V dnešní Americe je mnoho Ježíšových následovníků, kteří se neoznačují za „křesťany“. Není to proto, že by se za svou víru styděli. Je to spíše proto, že slovo „křesťan“ se natolik rozmělnilo, že se za křesťana může označit téměř každý, bez ohledu na to, jak žije a v co věří. Říci „jsem křesťan“ nemusí nutně vyjadřovat konkrétní soubor přesvědčení nebo morálních norem, a to se v Americe děje již mnoho let.
Pozitivní na tom je, že jako Ježíšovi následovníci máme možnost definovat, kdo jsme a v co věříme. Už jen říci: „Jsem Ježíšův následovník“ znamená vyvolat potenciální diskusi.
SOUVISEJÍCÍ – Michael Brown / Když Bůh začne konat, musíme se chopit příležitosti
Co přesně to znamená? A jaký je rozdíl mezi spojením „jsem Ježíšův následovník“ a „navštěvuji takovou a takovou církev“?
Nebo, abychom šli ještě o krok dál, co kdybychom lidem, kteří se nás zeptají, řekli: „Jsem Ježíšův učedník“?
Co to znamená? Nebo se to vůbec odvažujeme tvrdit? (Pro pořádek dodejme, že Ježíšovým následovníkům se v Novém zákoně nejčastěji říkalo „učedníci“).
Pokud jde o pojem „evangelikál“, nejde ani tak o to, že by byl potenciálně nejednoznačný (podobně jako „křesťan“), jako spíše o pojem zavádějící, který se stal spíše kulturním a politickým než duchovním.
Při vysvětlování historie slova „evangelikál“, které se poprvé začalo používat v roce 1500 jako synonymum pro „evangelium“, Thomas Kidd poznamenává: „Do roku 1950 se používání tohoto slova dramaticky změnilo, zejména díky založení Národní asociace evangelikálů (NAE) v roce 1942. ‚Evangelikál‘ začalo označovat znovuzrozené protestanty, kteří nebyli fundamentalisty.“
SOUVISEJÍCÍ – Michael Brown / Dost už bylo proroctví o Donaldu Trumpovi!
Důležitým faktorem bylo, že „v roce 1949 se prosadil Billy Graham, který se do roku 1950 stal nesporným nositelem toho, co lidé považovali za evangelikální víru“.
Evangelikálové tedy věřili tomu, čemu věřil Billy Graham. To bylo docela jednoduché.
Kidd však vysvětluje, že „v roce 1976 vyhrál prezidentský úřad Jimmy Carter, který se sám označil za evangelikála, a časopis Newsweek vyhlásil rok 1976 ‚rokem evangelikálů‘.“
„Trvalejšímu významu tohoto slova pomohl fakt, že Gallup se v roce 1976 poprvé začal respondentů průzkumu ptát, zda jsou „evangelikálové“ nebo „znovuzrození křesťané“, a tuto odpověď spojil s politickým chováním. Jakmile se ‚evangelikál‘ stal standardní kategorií v průzkumech veřejného mínění, začalo se vnímání veřejnosti nezadržitelně posouvat směrem k politickému chápání toho, co znamená být evangelikálem. Do roku 2010 se většina amerických pozorovatelů domnívala, že evangelikál znamená ‚bílý věřící republikán‘.“
Proto někteří evangelikální představitelé již deset let navrhují, abychom tento termín zcela vypustili, protože pro většinu Američanů vypovídá spíše o kulturním a politickém aspektu naší víry než o její podstatě.
Nedávné studie naznačují, že trend v tomto směru se prohloubil, mnoho konzervativních bílých voličů (zejména Trumpových příznivců) se samo označuje za evangelikály, i když někteří z nich nezastávají tradiční evangelikální víru.
A tak se z pojmu, který měl nejprve zcela duchovní význam, stal duchovní pojem s kulturními a politickými asociacemi a nyní snad především pojem kulturní a politický.
Jak poznamenávají v článku Ruth Grahamové a Charlese Homanse v New York Times z 8. ledna, „religionisté, kteří vycházejí z rostoucího počtu údajů, navrhují jiné vysvětlení: evangelikálové už nejsou přesně takoví, jací bývali.
„Být evangelikálem kdysi znamenalo pravidelně navštěvovat bohoslužby, zaměřit se na spásu a obrácení a mít vyhraněné názory na konkrétní otázky, jako jsou například potraty. Dnes se stejně často používá k označení kulturní a politické identity: křesťané se považují za pronásledovanou menšinu, tradiční instituce jsou vnímány skepticky a podporují Trumpa.“
Jistě, někteří z citovaných vědců se na věc mohou dívat optikou svých vlastních předsudků a považovat mnohé evangelikální příznivce Trumpa za zastánce bělošské nadřazenosti anebo vzbouřence.
Ale ať tak či onak, není pochyb o tom, že pojem „evangelikál“ neznamená to, co znamenal dříve, zejména pro širokou veřejnost.
U nás, mezi angažovanými křesťany, kteří se označují za evangelikály, nebo rozlišují mezi katolickými a evangelikálními křesťany, se tímto termínem stále označují ti, kteří zastávají určitý soubor přesvědčení (v souladu s tím, co hlásal Billy Graham).
Pro okolní svět však možná nastal čas, abychom přehodnotili, jak se my, kteří jsme tradičními evangelikály, označujeme.
Mohlo by to také vést k dalším úvahám o Ježíši a Písmu.
Uděláme tento krok?
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je americký letniční teolog a publicista Zdroj: The Christian Post Datum: 25. ledna 2024 Foto: Wikimedia Commons – Billy Graham
