Naděje zrozená z Boha 

Nejeden z nás zažil v životě rozčarování ve vztahu. Tvůj táta tě neochránil, když jsi ho nejvíc potřeboval. Partner ti u oltáře slíbil věrnost. Netrvalo dlouho a je pryč. Charakter tvého oblíbeného politika se ukázal v pravém světle. Anebo spíš ve tmě? 

Přitom jsi od nich očekával jen málo. Že splní, co slíbili. Dodrží své slovo. 

Zjišťujeme, že lidé kolem nás se mění. S příchodem nejrůznějších krizí se opět odhaluje pravá tvář člověka. S některými lidmi nedokážeme mluvit, natož žít pod jedním sluncem. Sociální sítě nám to velmi usnadňují. Stačí jeden klik. Odebrat z přátel. Hůř se ale kliká u jednoho stolu, v jedné posteli nebo v jedné lavici. 

SOUVISEJÍCÍJiřina Gina Čunková / Vzpomínka na Jarka Bílého 

A přece je naděje. Zrozená z Boha. Čistá a věčná. Laskavá i spravedlivá. Je v Ježíši Kristu. On viděl to samé, co vidíš dnes ty. Lidskou bídu, pýchu, neúctu, zlobu, přetvářku, nenávist. Nejbližší ho v průběhu jeho krátkého života opouštěli. A nakonec zůstal úplně sám. 

Mohl být zklamaný z toho, že mu lidé nerozumí. Že se vlastní rodina proti němu spikla. Že sice kolem sebe umí udělat rozruch díky všem těm zázrakům, ale v konečné fázi s ním zůstává jen pár věrných. Taková zklamání by dávno odradila nejednoho z nás, kteří očekáváme úspěch, když už někam zamíříme. 

A přece: Ježíš rozuměl svému životu na zemi. Na krize se připravoval. I na tu největší v dějinách lidstva. Záleželo mu na tobě. Záleželo mu na Otci. Co si Otec myslí, co chce Otec dělat, byl Otci ve všem podobný. A chtěl, abychom skrze jeho život poznali Otce i my.

Vztah s Otcem Ježíš nacházel v modlitbě. Jistotu a víru projevoval díky smlouvě, uzavřené dávno předtím. Věřil, že slovo, které řekne Bůh, platí. Co jeho Otec slíbí, to splní.

Proto je Ježíšovo učení tak silné a vzbuzuje i dnes nejrůznější emoce. Protože my, lidé, občas opojeni vlastní představou o Bohu, zapomínáme na to nejdůležitější. Že smlouva s Ním, s Bohem, platí i pro nás. Není stvrzena obyčejným inkoustem či razítkem od notáře. Je stvrzena krví Ježíše Krista. Nic jiného není dostačující ani platné. 

Tato dohoda musí být vzájemná. Já se mu odevzdám, On se mi stane Otcem. Já budu hledat jeho království a on se postará o záležitosti všedních dní. Proto ta výzva, abychom si nedělali starost o to, co budeme jíst, co si oblékneme atd… Matouš 6. Jak moc tomuto zaslíbení věříš?

Hoď za hlavu, co ti kdo řekl zlého a jak moc tě zranil. Vstup do bran Božího království, jdi až k trůnu Krále. Dostaneš bílý šat, staneš se Božím dítětem. Co může být víc? Královští synové a dcery dostávají jiný úkol, než aby setrvávali v depresích a rozčarování z lidí. 

V modlitbě. Ve smlouvě. Ve víře.

Autor: Jiřina Gina Čunkova Datum: 17. prosince 2022 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Tags: ,,

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář