Vatikán – Prefekt Kongregace pro nauku víry, arcibiskup Ladaria, zveřejnil ve vydání deníku OsservatoreRomano text, ve kterém potvrzuje nezměněný postoj katolické církve k otázce kněžského svěcení žen. „Církev vždy vnímala závaznost Pánova rozhodnutí, které vylučuje, aby služebné kněžství bylo platně uděleno ženám,“ píše arcibiskup Ladaria.
Prefekt Kongregace pro nauku víry připomíná, že diskusi na toto téma uzavřel jednou pro vždy Jan Pavel II. v roce 1994 v listu Ordinatio sacerdotalis, který reagoval na svolení ke svěcení žen v Anglikánském společenství. „S cílem rozptýlit jakoukoli pochybnost v této velmi důležité otázce, jež se dotýká samotného božského ustanovení církve“ a „mocí mé služby upevňovat bratry ve víře (srov. Lk 22,32) potvrzuji, že církev nemá pravomoc udělovat ženám kněžské svěcení.
„V tomto světle vzbuzuje vážné znepokojení skutečnost, že v některých zemích se ještě pozvedají hlasy zpochybňující definitivnost tohoto učení,“ vysvětluje arcibiskup Ladaria důvod, který jej vedl k sepsání textu. „Na podporu toho, že nejde o definitivu se argumentuje tím, že nebylo vyhlášeno ex cathedra a že tedy může být změněno pozdějším rozhodnutím budoucího papeže nebo koncilu. Rozséváním těchto pochybností se vytváří vážný zmatek mezi věřícími, nejen ohledně svátosti kněžského svěcení jako součásti božského ustanovení církve, ale také ohledně řádného magistéria, které může neomylným způsobem předkládat katolické učení,“ píše prefekt Kongragace pro nauku víry.
Arcibiskup Ladaria vysvětluje, že nemožnost světit ženy náleží podle učení církve k samotné podstatě této svátosti. Církev nemá moc změnit tuto podstatu, neboť právě svátosti ustanovené Kristem jsou základem, od něhož odvíjí svou identitu jakožto církev. „Nejde proto o záležitost pouze disciplinární, nýbrž věroučnou, jelikož se týká struktury svátostí, které jsou výchozím místem setkání s Kristem a předávání víry,“ – zdůrazňuje arcibiskup Ladaria.
Kladení otazníku nad tuto záležitost má tedy závažné důsledky pro způsob chápání magisteria, dodává dále. „Je důležité zdůraznit, že neomylnost se netýká pouze slavnostních výroků koncilu nebo papeže, když mluví ex cathedra, ale také řádného a všeobecného učení biskupů po celém světě, když předkládají ve společenství mezi sebou a s papežem katolickou věrouku, která má být považována za definitivní,“ pokračuje arcibiskup Ladaria. Právě na k této neomylnosti odkazoval Jan Pavel II. v listu Ordinatio sacerdotalis. Nešlo tedy o vyhlášení nového dogmatu, nýbrž o formální potvrzení a ozřejmění řádného a všeobecného magisteria, s cílem roztýlit pochybnosti, upřesňuje prefekt Kongregace pro nauku víry. Připomíná také, že tento papež před sepsáním tohoto dokumentu svolal do Říma předsedy biskupských konferencí, kteří se jednomyslně shodli, že ke změně tohoto učení nemá církev mandát.
Ve stejném smyslu se vyslovil také Benedikt XVI. a papež František se přihlásil k listu polského papeže, když řekl: „Ke svěcení žen v katolické církvi dal poslední jasné slovo sv. Jan Pavel II. – a to zůstává (platné),“ cituje arcibiskup Ladaria.
Zdroj: Vatikánský rozhlas Foto: Episcopal News Service ilustrační foto Jennifer Burrowsová biskupka Episkopální církve
