Dan Drápal: Apologie křesťanské angažovanosti

Napíšu-li nějaký čistě „duchovní“ – a tedy nepolitický – článek, dostanu zpravidla několik pochvalných reakcí doprovázených povzdechem, že bych měla raději psát jen o duchovních věcech a politice se vyhnout. Přiznám se hned na počátku, že tomuto přání nevyhovím, a pokusím se vysvětlit, proč.

Pokud jde o křesťanství a politiku, lze zaujmout zhruba tři typy postojů. První z nich lze nazvat slovy: „Nechci se znečišťovat.“ Pro některé lidi je politika špinavostí, kterou by se křesťan neměl zabývat. Je přece občanem království nebeského a pozemská politika ho nezajímá. Tento postoj u nás důsledně zachovávají Svědkové Jehovovi (ti ani nechodí k volbám), ale i řada spíše fundamentalisticky laděných křesťanů.

Na opačném pólu stojí lidé, kteří se v politice angažovat chtějí, nicméně soudí, že politika by se neměla směšovat s křesťanstvím. Někdy si tím omlouvají účast na nějakých nemravnostech, na které můžeme v praktické politice snadno narazit.

Třetí postoj je mi nejbližší: Je to postoj, který nechce utéci z napětí, jež je dáno tím, že jsem současně občan Božího království a současně občan České republiky. Zatímco první pohled se dívá na církev jako na jakési solné jezírko, v němž se pohybují lidé neposkvrnění od světa, a druhý pohled se často nějakou křesťanskou morálkou nenechá zdržovat, postoj angažovaného křesťanství považuji za jediný plodný, byť ovšem neustále snadno napadnutelný (a napadaný).

Tím, že máme demokratické zřízení, máme – dle mého mínění – i větší zodpovědnost. Mohou nastat mezní situace, kdy nejít k volbám znamená nepostavit se zlu. (Aby nedošlo k mýlce – rozhodně to neplatí o každých volbách.)

V demokratickém zřízení můžeme věci skutečně ovlivnit – ne že ne. Jenže to znamená se o společenské dění dlouhodobě zajímat. Základní politické dělení je na pravici a levici. Jak pravice, tak levice je potřebná. Pravice zpravidla vede k zodpovědnosti, levice k solidaritě se slabšími. Když je jedna z těchto stran zadupána do země, nikdy to není dobré ani pro stranu druhou.

Sám se angažuji v KDU-ČSL, protože se mohu nejvíc ztotožnit s jejím programem. Ale vůbec mi nevadí, když se někdo angažuje třeba v TOPce nebo u Starostů a nezávislých. A je pro mě přijatelná i angažovanost v ODS nebo ČSSD, což před lety neplatilo.

Demokracie je svým způsobem nudná a únavná. Demokracie – to jsou totiž z devadesáti procent procedury a kompromisy. Strany jednoho muže, případně další strany, které sice mluví o demokracii, ale přinejmenším uvnitř demokratické nejsou, se rozhodují operativněji a rychleji. Demokracie je těžkopádná. To je ale rovněž její síla, nikoli jen slabost.

Pokud se křesťané angažují v politických stranách, mohli by kultivovat naše politické prostředí především svým přístupem. Křesťané by měli být ochotni naslouchat ostatním, neměli by nikdy pracovat s dehonestací protivníků, podpásovými argumenty… Jistě, rabiátské jednání může získat body – na tom by se ale křesťané podílet neměli.

Vrátím se ještě ke své osobní angažovanosti. Myslím, že patřím k poměrně malému počtu křesťanů, jejichž články čtou jak křesťané, tak nekřesťané. Na tomto pomezí se pohybuji naprosto záměrně. Jsem totiž přesvědčen, že křesťané mají v demokratickém zřízení čím přispět a co říci. To ale vyžaduje přemýšlet o tom, jaké otázky lidé řeší a jak můžeme přispět k jejich řešení my křesťané. Výzvy „nepiš o politice, piš o Ježíši“ v této situaci nedává smysl. Chceme-li někoho oslovit, musíme vyjít od jejich otázek, nikoli od našich odpovědí. Samozřejmě, své odpovědi musíme předložit také. Musí to ale být relevantní a srozumitelné těm, jejichž východiska jsou jiná než naše.

Jistě, ne každý křesťan je povolán k politické angažovanosti. A pokud „do toho půjdeme“, měli bychom se soustředit na určitou oblast, kterou se budeme snažit poznat hlouběji, než je běžné. Kupříkladu já se necítím povolán ke komunální politice. Zajímají mě otázky zahraniční politiky, genderové ideologie, migrace apod. U někoho to může být naopak.

Nebude mi ale vadit, když se „do politiky nebudou plést“ někteří křesťané, kteří žijí v jakési bublině zahořklosti a podílejí se na šíření fake news a všelijakých konspiračních teorií. Zde, domnívám se, má církev veliký dluh. Zde by bylo potřeba více, nikoli méně politické gramotnosti. A obávám se, že pokud z oné bubliny zahořklosti nevystoupí, mé články se jim zamlouvat nebudou.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

 

Autor je teolog a publicista  Datum: 1. července 2020  Foto:

Tags: ,,,

38 Komentáře

  1. Pisatel je na straně Milionu chvilek, jako asi většina křesťanů. Jsem na opačné straně, to je prostě demokracie. Také by mně zajímalo, zda by br. Drápal volil Trumpa. Já jsem měl z jeho zvolení radost ,stejně i z Brexitu, i když nejsem odborník na poměry v USA. Termín fake news je především určen k tomu, aby vytěsňoval z mediálního prostoru nepříjemné pravdy. Tak pracuje ČT, pí.Witovská už to asi nervově nevydržela. Že žadatel na azyl někde na západě ubodal lidi zveřejní víceméně z donucení. Kdyby to šlo utajit, tak to utají, hlavní je mluvit o přednostech EU.

    Odpověď
    • Pane Konečný,

      pod jiným článkem jste přiznal, že byste byl ochoten volit KSČM. Tím je řečeno vše. Pište si, co se vám zlíbí. Není zde nikdo, kdo by vás bral vážně.

      Odpověď
      • Farizeové a zákoníci se zdaleka vyhýbali samařanům a podobným individuím. Pán Ježíš se těmto lidem nevyhýbal a navazoval s nimi kontakt. Komunista je snad dosud pořád ještě člověk, pro někoho druhé kategorie. Nemám problém se s takovými lidmi setkat a mohu s nimi i v něčem souhlasit, v něčem nesouhlasit.

        Odpověď
        • Pane Konečný,

          Ježíš opravdu navazoval kontakt s hříšníky, ale jen s takovými, kteří svých hříchů litovali a snažili se je napravit. Například Zacheus. Komunisté také tvrdili, že se rozešli s politikou předlistopadové KSČ, ale byla to faleš. Ve skutečnosti v té politice pokračují. Nikdy se nepokusili odškodnit své oběti (250 osob justiční vraždy, 450 zavražděno na hranici, 8000 umučeno ve vězení, 240 000 uvězněno). Vždy byli proti jakýmkoliv restitucím a proti zákonu na odškodnění (rentou), které by jejich obětem platil stát. Jsou to krajně nebezpeční lidé. V roce 1968 slibovali socialismus s lidskou tváří, ale vzápětí se vrátili ke stalinismu. Ještě v roce 1988 umučili Pavla Wonku. Kdyby se znovu dostali k moci, budou zase vraždit, jako jejich soudruzi v Číně.

          Odpověď
          • Zacheus svých hříchů nelitoval. Seděl na stromě a zíral. Ti nebezpeční lidé jsou již v jiných stranách a po sametu tady rozkradli, co se dalo. V tom překonali i komunisty. Takový Husák třeba nekrad. Takže ať odškodňuje ODS, ČSSD a další a především Němci, kteří povraždili mnoho našich lidí. Zjistěte si kolik.

  2. Třetí postoj je nejbližší i mě. Křesťan by se měl o politické dění zajímat právě proto aby zjistil jak je nečisté a pokrytecké… stejně jak tento svět. Kdo politiku sleduje tak zjistí, že nás z 80 procent zastupují psychopati sledující převážně své osobní zájmy.

    V podstatě bych tedy nemohl být v žádné straně ani žádnou podporovat. Přesto volím a jsem ve straně právě proto abych vyvažoval misky vah a to tím, že volím nejmenší zlo a ano je to zcela subjektivní . V mém případě tedy strany jako SPD, Trikolóra. Ale v posledních obdobích jsem byl nucen volit ANO. A to z toho důvodu, že je pro mě naprosto nepředstavitelná představa, že by tady vládlo sdružení TOP09, STAN, KDUCSL, ODS a naše země by se velice rychle dostala do problémů které již jsou nyní v USA atd.
    No je tedy velmi zajímavé, že například pan Drápal má zcela opačný subjektivní pocit ale přesto mu asi taky půjde o všeobecné dobro pro ČR. Ale ono to je podobné s trojicí :)… pro mě je trojice hřích proti Svatému Duchu a někdo má trojici jako jediného Boha. Tak stejně je to i s papežem a s panem Halíkem… pro mě jasné duchovní zlo….pro někoho vzor a Svatý Otec.

    No ale důležité je to, že je mi naprosto jasné, že politika nevyřeší problémy tohoto světa tak stejně jako nevyřeší korupci atd. … vše tedy bude horší a horší takže volbou akorát stanovíme jak rychle to bude horší i u nás.

    Na závěr ještě jedna věc, je zcela jisté že i sám Ježíš se o politiku zajímal a zajímá. Pozadí politiky je totiž duchovní boj.

    15Duchovní člověk však posuzuje všechno a sám není od nikoho posuzován. 16Neboť kdo poznal Pánovu mysl, která mu dá porozumět? My máme mysl Kristovu.

    Může tedy Kristova mysl mít zcela protichůdné názory/vůli, které nejsou zajedno ???

    Odpověď
    • „A to z toho důvodu, že je pro mě naprosto nepředstavitelná představa, že by tady vládlo sdružení TOP09, STAN, KDUCSL, ODS a naše země by se velice rychle dostala do problémů které již jsou nyní v USA atd.“
      Vážený pane, trochu jste se spletl. Naše země by se dostala do problémů, jež jsou nyní v USA, kdyby vyhráli Piráti, zelení a ČSSD.
      Jinak jsem rád, že jste mě nezařadil do oněch osmdesáti procent psychopatů a rezervoval mi místo v těch zbývajících dvaceti procentech. To potěší.
      Propojovat politickou orientaci s názory na Trojici mi ovšem připadá poněkud kuriózní.
      Nicméně největší problém mám s rezolutností Vašich úsudků. Maně mně napadá slovo „Jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni.“ Nicméně nejste v tom sám. Přeji vše dobré!

      Odpověď
      • S piráty souhlasím ale ti budou vládnout jen za podpory TOP09, STAN, KDU-CSL :). Propojitelnost „trojice“ a politické strany je jasná, protože faráři jistých pozemských církví agitují v kostelích pro jisté strany…kdybychom udělali statistiku zcela jistě by byla ve prospěch KDU-CSL. Trojici jsem ale uvedl z důvodu subjektivnosti :)…někdo ji bere za absolutní a neměnnou pravdu a pro někoho je to absolutní lež. Je jasné že pravda je jenom jedna 🙂 a tu se dozvíme s návratem Ježíše tak to pak můžeme probrat pokud budeme v knize živých.
        Je velký rozdíl mezi názorem, posouzením,úsudku něčeho a soudem. Co se týče tohoto světa… tak ten bude soudit Svatý Duch, který znovu přijde v tělo/duši se svou Svatou církví.

        Rozhodnost/ráznost řadím mezi dobré vlastnosti 🙂 a s rozhodným srdcem máme zůstávat u jediného Boha.

        Odpověď
        • V bibli se nikde o Trojici nepíše, ani že by se mělo věřit v Trojici. Píše se tam o Otci, Synu a Duchu svatém – a to je spočítáno na prstech ruky trojice. Nevidím důvod proč neuznávat tuto trojici, správně Trojici.

          Odpověď
          • Ve Svatém písmu je napsáno, že Bůh je jediný a to je na prstech 1 :). Dále je psáno, že je duch…tedy nemůže být osobou v trojici.
            Ale dávno už jsem pochopil, že debaty na téma „trojice“ k ničemu nevedou. Člověk si na to musí příjít sám, že je Bůh jediný tak jak je psáno.

        • Pozemské církve ani nepochopili co je duch a co je duše. Věří v nějakou dušičku co po smrti opouští tělo… přitom ve Svatém písmu je to jasně psáno.
          Když tedy někdo nechápe co je duch a co je duše…je pochopitelné že nechápe ani jediného Boha… protože „trojice“ souvisí s tím co je duše a duch.

          Takže dokládám :)… je psáno :

          46A Ježíš zvolal mocným hlasem: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha. “ Když to řekl, vydechl naposled.

          a ptám se, co se stalo s Ježíšovou duší když odevzdala ducha ???

          Odpověď
      • To máte pravdu s těmi Piráty a spol, dostala . Ovšem ve čtveřici stran zmíněné Realtoltekem jsou dvě, jejich představitelé za minulé krize brlai příspěvky na asistenci nemohoucím. Křesťany přitom nebylo slyšet ani deset chvilek …..

        Odpověď
      • Vážený pane Drápale,

        máte pravdu, že USA mají obrovský problém. Mají nejvyšší počet úmrtí na covid-19 na světě. Podle docenta Jana Konvalinky byla pro úspěch boje s covidem rozhodující včasná reakce vlády – zavedení karantény. Donald Trump promrhal 3 týdny. Už 18. ledna Trumpa informoval o možném vážném nebezpečí ze strany viru ministr pro zdravotnictví a služby Alex Azar. Volal mu do Davosu, ale Trump mu řekl, že je vše pod kontrolou. Když ho Azar na konci ledna varoval, že se epidemie může změnit v pandemii, Trump mu vzkázal, aby „nepanikařil“. Trump k opatřením přistoupil až 16. března, byť ho varovala i ředitelka Center pro imunizaci a respirační nemoci Nancy Messonnierová. Trump chtěl dokonce propustit hlavího epidemiologa Anthonyho Fauciho, když ten odmítl Trumpovo zlehčování epidemie. https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/obeti-mohlo-byt-mene-rekl-americky-epidemiolog-uz-celi-vyzvam-k-vyhazovu-40320323 Trump okázale porušoval hygienická ustanovení. V dubnu dokonce jeho příznivci uspořádali demonstrace proti karanténě. Nedodržovali roušky ani rozestupy a Trump je podpořil. Zajímavá jsou i jména na pomyslné listině dárců, kteří zafinancovali propagaci a organizaci protestů. Třeba v Michiganu organizovala jedny z tamních nejsilnějších demonstrací Michiganská konzervativcí koalice. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/protesty-proti-karantene-v-usa-trump-je-podporuje-a-kdo-je-organizuje-101380

        Co vedlo Trumpa k uvedenému infantilnímu jednání? Odpovědí je Clintonovo: „It’s economy stupid“. Václav Klaus tuto větu formuloval v češtině takto: „O peníze jde až v první řadě.“ To znamená, že pokud lidem rostou příjmy, budou podporovat vládu, ať je jakákoliv. Trump se těšil, že v nadcházejících volbách bude hladce obhájí prezidentský úřad. Hospodářský pád pod vlivem koronaviru toto očekávání začal hatit. Proto Trumpovi tak dlouho trvalo, než se probral ze snění. Zde se v plné nahotě ukázala Trumpova nekompetentnost a populismus. Že se tento neřestmi proslulý člověk nechává okázale fotit s Biblí v ruce před kostelem na věci nic bnemůže změnit.

        Naproti tomu Piráti a Zelení nepatří mezi strany sloužící „zlatému teleti“ ekonomiky, jako Trump.

        Odpověď
  3. Bezesporu je politika potřebná věc – tak jako zdravotnictví, veřejná doprava, policie, to všechno jsou užitečné nástroje, pokud se umí správně používat. Komentáře věnované politice také nejsou zcela od věci, ale bylo by dobré, pokud by jejich součástí byl Ježíš Kristus. Neboť jen skrze něho můžeme dospět ke spáse. On je ta jediná cesta. A také je nám třeba Kristova světla a naděje v Boží milosrdenství. Nemohu si pomoci, ale z čistě politických komentářů dostanu leda tak depresi a žádnou naději tam nevidím.

    Odpověď
    • Tak např. takoví chartisté, to bylo skutečně na depresi, když si člověk uvědomil, proti jaké přesile bojují. Ale ta jejich činnost měla smysl a dočkali se vítězství. Možná, že každá doba má své chartisty.

      Odpověď
  4. Mlhavě se mi vybavuje jeden autorův komentář z poměrně již delší doby, kdy v něm rozebíral jakousi politickou situaci, v níž na prvním místě figurovaly státy, které zaujímaly kladný postoj k Izraeli. A na pozadí konkrétních Božích zaslíbení, poukazoval na jejich určité zvýhodnění a postavení vůči státům, které zaujímaly z historického i současného pohledu postoje vůči Izraeli zcela opačné a vlastně do určité míry, s odstupem času sklízely to špatné, co zasely. Takto pojaté zasahování do politické sféry a odhalování ač skrytého, ale o to neodmyslitelného Božího řádu a zaslíbení, naopak považuji za správné a přínosné. To tedy ale znamená, ne se na politice přímo podílet a nebýt více méně její součástí. A co se týká těch kompromisů, bez kterých se demokracie neobejde, to je samozřejmě velice důležitá podmínka, ale, dělal i Ježíš kompromisy? Měl k tomu vůbec nějaký důvod? Ježíšovo učení směřovalo a směřuje ke znovuobnovení našeho vztahu s Bohem a milovat svého bližního. To je hodnota, která má s kompromisy a tedy i s angažovaností v politice velice málo společného. Ano, je to otázka vnitřních pohnutek autora, co považuje za společensky přínosné, ale stejně tak i v neztenčené míře zodpovědné. Mezi křesťanstvím a politikou je přece opravdu velký rozdíl.

    Odpověď
  5. Já myslím, že je to takhle: Kdo má k tomu schopnosti a energii, ať se v politice angažuje, jak sám uzná za vhodné. A kdo nemá, nikdo ho k tomu nemůže nutit.
    Jedni druhé by za to neměli odsuzovat. Vždyť každý člověk je jiný.

    Odpověď
    • Paní Evo,

      ať děláte, co děláte, angažovanosti v politice se nikdy nevyhnete. Uvedu (úmyslně) primitivní příklad. Představte si, že budete odsouzena za určitý přečin, který jste však nespáchala. Všichni vaši sousedé to budou vědět, ale nikdo z nich se vás nezastane. Nikdo se nepřihlásí, aby svědčil ve váš prospěch. Vy se jich pak zeptáte, proč mlčeli. Oni vám řeknou, že chtěli zůstat neutrální, že svědectvím ve váš prospěch by si znepřátelili člověka, který vás žaloval. Že je „nikdo ho k tomu nemůže nutit“.

      Pasivita (lhostejnost) může být tím největším hříchem v životě člověka.

      V březnu 1933 volilo 44% Němců nacisty. V listopadu 1933 v opakovaných volbách 92%. https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_volby_do_%C5%99%C3%AD%C5%A1sk%C3%A9ho_sn%C4%9Bmu_1933_(listopad) Je tedy jasné, že Hitlera volio obrovské množství křesťanů. Mnozí z nich se jistě u nebeské brány hájili: Já jsem neměl tušení, jaká zrůda se z Hitlera vyklube. Je to pro ně polehčující okolnost? Jsem přesvědčen, že ne. Strkání hlavy do písku omluvou být nemůže. Ti, co nevěděli, co je Hitler zač, to nevěděli, protože to vědět n e c h t ě l i.

      Odpověď
  6. Souhlasím velmi s článkem. Uvedl bych další důvod pro angažmá. Politika je nuda, vím to sám dobře…jsem v naší malé čtvrti zastupitel již 2. funkční období. Drtivá většina -tak 95%- hlasování je o celkem nudných a pro všechny přijatelných nutných provozních věcech. Není moc důvodů pro to, se angažovat a pracovat zde. Když se v ní ale nebudou angažovat slušní lidé a křesťané, vyklízejí pole lidem s touhou po moci a majetku, různým prodlouženým rukám podnikatelů, kteří jsou přisátí na rozpočet a podobně. Mnoho lidí má své zcela jasné ekonomické důvody pro angažmá v politice. Na všech úrovních. Pro leckoho je to styl podnikání.
    Pokud se Vám nelíbí české korupční praktiky, angažujte se v politice. Je to cesta (pomalá a nudná), jak to změnit. Samozřejmě není to cesta pro každého.

    Odpověď
  7. Pán Ježíš a apoštolové respektovali politické reality. Nevidím však z Písma, že by se angažovali. Osobně nejsem proti angažovanosti věřícího v politice, avšak vidím v tom několik zásadních výzev :
    1. Míra nasazení. Kdo to chce dělat jenom proto, že ho to baví, a dělá si z toho koníčka, nesouhlasím. Jako každé povolání má věřící člověk dělat co nejlépe, tak i politiku, pokud do ní jde.
    2. Jak bylo řečeno, politika je o kompromisech a teď se jedná o to, kde dělat tlustou čáru, za kterou jako věřící politik nepůjdu. To je myslím dáno členstvím v nějaké straně. Téměř bez výjimky se zájmy strany staví nad zájmy osobní i národní, protože – čisté víno – strana potřebuje mít moc, a udělá všechno proto, aby ji získala a zachovala si ji.
    3. To, že jsem důsledný křesťan, ještě zdaleka neznamená, že budu dobrý politik (viz někdejší americký president Carter). Napětí logicky roste přímo-úměrně s politickou funkcí.
    4. Zásadní otázka : pokud toužím po tom, abych ovlivnil společnost k lepšímu, je to, že se budu angažovat v politice, tou nejlepší cestou ?
    Možná, že se v této problematice můžeme něčemu naučit (dobré i špatné) ze zkušenosti dnešních slovenských věřících politiků ?

    Odpověď
    • „Jako každé povolání má věřící člověk dělat co nejlépe, tak i politiku, pokud do ní jde.“

      Ve skutečnosti žádný občan nemá na výběr, zda do politiky půjde, či nikoliv. I když nepůjdete k volbám, děláte politiku. Umožníte tím například, aby se do vysokého úřadu dostal člověk, který rozeštve národ. Obecně vzato, nejít k volbám je hřích. Ještě větším hříchem je nezajímat se o veřejné dění a pak díky své neinformovanosti zvolit nebo jen umožnit zvolení politika, jako byl Hitler nebo Gottwald. Každý křesťan by měl být schopen číst znamení doby. Křesťan, který řekne, že se o politiku nezajímá, protože je špinavá, dává takto najevo alibismus a lhostejnost – opakem lásky není ani tak nenávist jako lhostejnost.

      Příspěvek se týkal aktivní účasti v politice. Ne každý má vlohy se aktivním politikem stát. Každý však dokáže dobrat se informací, aby se v politice vyznal. Stačí jen chtít a uvědomit si svoji obrovskou odpovědnost, kterou v demokratickém systému má.

      Odpověď
      • Souhlasím s Vámi. Ona ta politika zase není tak složitá. Dnes tu máme místo marx.-leninismu neomarxismus s ideologií genderu a manželstvím pro všechny. A tak je to pro křesťany velice jednoduché – nevolit ty, kteří to propagují a tolerují. Tím nám zde zbývá SPD, Trikolora, možná ANO, i hlasy komunistů mají svou váhu.

        Odpověď
      • V podstatě souhlas v tom, že každý občas je více či méně politicky angažován, ať už svou účastí nebo neúčastí. Ohradil bych však se proti tomu, že nevolit je hřích. Součástí demokratické svobody je nevolit . . a nést následky.
        Ano, křesťan by měl umět rozpoznávat znamení doby z biblické perspektivy, ovšem jaké z toho vyvodí závěry pro svůj život je záležitostí především osobní. Jakým způsobem „vykupuji čas“ ?

        To, že se každý dokáže dobrat informací . . . uvažujete zřejmě v českých, resp. evropských nebo západních rozměrech. A i tady je přístup ke kvalitním, pravdivým informacím dost složitý.

        A ještě si dovolím možná poněkud provokativní názor : demokratických voleb je jistě důležité si moc vážit, nesmíme je podceňovat – ale ani přeceňovat. Bůh je svrchovaný Pán dějin (Daniel 2,21).

        Odpověď
  8. Pan Drápal tvrdí, že nejbližší je mu třetí postoj tzv. angažovaného křesťanství a že nesouhlasí z druhým postojem, kde se tolerují nemravnosti.

    Není zde rozpor přáním a skutečností? Např. vlastní výběr p. Drápala, komu odpustí a komu už ne („K diskusi o vítězství“). Kristus přece za nás zemřel, abychom mohli mít odpuštěno a podobně máme odpouštět i my ostatním, bez výběru. Nevidím zde tu „kultivaci politického prostředí především svým přístupem“, přitom článek pojednával o otázkách právě zahraniční politiky, ve které s p. Drápal chce angažovat.

    Podobně program KDU-ČSL, věřím, že má hodně bodů, se kterými se mohu ztotožnit i já. Ale členství v této straně znamená přinejmenším tichou toleranci ohledně jejího aktivního zapojení v dotačním průmyslu, z nichž nejvýraznější je tzv. solární tunel, na který platí a budou občané ČR přispívat svými úsporami desítky let.

    Nelíbí se mi argumentační faul ohledně bubliny zahořklosti. I pan Drápal má přece svou bublinu, která souvisí s jeho viděním světa podle New Apostolic Reformation. Komentáře pod jeho články jsou přece také další formou politické angažovanosti, nebo ne?

    Odpověď
  9. Musím napsat, že někdy už mám dost toho dělení lidí na slušné a neslušné, popřípadě na viníky a oběti. Jako by někdo byl bez viny. I těch představ, že to můžeme nějak „uhrát“, když se budeme angažovat v udržování tohoto systému a zeslušňovat ho. Člověk se nemá (a někdy ani nemůže) přizpůsobovat systému, ale systém se má přizpůsobit člověku.
    Všichni potřebujeme vykoupení, slušní i neslušní.

    Odpověď
    • Přesně, paní Hájková, teď jste mi připomněla dotaz mého známého. Ptal se mě: „Kdo je užitečnější pro společnost? Člověk, který jezdí lyžovat do Alp, nebo někdo, kdo sedí v hospodě a pije pivo?“ Já jsem mu na to řekla, že je to hrozně těžké posoudit. A on mi řekl – do Alp jezdil i Radovan Krejčí a pivo v hospodě si popíjel Bohumil Hrabal. Známý je nevěřící a řekl mi: „Myslím, že nejužitečnější je ten, kdo pomůže druhému.“ Já jsem zajásala a řekla mu, že to přece tvrdí i Ježíš Kristus 🙂 Ano, skutečně užitečný je ten, kdo umí druhému pomoci. A je jedno jestli je to politik, lékař, prodavačka, servírka, popelář. A nemusí jít o okázalou pomoc, stačí i dobré slovo, podpora, povzbuzení. Pokud člověk se dívá na druhého s láskou a vidí v něm Boží dítě, nemůže druhému ublížit. A na to nemusí být žádná revoluce, stačí obyčejná láska čerpaná z víry v Ježíše Krista. Jak jednoduché. A lidé to pořád tak nějak nechtějí chápat.

      Odpověď
  10. Autor komentáře si patrně neuvědomuje, že pokud nebude svým viděním světa pevně ukotven v Kristu, je pouze jedním z mnoha, které baví luštit politické, nikdy nekončící křížovky. Samozřejmě, je to lákavé, vnitřně to naplňuje a také trochu lechtá i ego. Nelze však spojit dvě království dohromady. Buď se budeme snažit pohybovat v tom Božím nebo v tom nepřátelském. Nelze sloužit dvěma pánům.

    Odpověď
    • Ano, souhlasím s panem Krejčím. Křesťan nemá nic dělat bez Krista. Psát politické komentáře a spatřovat východisko z problémů v lidském snažení, nevede k ničemu. Nezapomeňme, že pravda je jen jedna, a to pravda Páně. Ta vítězí.

      Odpověď
  11. I kdybych nebyl věřící, zůstal bych zdrženlivý, neboť v nejlepším případě se angažovaným povede nahradit jednoho oligarchu jiným, Čapák OKD, Marii Benešovou pány Rampulou, Grygárkem či paní Veseckou.
    Angažovanost je věc sisyfovská. Kámen dovalit nelze, neboť systém je založený na velkých penězích. Proto toleruje svobodu, i když jen instrumentálně, tam kde se to hodí, ale zapuzuje spravedlnost. Proto se také tak často potkáváme s dvojím metrem ve veřejném – i křesťanském – diskurzu.
    Kristus sám je spravedlnost, Jeho máme, chceme-li mít. V rukou má „pravidlo“ – jeden metr na všechny.

    Odpověď
  12. Ti, co uvěřili v Krista a přijali jej za svého pána, toho, kterému je vše podřízeno a který zvítězil nad Satanem, tak tito věřící jestliže se vrhnou do politiky s tím, že mají světu „co nabídnout“, pak naplňují ve své podstatě to, co apoštol Pavel nazývá opětným křižováním Krista. Jak to, že se opět nechávají slepě strhnout vírem světa? Jak to, že nevěří, že ten, komu uvěřili, má vše pevně ve svých rukou? Jak to, že se jejich pohled na chod světa nezměnil a znovu se vracejí ke starému vidění?

    Odpověď
  13. Politika je něco potřebného…může to být služba okolí. Má ale veliké meze v tom, měnit společnost k lepšímu. Někteří křesťané se snaží získat moc, aby mohli vést kulturní války. To vnímám jako špatné. Co církev nedokáže kázáním a zvěstováním Božího slova a přesvědčováním lidí k té dobré cestě, to se nedá zajistit tak, že se to lidem nadekretuje shora mocensky. Hlavní cestou, jak měnit společnost k lepšímu, je jistě kázání evangelia. Ne politika. Kdybych si musel volit mezi angažmá v politice a spásou a cestou z Ježíšem, jistě vždy zvolím Ježíše. Ovšem nevěřím,že taková volba je nutná. Politika je jedna ze stránek života tady na zemi, ta zase ne tak úplně důležitá. Jsou mnohé důležitější. Ovšem i politika je potřebná.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář