Je smutné, když pastoři museli skončit kvůli sexuálnímu obtěžování. V poslední době se tyto incidenty v některých místech světa objevily s takovou intenzitou, že to jeden někdy ani nestíhal sledovat.
Sam Allberry však upozorňuje, že v posledních letech se ale rozmohl další nešvar, a to manipulativní chování a zneužívání moci. Ve svém článku pro portál The Gospel Coalition konstatuje, že už apoštol Petr se musel vypořádat s těmito trendy.
Když psal pastýřům prvotní církve, varoval je, aby se nechovali jako „páni nad těmi, kdo jsou vám svěřeni.“(1 Pt 5, 3). Ale zatímco problémy s panovačnými pastory nejsou nové, zdá se, že zejména na Západě je to stále více evidentnější.
Britský duchovní varuje, že v některých případech šikana trvá mnoho let, než na ni někdo upozorní. Proto je důležité dostatečně brzy rozpoznat zárodky takového jednání.
Generální ředitelé a generálové
Allberry vnímá, že tento problém má odlišné podoby na obou stranách Atlantiku. Zatímco ve Spojených státech si pastoři propůjčují pozici generálního ředitele z byznys sféry a očekává se od nich úspěch v podobě růstu sboru, ve Velké Británii jsou duchovní v roli „tříhvězdičkového generála,“ který deleguje a vydává rozkazy.
SOUVISEJÍCÍ – Sam Allberry / Miluje mě Bůh i když jsem gay?
„Je zřejmé, že od úspěšných generálních ředitelů a také od skvělých generálů se toho můžeme hodně naučit, ale oba modely se mohou rychle stát toxickými. Když se jeden z nich stane hlavním modelem křesťanského vedení, není divu, že výsledkem jsou panovační pastoři,“ konstatuje Allberry.
Přístup pastora, který jedná jako generální ředitel, může vést k inovacím a k riskování, ale snadno se stává orientovaný na výsledky. Obecně by pastor měl podpořit vytrvalost a odvahu, ale snadno se orientovuje jen na dosažení cílů.
První nezdravý model vede k pýše: slovo pastora je zákon, protože je pro církev ekonomicky nepostradatelný. Druhý vytváří dojem, že pastor má vždy pravdu: příkazy je třeba plnit, protože on přece „ví“, co je pro každého to nejlepší.
Pokud se tyto modely v církvi objevují, tak se buď tolerují nebo přehlížejí, protože prostředky, jimiž chceme dosáhnout cíle, přece lze ospravedlnit. Allberry však varuje, že bez ohledu na to, jak je pastor oceňovaný v kruhu věřících, v Božích očích každý, kdo jedná bez lásky, končí v zatracení. Nadání na úkor charakteru nikdy není v konečném důsledku efektivní.
Pavel varuje věřící před obdarováním, které je praktikované bez lásky: Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. (1 Kor. 13,2).
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Sam Allbery dále cituje biblický text: Starejte se jako pastýři o Boží stádce u vás, ne z donucení, ale dobrovolně, jak to Bůh žádá, ne z nízké zištnosti, ale s horlivou ochotou, ne jako páni nad těmi, kdo jsou vám svěřeni, ale buďte jim příkladem. (1. Petra , 2–3)
Peter poukazuje na důležité črty, které musí provázet službu v církvi – ochota bez chamtivosti a život, který je příkladem.
V kontextu pastorační služby ke zneužívání moci dochází, když je společenství vedené spíše pomocí síly než z působení Ducha svatého. Pro pastýře je klíčové správně pochopit smyl své pozice. Allberry připouští, že ta role zahrnuje také autoritu a cituje pasáž z Listu Židům, kde autor píše křesťanům, aby „poslouchali své vůdce a podřizovali se jim (Žid 13,17). Ale dále pokračuje: „Protože bdí nad vašimi dušemi, jako ti, kteří budou muset skládat účty.“
„První část chrání před antiklerikalismem ze strany společenství, druhá před autoritářstvím ze strany vedení. Pastor má sloužit radostně, stejně jako mají věřící ochotně následovat,“ píše dále Allberry.
Panovat na Božím stádem znamená chovat se světsky. Ježíš řekl: „Víte, že ti, kdo platí u národů za první, nad nimi panují, a kdo jsou u nich velcí, utlačují je (Marek 10,42). Přesně, tak se chová svět kolem nás, ale o místní církvi by to platit nemělo – Ne tak bude mezi vámi; ale kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem. „Můžeme se učit od generálních ředitelů a generálů, ale pastoři nemají být generálními řediteli a generály,“ konstatuje Allberry.
Být panovačný je pro společenství katastrofou. V krátkodobém horizontu to vypadá efektivně – věci jsou hotové! – ale v dlouhodobém horizontu to vede ke krachu.
Ideální stav je, když pastor jde svému společenství příkladem (1. Petra 5,3). Pastýř má své stádo vést, ale ne silou své osobnosti. Dobrý pastýř svým příkladem inspiruje věřící k dobrým skutkům a k lásce ke Kristu.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 5. srpna 2021 Foto: samallberry.com – Sam Allberry