David Novak / Stvoření a věda

Jedním z vděčných témat k diskusi je vztah víry a vědy. Asi se většina z nás shodne na tom, že vztah mezi vírou a vědou je možný, pokud se definují hranice obojího. Tyto hranice jsou zjednodušeně vymezeny tím, že víra si klade primární otázku proč, zatímco věda jak. Problém občas nastává jinde. Konkrétně když se dostaneme k otázce stvoření. 

Zastánci sedmidenního stvoření zastáncům jiných pohledů někdy předhazují, že podlehli evoluční teorii, která je s křesťanskou vírou v příkrém rozporu. Dále se pak pokoušejí vědecky dokázat, že sedmidenní stvoření je „vědecky dokázáno“. Problém je v tom, že se jedná o hrubé neporozumění. Když se zahloubáme do příběhu stvoření a chceme ho číst jako doslovnou výpověď, pak nám mnoho věcí nehraje a nemá to nic společného s evolucí. Důvod, proč někteří křesťané nepovažují sedm dní za doslovný popis, není v tom, že něčemu podlehli, ale v tom, jak čtou Bibli. 

SOUVISEJÍCÍDavid Novak / O vzdělání, intelektuálech a moudrosti

Pokusím se ukázat na několik skutečností, které mi brání, abych příběh o stvoření v sedmi dnech bral doslovně (vybírám záměrně jen některé). 

Jednak máme v Bibli příběhy dva, které se od sebe dost liší. V prvním se píše o sedmi dnech, v druhém se o žádném sedmidenním cyklu nepíše. V prvním příběhu je stvoření světa a vesmíru ukončeno a do rajského stavu je stvořen muž a žena, v druhém je země pustá a do této pustiny je stvořen pouze Adam, který až později dostane Evu. Děj příběhů tedy jde proti sobě. Jednou ráj a potom člověk, podruhé člověk a potom ráj. Když čteme první příběh, pak brzy narazíme na zásadní problém. Světlo je stvořeno první den, ale chybí slunce, které je stvořeno až čtvrtý den. Navíc jsou ještě před stvořením slunce stvořeny stromy a byliny, které ale bez slunce nemohou existovat… Až čtvrtý den jsou stvořena světla na nebeské klenbě, aby byla na znamení dnů. Tedy o 24hodinovém cyklu lze hovořit až od čtvrtého dne. Co bylo předtím? Dalším problémem je, že Bůh netvoří slunce, měsíc a hvězdy, ale doslovně světla. Samozřejmě chápeme, že se jedná o metafory, ale pokud mám brát Bibli doslovně, pak… ji mám brát doslovně. Pisatel pravděpodobně použil světla místo slunce a měsíce proto, aby jeho příběh o stvoření nedal záminku k modloslužbě (okolní národy měsíc a slunce uctívaly), ale to je už teologická nebo religionistická výpověď. V druhém příběhu vidíme totální pustinu, do které je stvořen muž, a až poté je vytvořen Eden. Jenže jak mohl člověk přežít v tak nepřátelsky nastaveném prostředí? 

Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Mohl bych pokračovat, ale toto je jen pár postřehů. (Pro hlubší porozumění příběhu stvoření doporučuji např. Pradějiny od J. Beneše a P. Vaďury nebo Ztracený svět od J. Waltona, dovolím si doporučit i svojí diplomovou práci Demiurgos vs. Stvořitel, kterou jsem psal pod vedení prof. Jana Sokola, skvělé pohledy na vztah vědy a víry pak přináší J. Sacks v knize Velké partnerství) 

Co s tím? Dva uvedené příběhy mi nevadí, protože každý se snaží příběh popsat z jiné perspektivy a evidentně se nesnaží se ve všem sladit. 

Máme se pokoušet nacpat do příběhu stvoření vědecké poznatky? Pokoušet se o to můžeme, ale bude to skřípat. Je tedy řešením evoluce jako údajný útěk před doslovným výkladem Bible? To ale vůbec není otázka, kterou by měla řešit Bible nebo teologie. S tím ať si poradí vědci. 

SOUVISEJÍCÍ – David Novák / Touha po spravedlnosti a odplatě

Jedná se tedy o mýtus? Ne! Co to tedy je? Když prof. Heller popisoval literární kategorie Bible, napsal: „Bible není ani reportáž (ať přesná či nepřesná), ani ovšem výmysly (ať zbožné či svévolné). Jsou tu děje, ale nejsou to dějiny – v našem běžném smyslu. Jsou tu básně, a přece to není jen to, čemu říkáváme poezie (od poiein – tvořit, tedy lidská tvořivost). Mluví se tu o Bohu, který jedná, a přece to není bájesloví, mytologie, vzniklá jako výron lidských náboženských potřeb. Přistoupíte-li k Bibli a pokusíte se postihnout ji běžnými literárními kategoriemi, vidíte, že se nehodí, že praskají, čím pečlivěji je na ni přikládáte.“ Dodal bych, že některé literární kategorie Bible někdy používá, a někdy nikoliv. 

V souvislosti se stvořením mám za to, že není třeba smiřovat vědu a stvoření. Nijak tím příběh stvoření neponížíme. Jedná se o výpověď, která pro původní posluchače, ale i pro nás svým jedinečným způsobem zachytila pravdu o tom, že Bůh stvořil svět, že člověk se pokusil stát se Bohem a doplatil na to, že svět má řád a strukturu, že Pán Bůh stvořil muže a ženu, aby si pomáhali a stáli při sobě atd. Výpovědí o člověku, Bohu a světě je v prvních kapitolách Bible mnoho. Říct, že jsou tyto výpovědi nevědecké, je stejná hloupost, jako pohrdat básní, protože se v ní píše, že duha rozepjala svoje křídla nad horami. Ano, dá se to povědět i tak, že náš zrak zaznamenal nad výraznou vyvýšeninou kuželovitého tvaru široce rozeklaný fotometeor projevující se jako skupina soustředných barevných oblouků, které vznikají lomem a vnitřním odrazem slunečního nebo měsíčního světla na vodních kapkách v atmosféře. Proč ne, ale zřejmě tomu něco chybí. 

Kdybych si měl z Bible vybrat dvě nejoblíbenější pasáže, byly by to Lukáš 15 a Genesis 1–3. Mám za to, že k pochopení víry a setkání se s Kristem najdeme v těchto příbězích téměř vše potřebné. A vůbec mě u toho neruší, zda to tak doslova bylo či nikoli. Doslova ale platí, že dárcem a tvůrcem života je Bůh a že cesta k němu je otevřená tehdy, když vyznáme svůj hřích a necháme se jím oslovit. 

Nakonec ještě jedna poznámka. Píšu specificky o stvoření, nikoli o mnoha jiných textech Písma, které z důvodů, které přesahují možnosti tohoto textu, chápu doslovně, kdy je nejdůležitějším z těchto příběhů zpráva o vzkříšení. 

Pokud někdo chápe zprávu o stvoření doslovně, proč ne… nevidím důvod, proč bychom kvůli tomu nemohli vyznávat stejného Krista.

Autor je předseda Rady Církve bratrské Zdroj: blog Davida Nováka Datum: 14. února 2022 Foto: Pixabay . ilustrační

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Tags: ,,,,

27 Komentáře

  1. Nedávno opět chrlila lávu Etna. Tady máme malou ukázku stvoření země. Z lávy nakonec vznikne půda, na které roste vinná réva. Stvoření země neskončilo a stále dochází k drobným změnám. Biblická zpráva o stvoření působí velká traumata mnoha věřícím a mnoho lidí pro to křesťanství zavrhne. Chtěli bychom všechno vědět, ale Bůh po nás vyžaduje víru. V otázce stvoření se CB zřejmě posunuje od fundamentalismu k jistému liberalismu.

    Odpověď
  2. Argument o tom, že si pasáže z Genesis 1. a 2. kapitoly protiřečí, jsem nikdy nechápal. Jsou to různé pohledy na totéž. Je to stejné, jako když máme 4 evangelia a zde se setkáváme s popisy týchž událostí z různých pohledů. Stejně tak Žalmy mají pasáže, kde se několika způsoby opakují stejné myšlenky. Stejně tak nepřítomnost Slunce do 4. dne stvoření není žádným argumentem. Bůh sám je světlo. Ani v nebeském Jeruzalémě Slunce nebude, neboť Pán Bůh sám bude světlem ( Zj 22,5 ).
    Měl byste si přiznat, že nemáte žádné přírodovědné vzdělání a jako humanitně vzdělaný elektrikář se raději k této oblast nevyjadřovat. Bylo to vidět již na Vašem postoji ke koronaviru, kde jste nebyl schopen žádné věcné diskuse, ale o to více jste byl arogantní vůči těm, kdo se odvážili zapochybovat o oficiálním narativu.
    Nebo, abych se vyjádřil laskavěji. Každý hlas do diskuse, tedy i Váš, bude vítán. Pokud se naučíte pracovat s informacemi, zkoumat, ověřovat, pochybovat. Zde máte jeden film ( možno navolit české titulky ), které CMI ( Creation Ministries International ) uvolnil v roce 2020 vzhledem k tehdejší situaci https://www.youtube.com/watch?v=UM82qxxskZE
    Podobných kratších pořadů má kanál Is Genesis History ? více. Zájemcům o přírodí vědy bych doporučil cyklus přednášek Devotional Biology od Kurta Wise ( doktorát z geologie, doktorát z paleotologie na Harvardu pod vedením S. J. Goulda ).
    Se smutkem nad intelektuálním stavem vedoucích církve bratrské
    M. Pinkas

    Odpověď
  3. Není třeba předčasně házet flintu do žita a první kapitolu knihy Genesis hned pokládat jen za poezii bez jakékoliv technické logiky. Od začátku mne nikdy nenapadlo jako výtvarníka, že by pustá a temná Země mělo znamenat, že je hned pokažená satanem. Obraz také není hned krásný, když se teprve tvoří.
    Bůh si na počátku stvořil ateliér (nebe) a v něm si napnul plátno (zemi = celý vesmír). Nebe a země jsou dva od sebe oddělené světy. Starověcí lidé neznali pojem vesmír, tak ho Bůh, kvůli nim, nazval zemí.
    Vesmír byl opravdu z počátku zcela temný bez záření jen s kvantovými fluktuacemi vakua. S inflační fází celý prostor vesmíru náhle explodoval a rozsvítil se. To je třetí věta Bible (první den stvoření): „Budiž světlo“ = Velký třesk.
    Pokud slovo země nenahradíme kreativně pojmem svět vezdejší, nikdy nám to logiku nehodí (Planeta Země nemohla být stvořena dřív než železo a další prvky vyvržené z nitra supernov.).
    V Biblickém výukovém modulu (z Holandska (?)) v JB před 30-ti lety byl zajímavý koncept všech šesti dní stvoření, který nevím proč zapadl a nikde už není uváděn. První tři dny Bůh tvořil prostředí a další tři dny je zabydloval. Časovou posloupnost v tom nehledejme, jde čistě jen o koncept tvorby. Zcela to zapadlo do mé scénografické praxe v divadle. Nejprve se postaví kulisy, pak teprve přijdou herci. První tři dny jsou scénografické, další tři dny režisérské. První den je režijně zabydlem čtvrtým dnem, druhý den pátým a třetí den je zabydlen šestým dnem a vše do sebe náhle zaklapne jak puzzle.
    Detailněji to mám vysvětleno už 10 let na svých stránkách První věta Bible v rubrice Jiné texty – Boží koncepce stvoření:

    Odpověď
  4. Karel Krejčí

    Mám za to, že tak jako vše, je i toto otázkou každého jednotlivce. Je mnoho vědeckých důkazů o existenci člověka desetitisíce let zpátky. Stejně tak se zachovalo a bylo objeveno mnoho archeologických důkazů o lidské činnosti, sahající daleko do období před biblické stvoření světa. Dokonce je v Písmu zmínka o lidech-andělech, kteří nezachovali své postavení a sestupovali na Zem a brali si za ženy lidské dcery – což vypovídá a napovídá mnohé. Odkud se vzala Kainova žena, je také veliký otazník. A těch otazníků je nepochybně celá řada. Pokud bychom chápali Bibli doslovně a především úsek o stvoření světa, pak by mnoho lidí a to především z řad vědeckých pracovníků zabývajících se historií Země a vzniku vesmíru, mělo velké vnitřní diléma – stát se „kovaným“ křesťanem. Ale naštěstí Bůh nás obdaroval nejen intelektem, ale i moudrostí.

    Odpověď
  5. Je to úplně jednoduché….světlo se šíří rychlostí 300.000 km/s. Jak víme tak i fotony mají svojí nenulovou hmotnost (tedy pokud je pozorovatel -kvantová fyzika, v případě stvoření země jím byl prvorozený syn, který byl tímto zcela nezbytný pro veškeré stvoření). Když se vezmeme současnou hmotnost země a představíme si, že v minulosti byla jakoby šita světelným paprsky (jedním i více) tak úplně v pohodě byla stvořena v sedmi dnech se vším všudy. Jde to i spočítat.

    Lze si to představit tak, že země je jakoby prázdný džbán a její tvoření bylo činěno proudem vody. Kde z daného proudu lze vypočítat kdy se džbán naplní tak stejně to platí i pro světlo.

    Odpověď
  6. 39Ne každé maso je totéž maso, nýbrž jedno je lidské a druhé zase maso dobytčat a další [maso] ptáků a další rybí; 40a jsou těla nebeská a těla pozemská, ale jiná je sláva nebeských a jiná zase pozemských, 41jedna je sláva slunce a druhá zase sláva měsíce a další sláva hvězd; ano, hvězda se od hvězdy v slávě liší.
    42Takť bude i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se porušitelné, vstane neporušitelné;43Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;44Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest i duchovní tělo.45Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale ten poslední Adam v ducha obživujícího.46Však ne nejprvé duchovní, ale tělesné, potom duchovní.47První člověk z země zemský, druhý člověk sám Pán s nebe.48Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou i nebeští.49A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz nebeského.50Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví dosáhnouti nemohou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.

    Odpověď
  7. Mám zato, že primární pro víru je „co“ (pravda) a nikoli „proč“ (Boží záměr). Dále mám zato, že věřící by měl v těchto rozhovorech vždy zdůrazňovat tu skutečnost, že se jedná o evoluční teorii – nikoli hotové vědecké poznání – a že věda s postupem času potvrzuje celou řadu biblických prohlášení. No a ještě i to, že novozákonní texty (včetně slov Pána Ježíše) se odvolávají na Genesis jako na faktický zdroj o tom, co se při stvoření stalo. Nesmíme zapomínat na to zásadní : Pán Ježíš Kristus je „spolu-Stvořitel“ a zároveň „Vykonavatel“ Božích záměrů od samého počátku.

    Odpověď
  8. to Mirek P. 15.2.2022

    Církev kdysi věřila, že Země je plochá deska, nad níž je kupole s pověšenými svítilnami. Objev heliocentrické soustavy z ní udělal jedno z kosmických těles. Najednou nebyla středem kosmu. Církev se s tím nedokázala vyrovnat, trvala na svém bludu a dosáhla jen toho, že když lidé poznali rozpor mezi teologickými představami a skutečností, odpadli od víry v Boha. Tuto chybu církev ještě několikrát zopakovala a „vyrobila“ tak další přesvědčené ateisty. Naposledy, když odmítla přijmout evoluční teorii. Ještě moji rodiče odmítali představu, že „člověk pochází z opice“.

    Bible není vědecká kniha a kniha Genesis je soubor podobenství. Jinak to ani být nemohlo. Kniha Genesis vznikla přibližně před 3000 let. Tehdejší lidé měli ve srovnání s námi nepatrné vědecké poznatky. Vůči nám byli jako malé dítě vůči dospělému člověku. Když dítěti vysvětlujete složitý proces, který nemůže pochopit, protože má velmi omezené znalosti, musíte se uchýlit k nepřímému vysvětlení pomocí metafor. Totéž musel udělat Duch svatý, když „diktoval“ Genesis. Kdyby místo toho nadiktoval teorii velkého třesku, lidé by to považovali za pomatenost.

    Tak, jako kdysi škodili církvi teologové, kteří odmítali heliocentrickou soustavu, tak jí dneska škodí kreacionisté. V poctivé diskuzi nejsou schopni čelit ateistům, jako je například Richard Dawkins. Ti je velmi snadno umatují vědeckým pozorováním. Proto má Dawkins kreacionisty rád – představují pro něj snadné sousto. Nedokáže čelit katolíkům, kteří již dávno opustili doslovný výklad Bible a přijali za svou i evoluční teorii. Evoluční teorie totiž svědčí o „nešikovném konstruktérovi“. Ukazuje se, že organismy vznikaly postupným vývojem – nové vzniklo úpravou starého, avšak to staré se pro to nové ne vždy úplně hodilo. Kdyby to nové vzniklo přímo, konstrukční řešení by mohlo být jednodušší a nebylo by tam zahrnuto cosi nepotřebného (kostrč u bezocasého člověka). Podobně lidská DNA obsahuje spoustu balastu.

    Jak tedy Bůh stvořil svět? Myšlenkou – postupným vývojem. My dodnes přesně nevíme, co je hmota. Víme jen, že ve srovnání s velikostí elementárních částic jsou vzdálenosti mezi nimi obrovské. Kdybychom se dokázali zmenšit na jejich úroveň, uviděli bychom, že hmota je „prázdná“. Jsou částice jen jakýmsi zahuštěním prostoru? Nevíme. Když uvážíme, kolik nevyřešených vědeckých otázek na nás čeká, musíme konstatovat, že nevíme vlastně nic. Proto nevíme jakým způsobem Bůh stvořil život. Myslím, že i první jednobuněčné organismy vznikly jakoby náhodou. Nám se to jako náhoda může jevit a přece to byl zázrak. Ten spočíval v tom, že když Bůh vytvořil fyzikální zákony, byl v chování hmoty skrytě obsažen budoucí vznik první replikující se buňky. To je však jen moje domněnka. Jsem pouze přesvědčen, že stvoření neproběhlo tak, že by hmota existovala na Bohu nezávisle a Bůh (za kulisami dějin) by ji čas od času někam postrčil. Pokud Bůh dokázal stvořit hmotu, dokázal jistě stvořit zákony, na jejichž základě vznikl náš svět.

    Odpověď
  9. Bible jde s vědou ruku v ruce. Kvantová fyzika už docela dobře chápe samotnou hmotu. V bibli se píše o „obrazech“ aby někdo obraz viděl musí být pozorovatel. A to je přesně i ten důvod proč jediného Boha (OTCE) nikdo nikdy nemůže vidět v jeho celistvosti.

    Když se staví dům, prvně je projekt a pak se podle projektu staví barák v čase. Ano našel by se hlupák, který by mohl říci, že barák prošel evolucí. Pokud ale víme, že probíhala výstavba podle plánu tak se nejedná o žádnou evoluci.

    No a jestli si někdo myslí, že je z opice tak je to popření samotného písma. Celá záležitost je ale směšná v tom, že je to v podstatě jedno, protože neřeší ducha ale „Tělo“. A právě duch je oživující prvek a bez něj by nebyla ani jediná živá duše.

    Odpověď
  10. pavel v.
    To vůbec není hloupé! Nenašel jsem jedinou myšlenku, se kterou bych v zásadě nesouhlasil. Církev opravdu svým naivním kreacionismem vyrábí přesvědčené ateisty a tím mistrně odrazuje tisíce lidí od spasení. Souhlasím s tímto střízlivým způsobem myšlení. Každá tzv. evoluční náhoda je vlastně Božím zázrakem, včetně „zjevení se“ života v neživé hmotě.

    Odpověď
  11. to Jaroslav Rada

    Díky za pochvalu. Ta ovšem nepatří mně – pouze reprodukuji, co jsem někde přečetl.

    Tomáš Akvinský předložil „důkazy“ Boha, ale on je moudře nenazval důkazy, nazval je cestami, moderním výrazem bychom řekli indiciemi. Jeden z těchto „důkazů“ byl ten, kteří používají kreacionisté (že všechna ta nádhera a složitost nemohla vzniknout sama od sebe, že musel existovat nějaký projektant). Když přijmeme předpoklad, že při evoluci náhodně vznikají různé mutace organismů a jejch další vývoj je determinován prostředím, ateista se nás logicky zeptá: K čemu ještě potřebujeme Boha? Vždyť všechny přírodní jevy se dají vysvětlit i bez něj.

    To, co bez Boha nefunguje, je lidská společnost. Je dobré, když člověk ví, že neexistuje dokonalý zločin, že každý jeho podvod bude jednou vyzrazen. A naopak, pokud si myslí, že mu nikdo nevidí pod prsty, je schopen neuvěřitelné špatnosti. Jak komunismus, tak nacismus byly ateistické systémy.

    Tomáš Halík říká, že pro trpícího člověka je Bůh a jeho království nadějí. Pro sobce je Boží existence pohromou.

    Odpověď
  12. Věřit znamená důvěřovat a poznávat. Dúvěřovat máme denodenně a poznávat je pozvolný proces, jehož cílem není to, že budu znát celou pravdu. Vidět Boha může čisté srdce, nejmodernější optika nám nepomůže.

    Odpověď
  13. To Pavel V. : pletete si teorii o ploché zemi a geocentrickou soustavu ( pro tu byly bez pokročilých astronomických měření celkem rozumné důvody ). To, že by něco tak složitého jako jedna jediná buňka vznikla náhodou, je vyloučeno. I Big Bang je pouhá teorie. Jak to, že kvasary, spojené s galaxiemi, vykazují zcela jiný, navíc skokově se měnící, rudý posuv? Kdo kdy fyzikálně dokázal temnou hmotu a temnou energii, na které je současný kosmologický model postaven ? A s R. Dawkinsem na mne nechoďte – ten dodnes nepochopil, proč je pro kvalitní zrak obratlovců výhodná obrácená sítnice oka a vymyslel si bajku o slepém hodináři.
    Děkuji za postnutí Vašeho názoru. Mějte se hezky. M. Pinkas

    Odpověď
  14. to Mirek P. 16.2.2022

    Jsem si plně vědom, že velký třesk je pouhá teorie, která odpovídá stávajícímu pozorování, ale která může být zítra na základě nového pozorování rozmetána. Pro otázku, zda má Bible doslovnou platnost, to není podstatné.

    Kniha Genesis říká, že svět tu nebyl věčně, ale že měl svůj počátek, že byl stvořen. Jak byl stvořen, je nepodstané.

    Když krystalizuje nějaký nerost, nabývá určitý tvar podle svého chemického složení. Primitivovi se jeví divné, že z beztvaré tekutiny vykrystalizuje cosi, co má strukturu. Tomu primitivovi se zdá, že musí být nějaký neviditelný bůh, který ten nerost „hněte“ do jeho přesného tvaru. Primitiv, který nemá potuchy o chemii a a fyzice, neví, že krystalizace je výsledkem vazeb mezi atomy látky, že krystalizace je skrytou vlastností látky. Proč by vlastností hmoty nemohl být vznik života? Když takový život vznikne, vznikl samovolně – náhodně? Nikoliv. Vznikl proto, že někdo inteligentní dal hmotě její vlastnosti, že vytvořil zákony, podle nichž se hmota chová. Tak je Bůh stvořitelem všeho, ale jiným způsobem, než si nevzdělaný člověk dokáže představit.

    Mnoho fyzikálních teorií, které byly považovány za hotovou věc, padlo, protože se ukázalo, že mají jen omezenou platnost. Vědci jsou dnes mnohem skromější, místo o pravdách mluví o teoriích. Buďme také skromní, přiznejme, že svět je jedním velkým tajemstvím nejen ve vědeckém, ale i v duchovním světě.

    Vše dobré

    Pavel

    Odpověď
  15. „Nakonec ještě jedna poznámka. Píšu specificky o stvoření, nikoli o mnoha jiných textech Písma, které z důvodů, které přesahují možnosti tohoto textu, chápu doslovně, kdy je nejdůležitějším z těchto příběhů zpráva o vzkříšení.“
    To je pro mne nejslabším argumentem článku. Není snad zázrak jako zázrak ? Jestli věřím ve vzkříšení Pána Ježíše Krista, proč bych nemohl věřit v zázrak stvoření, ať už proběhlo jakkoli. A navíc, vzkříšení není jen zpráva nebo příběh, Kristovo vzkříšení je historická realita – jsou to dějiny ! Na slovech záleží.
    Takže upřímně řečeno nechápu, proč se věřící stále vrací k celé této problematice . . . je bláhové si myslet, že nám to nějak přidá na věrohodnosti v očích nevěřících.

    Odpověď
  16. Karel Krejčí

    Pane Vožehu, Vaší víru a představu Vám nikdo nemůže vyvrátit. Ovšem stejně tak je a bude podle pokračujících vědeckých výzkumů a získávání stále nejnovějších poznatků o vesmíru (např. instalace zcela nového dalekohledu pro zkoumání jeho samého počátku to potvrzuje), stále neutuchající touha po poznání všeho kolem nás. Tomu nezabrání žádná víra ani ideologie – je to naše vrozená vlastnost, kterou nás obdaroval Bůh, abychom naopak zkoumali a poznávali po všech stránkách Jeho úžasné Stvoření.Stavět proti sobě víru a vědu je nepochybně opět Boží záměr a obojí dvojí má stejný význam.

    Odpověď
  17. Žádná náhoda neexistuje. V náhody věří jen neznalý člověk, který nechápe procesy. Jediný Bůh přesně ví jaké padnou čísla když jsou kostky vrženy, člověk to ale neumí spočítat protože nezná všechny proměnné tak řekne „náhoda“. Vše je vždy o volbě a ani řeka neteče náhodně.

    Odpověď
  18. ad Otakar Vožeh 17.2.22

    Nechápete, proč se věřící vracejí k problematice stvoření a otázce, zda se jednalo o zázrak. Já to naprosto chápu. Církev v minulosti v této otázce vyznávala doslovný výklad Písma a dopustila se tak omylu, který jí velice uškodil (kreacionisté škodí dodnes). Když církev nyní tento omyl přiznává a mluví o něm, získává tím zpět ztracenou důvěru. Jak poznáte, že se někdo vzdal svého omylu, když ten dotyčný předstírá, že se žádného omylu nedopustil? Pevně věřím, že přiznáváním svých omylů rosteme v očích svých bližních. Přiznat omyl vyžaduje obrovské nasazení. Básnicky bychom řekli, že musíme nechat umřít část našeho já a to strašně bolí.

    Odpověď
  19. Karel Krejčí

    Ještě pro pana Vožeha z 15. února,
    Skutečné stvoření vesmíru, tak jak jen si lze podle našich schopností představit, je uvedeno pouze v Janově evangeliu: „Na počátku bylo Slovo …“ Stvoření podle knihy Genesis, již není tvoření z ničeho, ale oprava po „něčem“ co způsobilo stav, kdy Země PAK byla pustá. Ve SZ se přeci můžeme dočíst, že došlo ke vzpouře Satana a třetiny andělů proti Bohu. A kdy k ní došlo?Tato situace vyústila do nějakého stavu, kterou Písmo označuje, že Země PAK byla pustá – což může být jenom alegorie, obraz, připodobnění atd., ale z pohledu principu jako výstižné. I toto jsou informace, které jsou zanesené právě v Písmu.

    Odpověď
  20. Panu Krejčímu:
    V Bibli Kralické je skutečně „Země pak byla pustá…“ Ovšem jiných překladech Bible v této větě slovo „pak“ vůbec uvedeno není. Slovo „pak“ ve staré češtině neznamenalo vždy jenom následný děj (potom), nýbrž znamenalo také „však, avšak“ Nebo se užívalo ve významu pro nás dnes už těžko pochopitelném. Zkuste si najít Bibli kralickou na internetu, vyhledejte si, kolikrát se tam opakuje slovo „pak“ a srovnejte to s jiným novodobějším překladem.
    Namátkou, jako příklad, jen několik málo vět z překladu Kralických, kde „pak“ vůbec neznamená následný děj:

    Gn 9,18 Byli pak synové Noé, kteříž vyšli z korábu: Sem, Cham a Jáfet; a Cham byl otec Kanánův.
    Gn 12,12 A stane se, že když tě uzří Egyptští, řeknou: To jest manželka jeho; i zabijí mne, tebe pak živé nechají.
    Gn 13,13 Lidé pak Sodomští byli zlí, a hříšníci před Hospodinem velicí.
    Gn 17,25 Izmael pak syn jeho byl v třinácti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.
    2S 12,3 Chudý pak neměl nic, kromě jednu ovečku malou, kterouž byl koupil a choval, až i odrostla při něm a při dětech jeho tolikéž.
    Mt 22,31 O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
    Mt 28,1 Na skonání pak soboty, když již svitalo na první den toho téhodne, přišla Maria Magdaléna a druhá Maria, aby pohleděly na hrob.

    Atd. atd. Je toho velmi mnoho.

    Odpověď
  21. Rád bych se zastal pana Vožeha a jsem moc rád za jeho příspěvky pod tímto článkem.

    Děkuji také panu Mirkovi P. a i mně přijde nesmyslné tvrzení o druhém příběhu o stvoření, který má lišit od prvního. Nerozumím a to hodně, proč pan Novák tvrdící, že věří tomu, že nejdůležitějším příběhem v Bibli je ten o vzkříšení, proč podkopává víru věřících tímto nebo jinými svými texty o tzv. nebezpečí biblického fundamentalismu. Pokud je něco pro mě skutečně nejdůležitější, tak o tom hodně mluvím, píšu, kážu – jinak jsou to jen prázdná slova.

    O tom, že pan Novák v podstatě nezná Bibli, svědčí např. i jeho tvrzení, že v Lukáši 15 a Genesis 1–3 najdeme k pochopení víry a setkání se s Kristem v těchto příbězích téměř vše potřebné.
    Nesmysl. Hlavním k pochopení víry a k setkání se s Kristem je evangelium. Tedy kým je Kristus, kdo jej poslal a proč přišel, proč musel zemřít a jakým způsobem a o tom, jak slavně jej Bůh vzkřísil. Nic z tohoto ony dvě pasáže neobsahují. Lk 15 jsou 3 podobenství o ztracené ovci, minci a synu, v Gn 1,1-3 je zase zpráva o stvoření a pádu člověka do hříchu a jeho vyhnání z Edenu, s Božím slibem budoucího símě ženy, které Satanovi rozdrtí hlavu. Je potřeba znát více z Bible, aby člověk mohl uvěřit a setkat se s Kristem.

    Největším nebezpečím církve nejsou kreacionisté, kteří věří v biblickou zprávu o stvoření, jak shodně tvrdí pánové Pavel V. a Jaroslav Rada. Viditelná církev si nikdy nezíská důvěru světa tím, že přestane věřit své Bibli, která je od Boha. Svět přece věřící a Boha nenávidí, J 15,18. Ano, “ touha po důvěře nevěřících je slepá ulička.“

    Odpověď
  22. Chtěl bych panu Novákovi moc poděkovat za jeho článek. Jako v Bibli věřící křesťan, stejně jako on, odmítám věřit v sedmidenní stvořitelský cyklus nebo ve stvoření v sedmi dnech. Bible nikde nic takového neříká.

    V Bibli se totiž píše, že Bůh stvořil svět za šest dní a sedmý den odpočinul. A Pan Novák to jidtě ví, a proto bojuje proti mýtům. Ještě jednou, moc dík!

    Odpověď
  23. Paní Hájková,
    je to všechno pouze na Vás. Jestliže Vám uvedený stav a následný vývoj, uvedený v Genesis 1,2 dává smysl a logičnost bez vloženého „pak“ (v časovém významu potom), je to pouze na Vás. (v Bibli 21 též nechybí – pak) . Zda máte či nemáte potřebu zamyslet se nad několika otazníky, které jsem zmínil v komentáři ze dne 15. února, je samozřejmě také plně na Vás. Kde a v jakém časovém období se vzala lstivost a lež v hadovi, když Bůh vše, co stvořil, bylo dobré, je také na Vás. Kam zařadit časové období, ve kterém se událo to, co je popsáno v Izaiáši 14 a Ezechielovi 28, je též na Vás. Všechno je na Vás, stejně jako na každém z nás a žádný „Krejčí“ Vám do toho nemůže a nemá právo zasahovat – je to na Vás.

    Odpověď
  24. Máte pravdu, pane Krejčí, v tom, že smysl biblických textů musí hledat každý sám. Jemu to musí dávat smysl. Když to tak vezmu, málokterý křesťan může znát všechny překlady či dokonce originál Starého a Nového zákona a všechny podrobnosti kolem.
    Jenom je třeba vyrovnat se s tím, že jiným lidem to dává trochu jiný smysl než nám. Myslím si, že se to člověku daří tím více, čím více se drží Krista, místo aby se držel lidí.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář