou, že svět ve zlém leží, totiž že svět je panstvím satana, že vše, co se ve světě stane, je dopředu nalajnováno a nedá se na tom nic změnit. Podle nich by se křesťan do toho vůbec neměl plést a místo toho se starat jen a jen o svou duši podle zásady: křesťané sobě.“
Ježíš se o politické problémy své doby nestaral ( Mt 22:18; L 13:1-3; J 6:15). To však vůbec neznamená, že by byl lhostejný vůči lidem. O ty se naopak s láskou staral, poněvadž jim kázal záchranu z tohoto světa v Božím království (Mt 4:23; Mt 9:35; J 14:2). A potvrzoval své kázání zázraky a znameními, uzdravováním a vymítáním démonů. A stejně tak mají činit i Ježíšovi učedníci (Mt 28:19-20; J 14:12; Sk 2:40). Proto se nemáme starat o politiku, ale o ztracené lidi (Mt 10:6-8; L 15:6), kteří jdou do zahynutí stejně tak v demokracii jako v totalitě. Takže zde nevykládejte lži o tom, že křesťané, kteří chtějí být stejně striktně apolitičtí jako Ježíš, se starají jen o svou duši, že nezájem Kristových následovníků o politické sváry tohoto světa se rovná nezájmu o lidi, o jejich spasení. Je to přesně naopak. Následovníci Ježíše se starají o to, aby lidé ze světa, který celý (tzn. na Západě stejně jako na Východě) ve Zlém leží (1 J 5:19), mohli být zachráněni pro život věčný (Sk 2:40), zatímco političtí agitátoři, často i v „křesťanském“ hávu, se starají jen o to, aby jednu formu satanovy vlády nad tímto světem nahradili jinou formou jeho vlády. A toho se dociluje pomocí milionů lidských životů ztracených v nejrůznějších revolucích a válkách, které však vždy jen dosadí novou satanovu administrativu namísto jeho administrativy dosavadní. Satan však přes tyto krvavé převraty zůstává nadále u moci bez porážky i v tom nově nastoleném zřízení úplně stejně jako v tom starém. A satanova hra se hraje dále, jen v trochu pozměněných kulisách…
Petr Adamec
To p. Ašer: Víte, kdybyste byl za křesťanství v koncentráku v Severní Koreji, věřím, že byste pochopil. Asi byste stále věděl, že spása v Kristu je mnohem více a Krista byste se nezřekl. Současně byste věděl, že je rozdíl žít v ohavné politické diktatuře a ve svobodné zemi. Třeba byste se modlil ke Kristu o svobodu a možnost žít lépe v jiné zemi? Třeba byste i zazlíval křesťanům na západě, že více netlačí na Severní Koreu aby propustila politické a náboženské vězně z koncentráků? Kdybyste byl křesťan v Jižní Koreji, asi byste se modlil za členy své rodiny na severu a přál jim ten blahobyt a svobodu, kterou byste měl na jihu?
pavel v
to Petr Adamec
Nevím, zda je vaše pojetí časnosti a věčnosti správné. Království Boží je již v tomto světě a panství satana je nuceno mu postupně vyklízet své pozice. Vaše přirovnání království Božího ke kvasu, jež je součástí těsta, ale není přímo tím těstem, je velice trefné. V království Božím na zemi se stírají hranice mezi časností a věčností. Když se modlíme „přijď království tvé“, pak se modlíme za toto království na zemi.
Srovnáváme-li totalitu a demokracii, nemůžeme se na věc dívat jen z hlediska Božího království na věčnosti, ale také z hlediska Božího království na zemi. Demokracie je Božímu království nesrovnatelně blíže. Totalita přináší lidem jen utrpení, takže ji můžeme klidně nazvat panstvím satana. Kdybyste byl starší a zažil komunismus, věděl byste, jak křivil lidem páteř, jak nutil jednoho každého lhát.
Biblický pojem „tento svět“ chápu jako svět, v němž platí právo silnějšího (svévole). Opakem je svět, kde vládne spravedlnost. V totalitě svět ovládají zločinci ve svůj prospěch. Totalita se kryje s pojmem „tento svět“. Existují různé stupně totality. I Ježíš v takové trošku mírnější totalitě žil.
pavel v
to P. Ašer
Nemáte pravdu, že každá vláda je v moci satana a že další vláda po revoluci je znovu v rukou satana. Před rokem 1989 v naší zemi vládli zločinci. Jejich vláda byla založena na strachu a násilí – byla to opravdu vláda satana. Nová vláda po roce 1989 byla uznána dobrovolně. Nešířila strach, nepoužívala k udržení své vlády násilí, nemstila se. Proto se máme starat o politiku, aby se vláda satana nevrátila. Staráme se tak, aby lidé netrpěli – každá totalita přináší utrpení. Sloužíme tím samotnému Ježíši, který každé utrpení člověka pociťuje sám na sobě.
Petr Adamec
To p. Pavel: Děkuji moc. Jsem starý, komunizmus jsem zažil. A vím, jak to bylo ošklivé zřízení. Pamatuji, jak můj táta chodil na výslechy… Jsem moc rád, že mohu žít já i mé děti v demokracii. Ale vážně, za mne to p. Ašer strašně přehání – je extrémista s černobílým viděním. Má ale za mne pravdu v tom, že spása v Kristu, jeho království a panování nad naší duší, přijetí za Boží syny a dcery je kvalitativně jinde než demokracie. Zní mi trošku rouhavě, že komunizmus byla vláda satana a demokracie je království Boží. Starám se o politiku, nemyslím ale, že je to lék na všechny neduhy světa. Tím je Ježíš Kristrus a jeho království, které jednou přijde na zem. Jakékoli lidské politické zřízení je jen pozemské a nedokonalé. Proto ho ještě ale nemusíme zavrhovat, jen ho nesmíme zbožštit, mít jako modlu. Slyšel jsem, že jste lékař? Podobně to vnímám se zdravím. je pro mne důležitější spása v Kristu, než tělesné zdraví. Raději bych byl nemocný než nespasený. Ježíš ale uzdravoval pozemské nemoci. Spasení, které dává, je víc. Ovšem dočasné tělesné zdraví není zbytečné a bez důležitosti.
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Vidíte snad, že by se v naší zemi demokraté mstili bolševikům za všechny vraždy politických vězňů a za zničení životů stovek tisíců lidí v jejich lágrech?
V Rusku má Putin na svědomí vraždy stovek novinářů a žalářuje politické vězně. Pro vás však není mezi naším a ruským nebo severokorejským režimem rozdíl. Jste slepý, a to tak, že úmyslně.“
Ne pro mne není mezi těmito zřízeními rozdíl, nýbrž pro Písmo mezi nimi není rozdíl, jak jsem Vám ukázal již ve svém předchozím příspěvku. Zřejmě jste si ovšem odkaz na příslušný verš nevyhledal, takže Vám ho zde budu muset citovat:
„Není totiž rozdílu: všichni zhřešili a postrádají Boží slávu.” (Ř 3:22-23)
Rozumíte tomu? To, co Vy považujete za rozdíl, vůči němuž jsem prý já slepý, Písmo za rozdíl nepovažuje. Nebo obviníte autora Písma ze slepoty stejně jako mě? To, o čem píšete, je pouze rozdíl kosmetický, kdy je jedna mrtvola o něco lépe nalíčena než ta druhá (srov. Ef 2:1.5). Kvalitativně, vzhledem k Božímu království, jsou na tom však všechny režimy tohoto světa stejně. Jsou zotročeny hříchem (J 8:34) a neřídí se podle Boha, nýbrž podle satana (Ef 2:2; 1 J 5:19). A to bez ohledu na to, jestli se někomu mstí nebo jestli se zasazují o “lidská práva”.
Navíc tvrzení o tom, že Putin má na svědomí vraždy stovek novinářů si příliš nezadá s tvrzením, že třeba Clintonovi mají na svědomí životy desítek obětí. Jsou to obdobné konspirační theorie bez validních důkazů.
Z Putina je zkrátka zapotřebí propagandisticky udělat exemplárního zloducha, který určitě stojí i za smrtí kdejakého bezvýznamného pisálka, ať už zemřel z jakýchkoli příčin, když už proti Putinovi vede Západ svou letitou proxy válku.
Napsal jste:
„Když utlačovaný lid svrhne tyrana, brzy se na jeho místo dostane jiný tyran a tyranizuje lid stejně jako ten předchozí.“
Ano, na jeho místo se dostane třeba právě onen utlačovaný lid, který se sám stane tyranem ještě hroznějším – viz např. revoluce ve Francii, kde svištěla gilotina ve jménu lidu…
Je výmluvné, že Nový zákon nějaké tyrany vůbec neřeší. Nový zákon se totiž o žádných tyranech nezmiňuje ani jednou, vyjma filosofa vlastním jménem Tyrannos (Sk 19:9), ačkoli v novozákonní době o tyrany v Římě ani u jiných národů nebyla nouze. Přitom ve Starém zákoně (Septuaginta), zvláště v apokryfních knihách, jsou zmínky o tyranech a tyranidě poměrně časté (77 výskytů). Jak je možné, že novozákonním autorům na rozdíl od SZ byli tehdejší tyrani lhostejní a soustředili se na důležitější věci (spasení v Božím království), než aby řešili nějaké politické otázky tohoto světa? Nebude to tím, že uvěřili Ježíši, že jeho království není z tohoto světa (J 18:36), pročež podle jeho vzoru rezignovali na boje proti všemožným politickým nešvarům tohoto světa?
Napsal jste:
„Pavel pochopil, že tyran by neměl žádnou moc, pokud by neměl mezi lidem kolaboranty. Je tedy nezbytné změnit srdce člověka, aby se nenechal tyranem zmanipulovat, aby odmítl kolaboraci s ním (Je třeba více poslouchat Boha než lidi), aby nikdy nebyl ochoten mít podíl na utlačování jiných.“
Nikoli, Pavel se o světské tyrany vůbec nezajímal, nikde proti nim nevystupuje, natož aby někoho plísnil za to, že se tyranům podřizuje. Vždyť křesťany k této podřízenosti sám výslovně vyzýval (Ř 13:1). Věděl totiž dobře, že křesťané nevedou svůj boj proti krvi a masu:
„Neboť náš zápas není proti krvi a tělu, ale proti vládám, proti autoritám, proti světovládcům této temnoty, proti duchovním mocnostem zla v nebeských oblastech.” (Ef 6:12)
To jen Vy se neustále snažíte jednostranně bojovat proti Vám nesympatické krvi a masu – tzn. proti některým politickým představitelům, poněvadž nevidíte, kdo stojí za nimi, proti němuž máte bojovat duchovními zbraněmi, ne tělesnými. Ten, kdo je ovládá, však stejně tak ovládá i ty politické představitele, kteří jsou Vám sympatičtí a které chválíte.
Napsal jste:
„Římané ždímali z porobených zemí daně, aby mohli vést zahálčivý život. Na druhé straně se až na výjimky nesnažili provádět vymývání mozků, jako například naši komunisté. Nepokoušeli se ani zbavit člověka ekonomické samostatnosti tím, že by mu ukradli (znárodnili) prostředky k obživě.“
To byste měl v jeho době říct třeba takovému Spartakovi, že si římští otroci neváží dobrého bydla… 😊
Římané člověku neznárodnili prostředky k obživě, místo toho si přivlastnili celého člověka, který byl svým pánům vydán na milost a nemilost jako mluvící nástroj (Varro). Myslíte si, že lidé, kteří zažili náš reálný socialismus by si místo něj raději zvolili život v římském otroctví? To myslíte opravdu vážně?
Napsal jste:
„Pavel mohl na svých cestách kázat Ježíše Krista naprosto svobodně. Obecně vzato nebyla římská vláda spravedlivá, ale lidé tehdy byli mnohem svobodnější než jsou v dnešních profízlovaných totalitách, kde lidé žijí v neustálém strachu.“
Ano, Pavel mohl zajisté kázat evangelium naprosto svobodně, jen taková drobnost se mu kvůli tomu přihodila – musel za to zaplatit svou vlastní hlavou, nemluvě o tom, že již předtím byl kvůli kázání evangelia opakovaně vězněn, bičován (2 K 11:23-25), kamenován (Sk 14:15; 2 K 11:25) a dokonce i předhozen šelmám (1 K 15:32; 2 Tm 4:17). Pavel si opravdu náramně užíval té naprosté svobody, kterou zde opěvujete. Jistě byste s ním tu svou nesvobodu za minulého režimu, za něhož jste nebyl patrně ani ve vězení, okamžitě vyměnil…
A když už zmiňujete dnešní profízlované „totality“, nezapomeňte na stejně, díky technologickému náskoku možná ještě více, profízlované „demokracie“. Takový Snowden by mohl vyprávět…
P. Ašer
Ad Petr Adamec
Napsal jste:
„Problémem je, že svět za který považujete politické systémy, Písmo takto nedefinuje. pro Písmo je svět opakerm Božího království. Je zde protiklad svět-Boží království.“
Co je to království? No přece politický systém. A sám Ježíš říká:
„Mé království není z tohoto světa; kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji strážci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; ale mé království není odtud.“ (J 18:36)
To znamená, že jeho učedníci by se svým bojem zastávali určitého politického systému tohoto světa podobně, jako to ve své nevědomosti dělal se svým mečem Petr (Mt 26:51-52), neboť si stejně jako ostatní učedníci do vylití Ducha svatého myslel, že Ježíš přišel jen vylepšit izraelský politický systém (Sk 1:6), který byl a nadále by zřejmě podle jejich scestných úvah zůstal pouze jedním z politických systémů tohoto světa. Takže svět podle Ježíše samozřejmě zahrnuje politické systémy tohoto světa, ať už jsou to království nebo demokracie.
Napsal jste:
„Současně Boží království roste v nepřátelském světě jako kvas a mění ho. Kvas od těsta úplně nerozlišíte, splývá. Nemůžete ho úplně oddělit, podobně sůl v pokrmu. Ve slané polevce není možné říci, toto je sůl, toto to ostatní. Křesťané (kdo přijali vládu P. Ježíše) patří do Božího království. Současně žijí ve světě a proměňují ho. Třeba konkrétně ve svém zaměstnání. Jejich vliv je (většinou) pozitivní.“
Prokvašení těsta (Mt 13:33) ovšem nemůže znamenat, že se svět stává Božím královstvím nebo že se mu alespoň přibližuje, nýbrž znamená, že svět je postupně vytlačován Božím královstvím, které neustále roste, jak jsou do něj ze světa přenášeni další a další lidé, kteří jsou takto vytrháváni z moci temnoty (Kol 1:13), v níž se nacházejí i všechny politické systémy světa včetně těch demokratických, čímž pak přestávají tito lidé být z tohoto světa (J 15:19). Neexistuje totiž společenství světla s temnotou (2 K 6:14). Nelze zároveň nebýt ze světa (J 17:16) a zároveň z něho být, jak naznačujete tím, že kvas nelze od těsta oddělit, že obojí splývá. Nelze být zároveň živým i mrtvým. Proto Ježíš neprosí za svět ( J 17:9), neboť ví, že ho nelze skutečně vylepšit, poněvadž jeho vládcem je ďábel (J 14:30; 1 J 5:19). Cílem křesťanů tedy může být pouze to, aby co největší část světa uvěřila (J 17:20-21) a mohla být ze světa zachráněna v Božím království (Sk 2:40), a ne vylepšování světa pro nevěřící, aby pak nabyli dojmu, že je jim tak dobře, že spasení ani nepotřebují (L 15:7) a neměli tak důvod vůbec ho hledat. Pokud by se křesťané podíleli na vylepšování světa, tak by lidem ze světa dělali medvědí službu, protože by je tím jen ďáblovi pomáhali klamat a udržovat je pod jeho mocí (1 J 5:19). Stavěli by tak pro ďábla za účelem balamucení lidí Potěmkinovy vesnice…
Napsal jste:
„Máme po obrácení odejít na poušť a vše časné si ošklivit? Máme vstupovat v časném světě do dobrých skutků, které nám Bůh představil. Tyto dobré skutky ovlivňují časnost. Mění ji.“
Ne, nemáme si lidi ze světa ošklivit. Nedělal to ani Ježíš, který chodil mezi hříšníky. Jak už jsem napsal Pavlovi V., Ježíš se o politické problémy své doby nestaral (Mt 22:18; L 13:1-3; J 6:15), což však vůbec neznamená, že by ho nezajímalo, jak se lidem v jejich časnosti daří. O lidi se s láskou staral, poněvadž jim kázal záchranu z tohoto světa v Božím království (Mt 4:23; Mt 9:35; J 14:2). A potvrzoval své kázání zázraky a znameními, uzdravováním a vymítáním démonů. A stejně tak mají činit i Ježíšovi učedníci (Mt 28:19-20; J 14:12; Sk 2:40). Proto se nemáme snažit měnit politické poměry, ale máme se snažit Duchem svatým měnit ztracené lidi (Mt 10:6-8; L 15:6), kteří jdou od přirozenosti (Ef 2:3) shodně do zahynutí i v relativně sebelepším politickém systému.
Napsal jste:
„Kdo pokládá veškerou časnost za stejné zlo pod vládou satana, obyčejně moc dobrých skutků neprojevuje.“
To přece není pravda. Ježíš považoval celý svět za království satanovo (J 14:30). Chcete snad tvrdit, že pro toto své přesvědčení moc dobrých skutků neprojevil? To by bylo absurdní. Stejně tak Jan (1 J 5:19).
Napsal jste:
„Současně není jedno, zda je křesťan s celou rodinou v koncentráku v Severni Koreji, nebo zda žije v poměrně svobodné zemi. Samozřejmě jeho spásu to ovlivnit nemusí. Ale není zbytečné se snažit v časnosti o dobré podmínky.“
Jedno to není jen těm křesťanům, kteří ze sebe dosud docela nesvlékli starého člověka (Kol 3:9), neumrtvili dostatečně své údy na zemi (Kol 3:5), poněvadž nehledají vrchní věci, kde Kristus sedí na pravici Boží (Kol 3:1), ale místo toho myslí více na to, co je na zemi (Kol 3:2). Apoštol Pavel dovedl být snížen i mít nadbytek, hladovět i být sytý (Fp 4:12). Naučil se být spokojen s tím, co přišlo (Fp 4:11). Nehořekoval nad tím, že je ve vězení. Proč by to tedy měli dělat křesťané? Tím by pouze dokazovali, že je to s tou jejich vírou jen jaksi polovičaté, že jsou stále ještě tělesní, že chodí podle člověka (1 K 3:3).
P. Ašer
Ad Petr Adamec
Napsal jste:
„Soudní moc je podstatná. Jak jsem již psal, má sloužit k zachování kontinuity zákonů a také k ochraně před výstřelky politiků. V demokracii je velice důležitá rovnováha moci.“
Soudní moc je možná podstatná pro tento svět, ne však pro křesťany. Apoštol Pavel přece považuje paušálně všechny soudce za nespravedlivé (ἄδικοι 1 K 6:1). A evidentně měl pravdu, jak dokazuje pokračování Vašeho příspěvku:
„Soudní moc může ochránit občany před extrémy politiků. Třeba D.Trump rozhodl, že transgender ženy si mají vykonávat tresty v mužských věznicích. To je politické rozhodnutí. Ovšem soudy to jistě zruší jako neústavní. A z dobrých a rozumných důvodů.“
Jestliže má dle Vás soudní moc ochraňovat nespravedlivé (ἄδικοι), kteří nezdědí Boží království (1 K 6:9) a jimiž tito devianti jsou, jak by mohla být v očích Božích spravedlivou?
P. Ašer
Ad Petr Adamec
Napsal jste:
„Víte, kdybyste byl za křesťanství v koncentráku v Severní Koreji, věřím, že byste pochopil…“
Co by bylo, kdyby…, to je věštění z křišťálové koule. Každopádně bych chtěl být jako apoštol Pavel, který se naučil být spokojen s tím, co na něj přišlo (Fp 4:11), díky čemuž dovedl být snížen i mít nadbytek, hladovět i být sytý (Fp 4:12), jak už jsem Vám odpověděl na Vaši stejnou hypotézu dříve. Rozhodně bych si však nemyslel, že země, kde je větší hmotný blahobyt a její obyvatelé jsou uvázáni na trochu delším řetězu, díky čemuž se opájejí iluzí svobody, leží díky tomu méně ve Zlém (1 J 5:9), než ta, kde se hladoví na kratším řetězu…
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Království Boží je již v tomto světě a panství satana je nuceno mu postupně vyklízet své pozice… V království Božím na zemi se stírají hranice mezi časností a věčností. Když se modlíme „přijď království tvé“, pak se modlíme za toto království na zemi.“
Pokud je království Boží již nyní na světě (L 17:20-21), pak jen ve společenství znovuzrozených (J 1:13; J 3:3.5), kteří sice ještě jsou na světě (J 13:1; J 17:11.15), ale přesto již nejsou z tohoto světa (J 15:19; J 17:16). Boží království zde tedy nyní je už v církvi jako závdavek plného Božího království, které nastane až s druhým Ježíšovým příchodem:
„Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Syna člověka přicházejícího se svým královstvím.” (Mt 16:28) Srov.: Mt 8:11; Mt 11:11; Mt 13:43; Mt 26:29; L 13:28-29; L 14:15; L 22:16.30; Ef 5:5
Toto plné Boží království je tedy pořád před námi:
“Všechno jsi poddal pod jeho nohy.‘ Tím tedy, že mu poddal všechno, neponechal nic, co by mu nebylo poddáno. Nyní však ještě nevidíme, že je mu všechno poddáno.” (Žd 2:8)
Boží království tudíž nemá nic společného s politickými systémy tohoto světa…
Jestliže mezi těmito výše nastíněnými dvěma stádii Božího království důsledně nerozlišujete, nedivím se, že v tom máte zmatek a jste pak schopen považovat za Boží království i svět, který je však, ať už s totalitním nebo s demokratickým nátěrem, vždy jen královstvím satanovým (J 14:30; 1 J 5:19; Zj 12:12). Boží království tak nikdy nemůže být totožné s nějakým politickým systémem ani mu žádný politický systém nemůže být bližší. Do Božího království se totiž vstupuje pouze znovuzrozením (J 3:3.5), ne zlepšováním politických, ekonomických, technických a jiných poměrů.
Napsal jste:
„Srovnáváme-li totalitu a demokracii, nemůžeme se na věc dívat jen z hlediska Božího království na věčnosti, ale také z hlediska Božího království na zemi. Demokracie je Božímu království nesrovnatelně blíže. Totalita přináší lidem jen utrpení, takže ji můžeme klidně nazvat panstvím satana.“
To je právě ten Váš chronický omyl, že demokracie je Božímu království blíže než totalita. Písmo jasně učí, že CELÝ svět ve Zlém leží (1 J 5:19). Takže ne pouze totalita je panstvím satana, nýbrž stejně tak i demokracie, bez ohledu na to, kde je utrpení větší. Nestavějte se pořád tak zarputile proti Písmu a přijměte s pokorou jeho konstatování. Jinak sám sebe i jiné zavádíte na falešné stezky.
Napsal jste:
„Biblický pojem „tento svět“ chápu jako svět, v němž platí právo silnějšího (svévole).“
Ale právo silnějšího platí i v demokracii. Směřování společnosti tam totiž určuje většina, která má větší sílu prosadit svou vůli než menšina. Takže dle tohoto Vašeho chápání musíte pod pojem „tento svět“ zahrnout i demokratické státy.
Napsal jste:
„Opakem je svět, kde vládne spravedlnost. V totalitě svět ovládají zločinci ve svůj prospěch.“
A právě takový svět, kde vládne spravedlnost, zde před druhým příchodem Ježíšovým nikdy nenaleznete. Svět, kde vládne spravedlnost, přijde teprve s návratem Ježíše:
„Pánův den přijde jako zloděj v noci. V něm nebesa s rachotem pominou, prvky se žárem uvolní a země a její činy budou spáleny.” (2 Pt 3:10)
“Podle jeho zaslíbení očekáváme nová nebesa a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.” (2 Pt 3:13)
To znamená, že nynější nebesa a země spravedlnost postrádají.
Napsal jste:
“V totalitě svět ovládají zločinci ve svůj prospěch. Totalita se kryje s pojmem „tento svět“.“
Jsou tedy Spojené státy americké totalitou? Trumpa jste přece na tomto webu opakovaně označil za zločince, který vládne ve svůj prospěch… 😊
Ale z toho si nic nedělejte. To dělají všichni demokratičtí politikové. Proč by se jinak tak vehementně snažili zalíbit elektorátu, že?
Každopádně platí pořekadlo “padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina”. Jak ty Vaše totality, tak ty Vaše demokracie totiž všechny svorně leží v tom Zlém (1 J 5:19).
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Nemáte pravdu, že každá vláda je v moci satana a že další vláda po revoluci je znovu v rukou satana.“
Nemám pravdu? Pak ale nemůže mít pravdu ani Písmo, na němž své tvrzení stavím. Písmo totiž jasně říká, že celý svět leží v tom Zlém, tj. v ďáblu (1 J 5:19). Ďábel sám to svými slovy potvrzuje a Ježíš to nijak nezpochybňuje (L 4:6), naopak to na jiných místech potvrzuje, když ďábla označuje za vládce tohoto světa (J 12:31; 14:30; 16:11). Vaše naivní představy, že po sametové frašce v roce 1989 již nám nevládnou služebníci ďáblovi, na tom nemohou nic změnit.
Napsal jste:
„Před rokem 1989 v naší zemi vládli zločinci. Jejich vláda byla založena na strachu a násilí – byla to opravdu vláda satana. Nová vláda po roce 1989 byla uznána dobrovolně.“
Před rokem 1989 nám tedy vládli zločinci. To nerozporuji. Mám jen takovou indiskrétní otázku. Chodil jste také dobrovolně volit?
Navíc ti zločinci, kteří před rokem 1989 vytvářeli zákony, např. přijali v roce 1986 zákon o umělém přerušení těhotenství, který umožňoval ženám nechat na požádání zavraždit své počaté dítě do 12. týdne gravidity (§ 4 zákona č. 66/1986 Sb.). Žena, která o umělý potrat požádala, tak už po přijetí tohoto zákona nemusela ani jít před žádnou komisi. Takže de facto legalizovali svévolné vraždy. A představte si, že ti, kteří vytvářejí nebo derogují zákony po roce 1989, které si dobrovolně volíte, nechali tento infanticidní čili genocidní zákon s úplným klidem nadále v platnosti. Jsou to tudíž stejní zločinci, jako ti před rokem 1989.
Kromě toho naši zákonodárci po roce 1989 přijali v roce 2006 zákon o registrovaném partnerství, který legalizuje svazky sodomitů jako něco normálního. To neudělali ani ti zločinci ve federálním shromáždění před rokem 1989, ale až zločinci v našem parlamentu po roce 1989. Stejnopohlavní styky totiž Písmo považuje za stejné zlo jako třeba krádeže a loupeže (1 K 6:9-10). Ten, kdo tomuto zlu přitakává a dokonce ho legalizuje, tedy musí být podle Písma považován za zločince. A tak bych mohl pokračovat…
Takže už jen na těchto uvedených příkladech můžete vidět, že vláda satana u nás nerušeně pokračuje dále i po roce 1989 v tomto proklamativně demokratickém režimu, což jen potvrzuje tvrzení Písma, že celý svět ve Zlém leží.
P. Ašer
Ad Petr Adamec
Napsal jste:
„Děkuji moc. Jsem starý, komunizmus jsem zažil. A vím, jak to bylo ošklivé zřízení. Pamatuji, jak můj táta chodil na výslechy… Jsem moc rád, že mohu žít já i mé děti v demokracii.“
Také jsem zažil komunismus a na ty výslechy jsem musel chodit dokonce já sám. Přesto současný režim nepovažuji za nijak diametrálně odlišný od režimu minulého. Jen se trochu změnily kulisy, ale hraje se zde stále podle satanova scénáře, pouze trochu modifikovaného. Kdo je moc rád, že může žít raději v demokracii než v komunismu, pak zřejmě miluje svou duši v tomto světě, čímž ji ovšem hubí (J 12:25)…
Napsal jste:
„Ale vážně, za mne to p. Ašer strašně přehání – je extrémista s černobílým viděním.“
Pokud jsem extrémista s černobílým viděním, pak jen proto, že stejnými extrémisty s černobílým viděním byli i Ježíš a apoštolové (např. Mt 6:24; L 14:26; J 12:25; Ř 6:16; 2 K 6:14-15; Ga 1:10; 1 J 5:19; Zj 3:15). A já je chci následovat.
Napsal jste:
„Podobně to vnímám se zdravím. je pro mne důležitější spása v Kristu, než tělesné zdraví. Raději bych byl nemocný než nespasený. Ježíš ale uzdravoval pozemské nemoci. Spasení, které dává, je víc. Ovšem dočasné tělesné zdraví není zbytečné a bez důležitosti.“
Zdraví je ovšem něco jiného než politika. Ježíš totiž nemocné uzdravoval, ale jejich tristní nemocné politické poměry nechával bez povšimnutí. Ty se nijak nesnažil uzdravit. Do politiky se ani náznakem nevměšoval, ačkoli se ho do ní pokoušeli zatáhnout (Mk 12:13-17).