Nepodceňujte moc slov

Na našich slovech vskutku záleží. Ať si to uvědomujeme nebo ne, ať to uznáváme nebo ne, naše slova lidi hluboce zasahují – a nás slova jiných rovněž. 

Říkává se: „Klacky a kameny mi mohou zlámat kosti, ale slova mne nikdy nezraní.“ To však neplatí, a nikdy neplatilo. Viďte, že nás slova mohou hluboce ranit!
Možná se někteří – i po všech těch letech – rozpomínáte na drsná slova, která vám někdo řekl v době dětství nebo dospívání. Možná to byl někdo z našich rodičů či ze starších sourozenců, nebo jiná blízká osoba. Třeba: „Nejsi přitažlivá … máš kila navíc … jsi lenoch … nikdy nic nezvládneš.“ A ozvěna těch slov nás provází až do dospělosti…

Naopak nám zas třeba někdo v některém období našeho života, kdy bývá člověk zranitelný, řekl něco potěšujícího: „Vidím v tobě velký potenciál … pokládám tě za mimořádného … věřím v tebe.“ A ti, kdo to řekli, možná ani nemají potuchy, jak nás ty poznámky povzbudily – a povzbuzují ještě po letech. Mohly zaznít z úst rodiče, prarodiče, učitele, trenéra nebo pastora… 

SOUVISEJÍCÍ – Greg Laurie / Posedlost démony a tři síly

Na slovech záleží! V Knize přísloví 18,21 se praví: „V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů.“ A tamtéž v kapitole 25,11: „Jako zlatá jablka se stříbrnými ozdobami je vhodně pronesené slovo.“

A k tomu bych dodal, že špatné slovo v nevhodnou dobu může být neuvěřitelně zničující. Všichni jsme slyšeli a slýcháme příběhy mladých lidí, které něčí násilnická slova z internetu nebo z úst lidí posedlých nenávistí dohnala k tomu, že si vzali život. 

Zasvětíme-li svá slova Bohu, mohou se stát mocnou silou ve prospěch dobra. Pokud je však neovládáme, nebo je dokonce necháme na pospas ďáblovu řízení, mohou být velice zhoubná. 

Apoštol Jakub (3,2) to vysvětluje: „Kdo nechybuje slovem, je dokonalý muž a dovede držet na uzdě celé své tělo.“ Neboli: dokážeme-li ovládnout svůj jazyk, můžeme dospět k dokonalosti a k sebeovládání i v každém jiném ohledu. 

A ve verších 5-6 téže kapitoly říká: „I jazyk je malý úd, ale může se chlubit velkými věcmi. Považte, jak malý oheň může zapálit veliký les! I jazyk je oheň. Je to svět zla mezi našimi údy, poskvrňuje celé tělo a ničí celý náš život, sám podpalován pekelným plamenem.“

Čemu se z tohoto úseku můžeme naučit? 

To, co říkáš, odhaluje, kdo jsi

Jakub nám říká, že se právě ovládáním svého jazyka staneme dokonalými – či zralými – a budeme mít nad sebou vládu v každém ohledu. Vaše slova jsou jako barometr vaší duchovní zralosti. Ocituji, co jednou Sókratés řekl mladému studentovi: „Mluv, příteli, abych tě mohl vidět.“ Vlastně tím říkal: „Mluv, a budu schopen tě ohodnotit.“ 

Prochází-li váš život proměnou, protože jste se stali následovníky Ježíše, dojde i k proměně vašich slov. Právě to, co říkáte – a také to, co neříkáte – ukazuje, nakolik je vaše víra skutečná. Ježíš řekl: „Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré; zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé“ (Matouš 12,35).

A výsledek? Cokoli je ve vašem srdci, vyplyne nakonec na povrch vašimi slovy. 

Potřebujeme mít kontrolu nad tím, co říkáme

Bible praví: „Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu“ (Jakub 1,19). 

SOUVISEJÍCÍ – Pastor Greg Laurie pokřtil 4500 lidí v návaznosti na evangelizační kampaň 

Skutečnost je však taková, že jsme často pomalí k naslouchání, ale rychlí k mluvení a k hněvu. Existují ostatně vnitřní a vnější myšlenky, že? Ledacos raději ani nevyslovujete. Třeba si to myslíte, ale nepovažujete za vhodné to říkat. Jakub 2,6 říká, že jazyk je podpalován pekelným plamenem. Jinak řečeno, neovládaný jazyk má přímé potrubí do pekla. Všichni víme, že jediná jiskra ze zápalky nebo z táboráku dokáže zničit les. A jediné nemoudře promluvené slovo – jedna pomluva, jedna lež – může být ohněm, který zanítil sám satan. Horolezci říkají, že „vibrace vyvolaná jediným zašeptáním může spustit lavinu“. 

Užijeme-li svých slov nesprávně, může vzniknout mnoho škody

Jakub říká, že „jazyk je malý úd“. Zamysli se nad tím. Ten plátek sliznaté membrány o váze necelých třiceti gramů může způsobit množství zla nebo dobra – podle toho, kdo jím vládne. Adolf Hitler svým démonickým řečněním zruinoval celý národní stát. Jeho slova měla na svědomí smrt šesti miliónů Židů v holokaustu – a také mnoha křesťanů. Jeho jazyk podpalovalo samo peklo. 

Teď si ale všimni, kdo svých slov užíval dobře. Billy Graham byl farmářský chlapec ze severokarolínského města Charlotte. Chtěl být basketbalistou. Jednoho dne však na něj Bůh vložil svou ruku – a jeho kázání po celém světě změnilo věčný úděl miliónů lidí. 

Opravdu – v moci jazyka je smrt i život.

Ovládání vlastního jazyka je známkou duchovní zralosti

Slyšel jsem o hošíkovi, který přišel do domu pastora, jenž se právě zabýval tesařskou prací. Chlapec tam jen stál a zíral na kazatelovu práci. Nakonec pastor řekl: „Synku, vidím na tobě, že se snažíš pochytit něco z tesařiny.“ „Ani ne,“ kluk na to, „chci jenom vidět, co takový kazatel řekne, když se praští kladivem do palce.“

Ať si to uvědomujeme nebo ne, existují lidé, kteří nejsou věřící a pozorují nás; možná tak nějak doufají, že se dopustíme něčeho špatného. Buďme tedy velice bedliví, abychom svého Pána reprezentovali – skutky i slovy. 

Užívejme svých slov k budování, ne k boření 

Jakub 3,8-9 říká: „Jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to zlo, které si nedá pokoj, plné smrtonosného jedu. Jím chválíme Pána a Otce, jím však také proklínáme lidi, kteří byli stvořeni k Boží podobě.“

Přineslo někdy do vašeho života změnu slovo povzbuzení? Třeba jste se cítili na dně a říkali jste si: „Všimne si vůbec někdo toho, co dělám, a ocení to?“ A vtom k vám od někoho náhle zazní povzbudivá slova plná víry – a vnesou proměnu do celého vašeho dne.

Měli bychom svých slov užívat k chválení Boha

Proč nám dal Bůh tento jazyk – a schopnost verbální komunikace? Jedním z důvodů je, abychom mohli přinášet slávu svému Stvořiteli. Mám rád Davidova slova z Žalmu 63,4-5: „Tvé milosrdenství je lepší než život, mé rty tě chválí zpěvem. Proto ti dobrořečím po celý život, v tvém jménu pozvedám dlaně.“

Boha je třeba chválit slovy, stejně jako je zapotřebí, abys slovy utvrzoval lidi. Nestačí, přátelé, abyste se na manželku jen podívali a pomysleli si: „Vskutku ji miluji. Jak krásně dnes vypadá!“ Ona ve vaší mysli číst neumí. Řekněte jí to! Pro manželku platí totéž. Řekněte svému choti, jak si ho vážíte. Povězte to i svým rodičům. Mluvte se svými dětmi o tom, jak moc je máte rádi a jak jsou pro vás drahocenné. Přiodějte to vše do slov, a chválu Bohu právě tak. Uslyší to jiní – a vzhlédnou k němu i oni! 

A konečně – používejte svých slov ke kázání evangelia

Co Bůh vybral jako nejpřednější způsob přivádění nevěřících k víře? Srozumitelné slovní vyjádření evangelia! Ve „velkém poslání“ neřekl „jděte do celého světa a buďte dobrým příkladem“. Ne – řekl, že tam máme jít kázat evangelium. A jen tak mimochodem: „kázat“ neznamená, že máme řvát. Kázat doslova znamená vyhlašovat nebo zveřejňovat. Můžete to vyjádřit jemnou a tichou mluvou, internetem nebo na psacím stroji či tiskem, poslat poštou, formulovat jako souvislý text nebo postupně sdílet v rozhovoru. 

Jen k tomu využijte každé příležitosti, která se vám naskytne! 

A vězte, že se nikde nenajde nic mocnějšího. 

Autor: Greg Laurie je pastorem a zakladatelem sborů „Sklizeň“ v Kalifornii a na Havaji, a také evangelizačních tažení téhož názvu. Je evangelistou, autorem bestsellerů a filmovým producentem.

Překlad Ivana Kultová Zdroj: The Christian Post Datum: 12. května 2024 Foto: Pixabay – ilustrační

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.