VŠECHNO JE ŠPATNĚ aneb jak být svobodný od démona kritiky

Jack Frost popisuje ve své vynikající knize Od sirotků k synům kontrast mezi srdcem sirotka a srdcem syna. Mezi mnoha charakteristikami rozebírá i vztah k autoritám. Srdce sirotka autority vnímá jako zdroj bolesti. Nedůvěřuje jim a neumí se podřídit. Naproti tomu srdce syna si váží autorit, považuje je za Boží služebníky, které mu Bůh posílá pro jeho dobro. [Jack & Trisha Frostovi: Od sirotků k synům, Doron, Uhřice, 2021, s. 205.] 

Žijeme v době, která je plná nedůvěry, a to zvláště k autoritám. Každé rozhodnutí autorit se musí zpochybnit. Ať autorita udělá, co udělá (nebo i nic neudělá), je kritizována. Všechno se kritizuje, nic se nemůže pochválit. Tento démon kritiky je naprosto destruktivní a chce zničit všechny vztahy a celou společnost. Jistě, existuje i správná, konstruktivní kritika, jejímž cílem je požehnání druhých a celé společnosti.

Být v západní kultuře vládnoucí autoritou je velmi těžké. Proto je tak důležité se za lidi v autoritě přimlouvat. Apoštol Pavel nás vyzývá: Především tedy prosím, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy a děkování za všechny lidi, za krále a za všechny ty, kdo jsou ve vysokém postavení, abychom mohli vést tichý a pokojný život ve vší zbožnosti a důstojnosti. To je dobré a milé před Bohem, naším Zachráncem, který chce, aby byli všichni lidé zachráněni a přišli k poznání pravdy. (1Tm 2,1-4). 

SOUVISEJÍCÍ VŠECHNO JE JINAK aneb jak být svobodný od démona nedůvěry

Biblický učitel Derek Prince velmi dobře toto místo vykládá: Když se budete za mocné modlit, budete je méně kritizovat. Bůh vás nepovolal k tomu, abyste kritizovali. Povolal vás k modlitbě. Když se nemodlíte, jste neposlušní. Obecně řečeno, křesťané mají takovou vládu, jakou si zaslouží. Ovšem s určitou časovou prodlevou. Celkově vzato však jsou křesťané zodpovědní za to, pod jakou vládou žijí. Když budete trávit méně času kritizováním a více modlením, bude toho ke kritizování méně. [Derek Prince: Modlitby za vládu, Kontakt, Doubek, 2006, s. 17+19.] 

Podobně píše o křesťanech Dan Drápal: V kritizování vlády jsme snadno zastupitelní. Domnívám se ale, že nejsme zastupitelní v modlitbách za vládu. Osobně jsem přesvědčen, že v tomto ohledu svou úlohu podceňujeme. [Viz: http://dan-drapal.cz/pan-jezis-a-politika/

Jak již jsem řekl, existuje dobrá, konstruktivní kritika, ale vedle toho je démon, který ukazuje na druhém všechno špatně. Zde nejde již jen o nějaký pesimismus – o to, jestli je sklenice napůl prázdná místo napůl plná. Podle lidí pod takovým duchem ve sklenici není nic, je špinavá, prasklá a to, co zbývá na dně, je zkažené. Také ten, kdo sklenici drží je špatný, neschopný… 

Jak démon kritiky funguje, vám chci ukázat na mělnické dopravní situaci. Přibývá aut a průjezd Mělníkem je stále náročnější. Problémem je zvláště přejezd přes železniční koleje. My, kdo bydlíme v mělnické čtvrti Blata, to známe nejlépe; i když čekání u spuštěných závor je vynikající výchovou k trpělivosti. Člověk s kritickým démonem (a může to být i křesťan!) nadává na dopravní situaci před rekonstrukcí, která ji má vyřešit, ale také (a zvláště) při rekonstrukci, která ji řeší, ale dokonce i po rekonstrukci, která ji vyřešila! Vždy najde k nadávání a kritizování nějaký důvod.

U nás na Blatech byly silnice v nejhorším stavu na Mělníku. Když je opravili, setkal jsem se po nějakém čase s místostarostou, který měl rekonstrukci na starost, a poděkoval mu za ni. Dnes zde máme skutečně pěkné vozovky. K mému překvapení mi řekl, že jsem první z obyvatel Blat, kdo mu poděkoval. Mnoho lidí se mu však ozvalo, jak je to uděláno špatně.

Titovi, který byl apoštolským vedoucím na Krétě, Pavel píše: Připomínej všem, které Bůh svěřil tvé duchovní péči, ať jsou poddáni vládě a úřadům. Ať je poslouchají a jsou ochotni udělat všechno, co je dobré. (Tt 3,1 Kurz) Modleme se za moudrost pro lidi v autoritě.

Nejen ve světě, ale žel i v církvi lítají éterem různé dezinformace, konspirace a hlouposti. Dejme si pozor, odkud čerpáme informace. To, že nám je předává nějaký křesťan, žel nic neznamená. Mějme informace ověřené. Například, že vláda záměrně tají a překrucuje nějaké informace (např. o covidu či o válce na Ukrajině…) z jakýchsi tajných důvodů, je skutečně zpozdilé uvažování. Jsem vděčný za tu míru nedokonalé demokracie, kterou u nás máme. Jsem vděčný, že u nás není lživý režim jako v Rusku, Číně či Severní Koreji, a s bolestí v srdci se za tyto země (a křesťany v nich) modlím.

Autorita nás svými dobrými rozhodnutími většinou chrání, ať si to uvědomujeme nebo ne. A někdy je lepší udělat o něco horší rozhodnutí než žádné. Po bitvě je každý generál. A chrání dokonce i ty kritiky a bojovníky za svá práva na pohodlí. Modlím se, aby vláda měla týmy skutečných odborníků a naslouchala jim. Týmy moudrých rádců, kteří dojdou k moudrému konsenzu a kde si nikdo nehoní triko svými zvláštními názory. Jistě, mnoho lidí je ve svých očích odborníky a vědí velmi přesně, co se má dělat. Pro mne mnoho z nich jsou často pouze nadutí mluvkové.

Pokud dáme prostor konspiracím, nebudeme pak věřit nikomu nebo jen několika nadutým jedincům s „osvědčenými“ informacemi od „odborníků“ z nějaké daleké země, které nejdou ověřit. Můžete všechno zpochybnit, ale jaké se přináší řešení? Někteří lidé mají strach, že nás kdosi chce ovládnout, ale sami jsou ovládnuti strachem a bludy. Pýcha a strach nás zaručeně dříve nebo později přivedou do lži a bludu. Myslíte, že jsme vůči tomuto nečistému duchu kritiky a nedůvěry imunní? Zvláště rád přichází tam, kde je pýcha a nadutost. 

Jistěže také platí, že v záležitostech našeho svědomí je Boha třeba poslouchat více než lidi. (Sk 5,29) Například v komunistické totalitní Číně ještě před pár lety bylo povoleno jenom jedno dítě a ostatní děti musely být utraceny potratem. Takové příkazy vlády se poslechnout nesmějí, avšak postih těch, kdo poslechli své svědomí, byl veliký. Tato bezbožná politika jednoho dítěte má na svědomí několik set milionů potracených dětí a váže na sebe pro Čínu ohromnou kletbu. Nemůžeme jít proti Božím hodnotám. Naše svoboda je v tom, že milujeme Hospodina celým svým srdcem, celou svou duší a vší svojí silou a svého bližního jako sebe samého. A protože milujeme Pána, posloucháme ho!

Jestliže půjdeme jako Boží lid v opačném duchu s chválou, vděčností, povzbuzováním a přímluvou, budeme přinášet životodárnou vůni poznání našeho Pána (viz 2K 2,14-16). To bude způsobovat rozjasňování a pročišťování našich vztahů a celé naší společnosti. Budeme dobrým kvasem, který je vložen do této společnosti, dokud ji celou neprokvasí! Nezapomeňme, že stačí jen trocha kvasu, aby prokvasila celé těsto, a to jak v dobrém, tak i ve zlém (viz Mt 13,33; L 13,20; 1K 5,6; Ga 5,9). 

Jak tedy můžeme být svobodní od démona kritiky?

  • Čiňme pokání z destruktivní kritiky a vše zpochybňující nedůvěry.
  • Poznávejme nebeského Otce a prosme o proměnu smýšlení ze sirotka v syna.
  • Přimlouvejme se za druhé, zvláště za autority.
  • Buďme vděční a prosme Boha za otevřené oči pro dobré okolo nás.
  • Čerpejme hodnověrné informace z ověřených zdrojů.
  • Pokud můžete autority povzbudit nebo jim pomoci, učiňte to.
  • Děkování, chvála a uctívání nám přinášejí Boží pohled na svět.

Jsou před námi nelehké časy, ale žijeme pro Toho, který se nazývá Skála věků (viz Iz 26,4). Pán nás připravuje na budoucnost, abychom obstáli. Plně se mu odevzdejme v důvěře a milujme ho první láskou. Bůh naděje kéž vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, abyste se rozhojňovali v naději mocí Ducha Svatého. (Ř 15,13) 

Autor: Tomáš Korčák, 2022 Datum: 17. března 2024 Foto: Pixabay – ilustrační

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Tags: ,,

47 Komentáře

  1. Plně podporuji autorovo stanovisko.

    Kde se však bere hluboká frustrace kritiků? Podle jedněch je příčinou chudoba nízkopříjmových skupin lidí. Znám ty kritiky a tak vím, že jsou všechno, jen ne chudí. Ostatně i Češi, kteří berou minimální mzdu (197316 Kč ročně), patří mezi 16% nejbohatších lidí na světě. Můžete si to ověřit pomocí internetové kalkulačky, kterou najdete pod heslem How Rich Am I? (Jak jsem bohatý?).

    Co je tedy příčinou nespokojenosti věčných kverulantů? Podle knihy Zákony profesora Parkinsona je to „nesvist“. Nesvist je speciální výraz autora, který lze vyložit jako „neschopnost spojená se závistí“. Závist je cosi, za co se stydíme, ale jen do té doby, než přijde nějaký „věrozvěst“ s výzvou, abychom dali své závisti volný průchod. Těmto „věrozvěstům“ se říká populisté. Populisté staví proti sobě lid a elitu. Pojem lid má v sobě zahrnovat obyčejné lidi, elita na druhou stranu představuje dosud vládnoucí vrstvu. Tu se populisté snaží zdiskreditovat, svrhnout a nastoupit na její místo, ale podle svého názoru v lepší podobě a na rozdíl od elity naslouchajíce lidu a jeho vůli. Je to cosi takového, jako by zaměstnanci stavební firmy před stavbou mostu řekli, že vyhodí stavební inženýry (ušetří jejich vysoké platy) a most postaví ve vlastní režii. Populisté se za frenetického nadšení davu snaží elitu pomluvit (chci být prezidentem dolních desíti milonů/pražská kavárna/lepšolidi) nebo povraždit (Katyň). Když člověku trpícímu nesvistitidou dáte pocit důležitosti, nadme se pýchou k prasknutí.

    https://www.databazeknih.cz/knihy/zakony-profesora-parkinsona-60197

    Odpověď
  2. Je třeba, aby vrchnost přišla k rozumu a opustila nenávist k Rusku, která ničí naši zemi a její obyvatele. Orbán a Fico jednají v zájmu svých voličů na rozdíl od našeho náčelníka Bratrstva kočičí pracky.

    Odpověď
  3. To je ten nejtěžší možný kalibr. Říci někomu, kdo vidí věci jinak než já, že má démona kritiky nebo má nečistého ducha nedůvěry k autoritám.
    Drsné jsou v této souvislosti další zbraně. Cituji. Hloupost, nadutí mluvkové, lež a blud, pýcha a nadutost. A ještě mě zaujal ten jediný dobrý příklad v textu z Blat u Mělníka. Nemělo to zapadnout v zapomenutí? Matouš 6, 1-2.

    Osobně zatím neznám žádného takového křesťana, jak jej výše popisuje pan Korčák. Ale i kdyby snad se může tak navenek někdo takový někomu jevit, vést výše uvedeným způsobem komunikaci s ním rozhodně k dobrému nepovede, jen ke konfliktu. Určitě by se našel lepší způsob jak se navzájem pochopit.

    Ještě mě napadlo několik věcí. Jedním ze znaků syna je důvěra k Bohu Otci. A důvěra k Bohu nemusí znamenat důvěru k politickým čili lidským autoritám. Cítím v tom manipulaci.

    I to často opakovaně zevšeobecnění typu „Každé rozhodnutí autorit se musí zpochybnit.“. Má v článku pozici argumentu slameneho panáka, vlastní karikatury, která je následně bravurně svým autorem zničená. Což je myšlenková manipulace.

    Bez zajímavosti není pozorování, že mezi knihami nakladatelství Juda, jehož je pan Korčák ředitelem, je neobvyklé množství dominionistických autorů. Dominionismus je politická ideologie. Tedy například Vzpiras se proti autoritě = Vzpiras se proti Bohu.

    Odpověď
  4. Též si trochu přihřeji „polívčičku“.
    Ano, přiřadit k jinému názoru název „démon kritiky“, je opravdu taktika hodna politických kruhů, výšin nebo vůdců. Možná se vlastně pan Korčák v podstatě diví sám sobě. Diví se tomu co zasel a co sklízí. Porovnejme si totiž komentáře zde zveřejňované například od pana Krákory a od pana Korčáka. Reakce čtenářů na komentáře pana Krákory necharakterizují „démoni kritiky“ a proč? Protože jejich základem a předmětem je Písmo, čímž zároveň oslavují Boha a tato skutečnost sama o sobě nezavdává příčinu k jakémukoli zpochybňování. Ale je zde „háček“, že pomocí Písma se dá šikovně a neomezeně manipulovat k podpoře a prosazování názorů, směřujících ne k Bohu, ale ke světu. Ale tímto způsobem pan Krákora Písmo rozhodně nezneužívá. Nu a pak Korčák šikovně lavíruje mezi padlým světem a světem Bible a diví se, co, že se mu to k jeho údivu zpětně vrací? (Stejně jako politici)
    Ne, pane Korčáku, rozhodně nemáte patent na rozum, stejně jako já, jako každý jiný člověk. A to, že ke své pravdě přidáváte punc křesťana, tím jste rozhodně na věrohodnosti nepřidal a ani to není dobrým počinem. Spíše to na mne působí jako zneužívání křesťanství, stejně jako svého postavení.
    Ale dejte si pozor, právě Vás ohrozil démon kritiky!

    Odpověď
  5. to Konečný Fr.

    O jaké nenávisti k Rusku mluvíte? Žádná neexistuje. Celý svět obdivuje, jak ruští vojíci vraždili a znásilňovali civilisty v Buči.

    Odpověď
  6. Tomáš Korčák

    Myslím, že by si pan Aron a pan Krejčí měli článek přečít ještě jednou a pomalu. Píšu tam totiž: „Jistě, existuje i správná, konstruktivní kritika, jejímž cílem je požehnání druhých a celé společnosti.“ Pak se snažím definovat destruktivní (hříšnou) kritiku, ze které potřebujeme činit pokání. To jsou dvě naprosto rozdílné věci, které nemůžeme slučovat. Destruktivní kritika ničí vztahy a celou společnost. Konstruktivní kritika buduje a vidí i pozitiva.

    Odpověď
  7. to Jiří Aron

    Píšete: „Osobně zatím neznám žádného takového křesťana, jak jej výše popisuje pan Korčák.“/“Cituji. Hloupost, nadutí mluvkové, lež a blud, pýcha a nadutost.“ – konec citace.

    Já takového „křesťana“ znám. Jmenuje se Petr Hájek a je je šéfredaktorem dezinformačního internetového periodika Protiproud. Je synem komunistického literárního kritika Jiřího Hájka (1919–1994), někdejšího šéfredaktora časopisu Plamen a normalizačního kulturního periodika Tvorba.

    Volby v říjnu 2012 podle Hájka ukázaly, že pravice umírá, možná již umřela. Je podle něj už ohrožen celý demokratický systém nastavený po listopadu 1989. „Jsem přesvědčen, že to dopadne tragicky,“ uvedl Hájek. Čas vyměřený světu se podle něj nepochybně krátí. „Vím, jak to celé proběhne a proč – ale především znám symptomy, jež na blízkost konce budou neomylně ukazovat,“ řekl Hájek.

    Apokalypsa podle něj nade vši pochybnost již začala a Antikrist je již ve světě. „Vypadá to, že zatím poslední neúspěšný pokus o nástup Antikrista pramenil dost možná právě v české líhni,“ soudí Hájek.

    Odpověď
  8. to Karel Krejčí

    Píšete: Píšete, že pan Krákora píše komentáře, jejichž základem a předmětem je Písmo, čímž zároveň oslavují Boha, zatímco pan Korčák šikovně lavíruje mezi padlým světem a světem Bible a diví se, co, že se mu to k jeho údivu zpětně vrací. Je to vaše stará písnička, podle níž každý, kdo poukáže na nějaký společenský problém, není podle vašich představ zbožný, jelikož nevěří, že svět ve zlém leží a nechápe, že s tím nelze nic dělat.

    Odpověď
  9. Pane Korčáku,
    ano konstruktivní kritika je a bude konstruktivní kritikou, stejně jako destruktivní je a bude destruktivní kritikou. To jistě není nic nového pod sluncem. Problém ovšem nastává tím, kam, kdo a do jaké kategorie, podle svého úsudku danou kritiku zařadí. V tom je problém, který je zásadní a který jste pojmenoval „démonem kritiky“. Tím jste ale zároveň upozornil na skutečnost, že té destruktivní kritiky je příliš a s „kvalifikovaným nadhledem křesťana“ jste neomylně usoudil, jak se věci opravdu mají a jak je nutné je vidět, přijímat a reagovat na ně. Víte co je na tom všem zajímavé? Já jsem také křesťan, jsem pokřtěn jak vodou tak i v Duchu svatém. Vy nepochybně také. Můžete mi tedy vysvětlit, proč já mám odlišný názor na věci, které Vy považujete za dobré a naopak? Byli jsme pokřtěni v jednom Duchu svatém, máme jednoho Pána a věříme v jednoho Boha?! Ne pane Korčáku, stejné názory budeme mít pouze pokud budeme v duchu, ale mimo ducha jsme v padlém světě, kde nemůže panovat jednota a kde je rozdílnost názorů normálním jevem. S tou suverenitou a jistotou svých názorů, jste to ne příliš šťastně přehnal ….

    Odpověď
  10. Pane pavle v,
    pusťte se do záchrany toho světa alespoň se stejným nasazením a vervou, jakou nepochybně milujete Boha …..

    Odpověď
  11. Díky za výborný článek. Myslím, že k tomu není moc co dodat. Jako křesťané jsme zcela jistě povoláni se přimlouvat na místo vše neustále kritizovat. Nejednou jsem se musel omluvit za to jak jsem byl kritický. Je snadné vidět chyby a poukazovat na ně. Těžší je však na místo negativního hodnocení přinést něco pozitivního co druhého pozvedne. Bůh nám však tuto schopnost dal.

    Odpověď
  12. 1 Tm 2,1 – to mi připomnělo jednoho starého bratra z 90. let, který vždy chtěl, abychom domácí skupinku začínali modlitbou za vládu, protože v ekumenickém překladu verš začíná “ na prvním místě žádám …“ .
    Je pravda, že od té doby loajalita s našimi autoritami klesá. A spíše si vybavuji proroka Jeremiáše, který káral autority i celý lid. Protože lid a autority jsou do určité míry spojené nádoby. Ad libitum je z Jeremiáše citován výrok o přesídlencích do Babylóna “ mé smýšlení s vámi je o pokoji “ . Naopak nikdy jsem neslyšel kázat na Jr 44, 12 o svévolných utečencích do Egypta, že je Hospodin vyhladí do jednoho.
    A tak tu máme na jedné straně šlechetné sbírky pro potřebné a nemocné, nezištnou práci mnoha zastupitelů a starostů ( tím nemyslím ty, co si ukradli slovo starosta pro své politické hnutí ! ). A na druhou stranu cinklé veřejné zakázky, podvody v akademické sféře, kázání vody ( úspor ) a pití vína ( množství benefitů ) těmi u moci, volební sliby měnící se v pravý opak.
    No, a v neposlední řadě, i krestandnes má takové čtenáře, kteří obrážejí myšlenkový svět jejich autorů. Například zde opakovaně vychvalovaný Jordan Peterson se vyjádřil o svém premiérovi …“ myslím, že nikdy jsem ho neslyšel říci pravdivé slovo, udělat šlechetný skutek, je přinejmenším narcisistním “ https://www.youtube.com/watch?v=6uNIfIe0wgE
    A tak tu máme anonyma Ašera, co píše o evangeliu a přitom vytrhanými citáty šíří pravý opak, či pana Pavla, co se poslední dobou plete v číslech ( třeba zrovna zde ). Vraťme se k pravému evangeliu, poctivé biblické apologetice. I když čtenářů asi ubyde a projekt krestandnes skončí neúspěšně. Ježíšova mise také pro tento svět skončila neúspěšně. Jen těm, kdo ho skutečně přijali, dal právo stát se Božími dětmi ( Jan 1,12).

    Odpověď
  13. Tomáš Korčák 18. března 2024 10:07
    Ano, v článku se zmiňujete i o existenci správné kritiky.
    Na druhou stranu právě ten Váš popis té „destruktivní (hříšné) kritiky, ze které potřebujeme činit pokání“ je přímo tou „destruktivní kritikou, která ničí vztahy a celou společnost.“

    Proto jsem uvedl přímé citace jako „démon kritiky“ a „nečistý duch nedůvěry k autoritám“. Protože pokud sami někoho takto onálepkujeme, jsme právě u takové destruktivní kritiky. Pak místo diskuse můžete rovnou začít s vyháněním démonů či s pokusy o umlčení nositele názoru. Má v sobě ďábla, tak ať už mlčí!
    Podobně ten urážlivý a znevažující slovník článku „Hloupost, nadutí mluvkové, lež a blud, pýcha a nadutost“ není znakem té „správné konstruktivní kritiky, jejímž cílem je požehnání druhých a celé společnosti“.

    Vaše oba texty jsem četl vícekrát a pomalu. Zaujaly mne oba dva. V předchozím článku VŠECHNO JE JINAK aneb jak být svobodný od démona nedůvěry nás nabádáte, abychom nezpochybňovali motivy druhých, že bez důvěry se nedá žít. Vybízíte nás k rozvoji vztahů s druhými skrze důvěru. A že nesmíme zahořknout a mít vůči druhému předznamenání. Takto mi ve srovnání přijde, že tento druhý psala nějaká jiná osoba 😊.

    Odpověď
  14. Mirku,

    podle vás jsem popleta. Co kdybyste napsal, kde jsem se zmýlil, abych se mohl hájit? Ukáže-li se, že jsem se opravdu dopustil omylu, nedělá mi problém se omluvit. Myslíte, že je fér někoho ponížit, aniž byste řekl, co udělal špatně?

    Odpověď
  15. to Mirek P.

    ad „A na druhou stranu cinklé veřejné zakázky, podvody v akademické sféře, kázání vody ( úspor ) a pití vína ( množství benefitů ) těmi u moci, volební sliby měnící se v pravý opak.“
    ——————————————-
    Mohl byste napsat, koho máte konkrétně na mysli? Když to neuděláte, zacáká vaše bahno všechny, kdo se obětují pro veřejnou práci. A to byste jistě nechtěl?

    Odpověď
  16. Pane Pavle,
    Minimální měsíční mzda (HPP) pro rok 2024 je 18 900 hrubého, což je po odečtení povinných srážek necelých 16 a půl tisíce netto. Přesto velký pokrok proti letům minulým.
    Napsal jsem : “ A tak tu máme na jedné straně šlechetné sbírky pro potřebné a nemocné, nezištnou práci mnoha zastupitelů a starostů “ takže mne neobviňujte, že cákám bahno na všechny. A co je na druhé straně, snad ví každý, kdo vědět chce. Stačí třeba kauza dozimetr, slib nezvyšovat daně a nekrátit rozpočet pro školství, výdaje české pošty na sponzoring, nový nábytek, školení managementu. A tento týden půjde k soudu hejtman severomoravského kraje za ANO, abych nebyl obviněn, že jsem proti vládním stranám. Je toho všeho tolik, že tím nechci špinit křesťanský web ani svou mysl.

    Odpověď
  17. Pane Pavle,
    tady se musím omluvit já. Teprve teď jsem si všimnul, že píšete o roční minimální mzdě. Na mou obhajobu, výše minimální mzdy se uvádí ve všech médiích i vládních dokumentech jako měsíční.
    M. Pinkas

    Odpověď
  18. V článku je příhodně citován verš:

    „Připomínej jim, ať se podřizují vládcům a vrchnostem, ať je poslouchají a jsou připraveni ke každému dobrému skutku.“ (Tt 3:1)

    Nechápu však, jak někteří křesťané ve světle tohoto verše (a nejen něho) mohou podporovat, a dokonce heroizovat, z Majdanu vzešlé ukrajinské vzbouřence proti svému presidentovi, v důsledku jejichž vzpoury nastalo ono strašné masové vraždění, namísto toho, aby tyto vzbouřence volali k pokání z jejich hříchu.

    Odpověď
  19. Ad Mirek P.

    Napsal jste:

    :A tak tu máme anonyma Ašera, co píše o evangeliu a přitom vytrhanými citáty šíří pravý opak…“

    Mohl byste být konkrétní v tom, které citáty považujete za vytrhané a vytrhané z čeho? Pokud nějaké citáty považujete za vytrhané, tak ukažte konkrétně, jak mají být správně zasazené, namísto toho, abyste tady planě paušalizoval bez jakéhokoli argumentu. Nehledě na to, že já nejsem anonym…

    Odpověď
  20. Démon kritiky? Už jsem slyšel i četl hodně, ale tohle je pro mne novinka. Asi ho mám taky, ale mám to s ním jako s roztoči. Žijeme si v mírumilovné symbióze

    Odpověď
  21. Euromajdan začal jako pokojné demonstrace s požadavkem, aby prezident Janukovyč dodržel svůj slib, že uzavře s Evropskou unií dohodu o přidružení. Druhým požadavkem bylo propustit politickou vězenkyni Julii Tymošenkovou. Janukovyč se pokoušel demonstranty zastrašit stupňujícím se násilím, které vyvrcholilo 20.2.2014 masakrem na Institutské – střelbou do demonstrantů, při níž zemřelo 100 lidí. Nelze tedy říci, že se jednalo o vzpouru, když demonstranti chtěli pouze dodržení prezidentova slibu, kvůli němuž ho volili.

    Válku na východě Ukrajiny rozpoutalo Rusko dobytím Krymu svou armádou. Rusko tak nese odpovědnost za oběti této války.

    Odpověď
  22. to P. Ašer

    Rád bych odpověděl za Mirka P., podle něhož „píšete o evangeliu a přitom vytrhanými citáty šíříte pravý opak…“ Myslím si totéž. Vy se totiž snažíte legitimizovat zločince, kteří se zmocnili vlády v nějakém státě s tím, že je do jejich pozic instaloval Bůh (Římanům 13,1). Podle vás toto Boží pověření k jejich vládě je opravňuje páchat zločiny. Toto je typický příklad vytržení citátu, aby apoštolova slova dostala jiný smysl. Celé znění Řím13 týkající se dané problematiky je následující:

    1Každý se má podřídit pozemské vládě, neboť vládní moc má svůj původ od Boha. 2Kdo se staví proti ní, staví se proti řádu, který Bůh ustanovil, a přivolává na sebe trest. 3Vláda tu není od toho, aby naháněla strach za dobré jednání, nýbrž za špatné. Jednej v souladu se zákony a nemusíš se jí bát. 4Jejím úkolem od Boha je sloužit občanům k dobru. Kdo ovšem páchá zlo, má se proč bát; ne nadarmo má vláda také meč. I to je jejím posláním od Boha, aby trestala zlo. 5Proto je nutno vládu respektovat nejen ze strachu před trestem; to je i věc svědomí. 6Ze stejného důvodu například platíme daně. Stát je vybírá v zájmu veřejného blaha a také výběrčí svým způsobem slouží všem, když plní tento svěřený úkol.

    Apoštol Pavel zde říká jaká vládní moc má původ od Boha (ta která trestá zlo). Když vy však vytrhnete jen první větu, mohlo by to znamenat, že každá vládní moc má původ u Boha, tedy i taková, která páchá zlo.

    Nevím proč, ale vždy se jakoby pomocí Písma zastaváte ničemů.

    Odpověď
  23. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Populisté staví proti sobě lid a elitu. Pojem lid má v sobě zahrnovat obyčejné lidi, elita na druhou stranu představuje dosud vládnoucí vrstvu. Tu se populisté snaží zdiskreditovat, svrhnout a nastoupit na její místo, ale podle svého názoru v lepší podobě a na rozdíl od elity naslouchajíce lidu a jeho vůli. Je to cosi takového, jako by zaměstnanci stavební firmy před stavbou mostu řekli, že vyhodí stavební inženýry (ušetří jejich vysoké platy) a most postaví ve vlastní režii. Populisté se za frenetického nadšení davu snaží elitu pomluvit (chci být prezidentem dolních desíti milonů/pražská kavárna/lepšolidi) nebo povraždit (Katyň).“

    Již několikrát jsem Vám napsal, že v demokracii nemá nálepka „populisté“ žádný smysl, poněvadž každá strana, která se obrací se svým programem na lid (řec. démos, lat. populus), je nutně „populistická“. Jedinou výjimkou by snad byla strana, která by lidu (populu) řekla otevřeně: „My na vás kašleme, jde nám jenom o naší moc a peníze, nechceme vám přinášet nic dobrého. Chceme vás jen zotročit a očesat.“ Znáte nějakou takovou upřímnou „nepopulistickou“ stranu?

    Odpověď
  24. V článku se píše:

    „Jsem vděčný za tu míru nedokonalé demokracie, kterou u nás máme. Jsem vděčný, že u nás není lživý režim jako v Rusku, Číně či Severní Koreji, a s bolestí v srdci se za tyto země (a křesťany v nich) modlím.“

    Pro křesťana přece není podstatné, zda žije v demokracii či v nějakém jiném politickém systému. Není na světských politických systémech závislý, neboť je občanem nebeského království (Fp 3:20; Kol 1:13).

    A zda je u nás stejně lživý režim jako v Rusku, Číně či Severní Koreji nebo jinak lživý (který např. tvrdí, že „homosexualita“ je normální a měly by se jí vstřícně upravit zákony), to je také nepodstatné. Každý režim tohoto světa je totiž nutně lživý. Jsou-li všechny režimy tohoto světa pod pravomocí ďábla (L 4:6), což Ježíš (J 14:30) ani apoštol Pavel (Ef 2:2) nezpochybňují, je zřejmé, že jsou veškeré režimy tak či onak hlasatelkami satanových lží (J 8:44).

    Selektivní používání nálepek lživých režimů výhradně na Rusko, Čínu, Severní Koreu atd., je pouze kopírováním současného západního SVĚTSKÉHO narativu, tzn. přizpůsobování se tomuto věku (Ř 12:2). Tady se pod vlivem světské mediální propagandy tvrdí, že dezinformace k nám jdou jenom z Ruska, Číny apod. (to lze číst v našich světských médiích každý den). Kdyby však autor žil v Rusku, Číně apod., tak by možná pod vlivem tamní světské mediální propagandy zase tvrdil, že dezinformace tam jdou jen z Ameriky. NZ však tvrdí, že celý svět ve Zlém (tj. v ďáblovi) leží (1 J 5:19). To znamená, že celý svět také lže, neboť ďábel je otcem lži (J 8:44). Proto křesťané, nechtějí-li se přizpůsobovat tomuto věku, nemohou jednoduše papouškovat světskou propagandu, kterou si přečetli někde v Respektu, viděli ji v ČT apod. Křesťané se nemají starat o propagandy tohoto světa, které se vzájemně potírají, nýbrž jedině o propagandu Božího království, které není z tohoto světa (J 18:36), a proto se jeho občané (Fp 3:20) do světských sporů a válek nezaplétají (2 Tm 2:4). Nestarají se o přízemní věci, nýbrž o věci nebeské (Kol 3:2). Ten, kdo se stará o věci přízemní, jen dokazuje, že s tím jeho duchovním vzkříšením spolu s Kristem (Kol 3:1.3) to není až tak žhavé. Přátelství s jakoukoli z rozhašteřených stran tohoto světa je totiž nepřátelstvím s Bohem (Jk 4:4).

    Měli by se tedy ve světle těchto textů křesťané zabývat nějakým rozsuzováním světských režimů? Zajisté ne. To není jejich úkolem. Názory na ideální uspořádání světské vlády se řešily přinejmenším už za Herodota, několik století před Ježíšem a apoštoly. V době Ježíše a apoštolů však přirozeně stále rezonovaly v řecky mluvících helenistických oblastech. Jak je tedy možné, že se k těmto politickým otázkám ani Ježíš ani apoštolové nevyjadřují? Jak to, že jsou k možnému vylepšení světské vlády naprosto neteční (J 6:15)? Je to proto, že řešili především to, jak lidi přivést do Božího království (Mt 6:33; Sk 2:40) a hledat jeho spravedlnost, místo marného zabývání se spravedlností tohoto světa (L 12:13-14).

    Odpověď
  25. Aby bylo zřejmé, jaké diskuse o ideálním politickém uspořádání společnosti (demokracie, oligarchie, monarchie), které NZ vůbec neřeší, probíhaly již v Herodotově době (tj. 5. stol. př. Kr.), dovolím si z jeho díla uvést citát, aby to nikdo nemusel složitě hledat:

    „Otanés doporučoval, aby bylo řízení říše svěřeno všem Peršanům; pravil:

    „Jsem toho názoru, že by se již nikdy neměl stát jeden z nás jediným vládcem; není to ani příjemné, ani správné. Viděli jste, jak daleko zašla pýcha Kambýsova, a zakusili jste zpupnost mágovu. Jak by mohla být monarchie věcí vhodnou, když si může dělat co chce, aniž z toho musí skládat účty? Vždyť i člověka ze všech lidí nejlepšího by samovláda dovedla vyšinout z jeho obvyklého smýšlení, kdyby se k ní dostal, neboť z bohatství, kterým může vládnout, se v něm rodí pýcha – a závist je člověku vrozena odpradávna. Má-li samovládce tyto dvě vlastnosti, je schopen všemožných špatností, neboť mnohých zpupností se dopouští z přemíry pýchy, mnohých zase ze závisti. A přece by měl být samovládce závisti prost, když má všechny výhody; on však se vůči občanům chová právě naopak; závidí nejstatečnějším, pokud jsou ještě živi a zdrávi, libuje si ve společnosti největších zbabělců z řad občanů a přeochotně poslouchá pomluvy. Je to tvor ze všech nejméně důsledný; projevuješ-li mu obdiv v míře náležité, stěžuje si, že mu neprokazuješ příliš mnoho úcty; když však ho někdo uctívá nadmíru, horší se na něj jako na pochlebníka. To nejdůležitější však teprve povím: převrací otcovské zákony, znásilňuje ženy a dává popravovat bez soudu. Vládne-li však obec, má takové zřízení především jméno ze všech nejkrásnější: rovnoprávnost; a za druhé nečiní nic z toho, co dělá samovládce. Úřady udílí losem, ze své vlády skládá účty a všechna rozhodnutí vznáší na celek. Navrhuji tedy, abychom upustili od vlády jednoho člověka a povýšili k vládě množství, neboť ve vládě mnohých jsou zaručeny všechny řečené výhody.“

    Takové mínění projevoval Otanés.

    Megabyzos zase doporučoval svěřit vládu několika jedincům. Pravil:

    „Co řekl Otanés proti samovládě, je totéž, co jsem chtěl říci i já, ale doporučuje-li nám, abychom moc svěřili množství, minul se v tom s názorem nejlepším. Nic totiž není nerozumnějšího a zpupnějšího nad neužitečný shluk lidí. Je naprosto nesnesitelné, abychom se vyhýbali pýše samovládcově a přitom upadli pod zpupnost nevázaného lidu. Koná-li něco samovládce, koná to po úvaze, lid však vůbec neuvažuje. Jak by také mohl uvažovat, když se tomu nenaučil ani nezná nic krásného ani přiměřeného, a vrhá se bez rozumu do věcí jako horská bystřina? Lidovlády ať používají ti, kdo smýšlejí s Peršany zle, my však vybereme skupinu nejlepších mužů a těm svěříme moc. I my budeme mezi nimi a nejlepší mužové budou zajisté činit nejlepší rozhodnutí.“

    Takové mínění pronesl Megabyzos. Jako třetí projevil svůj názor Dareios. Pravil:

    „Myslím, že řekl Megabyzos správně to, co pověděl o množství. O vládě několika lidí to však správné nebylo. Neboť máme-li před sebou tři možnosti – a představme si je všechny dokonalé, jak nejlepší vládu lidu, tak i oligarchii a monarchii – pak tvrdím, že monarchie daleko nad ostatní vyniká. Nelze najít nic lepšího nad vynikajícího jedince. Při takových rozumových vlastnostech dovede lid bezvadně spravovat a rozhodnutí učiněná proti nepřátelům se tak dají nejlépe zachovat v tajnosti. V oligarchii uplatňuje svou zdatnost ve prospěch celku více lidí, mezi nimi ráda vznikají mocná osobní záští; každý sám chce, aby byl nejpřednějším a aby jeho mínění převládala, a tím se dostávají do velikých vzájemných nenávistí, z nichž vznikají rozbroje, z rozbrojů vraždění a z vražd se dochází k monarchii. A to právě ukazuje, oč je vláda jedincova mnohem lepší. Když naproti tomu vládne lid, je vyloučeno, aby nedošlo ke špatnostem. Vloudí-li se špatnost do veřejných záležitostí, nevznikají tím mezi špatnými nepřátelství, nýbrž naopak mocná přátelství. Ti, kdo konají špatnosti ve veřejné správě, konají je svorně. Takové věci se dějí tak dlouho, až se někdo postaví lidu v čelo a počínání takových lidí učiní přítrž. Za to ovšem dochází u lidu obdivu a z obdivovaného se stává samovládcem. Tím i on dokazuje, že je monarchie nejlepší. Mám-li vše shrnout do jediné myšlenky, odkud se nám dostalo svobody a kdo nám ji dal? Lid, či oligarchové, či jediný vládce? Jestliže nás jeden člověk osvobodil, pak jsem toho názoru, abychom se toho drželi a dále abychom nerušili zděděné obyčeje, neboť jsou dobré; to by nebylo k ničemu.“ (Herodotos: Dějiny III,80-82)

    Odpověď
  26. Pane Pavle v,
    pokud nepovažujete Boha za spravedlivého a Jeho soudy za spravedlivé, pak naopak Vy dokažte podle Písma, že tomu tak není. Písmo sice není stacionární a je živé, ale přesto se lze z něho významně poučit a předejít věcem, které se nám (Vám) jeví jako nespravedlivé. To, že podle Vás Bůh dosazuje pouze „dobré“ vládce – a to ještě třeba z Vašeho pohledu – je opět Váš sebeklam, pro který v Písmu nenaleznete žádnou oporu.

    Odpověď
  27. Tomáš Korčák

    Vážení pánové Arone a Ašere, článek jsem napsal velmi obecně i s použitými ilustracemi z mého života a především se slovy Písma. Napsal jsem ho právě pro takové lidi jako jste Vy a já, abychom se občas zastavili a zpytovali své srdce, jestli v něm nevyrostla nějaká negativní kritika, hořkost či nedůvěra. Totéž platí i o mém předešlém článku „Všechno je jinak aneb jak být svobodný od ducha nedůvěry“. Myslím si, že destruktivní kritika a systémová nedůvěra budou čím dál většími problémy v naší společnosti a mají za cíl chaos, zmatek a násilí.
    Vše záleží na našem žehnajícím srdci. Uvedu příklad: U nás ve městě máme starostu, se kterým v několika oblastech zásadně nesouhlasím. Jedna oblast je hazard, druhá vedení obchvatu města. Jsem účasten skupiny lidí, kteří místo nevhodného a velmi náročného obchvatu navrhují jiné řešení, při kterém se nebude vyvlastňovat 20 nemovitostí a bude šetrnější ke dvěma čtvrtím města. Jednáme slušně, odborně, předkládáme argumenty. Vše je v úctě, bez nadávek a kydání hnoje před radnicí. Za starostu se modlím, přeji jemu i jeho rodině všechno dobré, žehnám mu moudrostí pro jeho práci a mohu vidět i dobré věci, které dělá. V příštích volbách ho sice volit nebudu, ale ctím ho jako autoritu města. Pánové, v žehnání je skutečná svoboda! Žehnám Vám ve jménu Ježíše Krista!

    Odpověď
  28. Ad pavel v

    A víte, proč Janukovyč tu dohodu s EU o přidružení nepodepsal? Poněvadž EU nehodlala dát Ukrajině potřebné peníze, ne proto, že Janukovyč byl démon.

    „Do Vilniusu, kde se původně měla podepisovat dohoda o přidružení, Janukovy přijel, a dokonce ujišťoval, že Ukrajina má zájem o sbližování s EU, ale říkal, že nyní na to není ta pravá doba, protože země potřebuje aktuálně finanční pomoc. Tu Brusel nenabídl. Slibovaná ani ne půlmiliarda eur skutečně neřešila problém hrozícího bankrotu. Země měla začátkem roku 2014 zaplatit výnosy a splátky z dluhopisů ve výši přes 12 miliard dolarů. Dalších několik miliard potřebovala na úhrady plateb za ruský plyn. Janukovyč proto chtěl od EU 20 miliard. Čína, která Ukrajině už dřív půjčila deset miliard dolarů, sice přislíbila investovat až osm miliard dolarů, ale u dvoumiliardové půjčky uvedla, že by polovinu dodala ve zboží. Ukrajině sice poskytl už v roce 2011 půjčku 15 miliard dolarů Mezinárodní měnový fond, ale suma byla zmrazená, protože Kyjev odmítl zrušit dotace na dodávky plynu pro domácnosti, neboť většina rodin si nemohla dovolit zaplatit tržní cenu. Této svízelné situace využilo Rusko, které nabídlo, že koupí ukrajinské dluhopisy za dalších 15 miliard, a slíbilo snížit cenu plynu o třetinu. Odhodlání demonstrantů však nevyprchávalo navzdory tomu, že se sen o brzkém přidružení k EU rozplýval…“

    https://www.novinky.cz/clanek/historie-deset-let-od-zacatku-protestu-na-majdanu-ocima-naseho-korespondenta-40451792

    Démonizovat Janukovyče tedy mělo jen posloužit rozpoutání teroru proti němu. Dobře to demonstruje příběh jednoho z demonstrantů na Majdanu, který tam vraždil vojáky a lituje, že nemohl být zavražděn i Janukovyč:

    „Tři měsíce jsme tam stáli beze zbraní. Tři měsíce jsme toho netvora (Janukovyče) žádali, aby odešel, a on nás neslyšel. TATO BEZVÝCHODNÁ SITUACE NÁM DOVOLILA POUŽÍT ZBRAŇ PROTI NIM.“

    „Oni ji proti nám používali, zabíjeli svobodu. I MY MÁME PRÁVO BRÁNIT SEBE A NAŠI SVOBODU SE ZBRANÍ V RUCE.“

    „Přišel kluk a v tašce od tenisové rakety přinesl samopal. Řekl, že on ho do ruky vzít nemůže… Zeptal se, jestli by to někdo z nás dokázal. Vzal jsem ji. Jsem vojenský rozvědčík. Věděl jsem, co s ní mám dělat.“

    „Vytipoval jsem si dva velitele. Nejprve jednoho, pak druhého. Nikoho dalšího jsem už nemusel zabíjet. Pak jsem šel dolů a chlapci mě kryli. Střílel jsem na úroveň kolen, ale nikoho jsem už nezabíjel. Snažil jsem se jen vytvořit dojem, že na Majdanu je hodně zbraní.“

    „Cítím, že jsme toho hodně nedodělali. JANUKOVYČ MĚL UMŘÍT TEN DEN. Nikam by neutekl a nic by neodvezl. JEN BY POŠEL JAKO PES. STAČIL BY JEDINÝ VÝSTŘEL.“

    https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zajatci-z-majdanu-student-proti-vojakovi/r~b280e080e11111e593630025900fea04/

    Janukovyč tudíž v tíživé ekonomické situaci Ukrajiny dohodu o přidružení k EU nepodepsal z „dobrých důvodů“, ale dle majdanistických teroristů si za to zasloužil smrt. Jak by něco takového mohli schvalovat křesťané ve světle slov apoštola Pavla (Ř 13:1-2)?

    A pokud jde o ten masakr 20. 2. 2014, je otázkou, kdo vlastně byli oni snipeři, když stříleli do demonstrantů i do policistů, a to z budov, které měli pod kontrolou majdanisté, jak jste jaksi pozapomněl uvést. Kdo měl zájem přilévat olej do ohně? Janukovyč těžko, tomu se totiž následně jen tak tak podařilo uprchnout a zachránit si život. Kdyby nařídil střelbu on a jeho lidem by se nějakým zázrakem podařilo nepozorovaně proniknout do budov pod kontrolou majdanistů, byl by přece sám proti sobě, neboť by proti sobě ještě více poštval zdivočelý dav, který už měsíce volal po jeho odstoupení. Ani Putin ovšem neměl motiv střelbu do demonstrantů i policistů nařídit, poněvadž v jeho zájmu bylo, aby jemu nakloněný Janukovyč zůstal nadále u moci, ne aby byl donucen ze země v důsledku té střelby uprchnout a vlády se zmocnily Rusku nepřátelské síly. Otázka cui bono tedy ukazuje na nějakého jiného skrytého viníka, který střelbu nařídil…

    Také jste takticky pozapomněl na zabijáky z Pravého sektoru, kteří se chystali jet na Krym udělat „pořádek|“ s tamějším ruskojazyčným obyvatelstvem, které z pochopitelných důvodů vesměs majdanský státní převrat odmítlo akceptovat. Nebýt preventivní akce těch „zelených mužíčků“, dopadl by Krym podobně jako Donbas.

    Odpověď
  29. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Vy se totiž snažíte legitimizovat zločince, kteří se zmocnili vlády v nějakém státě s tím, že je do jejich pozic instaloval Bůh (Římanům 13,1). Podle vás toto Boží pověření k jejich vládě je opravňuje páchat zločiny. Toto je typický příklad vytržení citátu, aby apoštolova slova dostala jiný smysl.“

    A jakým způsobem se asi zmocnil vlády třeba Jehú? Vražděním (2 Kr 9:13-14.22-24.27.32-34). A byl do své pozice instalován Bohem? Byl (2 Kr 9:6-7). Já jsem navíc nikde netvrdil, že Boží pověření k vládě (které si ti vládci vůbec nemusí uvědomovat) ony vládce opravňuje páchat zločiny. Já jen tvrdím, že to, že nějaký vládce páchá zločiny, neopravňuje Ježíšovy následovníky proti němu bojovat. Nezapomeňte že Ř 13 napsal Pavel do Říma právě v době krutovlády zločince Nerona, což by podle Vaší logiky byl vlastně výsměch římským křesťanům, které nechával Nero veřejně upalovat či trhat zvířaty. Jak je možné, že Pavel římské křesťany i za takové situace vyzýval, aby byli přesto poddáni vládě a neprotivili se jí? Pilát také páchal zločiny (L 13:1; Flavius Josephus), a přesto sám Ježíš říká, že jeho moc mu byla dána shůry (J 19:11) – čili od Boha. Přitom zároveň vylučuje odboj svých služebníků proti němu (J 18:36), poněvadž Ježíšovo království není z tohoto světa a proto jeho občané proti vládcům tohoto světa nebojují, ale modlí se za ně (1 Tm 2:1-2). Já tedy z kontextu nic nevytrhuji, to jen Vy chronicky nechápete rozdíl mezi Božím královstvím a tímto světem a proto apoštolovým slovům v Ř 13 přisuzujete jiný smysl, než mají.

    Napsal jste:

    „Apoštol Pavel zde říká jaká vládní moc má původ od Boha (ta která trestá zlo). Když vy však vytrhnete jen první větu, mohlo by to znamenat, že každá vládní moc má původ u Boha, tedy i taková, která páchá zlo.“

    Není třeba nic vytrhávat, stačí si jen dát Ř 13:1-2 do kontextu s celým Písmem. Páchal třeba Nevúkadrecar zlo, když dobyl Jeruzalém, zničil chrám a odvedl lid do zajetí? Nepochybně ano. A přesto jej Bůh nazývá svým služebníkem, kterému umožnil právě toto činit (Jr 27:4-8).

    Napsal jste:

    „Nevím proč, ale vždy se jakoby pomocí Písma zastaváte ničemů.“

    To jste mě tedy jaksi nepochopil. Já se přece nezastávám ničemů, já pouze tvrdím, že každý, kdo nepřijal Krista, kdo se nenarodil z Boha (J 1:13), je ničemou. Je totiž mrtvý ve svých vinách a hříších a poslušný vůči ďáblu (Ef 2:1-2), tedy je dítětem ďáblovým (1 J 3:8.10), neboli (´íš) ben belial („syn Beliálův“), což např. ČEP překládá jako „ničema“ (např. Sd 20:13; 1 S 25:17; 2 Pa 13:7; Př 16:27).

    Není proto pravdou, že já se zastávám ničemů, nýbrž je pravdou, že vy některé ničemy selektivně přehlížíte a vydáváte je za dobráky. Já naproti tomu tvrdím, že každý, kdo se nenarodil z Boha a nebyl tím vysvobozen z otroctví hříchu (J 8:34), je ničemou. A mezi ničemy na Východě či na Západě, v „totalitě“ či v „demokracii“, není z hlediska učení NZ žádný zásadní rozdíl.

    Rozdíl mezi námi dvěma je v tom, že zatímco já hlásám propagandu Božího království (Mt 24:14), podle níž jsou ničemy všichni, kteří nepřijali Krista, tak Vy zde hlásáte jen zaujatou propagandu pouze jedné znesvářené světské strany, která neustále poukazuje na zločiny té druhé znepřátelené světské strany, ale své vlastní zločiny taktně zamlčuje a snaží se vystupovat v rouše beránčím.

    Odpověď
  30. Pane Korčáku,
    Váš příkladný postoj a přístup k řešení problémů, jistě není omezen pouze na komunální politiku ….

    Odpověď
  31. Aby Putin přidružení Ukrajiny zabránil, začal ji ekonomicky vydírat pohrůžkou obchodních sankcí a zdražením dodávaného plynu.

    Mezi demonstranty proti Janukovyčovi se vměšovali provokatéři, kterým se říkalo titušky. Byli placení Janukovyčem. Jejich úkolem bylo podněcovat násilí proti pořádkové policii a vytvořit tak důvod pro tvrdý zásah proti demonstrantům.

    K prvním úmrtím při demonstracích došlo na Den jednoty , 22. ledna 2014, během nepokojů na ulici Hrushevskoho v Kyjevě , kde byli bezpečnostními silami zastřeleni tři aktivisté: Serhiy Nigoyan , Mykhailo Zhyznevskyi a Roman Senyk. Ve stejný den bylo na okraji města nalezeno mrtvé tělo aktivisty Jurije Verbytského; byl unesen den předtím s Ihorem Lucenkem , který byl propuštěn. Jednalo se o první oběti, které zemřely při demonstracích na Ukrajině od doby, kdy v roce 1991 získala národní nezávislost. Smrt vyvolala rozsáhlé protesty .

    Dne 18. února se demonstranti pokusili pochodovat z náměstí Nezávislosti k budově parlamentu, aby vyzvali politiky, aby hlasovali pro změny ústavy. Došlo ke střetům, když jim cestu zablokovala pořádková policie, která se je pokusila zatlačit zpět na Majdan. Jedenáct demonstrantů bylo zabito nebo smrtelně zraněno. Tři z nich policie zastřelila; zbytek zemřel na jiná zranění. Zastřeleni byli také čtyři policisté.

    Později toho večera a do časných hodin 19. února zahájily bezpečnostní síly operaci k vyčištění náměstí Nezávislosti. Nedaleko se také shromáždily malé skupiny titušek. Mezi bezpečnostními silami a demonstranty došlo ke střetům, které si vyžádaly smrt sedmnácti demonstrantů a pěti policistů. Většinu demonstrantů zastřelila policie. Dva další zemřeli, když policie zapálila budovu odborového svazu, a další byl nalezen mrtvý s podříznutým hrdlem. Novinář Viačeslav Veremii byl zbit a zastřelen titušky za jejich natáčení. Pět policistů zemřelo na střelná zranění.

    Ráno 20. února se na okraji tábora na Majdanu na náměstí Nezávislosti shromáždila pořádková policie. Kolem 9:00 byli zastřeleni dva důstojníci Berkutu. Zhruba ve stejnou dobu se demonstranti pokusili odtlačit bezpečnostní síly od Majdanu a vrátit se zpět do Instytutské ulice. Bezpečnostní síly střílely na demonstranty bez rozdílu z úrovně země, zatímco ostřelovači stříleli na demonstranty shora. Do poledne bylo v Instytutské ulici zastřeleno 48 demonstrantů, stejně jako další dva policisté. Podle listu Ukrainska Pravda stříleli odstřelovači speciálních jednotek ( Berkut ) a vnitřních jednotek na lidi na Majdanu nebo odstřelovači umístění v okolních budovách.

    Odstřelovači střílející na demonstranty z budov se do vraždění zapojili až třetí den (20. února), poté, co Janukovyčova policie měla povražděnu cca polovinu z celkového počtu mrtvých demonstrantů. Je tedy hloupé vymýšlet teorie, že druhou polovinu mrtvých demonstrantů měl na svědomí někdo jiný než Janukovyč. Pravidlo zvané Occamova břitva říká: Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované. Nebo: Pokud nějaká část teorie není pro dosažení výsledků nezbytná, do teorie nepatří.

    V dubnu 2014 představil nový ukrajinský ministr vnitra Avakov závěry prvotního vyšetřování střelby. Bylo zjištěno, že Berkut je zodpovědný za střelbu do demonstrantů a identifikoval dvanáct zúčastněných důstojníků. Identifikovala také některá palebná postavení. Avakov řekl, že minulý režim se snažil bránit jakémukoli vyšetřování ničením zbraní, uniforem a dokumentů. Vyšetřování také zjistilo, že do zásahu proti demonstrantům bylo zapojeno více než 30 agentů Ruského Federálního bezpečnostního úřadu (FSB). Řada zjištěných údajných pachatelů po revoluci uprchla do Ruska. Ruská federace podle úřadu generálního prokurátora udělila občanství 18 policistům podezřelým ze zabití demonstrantů a odmítla je vydat Ukrajině.

    Nezdá se vám, že za událostmi je stejný rukopis jako za vraždou Litviněnka nebo za našimi Vrběticemi?

    Odpověď
  32. Pane Ašere,

    máte pravdu, že já hlásám propagandu jen jedné znesvářené strany. Já se zastávám obětí nacistických koncentračních táborů, zatímco vy říkáte, že mezi vyvražděnými Židy a nacisty nebylo rozdílu.

    Vy říkáte, že ruská, čínská a korejská totalita je stejná jako demokracie. Není. Kdybyste v totalitním systému veřejně řekl pravdu o jeho zločinech, už byste byl v gulagu nebo po smrti.

    Odpověď
  33. Tomáš Korčák
    21. března 2024 8:25
    Píšete, že Váš článek je pro takové lidi jako jste Vy a já. Abychom se občas zastavili a zpytovali své srdce, jestli v něm nevyrostla nějaká negativní kritika, hořkost či nedůvěra.

    A že destruktivní kritika a systémová nedůvěra budou čím dál většími problémy v naší společnosti a mají za cíl chaos, zmatek a násilí.

    Děkuji, že rozumíte, že záleží na žehnajícím srdci a že chcete žehnat. Proto pořád nerozumím, proč v právě v tomto Vašem článku nevidíme to žehnající srdce, tu svobodu od ducha nedůvěry, žehnání v úctě a bez hanlivých nálepek?

    Proč tedy ten slovník, proč ty výrazy jako démon kritiky, nečistý duch nedůvěry k autoritám, hloupost, nadutí mluvkové, lež a blud, pýcha a nadutost? Jste tak oklikou zase zpátky u toho, proti čemu tak usilovně bojujete: u té negativní a destruktivní kritiky, hořkosti, nedůvěry. Píšete, že nemáme mít za cíl chaos, zmatek a násilí.

    Odpověď
  34. Tomáš Korčák

    Vážený pane Arone,
    odpověď je jednoduchá: Používám tyto výrazy, protože jejich obsahy jednoduše existují. A všicni si musíme dávat pozor, abychom jim nedali prostor ve svém životě. To přece není žádné nálepkování. Písmo například velmi jasně na mnoha místech označuje, kdo je hlupák. To proto, abychom uměli rozlišovat a hloupých postojů, řečí a činů se vyvarovali.

    Odpověď
  35. Ano Písmo velmi jasně tyto označuje.

    PMP-cz Př 12:1: „Milující poučování miluje poznání, ale nenávidící napomínání je hlupák.“

    CSP Př 12:15: „Hlupákova cesta je přímá v jeho očích, ale ten, kdo poslouchá radu, je moudrý.“

    CSP Př 14:16: „Moudrý se bojí a odvrací se od zla, kdežto hlupák jedná nadřazeně a sebejistě.“

    Odpověď
  36. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Aby Putin přidružení Ukrajiny zabránil, začal ji ekonomicky vydírat pohrůžkou obchodních sankcí a zdražením dodávaného plynu.“

    A proto jim ten „vyděrač“ Putin nabídl, že Rusko odkoupí ukrajinské dluhopisy za 15 miliard, a slíbil snížit cenu plynu o třetinu? A že Ukrajinu ekonomicky vydíral MMF, což byl vedle zrady Bruselu další z důvodů nepodepsání smlouvy o přidružení k EU, Vám vůbec nevadí? Je totiž třeba strefovat se jen do Putina, že?

    Napsal jste:

    „Mezi demonstranty proti Janukovyčovi se vměšovali provokatéři, kterým se říkalo titušky. Byli placení Janukovyčem. Jejich úkolem bylo podněcovat násilí proti pořádkové policii a vytvořit tak důvod pro tvrdý zásah proti demonstrantům. K prvním úmrtím při demonstracích došlo na Den jednoty , 22. ledna 2014, během nepokojů na ulici Hrushevskoho v Kyjevě , kde byli bezpečnostními silami zastřeleni tři aktivisté…“

    Z hlediska apoštola Pavla ovšem Janukovyč žádné provokatéry mezi demonstranty posílat nemusel, nepotřeboval žádnou záminku k tvrdému zásahu. Už ona samotná demonstrace byla přece vzpíráním se proti vládě, tedy proti Božímu zřízení, čímž na sebe demonstranti zákonitě přivolávali soud (Ř 13:2). Vzbouřenci proti vládě tedy jednali špatně a měli se po právu co obávat vlády, která ne nadarmo nese meč (Ř 13:4). A když ho nenese nadarmo, je zřejmé, že ho proti těm, kdo se jí vzpírají, také použije. Jestliže demonstranti vytrvale odmítali uposlechnout zprvu verbální výzvy pořádkových sil a napínali trpělivost vládní moci, co jiného mohli očekávat než nakonec tvrdý zásah? Není tedy divu, že teprve až po dvou měsících vzpoury (sic!) byli zastřeleni nějací „aktivisté“ (rozuměj vzbouřenci). To naopak ukazuje až „nebeskou“ trpělivost tamní vládní moci.

    Napsal jste:

    „Jedenáct demonstrantů bylo zabito nebo smrtelně zraněno. Tři z nich policie zastřelila; zbytek zemřel na jiná zranění. Zastřeleni byli také čtyři policisté… Mezi bezpečnostními silami a demonstranty došlo ke střetům, které si vyžádaly smrt sedmnácti demonstrantů a pěti policistů… Ráno 20. února se na okraji tábora na Majdanu na náměstí Nezávislosti shromáždila pořádková policie. Kolem 9:00 byli zastřeleni dva důstojníci Berkutu… Do poledne bylo v Instytutské ulici zastřeleno 48 demonstrantů, stejně jako další dva policisté.“

    Vy se pohoršujete nad tím, vládní moc zabila v souladu s Ř 13:2.4 nějaké vzbouřence, kteří vyvolávali několik měsíců nepokoje a vytrvale odmítali vyklidit náměstí, ale že ze strany oněch vzbouřenců byli zabíjení policisté reprezentující vládní moc, čili Boží zřízení (Ř 13:1-2), to zmiňujete jen tak nějak mimochodem, jako by to bylo něco akceptovatelného. Dovedete si představit, jak by asi reagovala nějaká vláda v tom Vašem „svobodném světě“, třeba v USA, kdyby tam nějací vzbouřenci po měsíce okupovali nějaké náměstí a při snaze o jejich rozehnání by začali zabíjet policisty? To by teprve ten příliš váhavý a měkký Janukovyč hleděl, jak se to dělá, aby si nemusel sbalit fidlátka a utíkat ze země.

    Na videích z Majdanu, která jsem v době průběhu demonstrací sledoval, jsem viděl, že členové Berkutu byli vyloženě v defenzivě vůči vzbouřencům, kteří napadali policejní oddíly řetězy, dlažebními kostkami, improvizovanými plamenomety, pyrotechnikou, noži, dokonce bagrem a posléze také střelnými zbraněmi. Byl jsem udiven tím, že těžkooděnci si nechali tak extrémní míru násilí líbit, nechali se zapalovat jako pochodně a stáli tam pouze jako kordon, aniž by do útočícího davu začali střílet.

    Ale i kdyby Janukovyč nechal všechny demonstrující na Majdanu už v počátcích vzpoury postřílet, nikterak by tím nevybočil z mandátu, který vládní moc dle Ř 13:1-2.4 má. To je neměnný novozákonní princip. Samozřejmě nepředpokládám, že by mezi tím rebelujícím davem byli nějací skuteční křesťané, takže jakési pro ně mlhavé novozákonní zásady byly asi tím posledním, o co by se zajímali. Žádný opravdový křesťan ovšem nikdy nemůže Majdan podpořit. To by se zpronevěřil jak učení Ježíšovu (Mt 5:39nn; 26:52; J 18:36), tak učení apoštolů.

    Jestliže Janukovyčův režim po dlouhé době násilných protestů některé z demonstrantů zabil, tak to přece žádné křesťany neopravňuje k tomu, aby se vzbouřili proti vládě. Nero nechával křesťany upalovat a trhat psy na veřejnosti, takže se i nevěřící Římané nad takovou krutostí pozastavovali. A přesto ap. Pavel právě za jeho vlády píše, že je nutno se vládě bez výjimky podřizovat. Takže i kdyby na Majdanu bylo několik lidí zabito Berkutem, tak to nikoho neopravňuje ke svržení prezidenta, který jen použil meč, který ne nadarmo nese (Ř 13:4). Za Masaryka přece také bylo zastřeleno několik demonstrantů, ale nikdo za to Masaryka nevyhnal ze země.

    Napsal jste:

    „Odstřelovači střílející na demonstranty z budov se do vraždění zapojili až třetí den (20. února), poté, co Janukovyčova policie měla povražděnu cca polovinu z celkového počtu mrtvých demonstrantů. Je tedy hloupé vymýšlet teorie, že druhou polovinu mrtvých demonstrantů měl na svědomí někdo jiný než Janukovyč.“

    V listopadu 2016 vypověděl Janukovyč prostřednictvím videomostu jako svědek (sic!) před ukrajinským soudem, že žádné příkazy ke střelbě do demonstrantů nedal:

    „Od začátku do konce jsem byl proti použití zbraní a proti krveprolití. To byl můj zásadní postoj, proto jsem takový rozkaz nemohl vydat.“

    Janukovyč také uvedl, že s představiteli tehdejší opozice jednal o vytvoření úřednické vlády, která měla v roce 2014 vyvést Ukrajinu z politické krize, přičemž kandidátem na funkci předsedy možné vlády byl pozdější premiér Ukrajiny Jaceňuk.

    https://plus.rozhlas.cz/nenaridil-jsem-na-majdanu-strilet-tvrdi-byvaly-ukrajinsky-prezident-viktor-6525416

    Kdyby tedy střelbu do davu chtěl nařídit Janukovyč, proč by se zdržoval nějakým slibně vypadajícím jednáním s opozicí? Kdyby nařídil tuto střelbu za situace, kdy vzbouřený dav už měsíce volal po jeho odstoupení, střelbou do něj by tak pod sebou podřezal větev definitivně. A kdyby střelbu nařídil Putin, tak by zase Putin podřezal větev pod Janukovyčem, kterého však jako spojence potřeboval. Takže ani jeden z nich neměl motiv něco takového nařídit, ledaže by zešílel. Motiv mohl mít jedině ten, kdo chtěl, aby se situace zcela vyostřila a Janukovyč už nemohl svou pozici ničím zachránit a musel konečně zmizet ze scény, aby se vlády mohly chopit Západem nastrčené loutky.

    Jak trefně poznamenal 1. 3. 2014 jeden diskutér:

    „Stejně by mě zajímalo, kdo začal střílet do demonstrantů v den, kdy byla oznámena dohoda Janukovyče s Kličkem a Jaceňukem za účasti tří ministrů zahraničí EU, jako by chtěl někdo tu dohodu ihned vyhodit do povětří, a druhý den se dal Janukovyč na útěk…“

    Ovšem ať už byla střelba do vzbouřenců i policistů dílem Janukovyče, Putina, gruzínských odstřelovačů, Pravého sektoru, nějakého podplaceného či vydíraného činitele Berkutu apod., jedno je jisté: šlo o soud, který na sebe vzbouřenci přivolali svou vzpourou proti vládní moci, která byla zároveň vzpourou proti Bohu (Ř 13:2). Bohu se totiž nikdo nebude vysmívat, neboť co člověk zaseje, to také sklidí (Ga 6:7-8).

    Napsal jste:

    „Nezdá se vám, že za událostmi je stejný rukopis jako za vraždou Litviněnka nebo za našimi Vrběticemi?“

    Ne, nezdá? Co by tím Putin získal? Akorát nástup proamerické vlády a následně přímou cestu Ukrajiny do NATO. (Nehledě na to, že kauza Vrbětice byla patrně jen zpravodajskou hrou, která měla odvést pozornost od něčeho jiného.)

    Odpověď
  37. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Pane Ašere, máte pravdu, že já hlásám propagandu jen jedné znesvářené strany. Já se zastávám obětí nacistických koncentračních táborů, zatímco vy říkáte, že mezi vyvražděnými Židy a nacisty nebylo rozdílu.“

    Stavějte se, na kterou světskou stranu chcete. To je jedno. Ale nevydávejte to za křesťanství. Stavěním se na nějakou světskou stranu jen dokazujete, že nejste na straně Božího království. Copak se Ježíš stavěl na stranu Římanů či Heroda nebo na stranu zélótů či farizeů, případně saduceů? Vůbec ne, stavěl se jenom na stranu Božího království, které jediné propagoval. Tyhlety světské stranické půtky vůbec neřešil. Nestavěl se dokonce ani na stranu obětí, tzn. Pilátem vyvražděných Židů (L 13:1), které považoval za stejné hříšníky jako ostatní lidi (L 13:2-3) potřebující pokání. Ve své smrti ve vinách a hříších (Ef 2:1-2) si nepochybně byli nacisté i jimi vyvraždění Židé rovni, ačkoli jedni byli agresory a druzí oběťmi, stejně jako tomu bylo u Piláta a jím povražděných Galilejců.

    Napsal jste:

    „Vy říkáte, že ruská, čínská a korejská totalita je stejná jako demokracie. Není. Kdybyste v totalitním systému veřejně řekl pravdu o jeho zločinech, už byste byl v gulagu nebo po smrti.“

    A proč bych měl jakožto křesťan v totalitním režimu veřejně říkat pravdu o zločinech tohoto režimu? Abych proti němu mezi lidmi podnítil vzpouru a přivolal tak na sebe soud (Ř 13:2)? Čtete někde v Novém zákoně, že by křesťan měl něco takového dělat? Říkal snad Ježíš veřejně pravdu o Pilátových zločinech nebo ap. Pavel o Neronových zločinech? Já jsem tam nic takového nečetl. Pokud Vy ano, tak mě poučte.

    Křesťan nemá veřejně pranýřovat nějaký politický režim tohoto světa, aby tím způsobil jeho nápravu nebo svržení, nýbrž má veřejně (Sk 4:29.31 μετὰ παρρησίας) kázat evangelium Božího království. A za to má být připraven i položit život, ne za nějaké světské revoluční řeči a činy. Jestliže byl nějaký křesťan zabit proto, že se nedržel poslání, které dostal od Ježíše (Mt 28:19-20; Sk 5:20), nýbrž proto, že se pletl do politiky tohoto světa, což mu jakožto novému stvoření nepřísluší (Kol 3:1-2), pak se mu stalo po právu, neboť svou vzpourou na sebe přivolal soud (Ř 13:2), jak nás před tím varuje apoštol. Jestliže však byl zabit proto, že veřejně kázal evangelium, pak je blahoslavený (Mt 24:9; L 6:22; Zj 14:12), takže mu nevadí, že pro to skončil na popravišti. Svou smrtí následkem pletení se do politiky tohoto světa by si navíc onen pomýlený křesťan sám znemožnil dostát Ježíšovu poslání kázat evangelium Božího království. Zemřel by jen tak, jako umírají jiní světští političtí, často zcela nevěřící, aktivisté, nikoli jako křesťanský mučedník pro Boží království.

    Odpověď
  38. Pane Ašere,

    napsal jste: „Ve své smrti ve vinách a hříších (Ef 2:1-2) si nepochybně byli nacisté i jimi vyvraždění Židé rovni, ačkoli jedni byli agresory a druzí oběťmi…“
    ———————————————————-
    Tato slova svědčí o tom, že jste zrůda bez sebemenší empatie vůči lidem, kteří byli jako nevinní zavražděni.

    Odpověď
  39. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Tato slova svědčí o tom, že jste zrůda bez sebemenší empatie vůči lidem, kteří byli jako nevinní zavražděni.“

    Děkuji za kompliment. Onálepkoval byste ovšem stejným termínem i Ježíše za to, že vůči Galilejcům zavražděným Pilátem (L 13:1-2) neprojevil sebemenší empatii? A dovolil byste si takto onálepkovat Boha za to, že Židům za jejich neposlušnost slibuje jejich vyhlazení a ještě jim říká, že se při tom bude veselit?

    „Zato, že jsi měl hojnost všeho, ale nesloužil Hospodinu, svému Bohu, s radostí a vděčným srdcem, BUDEŠ OTROČIT SVÝM NEPŘÁTELŮM, KTERÉ NA TEBE POŠLE HOSPODIN, v hladu a žízni, v nahotě a v nedostatku všeho. On ti vloží na šíji železné jho, DOKUD TĚ NEVYHLADÍ. HOSPODIN NA TEBE PŘIVEDE PRONÁROD ZDALEKA, od konce země, jako přilétá orel, pronárod, jehož jazyku nebudeš rozumět, pronárod kruté tváře, který nebere ohled na starce a nad chlapcem se nesmiluje. Bude požírat plod tvého dobytka i plodiny tvé role, DOKUD NEBUDEŠ ZAHLAZEN. Nenechá ti obilí ani mošt a olej, vrh tvého skotu ani přírůstek tvého bravu, DOKUD TĚ NEVYHUBÍ… A jako se Hospodin nad vámi veselil, když vám prokazoval dobro a rozmnožoval vás, TAK SE BUDE HOSPODIN NAD VÁMI VESELIT, KDYŽ VÁS BUDE HUBIT A ZAHLAZOVAT. Budete vyrváni ze země, kterou přicházíš obsadit.“ (Dt 28:47-51.63)

    Před Boží spravedlností neexistují nevinní lidé, pouze vinní (Ef 2:1-2). Kdybyste bral Písmo vážně, tak to víte. Vaše nechápavost tkví v tom, že Vy poměřujete věci relativní světskou spravedlností. Avšak z hlediska Božího slova, z hlediska Boží spravedlnosti, není nikdo nevinný. Není totiž rozdílu, všichni zhřešili a jsou daleko od slávy Boží (Ř 3:22-23; 5:12), jsou mrtví ve svých vinách a hříších. To znamená, že ty rozdíly mezi vrahy a jejich oběťmi jsou pouze kosmetickými rozdíly mezi dvěma skupinami mrtvol. Jejich podstata je však stejná, od své padlé přirozenosti (Ef 2:3) poslouchají shodně ďábla (Ef 2:2), ne Boha. Proto také Ježíš tu světskou relativní spravedlnost aplikovat odmítl (L 12:13-14). Odmítl na základě této světské spravedlnosti rozsuzovat, kdo je škůdce a kdo je poškozený, kdo je agresor a kdo je oběť. To všechno by ho jenom odvádělo od jeho základního poselství o Božím království a jeho spravedlnosti (Mt 6:33). Hlásání Božího království bylo pro Ježíše dokonce tak naléhavé, že kvůli tomu nenechal svého učedníka ani pohřbít jeho otce (Mt 8:21-22). Žádná empatie, žádná kondolence…

    Vy ovšem podobně jako Židé usilujete vystavit svou vlastní spravedlnost (Ř 10:3) a proto se Boží spravedlnosti nechcete podřídit. Boží spravedlnost říká, že všichni jsou vinni, neexistuje žádný nevinný. Vy však tady vykládáte v rozporu s Písmem něco o nějakých nevinných. Před Bohem existují jen dvě kategorie lidí: buď omilostnění a znovuzrození hříšníci, anebo neznovuzrození hříšníci mrtví ve svých vinách a hříších. Nic mezi tím.

    Odpověď
  40. Tomáš Korčák

    Vážený pane Ašere,
    Ve svých komentářích pod tímto článkem neustále opakujete stejné argumenty jako pod jiným mým článkem VŠECHNO JE JINAK aneb jak být svobodný od démona nedůvěry (https://www.krestandnes.cz/vsechno-je-jinak-aneb-jak-byt-svobodny-od-demona-neduvery/#comment-21307). Tam na Vaše argumenty odpovídám a odkazuji i na další mé články o Putinovi.
    Všichni jsme zhřešili a všichni potřebujeme Krista, to je pravda, ale to v žádném případě neznamená, že se nezastaneme obětí ďábelského vraždění zakomplexovaného a krvelačného vůdce. V tom je Vaše argumentace skutečně zrůdná a odporuje zásadám Písma (viz moje odpovědi pod předchozím článkem).
    Píšete: „To znamená, že ty rozdíly mezi vrahy a jejich oběťmi jsou pouze kosmetickými rozdíly mezi dvěma skupinami mrtvol.“ Pokud se Boží spravedlnost nemá skrze nás projevovat v tomto světě, je naše křesťanství marné a odpudivé. Pak je naše víra jen nějaký filozofický, teoretický konstrukt bez významu.
    Ať je Vám Pán milostiv.

    Odpověď
  41. Ad Tomáš Korčák

    Napsal jste:

    „Ve svých komentářích pod tímto článkem neustále opakujete stejné argumenty jako pod jiným mým článkem VŠECHNO JE JINAK aneb jak být svobodný od démona nedůvěry…“

    Ano, mé argumenty se nepochybně opakují (apoštol Pavel také ve svých listech opakoval stejné argumenty – např. Ř 3:20-23; Ga 2:16; Ef 2:8/ 2 K 11:4-5.13-15.22-23; Ga 2:11-15 /Ř 2:28; Ga 5:12; Fp 3:3; Kol 2:11 atd.), a to zejména tehdy, pokud se na tomto webu opakují články, které jsou v podstatě jen politickými agitkami okopírovanými ze světského mainstreamu a oděnými do křesťanského či lépe řečeno pseudokřesťanského roucha. Jestliže se zde takové agitky opakují, pak mi nezbývá nic jiného, než opakovat novozákonní argumenty, které ukazují, že ve světle praxe Ježíše a apoštolů nemohou tyto agitky obstát, že jsou jen (možná nevědomým) přejímáním schémat tohoto věku (Ř 12:2).

    Připadá mi totiž tragické, že když si mnohdy otevřu nějaký nominálně křesťanský článek, čtu tam stejnou rétoriku, jako např. v Respektu a v podobných světských propagandistických médiích. Je to totéž, jako bych za minulého režimu nacházel v křesťanských článcích stejnou rétoriku jako v Rudém právu, jen zaobalenou do křesťanského hávu.

    Napsal jste:

    „Všichni jsme zhřešili a všichni potřebujeme Krista, to je pravda, ale to v žádném případě neznamená, že se nezastaneme obětí ďábelského vraždění zakomplexovaného a krvelačného vůdce. V tom je Vaše argumentace skutečně zrůdná a odporuje zásadám Písma (viz moje odpovědi pod předchozím článkem).“

    Není rozdílu, všichni zhřešili a jsou daleko od slávy Boží (Ř 3:22-23: Vg.: non enim est distinction). To znamená, že je jedno, jestli jsou od ní vzdáleni 500 km nebo 1 m. Podstatné je, že jsou daleko, že jsou mimo Boží slávu, ačkoli z hlediska relativní spravedlnosti tohoto světa se mohou jevit jedni lepší než druzí. Takže z hlediska NZ není rozdílu mezi Východem a Západem. Stejně tak ohledně té světské spravedlnosti platí to, co čteme v podobenství o dělnících na vinici. Spravedlnost tohoto světa není totožná se spravedlností Božího království (Mt 6:33). Podle spravedlnosti tohoto světa je totiž stejná odměna těch, co pracovali jen jednu hodinu, jako těch, co pracovali celý den, zcela nespravedlivá (Mt 20:2.9-14). Podle spravedlnosti Božího království však nikoli.

    A k oné „zrůdnosti“ mohu zase jen zopakovat to, co jsem již výše napsal jinému svému oponentovi. Označil byste se stejnou lehkostí za zrůdné jednání Ježíše kvůli tomu, že se nijak „nezastal obětí ďábelského vraždění zakomplexovaného a krvelačného vůdce“ Piláta (L 13:1-2)? Považujete jednání Ježíše v tomto případě také za odporující zásadám Písma? Dělá Vám problém v tomto postoji Ježíše následovat?

    Jestliže tudíž Vy nebo kdokoli jiný označujete mou argumentaci za zrůdnou, mě nechává naprosto v klidu, poněvadž i Ježíšovu řeč označovala řada Jeho posluchačů za zrůdnou (J 6:60). Je tedy normální, že nepřátelská reakce posluchačů proti Ježíši se bude opakovat i u posluchačů nebo čtenářů proti slovům jeho následovníků (J 15:18).

    Napsal jste:

    „Pokud se Boží spravedlnost nemá skrze nás projevovat v tomto světě, je naše křesťanství marné a odpudivé. Pak je naše víra jen nějaký filozofický, teoretický konstrukt bez významu.“

    Já jsem snad někde tvrdil, že se Boží spravedlnost nemá skrze nás projevovat v tomto světě? Já jen tvrdím, že Boží spravedlnost se má projevovat kázáním evangelia Božího království (Mt 4:23; 9:35; 28:19-20), nabízením záchrany z tohoto z tohoto zlého věku (Ga 1:4), z tohoto křivého pokolení (Sk 2:40), ne snahou narovnávat toto křivé pokolení nějakou participací na světské politice. Tvrdím, že Boží spravedlnost se má projevovat hledáním Božího království a jeho spravedlnosti (Mt 6:33), ne nastolováním nějaké relativní sporné světské spravedlnosti, čemuž se sám Ježíš programově vyhýbal (L 12:13-14; J 6:15). Ježíš kázal evangelium Božího království a uzdravoval, avšak nezapojoval se do žádného zélotského štvaní proti Římu. Proč by se tedy křesťan na Západě měl zapojovat do štvaní proti Rusku, Číně atd.? Nebo proč by se měl naopak křesťan v Rusku a Číně zapojovat do štvaní proti USA a spol.? To přece vůbec není jeho posláním.

    Ten, kdo káže Ježíše politika nebo dokonce Ježíše válečníka (tzv. křesťané, kteří podporují dodávky vražedných zbraní apod.), ten evidentně káže jiného Ježíše (2 K 11:4; Ga 1:6-7), než kázal Pavel a než je zobrazen v evangeliích. Lidé, kteří takto politizují evangelium se tak sami stavějí pod kletbu (Ga 1:8-9).

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář