Nesnažte se dělat Bibli relevantní pro teenagery

Je jednoduché pociťovat tlak ohledně snahy vykreslit teenagerům Bibli jako skvělou a relevantní knihu. Který křesťan nechce, aby mladí lidé spatřovali důležitost Božího Slova?

Avšak v průběhu let v mé službě s mládeží jsem viděl neužitečné a dokonce škodlivé metody, pomocí kterých mělo být Písmo vyobrazeno jako relevantní. Knižní vydavatelé vydávají Bible v podobě magazínů, pracovníci s mládeží káží o Kristu jako o hipsterovi a rodiče zaměňují zapojení svých dětí v zábavné mládežnické skupině za rostoucí vztah s Bohem.

Nicméně ve své snaze učinit Písmo zábavnější rozdmýcháváme podezření, že je v podstatě nudné a irelevantní.

Takže jak oslovíme mladého člověka, aby viděl důležitost Písma? Jakým způsobem přesvědčíme o relevanci Bible teenagera, který poměřuje důležitost věci podle toho, jaká pozornost je jí věnována na sociálních sítích?

Už je relevantní

Pokud chcete, aby si teenageři, ať už ve vašem domově nebo v mládežnické skupině, vážili Bible, první věcí, kterou musíte udělat, je spoléhat se na její důležitost ve svém vlastním srdci. Tato důvěra by se měla projevovat tím, jak hovoříte o tom, co Bible učí a proč na tom záleží. Písmo svědčí o vlastní důležitosti pro Boží lid, někdy dokonce konkrétně oslovuje mladé jedince (Přísloví 2:1-5; Efezským 6:1-3; 2. Timoteovi 3:16).

Zvláště nápomocná jsou Petrova slova: „Jeho božská moc nám darovala všechno, čeho je třeba k životu a zbožnosti skrze poznání toho, který nás povolal vlastní slávou a mocí“ (2. Petrův 1:3). Všimněte si, že Petr píše „všechno k životu a zbožnosti“. To zahrnuje vzdělání, sexuální pokušení, osamělost, nepříjemné pocity – a především, jak v těchto oblastech uctít Boha. Ale také si povšimněte, jak moc darující všechno k životu a zbožnosti k nám přichází – skrze poznání Boha. A jak toto zásadní poznání získáme? Prostřednictvím Písem.

Ale jestliže je Bible tak relevantní, jak říká Petr, proč tak často nemají teengeři zájem učit se od rodičů a vedoucích mládeže?

Proč teenageři neposlouchají

Smutnou skutečností je, že mnoho mladých lidí nemá zalíbení v Božím Slově, protože jsou duchovně mrtví. To je důvodem, proč netouží po „nefalšovaném mléku“ (1. Petrův 2:1). Přesto ani to není výmluvou pro zlehčení Bible nebo pro její ignoraci, poněvadž Bůh působí dílo znovuzrození „skrze živé a na věčnost zůstávající slovo Boží“ (1. Petrův 1:23).

Nicméně stále sloužíme mladým lidem, kteří jsou skutečně obrácení, ale nemají zájem. Mohou svými ústy vyznávat, že Písmo je důležité, ale mají pouze pár zkušeností s tím, kdy způsobilo v jejich životě změnu.

Rodiče, vedoucí mládeže a pracovníci s mládeží se potřebují naučit, jak ukázat relevanci Bible i tomuto typu studentů. Opakuji, že to nelze zaměnit za chabé snahy učinit Bibli relevantní. Je rozdíl mezi přidáváním relevance a odkrýváním relevance, stejně jako je rozdíl mezi přidáním smetany a cukru do kávy a získáváním vydatné chuti pomocí french pressu.

Tři klíčové kroky

Jak tedy vytěžíme chuť z Božího Slova takovým způsobem, aby teenageři mohli ochutnat, jak je intenzivní? Zde jsou tři kroky:

  1. Ukažte jim potřebu toho, co nás Bible vyučuje, a dokažte, že my sami tuto potřebu naplnit nedokážeme.
  2. Ukažte jim, kde Bible hovoří o týchž věcech, s nimiž se teenageři setkávají, a poukaž na řešení, které poskytuje (jež bude zpravidla odlišné od naší přirozené odpovědi).
  3. Ukažte, jak tato odpověď k nám v konečném důsledku přichází skrze to, co Ježíš pro nás vykonal.

Když například mladí lidé procházejí krušnými časy, často uvažují, zda na nich Bohu záleží. „Kde je Bůh?“ ptají se. V těchto časech vstupuje do jejich zkušeností relevance Písma. Izrael hlásá: „Má cesta je před Hospodinem ukryta a mé právo mému Boha uniká?“ (Izaiáš 40:27). Avšak prorok pokračuje tvrzením, že Bůh dává sílu zemdleným, když čekají na Jeho zásah. Odpověď nemusí přijít okamžitě, ale Bůh nás zmocňuje k důvěře v Jeho jednání. Koneckonců, totéž prožil i Ježíš na kříži. Otec se odvrátil od Syna, poté jej třetího dne vzkřísil. A protože jsme s Ježíšem sjednoceni skrze víru, víme, že Bůh bude jednat i vůči nám.

Kromě toho relevanci Bible odhaluje příběh Davida a Batšeby. Někteří jej aplikují se slovy: „Vidíš, jak zlé následky přináší sexuální hřích? Proto setrvej v čistotě.“ Ale toto tvrzení nepřináší žádnou naději těm, kteří se probouzejí každé ráno a vidí následky hříchu. Pak se tato pasáž zdá relevantní pouze v případě, že člověk ještě „něco nevyvedl“. V takovém případě není relevantní pro teenagery, kteří jsou závislí na pornografii, nebo pro dívku, která otěhotní na střední škole. Co tato pasáž říká člověku, který si myslí, že zahodil svůj život a topí se v beznaději a lítosti?

Ukazuje nám, že i ti nejzbožnější lidé mohou padnout v oblasti sexuální čistoty, ale pokud ano, činí po pokárání pokání (2. Samuelova 12:14). Tato pasáž rovněž ukazuje, jakým způsobem nás Bůh vykupuje. Syn Davida, který zemřel namísto něj za jediný sexuální hřích ukazuje na největšího Syna Davida, který zemřel za všechny sexuální hříchy světa. Příběh také demonstruje, jak náš sexuální hřích neničí Boží plán pro nás. Syn Batšeby Šalamoun naplnil Boží bezprostřední plán o vybudování chrámu, poté byl naplněn vzdálenější plán o poslání Mesiáše, který by naplnil Boží smlouvu s Davidem (2. Samuelova 7). Davidův hřích nepřinutil Boha přejít na plán B. Bůh vykoupil Davida z hříchu, aby tak naplnil plán, který připravoval po celou dobu. Jedná stejným způsobem i vůči nám, jestliže žádáme odpuštění, které nabízí v Ježíši, i kdyby, stejně jako v případě Davida, měl náš hřích celoživotní následky.

Užívejme svůj vlastní meč 

Naší prací jakožto rodičů a vedoucích mládeže je pokračovat v prohlubování poznání Písma, abychom mohli vidět jeho relevanci pro naše vlastní životy a životy mladých lidí, které nám Bůh svěřil. Bible je mečem, který proniká do srdce (Židům 4:12). Meč v moci Ducha (Efezským 6:17).

Nechť se tedy učíme užívat tento meč takovým způsobem, že naši mladí lidé uvidí jeho třpyt, uslyší jeho a pocítí uzdravení, když udeří. Poté se jím budou chtít ohánět i oni.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi. 

 

Autor: Eric McKiddie Překlad: Tomáš Zálešák Člának vám přinášíme ve spolupráci s portálem The Gospel Coalition 

Foto: Pixabay – ilustrační

Tags: ,,,

3 Komentáře

  1. To je pěkný, pravdivý článek. A platí to nejen pro „teenagery“, nýbrž i pro širokou nevěřící společnost. Snažit se o nějakou „relevanci“ Božího slova jakýkoli způsobem není ani správné, ani účinné.

    Odpověď
  2. Podle mého výzkumu se všeobecně nad smyslem života zajímá nebo vůbec přemýšlí tak maximálně 10 procent lidí. a to většinou až na sklonku svého života nebo při nějakých vážných problémech. Jsou lidi co když se jich zeptáte co je smysl života… tak řeknou, že nad tím v životě nepřemýšleli.
    Proč tomu tak je jasné. Jsou v zajetí tohoto světa…svět je opanoval a přestali přemýšlet.

    Odpověď
  3. Dobrý článek a děkuji za něj. Co je lepší pro mladé než náš osobní příklad? Tedy že milujeme Boží slovo, že jej čteme a modlíme se nad ním. Že neustále žasneme nad Boží nezaslouženou milostí zjevenou v Bibli, projevenou nám v ukřižování a vzkříšení jeho Syna, dokonalé odpuštění hříchů. Že se těšíme z pasáží o zaslíbení věčného života, který je v Kristu, že se těšíme z Něho samotného a právě pro tuto naději nechceme hřešit.

    Naopak nevoli, nechuť k Bibli v mladých vyvolává to, když vnímají, že jim chceme předávat, učit je něco, co sami nemáme.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář