Dobrý Pastýř tě volá k sobě – slyšíš ?

Jan 10:11-16 … Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce. Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání. Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží. Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne, tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo a jeden pastýř.

Drazí přátelé v Kristu, kteří máte uši k slyšení.

Nosím v paměti jeden poučný kreslený obrázek, který souvisí s verši z dnešního čtení. Na tom obrázku (viz níže) je nakreslená ovečka, jak leží na zádech na lehátku, na uších má sluchátka a vedle z televize i rádia se ozývá hlasitá hudba. (Je zajímavé, že i v kresleném obrázku se může ozývat hlasitá hudba…) Nicméně v dálce stojí pastýř a volá. Hledá tuhle svou ztracenou ovečku, ale ta jeho hlas neslyší. Ani nemůže, protože ta rámusící hudba, představující halas světa, zastřela ten jediný hlas, který potřebovala slyšet… Potřebovala, aby byla navždy v bezpečí u pastýře.

My jsme se ale „vytrhli“ z halasu světa, abychom přišli sem, do těchto míst, kde je k slyšení „hlas, který zazněl na kříži“ (píseň Krásná je modrá obloha, EZ 178). Ať nám Duch svatý otevře uši, abychom slyšeli hlas svého Pána ve slovech dnešního biblického textu a na něm založeného kázání. Vždyť právě také tím, že Ježíš označuje sebe sama za dobrého pastýře, nás Jeho Duch volá k sobě. Volá nás do své blízkosti, přitahuje nás a bere do náruče, aby nás ujistil o své neutuchající náklonnosti a aby nás povzbudil ve víře, naději a oddanosti Jemu.

SOUVISEJÍCÍO Vánocích, které jsme potřebovali

Ano, Ježíš je i dnes náš Dobrý Pastýř. I dnes nás sytí a vede svým slovem a pobízí svou holí. Dokazuje nám, že je dobrým pastýřem – dobrým pro nás.

Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Ježíš především zdůrazňuje právě tu svou dobrotu coby pastýře. Doslova říká: „Já jsem ten pastýř, ten dobrý!“ Řecké kalos, dobrý, zde znamená dobrý svou povahou, svým postojem, užitečný a prospěšný. A aby nám objasnil to, jak dobrý postoj má ke svým ovcím, klade Ježíš pastýře do kontrastu s nádeníkem, námezdníkem – tím, kdo je najat na práci za mzdu. Pozor, nemusí to být nutně špatný, neschopný nádeník. Ale jak napovídá jeho označení, prvořadým cílem a zájmem námezdníka je jeho mzda, odměna. Námezdník se ptá, „Co z toho budu mít? Kolik to hodí?“ Naproti tomu cílem a hnací silou dobrého pastýře je zajistit bezpečí a dobrou pastvu svým ovcím. Pastýř se ptá, „Co z toho budou mít mé ovce?!“ Ježíš, Dobrý Pastýř, je proto i dnes s námi, jelikož chce, abychom skutečně prospívali na naší cestě životem, abychom na rozcestích věděli kudy kam, abychom se Mu neztratili, kdekoli se právě ocitáme a cokoli zažíváme.

Námezdník se ptá: Co z toho budu mít já?

Pastýř se ptá: Co z toho budou mít mé ovce?

SOUVISEJÍCÍ – Ať Vás Vánoce nezastihnou nepřipravené

Pastýř není jako nádeník a nepracuje za mzdu už proto, že ovce jsou jeho vlastní. Nádeníkovi ovce nepatří; pastýři ano. Ovce jsou živým majetkem pastýře. Jaká to pocta, že to platí i o nás! „Nepatříte sami sobě!“, říká Pavel Korintským. „Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.“ (1. Kor 6:19-20) Je důležité si to uvědomit a připomínat. Nepatříme sami sobě. Nepatříme tomuto světu. Nepatříme ani církvi, coby stádu. Patříme samotnému Pastýři. A tím ovšem patříme do Jeho stáda. Není jiný způsob, jak skutečně patřit do církve a být její živou součástí, než skrze skutečné patření Dobrému Pastýři.

Ale ruku na srdce: Radujeme se vždy z toho, že jsme Jeho ovce? A je na nás vidět, že jsme Jeho, nebo raději nosíme maskování? Kdyby nás měl svět odsoudit za to, že patříme Kristu, našel by dostatek důkazního materiálu, svědčícího proti nám?

Ale vraťme se a obraťme se zpět k Dobrému Pastýři. Na rozdíl od nádeníka, pastýři na ovcích záleží. Námezdník miluje mzdu, ne ty ovce; ale pastýř miluje ovce a jde mu o to, aby nezahynula ani ta poslední ve spárech vlka. Protože vlk, alias ďábel, ovce uchvacuje zpátky do své moci a pod svůj vliv. A také je rozhání, pryč jednu od druhé (aby se navzájem nemilovali) a pryč od pastýře (aby je neochraňoval). Kolik jen oveček se mu už podařilo mezi sebou znesvářit a kolik jich dokázal odvléci od Pastýře!? Ale Dobrý Pastýř své ovce v nebezpečí neopouští, ale je nadále s nimi a brání je zuby nehty. Mluví k nim, třeba skrze své posly, třeba skrze vás nebo mě. Jen On a Jeho slova mají moc proti vlkovi obstát. Proto Jeho slova tak moc potřebujeme.

Jak často ale na tuto pravdu zapomínáme! Myslíme si, že bránit se před ďáblovými svody a nástrahami dokážeme sami, se svou vlastní chytrostí (chytrostí ovcí), se svou vlastní (ovčí) silou a (ovčí) odvahou? Jak pošetilé, viďte (a přesto pro ovce typické)! Jenom Ježíš nás může a chce chránit před vším pokušením vně i uvnitř nás, které má snahu vyrvat nás z Jeho stáda a z Jeho blízkosti. Chceme ale vůbec, aby nás chránil? Stojíme o Jeho péči? Myslíme to vážně, když se modlíme „Neuveď nás v pokušení, ale vysvoboď nás od Zlého?“

SOUVISEJÍCÍ – Na mou památku

Dalším rozdílem mezi pastýřem a námezdníkem je, že pastýř zná své ovce, dokonce jménem, a že ovce znají jeho. Tohle vzájemné poznání nespočívá ve znalosti faktů. Sloveso ginoskó, znát, znamená znát ze zkušenosti. Známe, protože jsme zažili, důvěrně poznali. Pastýř zná své ovce nikoli teoreticky a povšechně, ale každou jednotlivě; zná její individuální potřeby i přání, slabosti i vlastnosti. Ovce zase znají spolehlivost svého pastýře, protože ji opakovaně a na vlastní kůži zažili a zakusili. Proto se dá toto důvěrné poznání tak těžko druhému vysvětlit; musí se zažít. Malé dítě také zná svou maminku, aniž by vědělo, kolik měří a kde pracuje; zná ji svým, niterním, intimním způsobem. Adam „poznal“ Evu a ta z toho otěhotněla; nikoli kvůli tomu, že oba „věděli, jak na to“, ale skrze vzájemné intimní poznání přišel na svět nový život.

Známe Ježíše, svého Dobrého Pastýře? Nebo o Něm jen víme mnoho věcí? Formuje naše poznání Jeho a Jeho poznání nás nový život? Jsme (a chceme vůbec být) jako novorozenci, kteří mají den co den touhu po nefalšovaném mléku Jeho Slova? (1. Petrův 2:2) Není pochyb o tom, že každý z nás potřebuje dál růst v tomto poznání Dobrého Pastýře a v zakoušení Jeho neselhávající dobroty. „Rosťte v milosti a v poznání našeho Pána a Spasitele!“, vyzývá nás apoštol Petr (2. Petrův 3:18).

Vždyť jsme poznali to základní a nejdůležitější, co ukazuje na dobrotu našeho Pastýře. Totiž to, že položil svůj život za ovce. To, že Jeho péče o naše věčné blaho a bezpečí jde až do krajnosti. Ano, tolik Mu na nás záleží! Tolik chce, abychom Mu patřili! Tolik nás zná! On i my víme, že to my, ovce, jsme měly „zaplatit svým životem“ za svou zbloudilost a neposlušnost, svéhlavost a vzpírání se. Ale Dobrý Pastýř namísto ovcí nejen riskuje svůj život, ale ochotně ho obětovává. „Vlk se nažral, ale stádo zůstalo ušetřeno.“

Vy i já jsme byli ušetřeni a hlas Vzkříšeného Pastýře přehlušil halas světa a povolal nás do stáda, které On vede přes všechny nástrahy, i „roklí šeré smrti“, až do nebeského ovčince. Důvěřujte a oddejte se svému Dobrému Pastýři. On vás volá blíž k sobě a k následování Jeho kroků. Amen.

Autor: Petr Krákora Zdroj: luterani.cz Datum: 1. ledna 2023 Foto: Pixabay – ilustrační

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Tags: ,,

4 Komentáře

  1. EVA URBANOVÁ

    žALM 23.
    Provází mně celým životem.
    Už jako holčičku mně babička učila znát Ježíše pod obrazem dobrého pastýře.
    Přejí požehnaný rok 2023 pod ochranou PASTÝŘE.

    Odpověď
  2. Děkuji panu Krákorovi za jeho další duchovní povzbuzení. Ať Vám Bůh žehná po celý další rok.

    Je krásné si pořád dokola připomínat že Kristus položil svůj život za nás za ovce. Jemu patří a bude patřit věčná sláva.

    Odpověď
  3. Olga Nedbalová

    Moc děkuji za krásný a pravdivý komentář. Jaká je to radostná zvěst – máme nejlepšího pastýře na světě. Čím dál více žasnu nad dokonalostí spásy člověka skrze Božího syna Ježíše Krista. Přeji nám všem, ať máme vždy otevřené uši pro Kristovo volání. Ať naše srdce s radostí přijímají evangelium. Mohou nás v tomto roce potkat i potíže, pronásledování, přesto všechno máme velkou jistotu v Kristu. To je ta nádherná naděje – bez ohledu na vnější svět, máme dobrého Pastýře. Jak napsal krásně pan Krákora – není v našich silách toho zlého porazit, ať přichází skrze svět nebo skrze naše vnitřní pokušení. Ale v Ježíšových silách to je. Volá své ovce a ty ho poznají po hlase. Dnes jsme zpívali při bohoslužbách jednu starší píseň. Mám ji moc ráda. Připomíná mi pokoru našich předků, s kterou uměli snášet protivenství a nepřestávali se obracet k Ježíši, jako jedinému správnému řešení všech problémů. Dovolím si citovat její text:
    Stůj při mně stůj, když na zem padá stín. Když houstnou tmy, buď Pane strážcem mým. Když klame svět a selže přítel můj, záštito bezmocných, ty při mně stůj!
    Je život pták, jenž rychle mizí v dál. Na radost pláč – a slávu střídá žal a chřadne vše, kam sahá obzor můj. Ty, jenž se neměníš, i při mně stůj!
    Ne záblesk jen a slůvko prchavé, já toužím víc: po přítomnosti tvé. Smět s tebou žít a učedník být tvůj, ty věčně přítomný, vždy při mně stůj!
    Přijď v lásce své, ne jako mocný král, a zdraví dej, kde žal i slzy vzal, a srdce měj, pro tichý povzdech můj: příteli hříšníků i při mně stůj!
    Tys v mládí mém dal úsměv očím mým, já jsem ti splácel pouhým vzdorem svým. Když jsem se ztrácel, tys byl věrně můj. I při mém skončení ty při mně stůj!

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář