Marek O. Vácha / Proč se očkujeme proti nemocem

Zkuste si vzít krajíc chleba, polít ho vodou z vodovodu, projet se s ním po kuchyňské lince nebo dole po linoleu, krajíc dát do sklenice a pomocí igelitu a gumičky sklenici neprodyšně uzavřít.

Za den nebo dva uvidíte, kolik rozmanitě barevných plísňových kolonií na něm vyrostlo. 
Tohle je svět, ve kterém žijeme, tohle dýcháme. Všude kolem nás jsou neviditelné spory plísní, jsou zde bakterie, viry, s každým nádechem a s každých soustem potravy je do sebe dostáváme. Naneštěstí nelze tělo člověka neprodyšně uzavřít. Dýcháme, vydechujeme, jíme.

SOUVISEJÍCÍ David Novák / Pár slov k očkování

První obranou je kůže, pokud není poraněná, funguje jako hradba. Žaludek obsahuje žaludeční šťávy, jejichž pH je 1, tyto šťávy jsou tak kyselé, že umí rozpustit hřebík (ale nezkoušejte prosím). Většina těch plísní a bakterií a virů prostředí žaludku nepřežije. Jsou ale důležité výjimky: virus hepatitidy A proniká do těla skrze trávicí trakt.
V plicích funguje řasinkový epitel, který vrstvu hlenu žene stále směrem vzhůru. Jak do bažiny se v něm polapí vdechnuté plísně a bakterie. Pak pliveme nebo polykáme.

Pokud přece jen dojde k proražení první linie obrany, následuje druhá linie obrany, v krvi máme bílé krvinky, které umí neuvěřitelné věci: rozpoznat vlastní buňky od cizích. Jak policejní patroly prochází ulicemi našeho těla, kontrolují občanské průkazy a když naleznou cizí bakterii nebo virus, pohltí je. Prudce reagují i na cizí buňky transplantovaných orgánů, dokonce i na cizí chemikálie. Nic ale nefunguje dokonale, bakterie Streptococcus pneumoniae umí pokrýt buněčnou stěnou svou plasmatickou membránu a tak skryje membránové proteiny, které by ji mohly prozradit, Mycobacteriuim tuberculosis se ochotně nechá pohltit, ale uvnitř fagocytu přežije a je zde schopna se množit. Policisté navíc občas přehlédnou i vlastní zdivočelé rakovinové buňky.
Kdo jste se kdy řízli nožem, vidíte jejich práci přímo: do místa prolomení hradeb se stahují obránci, bitevní pole rudne, zvyšuje se teplota, odtud i slovo zánět, inflammatio, tam ty plameny, flames, slyšíme dobře. Tekutina z krevních kapilár prosakuje do tkáně a způsobí otok. Hnis jsou mrtvé bílé krvinky se zabitými nepřáteli, proteiny a tekutina z krevních kapilár.

Třetí linií obrany je specifická obrana, nejinteligentnější a nejsložitější. Nepřátelský virus nebo bakterie není jen zabita, je rozsekána a její části jsou představeny dalším buňkám imunitního systému. Tyto buňky jsou jak továrny, která nyní začnou ve velkém vyrábět protistřely přesně proti tomuto druhu útočníka, informace o útoku bude navíc v těle uložena na mnoho let, někdy až do smrti. Výsledek je famózní, říkáme mu sekundární imunitní odpověď. Pokud dojde k další vlně ataku stejným virem nebo bakterií za rok nebo za deset let, protiofenzíva lidského těla bude zničující, bude mnohem rychlejší, masivnější a potrvá déle než při prvním ataku.

Na tomto je založena myšlenka očkování. Škodlivé bakterie usmrtíme, rozsekáme, dnes již injikujeme do těla očkovance jen jejich neškodné kusy. Nebo inteligentněji, jak v případě covidu, vytvoříme plán na výrobu jedné součástky viru, a tento plán injikujeme do těla. Tělo si tu součástku vyrobí, osahá, pochopí, že je cizí, a buňky imunitního systému součástku dopraví do továrny, kde se proti covidu začnou vyrábět přesně cílené protistřely. Pokud v budoucnu dojde k napadení člověka covidem, obranná reakce těla bude rychlá, masivní a tělo se ubrání.

Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Takto jsme všichni v dětství dostali vakcinaci HEXA (proti šesti nemocem: záškrtu, tetanu, černému kašli, infekční žloutence typu B, přenosné dětské obrně a invazivním onemocněním způsobeným bakterií Haemophilus influenzae typu B) a MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám). Dřív se na tyto choroby umíralo. Dnes, díky očkování, se už neumírá ani na tetanus, ani na černý kašel. Zneškodněné části nepřátel předhodíme lidskému tělu, to si je osahá, vytvoří protilátky a v případě reálného útoku spustí zničující palbu.

Vakcinace proti viru SARS-CoV-2 způsobující nemoc covid-19 je variací na dané téma. Vakcínu jsme vyrobili velmi rychle a dobře. 
Není v tom žádná esoterika.
Není to proti žádnému křesťanskému principu. Naopak, nenechat se je proti pátému přikázání „Nezabiješ“, která platí i vůči vlastní osobě.
Je to jedna další vakcinace na jednu novou nemoc. 
Než jsme vyrobili vakcínu, na covid-19 zemřelo celosvětově čtyři miliony a u nás třicet tisíc lidí. Díky vakcinaci se daří nemoc zvládnout.
Nechat se očkovat proti covid-19 není otázka politiky nebo náboženství nebo filosofie nebo vysoké vědy nebo sociologie nebo rozhlasových diskusí nebo televizních debat, je to otázka gymnaziální biologie. 
Nechte se.

Autor je katolický kněz a mikrobiolog Zdroj: blog.aktualne.cz Datum: 26. srpna 2021 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Tags: ,,,,,

36 Komentáře

  1. Zdeňka Fialová

    Asi jste neslyšel o umírání a o trvalých následcích po očkování na Covid 19.
    Znáte názory lékařů? Zde je jeden, který se nebojí:
    https://vimeo.com/588431091?&utm_source=newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=zdrave_forum_srpen_2021_deti_do_skoly&utm_term=2021-08-24&fbclid=IwAR0L2p9283iiMO4MFW9TUTOItLrx-RqkKjQ6Gl_pOR0M6W-WM9t5_gGniqk

    Testy na lidech jsou činy proti lidskosti a to i proti Bohu a to Bůh jistě nechce!

    NEZABIJEŠ!!!

    Odpověď
    • Pan Turánek se rozhořčuje, že se k odborným tématům často vyjadřují lidé, kteří patřičnou odbornost nemají. Je proto zarážející, že se pan Turánek, profesně se dlouhodobě zabývající vakcinací zvířat, pouští do detailních předpovědí či analýz v oblastech neurologie, gynekologie, psychologie, psychosomatiky či historie. Že vakcinace může mít vedlejší účinky a dokonce poškodit zdraví nikdo nepopírá. Nicméně když se porovnají důsledky napadení coronavirem a důsledky vakcinace, šance úmrtí po vakcinaci je 1 : 100 000, zatímco šance na úmrtí po infekci koronavirem je 1:100. Neočkovaný člověk je tedy vystaven 1000 krát vyššímu riziku úmrtí.
      https://manipulatori.cz/vyroky-profesora-turanka-ocima-vedcu/

      Odpověď
        • V naší zemi dnešnímu dni je nahlášeno 109 podezření úmrtí na vakcinaci proti covid-19. Bylo vakcinováno celkem 5712140 obyvatel. Z toho vyplývá možné úmrtí na vakcinaci 0,0019% z počtu očkovaných.

          Dosud bylo nahlášeno 1679189 lidí nakažených covidem a z těchto nakažených zemřelo 30404 osob. To je 1,8% z počtu nakažených.

          1,8/0,0019 = 947 To znamená, že v ČR úmrtnost nakažených covidem byla cca 1000x vyšší než úmrtnost po očkování proti covidu. Tato čísla vycházejí z oficiálních statistik SÚKL a Ministerstva zdravotnictví. Nejedná se o nějaké pokoutní údaje. Statistiky jsou zde:

          https://www.sukl.cz/tydenni-zpravy-o-prijatych-hlasenich-podezreni-na-nezadouci
          https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr
          https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19

          Pane Bongu, vaše údaje jsou zavádějící. Správný výpočet vyžaduje zvažovat počty nakažených a mrtvých od začátku pandemie. Na pandemii umírají vesměs staří lidé. Ti také byli očkováni jako první. Po jejich zaočkování počet úmrtí prudce poklesl. Neočkovaní zůstali hlavně mladí lidé, u nichž je riziko úmrtí minimální. Chris Waldburger není poctivý člověk.

          Odpověď
          • „…Chris Waldburger není poctivý člověk….“
            Ta nepoctivost spočívá ve využívání úředních státních údajů…?
            https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/1009243/Technical_Briefing_20.pdf

            Pokud někdo hledá nepoctivost tak jí může vidět (třeba to je omyl) ve zde uváděných číslech (jakkoliv mohou být pochybná) a jejich interpretaci:
            „ … Z toho vyplývá možné úmrtí na vakcinaci 0,0019% z počtu očkovaných.
            Dosud bylo nahlášeno 1679189 lidí nakažených covidem a z těchto nakažených zemřelo 30404 osob. To je 1,8% z počtu nakažených…. atd“

            Tj. srovnání úmrtí na kovid a úmrtí na očkování.

            Ten „nepoctivý“ Chris Waldburger ale srovnává současná úmrtí na kovid (očkovanci) s úmrtími na kovid (neočkovaci).

            Jinak těch 1,8% úmrtí z nakažených (viz nahoře) je důsledkem úmyslného neléčení nákazy a i bránění v léčbě nákazy ze strany úřadů.

  2. Karel Krejčí

    Je skutečně velkou raritou, zaštiťovat se biblickým desaterem, konkrétně vyzdviženým přikázáním – nezabiješ! Ano, v tomto není důvod ke zpochybnění. Ale je opravdovou záhadou, proč je chronicky zametána pod koberec stejně tak fundamentalistická biblická rovnice: hřích = nemoc = smrt. Přiznejme si, že to zase taková záhada není, protože bychom si museli připustit velkou dávku náboženství a alibistického pokrytectví, kterého je v křesťanství i v této době stále dost a dost. Sice jsme již chronologicky dostatečně vzdáleni od středověku, ale ve skutečnosti v něm v mnoha otázkách velice rádi přetrváváme. Ne, my nejsme bohové, my jsme ubozí.

    Odpověď
    • Olga Nedbalová

      Mzdou za hřích je smrt, u nemoci si nejsem zcela jistá. Možná nemoc vede ke smrti, tak by to snad šlo obhájit. Pro nás křesťany může být i ve smrti velká naděje v Kristu. Velmi na mě zapůsobilo smuteční oznámení Markéty Sedláčkové, manželky ekonoma T. Sedláčka, socioložky FF UK. Umřela ve 43 letech a zanechala po sobě malého syna. Na smutečním oznámení byla citace z Římanům 8:38-39
      „Jsem si jist, že smrt ani život, andělé ani démoni, věci přítomné ani budoucí, žádná moc, výšina ani hlubina ani nic jiného v celém stvoření nás nemůže oddělit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu!“
      Může být vůbec v hrůze smrti naděje? Ano, může. Nestal se zázrak toho, že by M. Sedláčková vyhrála boj nad svou nemocí. Ale věřím, že vyhrála daleko důležitější boj a doběhne k cíli.

      Odpověď
      • Karel Krejčí

        Citace z Římanům 8:38-39 je nepochybně pravdivá a je na ní postaveno celé Stvoření. Pokud však opomíjíme a nechápeme smysl naší existence, který je stejně pravdivý a je přímo základem Božího záměru zde ve fyzickém těle a světě, potom není důvod zabývat se nemocemi a těžkostmi, které nás sužují a navíc rozdělují a vyhrocují, jako například v současné době. Naopak, jezme, pijme radujme se – tedy – pokud máme naději pouze pro tento život. A pokud k nám náhodou zabloudí nějaká „bolístka“ – vždy si připomeňme ony hojivé a vysvobozující Pavlovy verše. Opět se vyhýbáme pravdivé konfrontaci skrze naše fyzická těla.

        Odpověď
  3. Olgo, řekla jste to velice hezky – křesťané se smrti bát nemusejí. Co se týče poznámky pana Krejčího, nepochopil jsem, co chtěl říci. Vy ano?

    Odpověď
    • Karel Krejčí

      Ano, smrti se křesťané bát nemusí. Pak je ale záhadou, proč se bojí nebo alespoň obávají nemocí, které smrti předcházejí?

      Odpověď
      • Olga Nedbalová

        Pane Krejčí, jak kteří křesťané. Někteří křesťané se nebojí. Výše uvedená citace ze smutečního oznámení je spojena s hlubokou vírou Markéty Sedláčkové. Její kolegové zmiňovali právě hlubokou víru a to, jak se dokázala vyrovnat s přicházející fyzickou smrtí. Není to smířenost ve světském pojetí – nedá se nic dělat, tak prostě musím umřít. Je to poznání smrti jako přechodu k milujícímu Otci. Ne, M. Sedláčková se na smrt netěšila ani si ji nepřála. Ale věděla, že i ve v té nejtěžší zkoušce ji Ježíš Kristus neopustí. Obdobně k smrti přistoupil i Jan Heller (evangelický biblista), zasílám odkaz na jeho poslední dopisy před smrtí, uveřejněné na webu víra cz: https://www.vira.cz/texty/clanky/uvaha-prof-hellera-na-sklonku-zivota
        Také mohu vzpomenout poslední slova Milady Horákové, Jana Husa a mnoha dalších. Jestli se mě pane Krejčí ptáte, zda mám fyzické důkazy věčného života, tak to tedy nemám. Výše zmíněné zakládám pouze na studiu Písma, odkazu svědků víry před námi a slovu Ježíše Krista. Přes hranici smrti se dostaneme jen s láskou, vírou a nadějí. A je každého věc, zda uvěří pravdivosti evangelia. Jiné důkazy nemám.

        Odpověď
    • Olga Nedbalová

      Moc to také nechápu. Křesťan není primárně vázaný na užívání si tady na světě. Což samozřejmě nevylučuje, že se křesťan může radovat i ze světských věcí – i Ježíš je na svatbě v Káni, ve společenství jí a pije. Já si použiji větu z článku Jak by Luther reagoval na pandemii – Ježíš se zeptal: „Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí?“ (Matouš 16,26). Z tohoto pohledu je strategie pijme, jezme, radujme se, a když k nám přijde bolístka, tak si vzpomeňme na Boha, mi přijde poněkud zvláštní. Ale je právo pana Krejčího k tomu takto přistoupit. Já jsem opravdu asi konzervativec a raději se držím Písma.

      Odpověď
  4. Karel Krejčí

    Paní Hájková, zjednodušeně tento celkový problém vypadá asi takto: Patrně z nějakého důvodu ať již náhodného nebo úmyslného – tedy z lidského pohledu – je v krátké době celý svět napaden nemocí, která jej ochromí z mnoha hledisek do té míry, že zkolabuje nejen zdravotnictví, ale i celosvětová ekonomika, dojde k zcela zásadním změnám v sociální oblasti, školství atd. Zažitým a do jisté míry i fungujícím východiskem je, na každou novou nemoc vyvinout lék. Ze světského pohledu to je nepochybně jediná cesta, jak se účinně proti nemoci bránit a pozitivními výsledky také tento postup následně statisticky doložit a obhájit. Ve skutečnosti však tento princip až příliš připomíná naivní hru na schovávanou, mezi lidstvem a Bohem. Jako bychom něco, někam nebo přímo sami sebe někam schovali a mysleli si, že je v našich schopnostech to skrýt tak, aby to Bůh neviděl. Paní Hájková, ale já jsem ten, který – jak se zmiňujete – má právo tento princip zpochybnit, ale ne na základě protichůdných lékařských testů, výzkumů, důkazů atd, ale na duchovním základě, který poskytuje právě Písmo. Jak můžeme pozorovat a to nejen z tohoto autorova komentáře, tak přikázáním lásky a nezabiješ, se dá skutečně podpořit téměř vše, pokud to obratně a náležitě odůvodníme. Ale pokud náš pohled v této otázce nepřizpůsobíme principu rovnice: hřích = nemoc = smrt, pak si stále hrajeme s Bohem na schovávanou. Proč si však hrajeme na schovávanou na křesťanském webu? Kde jinde by už měla být tato otázka nastolena než zde?

    Odpověď
  5. Olga Nedbalová

    Pro pana Krejčího – moje odpovědi se poněkud nelogicky naskládaly podle data a ne podle toho, komu odpovídám. Obávají se křesťané nemoci? Já osobně se neobávám v tom smyslu, že bych byla strnulá strachy. Ano, absolvuji téměř všechny preventivní prohlídky, snažím se zbytečně si tělo nehuntovat nezdravou stravou, alkoholem, kouřením, v rámci možností zařazuji pohyb. Ale není to o mé nedůvěře v Hospodina, ve strachu z nemoci. Spíše bych to přirovnala k tomu, že v autě se vždy přivážu bezpečnostním pásem, při výjezdu z vedlejší cesty se raději pořádně rozhlédnu, kde nevidím, tam nepředjíždím, respektuji cyklisty jako „slabší“ účastníky provozu. Proč bych zbytečně hazardovala? V Písmu je jasná opora – Ježíš, když je pokušen Satanem, také odmítá skočit z vrcholku. Proč by měl jen tak „z plezíru“ skákat a čekat na záchranu od Hospodina. Máme se chovat moudře a to zároveň znamená, být obezřetní, zbytečně se nevystavovat nebezpečí, když to nestojí za to. Ano, jsou případy, kdy to jinak nejde. Třeba Jan Hus – nechá se raději upálit než by se vzdal Pravdy v Ježíši Kristu. Ale máte pravdu v tom, že si někdy zbytečně svou náboženskostí odebíráme radost z Ježíše Krista. A také není vhodné trpícímu, nemocnému člověku recitovat úryvky z Písma a poukazovat na jeho hříšnost. Ve SZ je krásná kniha Jób, tak se nechovejme jako Jóbovi „přátelé“ a raději naslouchejme, co nám radí Ježíš. Na všechny životní situace najdeme v Písmu návod. Jen si musíme dát pozor, abychom si nebrali verše z Písma jako kameny na hříšníka. A ve své pýše, ve své dokonalosti začali soudit tento svět. A také je pravda, že radost ze stvoření je viditelná i v tomto světě. Jen my si někdy přemalováváme vše na černo a myslíme si, že to tak je podle Písma správně.

    Odpověď
    • Karel Krejčí

      Děkuji za Vaší odpověď. Také ještě přidám malý dodatek. Nedávno jsem upozornil na You Tube na přednášky především MUDr J. Vojáčka. Možná, že mnozí zlehčují jeho přístup k posuzování nemocí za nějaký individuální doktorský „výstřelek“ nebo úlet, ale ono je to naopak. Biblicky formulováno, Bůh má přímou schopnost zkoumat naše ledví. My tuto schopnost samozřejmě nemáme, ale je nám dána možnost odhalovat naše ledví obráceným způsobem – řečí a chováním těla. Já osobně v tom nespatřuji nic, co by mohlo podrýt mou víru v Boha, jako našeho Stvořitele. Domnívám se, že nastala doba, kdy bychom se měli zbavit různých náboženských předsudků a začít také racionálně uvažovat. To nemá s potlačováním víry v Boha nic společného, ale naopak, začnou věci do sebe daleko více zapadat, než pouze vybírat z mnoha biblických frází, která je pro danou věc, situaci nebo dění nejvýstižnější a tu si podle svého přesvědčení vybrat jako nejmocnější zbraň jeden proti druhému. To by bylo opravdu smutné.

      Odpověď
      • Olga Nedbalová

        Racionální uvažování je Písmem podporováno. Ježíšovo kázání na Hoře je v důsledku velmi racionální, pokud chceme nastolit stav, kdy si lidé přestanou navzájem ubližovat a zlo vymizí. Čím více Písmo čtu, tím více nacházím logiku Božího uvažování. Samozřejmě, člověk ještě spoutaný pýchou řekne: „Proč bych měl nepříteli nastavovat druhou tvář? Proč bych měl zloději dát i košili?“ Ale Ježíš ví proč. Pravda také ale je, že na Ježíšův systém tento svět v plnosti nepřistoupí. Máme skládat v Hospodina veškerou naději. Ano, naději na osvobození z hříchu skrze ukřižovaného Ježíše. Skládat naději neznamená, že máme pasivně čekat, ale naopak, máme využívat darů od Boha. K tomu, abychom šířili pravdivé evangelium slovy a srdci svými. Tak jak katolíkům bývá někdy vyčítána přílišná „skutkovost“ víry, tak protestanté mohou někdy nabýt nesprávného dojmu a pletou si Ovoce Ducha Svatého se skutky. Někdy tak rádi šíříme evangelium jen slovy, ale když přijde na srdce, už se nám to nedaří. I Pavel (a to byl veliký obhájce spasení jen skrze Krista) zdůrazňoval víru, lásku a naději. Citace z Písma mohou být často nejlepším lékem. Ale je třeba je podávat v Duchu Svatém a s láskou k bližnímu. Ze snahy mu zachránit život a ne ho ponížit nebo zdeptat.

        Odpověď
      • Olga Nedbalová

        Podívala jsem se na stránky MUDr. Vojáčka. Jeho přístup se mi líbí. Lékaři opravdu někdy bohužel přistupují k člověku jako by byl pouze jeden orgán – ledviny, srdce, klouby. Tento přístup může vést ke špatné medikaci i léčbě. Nasazují se zbytečně analgetika na chronické bolesti, způsobené třeba špatným držením těla. Částečně je to způsobeno i přístupem lidí, ono je jednodušší si vzít „pilulku“ než začít pravidelně cvičit. Člověk touží po delším životě, ale zároveň si chce „užívat“ – bohužel nezdravě. Dopadá to tak, že sice medicína dokáže prodloužit stáří, ale hodně těchto lidí pak tráví poslední léta ne zrovna moc kvalitně – nemohou se pohybovat, trápí je cukrovka, vysoký tlak atd. Ostatně v Písmu některá přikázání přímo vybízejí k zdravému životnímu stylu – nepřejídat se, neopíjet se, nestřídat partnery. Je to dobře nejen pro duši ale i pro tělo. Hospodin je skutečně moudrý stvořitel světa.

        Odpověď
      • Olga Nedbalová

        Pane Pavle, nemyslím, že bych se snažila porazit pana Krejčího v diskusi. Společné diskuse zde na křesťanském webu spíše slouží k nalezení pravdy. Neberu se jako univerzální vlastník pravdy a často se mi také stává, že je můj názor opraven. Někdy Vámi, někdy panem Krejčím, panem Aronem, paní Hájkovou. Každý z nás má trochu jiné zkušenosti s vírou, každý má jiné obdarování. Jak jste správně napsal pod jiným článkem, křesťanství je o individuálním vztahu mezi věřícím a Ježíšem. Já bych ještě přidala – a také o vzájemném společenství bratří a sester, jejichž společným zájmem je jít po cestě – skrze Ježíše Krista k Otci 🙂 A lépe se nám půjde, pokud se budeme navzájem podpírat a chápat než si podrážet nohy.

        Odpověď
  6. Eva Hájková

    Pane Krejčí, asi jste si mě spletl s paní Nedbalovou. Já jsem totiž pod tímto článkem nic nenapsala. Ale když už na to přišlo, tak s tím „nezabiješ“ – ve smyslu morální povinnosti dát se očkovat – to pan Vácha poněkud přehnal.
    Já jsem nedávno četla takový názor, že všichni nepřátelé církve zároveň církvi v něčem pomohli. Pomohli jí totiž vymanit se z omylů, do kterých se dostala, a pochybení, kterých se dopustila.
    Například Nietzsche prý přispěl k tomu, aby se z křesťanství nedělala morbidní etika.
    Nepřátelé jsou tudíž pro nás dobří a možná i různé katastrofy mohou pro nás být dobré.

    Odpověď
    • Karel Krejčí

      Ano paní Hájková, vloudila se „chybička“ a já se omlouvám. Ale když už jste zmínila opodstatnění dobra a zla, trefila jste hřebík na hlavičku. Ano, Bůh si k našemu růstu používá moudře dobro i zlo.

      Odpověď
    • Olga Nedbalová

      Ano, paní Hájková, to pak vypadá, že kdo se nenaočkuje, tak hřeší. Což je opravdu přehnané. Já jsem se osobně očkovala, ale chápu i ty, kteří se očkovat nechtějí. Určitě bych lidi ve víře nelustrovala podle toho, kdo je očkovaný a kdo ne. Ježíš nás bude soudit podle našich srdcí a ne podle očkovacího průkazu 🙂

      Odpověď
  7. Martin Žalud

    Velice dobře napsaný článek pro „laiky“ aby pochopili jak funguje imunita. Problém je v tom, že záškrt, tetan, černý kašel vznikl přirozenou cestou zatímco co covid vyrobili lidé pro dosažení „cíle“.

    Odpověď
  8. To co je ale odporné, jak se snaží církev manipulovat. Očkování je akt lásky (ikdyž očkovaný stále šíři vir). Nyní nově očkovat se musíš protože vlastně jak nebudeš očkovaný (takže kdo nemá očkování na všechno je vlastně sebevrah) tak zabiješ sám sebe.

    Ale pan Vácha zapomněl jednu linii obrany a tu nejhlavnější….

    11Svůj štít mám v Bohu, jenž zachraňuje lidi přímého srdce.

    Lidské tělo je chrám Svatého ducha a Svatý duch kdykoliv chrám vystaví (pokuď je sám sebou)…o tom je vzkříšení.

    Odpověď
  9. kteří a proč?
    virus vypadá hodně uměle: spike protein (furin cleavage site), sekvence 4 aminokyselin s kladným nábojem (těžko se mohou takto seřadit přirozeně), sekce mutovaných genů obdobných jako v HIV a Ebole…

    ve wuhanu probíhal výzkum úpravy virů (gain of function, v usa zakázáno kvůli nebezpečí), někteří vědci z usa se na výzkumu podíleli nebo spolupracovali (p. daszak, podpora fauci, granty….).

    Odpověď
  10. kteří a proč?
    virus vypadá hodně uměle: spike protein (furin cleavage site), sekvence 4 aminokyselin s kladným nábojem (těžko se mohou takto seřadit přirozeně), sekce mutovaných genů obdobných jako v HIV a Ebole…

    ve wuhanu probíhal výzkum úpravy virů (gain of function, v usa zakázáno kvůli nebezpečí), někteří vědci z usa se na výzkumu podíleli nebo spolupracovali (p. daszak, podpora fauci, granty….).

    p. daszak (ecohealth aliance, vykládal ze virus urcite nemůže být umělý) hovoří zde:
    https://www.youtube.com/watch?v=fUEQPW7GRGo, https://www.youtube.com/watch?v=HD6wNZ2Xmi0, https://www.taiwannews.com.tw/en/news/4104828, https://gnews.org/1309475/, atd…

    další čtení:
    https://gallagher.house.gov/media/press-releases/gallagher-bigger-dr-fauci, atd….

    Odpověď
  11. Krásná diskuse … a taky už sem nikdo neleze … ale přesto:

    „… Než jsme vyrobili vakcínu, na covid-19 zemřelo celosvětově čtyři miliony a u nás třicet tisíc lidí. Díky vakcinaci se daří nemoc zvládnout….“
    Autor, který je katolický kněz a mikrobiolog a též výrobce vakcín (viz citace výše), by mohl vysvětlit čtenářům proč se nákaza čínským virem:

    A) neléči
    B) proč úřady léčbu tají
    C) a pokud se někdo snaží léčit tak je vystaven šikaně a pronásledování ze strany státních institucí a úřadů

    Čtení:
    https://www.thedesertreview.com/opinion/columnists/indias-ivermectin-blackout—part-iii-the-lesson-of-kerala/article_ccecb97e-044e-11ec-9112-2b31ae87887a.html

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář