Kanadská křesťanská rodina žijící v Norsku žádá o pomoc v boji s norskými úřady. Manželům byl odebrán 12letý syn Kai poté, co se ho kvůli šikaně rozhodli stáhnout z veřejné školy a vzdělávat doma.
Leif Kristiansen na Facebooku zveřejnil video, které zachycuje, jak norští policisté a úředníci Barnevernetu honí jeho syna, aby ho mohli odvést. „Může nám prosím někdo pomoct? Barnevernet nám krade dítě!“ zoufale na nahrávce vykřikuje Kanaďanka Terese Kristiansen.
Podle vídeňské organizace Step Up 4 Children’s Rights, která je v kontaktu s rodinou, Kaiova škola začala s Barnevernetem spolupracovat, když se neukázal ve vyučování. Tři pracovníci Barnevernetu a šest policistů přišli ke Kristiansenům, aby chlapce odvedli. Ten se ale bránil.
„Jak můžeme vidět na facebookovém videu kanadské matky, její syn utíká a dva sociální pracovníci ho honí, až jej nakonec povalí. Pak si na něj jeden z mužů, aby mu zabránil v útěku,“ uvádí zpráva Step Up 4 Children’s Rights. „Chlapec, který byl šikanován a ohrožován ve škole, je nyní týrán a napadán norskými orgány. Rodičům nebylo dovoleno opustit dům, museli bezmocně sledovat, jak je jejich dítě odebráno jako zločinec,“ pokračuje.
Reklama
Organizace Step Up 4 Children’s Rights tvrdí, že v rodině nedocházelo k žádnému násilí, špatnému zacházení, užívání drog či sexuálnímu zneužívání. Jediným důvodem pro zásah bylo podle soudních dokumentů rozhodnutí rodičů vzdělávat chlapce doma.
Raymond Skorstad, ředitel norské organizace pro obhajobu dětských práv Barnet Beste pro The Christian Post, uvedl, že Norsko domácí vzdělávání nezakazuje. Podle právního předpisu musí být ale odebráno dítě, kterému je ubližováno. „Barnevernet se v tomto případě zachoval špatně,“ uvedl Skorstad. „Toto dítě bylo šikanováno ve škole a rodiče jej vzali do domácího vzdělávání, dokud nenajdou novou školu. Chránili ho před šikanou,“ vysvětlil.
Nejde o první případ svého druhu. Vlnu znepokojení vyvolalo například odebrání pěti dětí norsko-rumunskému páru v roce 2015, kdy byli manželé Bodnariovi nahlášeni za to, že při výchově používali tělesné tresty. Jejich dětem bylo umožněno vrátit se domů až po několika měsících a během odloučení se s rodiči téměř nevídaly.
Björn Korf z Step Up 4 Children’s Rights upozornil, že podobné zacházení může v dětech zanechat následky. „Setkal jsem se Bodnariovými asi půl roku poté, co získali své děti zpět. Děti byly stále velmi traumatizovány a říkaly, že nemohou v noci spát,“ uvedl Korf. „Obávají se, že by Barnevernet mohu znovu přijít, aby je odvedl od rodičů. Žijí teď v Rumunsku a bojí se chodit do školy. Proto jsou v domácím vzdělávání,“ doplnil, jak rodinu zkušenost poznamenala.
Autor: Kristýna Gillíková Zdroj: Christian Post Foto: FACEBOOK.COM / LEIF KRISTIANSEN
1 Komentář
Magda Hejdánková
Článek neuvádí úplné informace a vzbuzuje dojem, že dítě bylo nevratně „uneseno“. Není tomu tak, syn je opět doma u svých rodičů. Zadržen byl v pondělí 19.2.2018 a ještě v tom samém týdnu ve čtvrtek 22.2.2018 byl k rodině vrácen. Bohužel máme v této věci informace pouze od křesťanských neziskovek a jejich aktivistů a nikoliv od norské sociálky (Barnevernet není nic jiného než norská sociálka). Nevíme tedy, proč byl syn odebrán a vzápětí vrácen. Možná podezření vzbudilo, že nebyl bez řádného vysvětlení tři dny ve škole (to by škola a úřady reagovaly i u nás). Může se totiž jednat o stejné matení veřejnosti, jako v případě paní Michalákové. Tam jsme také slyšeli pouze její verzi příběhu, současně ale paní Michaláková zabránila, aby Barnevernet směl zveřejnit informace o skutečných důvodech odebrání dětí. Prostě k tomu nedala souhlas. Takže to nejdůležitější stále nevíme. Zvláštní ne? Barnevernet – tedy norská sociálka odebírá ročně stejný počet dětí jako sociálka česká. Pouze v jejím případě dochází k odebírání dětí ze závažných důvodů – zneužívání, násilí, užívání drog a pití alkoholu v přítomností dětí apod., nebo zanedbávání výchovy a vzdělání. V České republice jsou děti v naprosté většině případů odebírány sociálně slabým (rozuměj chudým) rodičům, alkohol a podobné věci se téměř neřeší. Norsko je dlouhodobě vedoucí zemí v žebříčku států, kde lidé vedou nejšťastnější život (letos je trumflo Finsko). To by jistě nebylo možné, kdyby tam úřady pod falešnými záminkami svévolně kradly rodinám děti. Mimochodem, pokud vás žere, že rodiny jako v tomto příběhu nemají vyšší dovolání a zastání, pak vězte, že je to proto, že Norsko není členem Evropské unie. Rodiče pak nemají žádnou nadřízenou instituci, která by mohla rozhodnutí norských úřadů zvrátit. My se můžeme odvolat až do Štrasburku a máme tak jistotu, že pokud české úřady pochybí, je ještě instance, která může jejich rozhodnutí zrušit. Myslete na to, až někdo v naší zemi navrhne vystoupení z EU. Pak by se totiž naše země změnila v domácí školu, kde by byli učitelem i ředitelem současně různí Klausové, Okamurové, Zemani nebo Koteni a neměli bychom proti nim žádné zastání.