Dan Drápal: Zjevení – vykladačský oříšek

Nedávno jsem zveřejnil článek nazvaný „Bílý kamének“. Uvedený článek je jakýmsi vedlejším produktem příprav na zásadnější spis o knize Zjevení. Dostal jsem několik reakcí, jejichž pisatelům se omlouvám, že neodpovídám osobně, a vlastně neodpovídám ani přímo. Je pro mě snazší odpovědět formou článku, který patrně do jisté míry zúží prostor pro diskusi, neboť budu psát o tom, s jakými přístupy ke knize Zjevení se nemohu ztotožnit.

Jeden z respondentů, kterého si vážím, mi mimo jiné napsal, že „některá biblická témata jsou doposud vykládána mylně“. Mám nad touto větou rozpaky.

Zatím jsem stačil prostudovat pět současných „jízdních řádů“ poslední doby a jeden z první poloviny dvacátého století. Nyní studuji přístup ke Zjevení, který zaujímali kraličtí překladatelé a vykladači, a studuji rozsáhlý komentář Adama Clarka, sepsaný a vydaný v první polovině 19. století.

Autoři jízdních řádů, tedy současní vykladači, se přinejmenším částečně navzájem znají. Vzato čistě logicky jsou závěry, k nimž došli, částečně kompatibilní a částečně nekompatibilní. Kdybychom to chtěli vyhrotit, museli bychom přitakat tvrzení, že z hlediska každého z nich ti druzí vykládají Zjevení přinejmenším částečně „mylně“.

Jaké jsou předpoklady správného výkladu a čím to, že mnozí si vykládají Zjevení „mylně“? Mýlí se autoři, protože jim chybí pravé zjevení, nebo proto, že se proviňují proti logice, nebo proto, že nežijí dostatečně svatý život?

Přiznám se, že tyto otázky neřeším. Mohu si dovolit je neřešit, protože neoznačuji ani současné, ani minulé interprety za „mýlící se“, protože si nemyslím, že kniha Zjevení nám byla dána proto, abychom se snažili z ní vyčíst onen „jízdní řád“, a přeli se například o to, zda bude vytržení před velkým soužením či po něm.

Pokud očekáváte, že zevrubně vysvětlím, jak knize Zjevení rozumím, pak vás musím zklamat. Zájemci budou muset ještě asi rok a půl počkat.

Věřím tomu, že celé Písmo je inspirované, a v tomto smyslu „pravdivé“. Věřím rovněž, že je dostatečné. Řečeno s N. T. Wrightem, jsem přesvědčen, že Písmo je jedním z průsečíků, kde se nebe protíná se zemí.

O čem je Zjevení

Kniha Zjevení je, jak nám říká její první verš, především zjevení Ježíše Krista. Je to také zjevení toho, co se má brzy stát. Z toho někteří liberální vykladači usuzují, že v knize jde o zjevení toho, co se stalo generaci po Janovi, tedy „brzy“. Já bych slovo „brzy“ raději přeložil „náhle“. Kniha Zjevení skutečně zjevuje, co se dálo a děje – a co se (z našeho hlediska) bude dít. Ale nikde nám není řečeno, že máme sestavovat ty jízdní řády. Ve své knize se pokusím dokázat, že to ani nejde. Proto jsou veškeré pokusy po třiceti letech směšné, stejně jako byly směšné ty, jež byly sepsány před třiceti lety (nebo šedesáti, nebo devadesáti…)

Přitom se mi zdá, že snahy sestavit jakýsi „eschatologický jízdní řád“ jsou poměrně moderní. Pokud existovaly před polovinou devatenáctého stoletím, pak jsem na ně zatím nenarazil. Ne že by lidé neočekávali brzký příchod Páně. Ten očekávali ve všech staletích. Jen je to nějak nevedlo k tomu sestavován jízdních řádů.

Náš přístup k realitě

Každá doba má svůj přístup k realitě a svou terminologii. Tento přístup – a jeho odraz v jazyku, který používáme – se postupně mění, podobně jako se třeba mění převažující umělecký směr v malířství. Rozdíl mezi středověkým přístupem ke Zjevení a přístupem dnešním bych přirovnal rozdílu mezi realismem a ikonami. Ikony nepracují s perspektivou, za to pracují se symboly. Stejně jako realismus pracují s barvami, ale úplně jinak než realismus. Pokud někdo považuje za jediné „pravé“ umění realismus, usoudí, že ikony jsou „špatně namalované“. Středověký člověk zvyklý na ikony by sice možná žasl nad realistickým obrazem, ale duchovně by mu patrně nic neříkal.

Už samo slovo „symbol“ a proměny jeho významu jsou poučné. V matematice se za „symboly“ označují znaménka pro dělení, odčítání apod. (A pochopitelně i složitější věci, jako je třeba Ludolfovo číslo či goniometrické funkce.) Aby to fungovalo, musí symbol označovat jen jednu věc a žádnou jinou. Minus je vždycky odčítání, ať se kolem nás děje cokoli.

Původně byl ale symbol něčím zcela opačným. Samo slovo je odvozeno od řeckého slovesa symballó, „dávám dohromady“. Symbol byl průsečíkem významů, tedy mohl znamenat – a vlastně z definice znamenal – více věcí dohromady. Ukazoval více směry. Kupříkladu křest je symbol. Znamená umírání starého člověka. Znamená obmytí. Připomíná potopu. Připomíná přechod přes Rudé moře. Připomíná přechod přes Jordán.

Na ikoně můžete vedle sebe vidět dvě lidské postavy, které se výrazně liší velikostí. Nebo dvě věže, které se výrazně liší velikostí. Realista by mohl usoudit, že je to špatně namalované. Ale mýlil by se; jde o to, že autor ikony rozuměl jinak jak světu, tak času, tak svému počínání.

Moderní vykladači mi někdy připomínají malíře realistických obrazů, kteří se snaží „číst“ ikonu ve světle svého předporozumění světu. Ikona se jim může jevit jako „mylný výklad světa“. Já si tím ale vůbec nejsem jist.

Oslovení Písmem

Zkuste se zamyslet nad okamžikem, kdy vám ožil nějaký verš z Písma (nebo třeba ne jednotlivý verš, ale celá pasáž). Ne vždy to bylo při pravidelném čtení nebo při studiu, i když při takové příležitosti k tomu může snadno dojít. Nějaký verš vás osloví, vnese vám světlo do vašeho života či přímo do vašeho velkého problému, a vy máte tendenci říct něco jako „rozsvítilo se mi“ nebo „ta pravda mě ozářila jako blesk“. Soudím, že Zjevení bylo dáno Božímu lidu, aby při něm zakoušel tyto okamžiky, a to zejména v těžkých chvílích pronásledování a katastrof, k nimž jsme podle všeho opravdu blíže, než byly generace před námi. Obávám se, že až to přijde, budou nám jízdní řády málo platné. Nicméně kniha Zjevení nám určitě bude úžasným povzbuzením.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi podílet?

 

Autor je publicista a teolog.  Foto: Jan Massijs – Zjevení

 

 

 

Kategorie: Komentáře

Tags: ,

16 Komentáře

  1. Karel Konečný

    Určitě je výklad knihy Zjevení vázaný na pohled na Bibli. Váš pohled je tento: Věřím tomu, že celé Písmo je inspirované, a v tomto smyslu „pravdivé“. Věřím rovněž, že je dostatečné. Řečeno s N. T. Wrightem, jsem přesvědčen, že Písmo je jedním z průsečíků, kde se nebe protíná se zemí.
    V tomto pohledu jsou jak dobře víte různé názory, protože se pohybujete v takové“duchařině“ a to se nezmění.
    Druhý pohled na Bibli je, že je to kniha z 95% lidské stránky a 5% stránky božské a zde bude více shodných názorů.
    Chápu, že o tomhle nechcete uvažovat.

    Odpověď
  2. Tomáš Mikuš

    Vážený pane Konečný, váš komentář mě trochu zaráží. Rád se zabývám církevní historií, teologií a lidským myšlením a s vámi sdíleným pohledem na Boží inspiraci Bible jsem se setkal jen zřídka. Můžete prosím uvést, jak jste k danému názoru přišel? Je to jen váš pocit (jistota) nebo oficiální učení společenství/církve kam chodíte? Rozumnějte prosím, mě nevadí, že má někdo jiný názor, jen jsem zvědavý, jestli je v ČR společenství které má k Bibli stejný postoj jako zde uvádíte. Děkuji

    Odpověď
  3. Karel Krejčí

    Pokud jsme zde na Zemi pouze jednou – a to z Boží vůle – pak mi poněkud uniká logika, proč a k čemu nám je dobré vyvíjet snahu, chronologicky „dešifrovat“ knihu Zjevení? Z Boží vůle se každý z nás narodil v Jím zvolené době, Jím dané společnosti, Jím daným rodičům, Jím danými nemocemi, klady a zápory a pod., tak co se vlastně pokoušíme řešit? Pak lze přece jednoduše, ale v podstatě i pravdivě odpovědět: Až to bude, tak to bude“! Záleží přece na Bohu, kdo v jaké době prožije svůj život – my na tom nic nezměníme. Nebo to tak není? Pokud nezměníme v zásadě své stanovisko, jaký pak má skutečný smysl, snažit se proniknout do „tajů“ knihy Zjevení?

    Odpověď
  4. Z uvedeného článku mám (místy) dojem, že jeho autor zúžil výklad a téma eschatologie pouze na výklad knihy Zjevení, což by byla obrovská chyba, protože celé Písmo staré a nové smlouvy je napříč prosyceno eschatologií. Takhle se to zúžit nedá, protože Bůh nám dal – nejenom za účelem studia eschatologie – celé Písmo, kde zjevil svoji veškerou pravdu, vůli a poznání… Křesťan by měl brát v potaz celé Písmo, vykládat zásadně písmo písmem a v kontextu, a takto skládat eschatologickou mozaiku na základě tohoto principu: Písma SZ+NZ si nikdy neprotiřečí, Písmo si neprotiřečí! Dojdu-li k závěru, který si protiřečí, mám špatný výklad. Zásadní právě je nevybírat si písma, která jen zapadají, a ty která nezapadají, (cíleně) opomíjet! Zúžit celou eschatologii pouze na knihu Zjevení by bylo chybné.

    1. Drápal (D.): …nemyslím si, že kniha Zjevení nám byla dána proto, abychom se snažili z ní vyčíst onen „jízdní řád“, a přeli se například o to, zda bude vytržení před velkým soužením či po něm.
    1. Balcar: Bůh nám dal (nejenom) knihu Zjevení, ale i celé Písmo (což je zásadní), kde nám zjevil, jak věci/události půjdou, a to v míře, kterou uznal za žádoucí. V knize Zjevení je přesný úsek, kde se mluví o vytržení, dle mého názoru. Je jasně řečeno, co bude předcházet vytržení, co bude následovat po vytržení.
    (Není zřejmé, co přesně myslí D. pojmem „velké soužení“, příp. kdy D. myslí, že vs začíná, kdy končí, koho se týká, ale obecně se v Česku leckde učívávalo, že je to celý 70. Danielův týden /tedy posledních 7 let tohoto aiónu/, což je omyl.)
    Opět, dle mého názoru, (nejenom) kniha Zjevení jasně říká, po jakých konkrétních, naprosto nezaměnitelných a nepřehlédnutelných událostech dojde k vytržení, nezjevuje však den ani hodinu. Zato však jasně říká, kdy začíná velké soužení, proti komu je namířeno, co je jeho součástí a co bude následovat po něm. A samozřejmě, kn. Zjevení zjevuje – a celé Písmo bez protiřečení si, což je důležité, ve shodě taktéž – zda bude vytržení před velkým soužením či po něm.

    2. Drápal: Kniha Zjevení skutečně zjevuje, co se dálo a děje – a co se (z našeho hlediska) bude dít. Ale nikde nám není řečeno, že máme sestavovat ty jízdní řády. Ve své knize se pokusím dokázat, že to ani nejde. Proto jsou veškeré pokusy po třiceti letech směšné, stejně jako byly směšné ty, jež byly sepsány před třiceti lety (nebo šedesáti, nebo devadesáti…)
    Přitom se mi zdá, že snahy sestavit jakýsi „eschatologický jízdní řád“ jsou poměrně moderní.
    2. Balcar: Bůh nám dal Bibli, kde nám sděluje/zjevuje věci a události, které on uznal za žádoucí, abychom je věděli, a zjevil nám i – dle svého uvážení – pro nás dostatečný „eschatologický řád“ oněch věcí. Je-li kniha Zjevení zjevením Ježíše Krista, pak bude v souladu i s učením samotného Ježíše Krista v Mat 24, kde Ježíš jasně řekl, jak věci/události půjdou (chcete-li to nazvat eschatologickým řádem, můžete).

    3. Drápal: Obávám se, že až to přijde, budou nám jízdní řády málo platné.
    3. Balcar: Bůh nám zjevil svůj „eschatologický řád“ právě proto, abychom se modlili již dnes a měli s Boží pomocí sílu obstát. Pokud by člověk věřil v pretribulacionismus, jak by zareagoval – resp. jeho víra? – na skutečnost, kdy bude muset najednou čelit antikristu? Už tady přeci dávno neměl být, měl být vytržen, celý život ho to učili… (a zde je odpovědnost všech pastorů, učitelů, proroků…!), že to Bible učí. Tedy právě i kvůli tomuto, potřebujeme znát Boží „eschatologický řád“ a měli bychom se vyhnout jeho bagatelizování, protože špatný „eschatologický řád“ způsobí obrovskou škodu Božím dětem (ze dne na den, z měsíce na měsíc – tohle člověk asi rychle nerozdýchá, že věřil něčemu takto chybně, a víra člověka v Boha a Bibli bude silně atakovaná, a to v těžké době. Proč by to nemohlo být i jedním z důvodů odpadnutí v té době?).

    Závěrečná poznámka: Ať už má člověk jakékoliv názory na eschatologii, byť třeba úplně rozdílné, tak je důležité to držet v rovině, že by byla největší pitomost, kdyby se kvůli eschatologii začala církev „na krev“ hádat.

    Odpověď
  5. Velmi se těším. Stávající evangelikální výklady typu jízdní řády mi připadají hrozné…,velice zastírající základní sdělení knihy a úplně se míjející.

    Odpověď
    • Solidní výklad knihy Zjevení vydal biblista V.A.Žák, který vycházel patrně i z prací publikovaných v angličtině a němčině. Takže Amerika již byla objevena, není třeba ji objevovat. Pochopitelně je ve Zjevení dost míst, kde odborníci říkají – Domnívám se , že …… nebo domnívám se, že má pravdu vykladač XY. Žádný výklad by nebylo správné považovat za definitivní. V CB se knihou Zjevení zabýval kaz.Holubec někdy v 70-tých letech a on byl velkým znalcem Bible, což je pro výklad této knihy podmínkou.

      Odpověď
      • No, vykládat Bibli není nikdy objevování již objeveného. Výklad p. Žáka je hezký a podrobný… přesto mi zde dost chybí něco důležitého…určitá vroucnost. Je akademický.
        Zjevení je zvláštní žánr… vykládat ho akademicky je takové divné…
        Abych zůstal u autorova příměru, jako když člověk čte knihu o ikonách. Mnoho přesných a moc zajímavých informací, ale chybí to základní, proč lidé před ikonou klečeli.

        Odpověď
        • Hus řekl, že má své poznání a když pozná něco lepšího, tak to své opustí. Každý může vykládat bibli jak je mu dáno. Já si radši nechám poradit od těch, co byli přede mnou a kterým bylo více dáno. Je to efektivnější a ještě k tomu zadarmo.

          Odpověď
  6. Eva Hájková

    Člověka maně napadne, v jak těžkých časech to muselo být napsáno. I to, že těžké časy mohou přijít zas.
    Jeden filosof (radši ho ani nebudu jmenovat) napsal kdysi něco o dějinách. Ale klidně by to mohlo být i o Bibli. Bohužel, nemohu nikde najít přesný citát. Bylo to asi toto: Lidé získávají opravdu hluboký smysl pro dějiny, teprve až se začne rozpadat důvěrně známý svět, ve kterém dosud žili, a o němž si mysleli, že je naprosto samozřejmý. Potom si uvědomí, že prožívají totéž, co prožívali lidé dávno a dávno před nimi, jako by to byli oni sami. Dějiny se v jistém smyslu opakují, i když neprobíhají v kruhu. Ale ani ne přímočaře.
    Bible jsou vlastně také dějiny. Dějiny vztahu Boha a lidí. Ježíš si v těžké chvíli opakoval žalm, který byl složen snad pět set let před ním, také v hluboké úzkosti: Bože můj, proč jsi mě opustil?
    Když člověk může objevit mystický rozměr i v obyčejných dějinách, jak by ho neobjevil v Bibli?

    Odpověď
  7. Historie výkladu tohoto tématu by mne také velmi zajímala, ovšem zatím se mi nepodařilo v češtině najít téměř žádné materiály k této věci. Určitě existovaly výklady Zjevení snažící se do knihy napasovat tehdejší události už v dřívějších dobách (třeba radikální husité, Savonarola nebo jemu podobná hnutí), ale nevím, kde k tomu najít podrobnější informace. Neporadí někdo?

    Odpověď
    • To bohužel nevím. Četla jsem různé knihy – třeba Husitské myšlení od Roberta Kalivody, které vydal před časem Filosofický ústav AV. Najít, co je tam konkrétně o Apokalypse, by však nebylo jednoduché. Člověk by si to musel znovu přečíst, přičemž to moc čtivé není. Ale jistě by se tam našlo, z čeho čerpal ten Kalivoda.
      Já myslím, že ve středověku se jednalo hlavně o lidi z nižších vrstev, kteří si své výklady Bible pochopitelně nezapisovali, ale prostě je prožívali. Vzhledem k tomu, že Zjevení je odpovědí na těžké chvíle křesťana, tak ho zřejmě prožívali především ti, kteří byli v úzkých, pod silným společenským útlakem.
      Výklady textu jsou jedna věc, zatímco jeho chápání a uvádění do života je druhá věc. To první nikdy nenahradí to druhé.

      Odpověď
      • Husité žili v přesvědčení , že brzy přijde Kristus na zem. Žižka odešel s lidem na Tábor, prodali v Plzni domy. Cestou ještě se ubránili u Sudoměře rytířům, kteří je zákeřně přepadli. Chiliasmus – chile=tisíc, očekávali příchod tisíciletého království. Dnes je opět určitá doba neklidu – v USA nenávist vůči Trumpovi. V EU se začínají papaláši strachovat o svá koryta a tak vidíme jak se mainstrem snaží vymýt mozky voličům. Žluté vesty se bouří. Tečou nervy.

        Odpověď
        • Křesťanům by nervy téct neměly. Mají přece Ježíšův pokoj. I když je pravda, že tím, jak se přibližuje Boží království, může nervozita vzrůstat.

          Odpověď
          • Křesťanům tečou nervy, když vidí jak jdou lidé jako ovce slepě na porážku. Kolik lidí slepě volilo Piráty, kteří jsou správně proti korupci, ale jinak jsou promigrační. To už je snad lepší volba toho, kdo kradl.

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář