Mladí pastoři nebo seminaristé mě často žádají o radu ohledně toho, jaké zkušenosti mají vyhledávat, aby se co nejlépe mohli rozvíjet a získat potřebnou moudrost pro pozici pastora. Nezřídka jsou překvapeni, když jim řeknu, aby zvážili, že budou „venkovským farářem“ – pastorem kostela s menším počtem členů mimo město.
Dovolte mi hned na začátku zdůraznit slovo „zvažte“. Nikdy bych netrval na tom, že každý musí jít touto cestou. Přesto stojí za to o tom přemýšlet. Pro mě osobně to byla zkušenost k nezaplacení.
Nabírat zkušenosti v praxi
Mnoho mladých pastorů vnímá, že ideálním místem pro první službu by byla pozice ve vedení velké kongregace se starším a zkušeným pastorem, který by je mentoroval. Tento model má několik limitů.
Mladšího pastora toho nemůžete mnoho naučit o věcech, které ve skutečnosti nedělají. A ve velké kongregaci
a) nenesou břemeno být lídrem
b) nevedou staršovstvo
c) nezískávají finance a nenesou odpovědnost za dostatek peněz na službu
d) nejsou v zodpovědné pozici v oblastech jako je pastorační služba, vyučování a kázání
Související – Tim Keller: Choroba mně naučila úplné závislosti na Bohu
V menším kostele jako jediný pastor pouze vy navštěvujete starší členy, pořádáte všechny svatby a pohřby, sedíte u postele každého umírajícího farníka, provádíte veškeré manželské poradenství, pozastavujete členství a exkomunikujete, pracujete s lidmi zodpovědnými za vedení chval, plánujete a vedete bohoslužby, mluvíte na každé konferenci pro muže, ženy a mládež, připravujete podklady pro všechna biblická studia a často také osnovy pro nedělní školy pro děti, vedete všechny vedoucí malých skupinek, mluvíte v domově s pečovatelskou službou, spolupracujete s členy zodpovědnými za finance při pomoci chudým rodinám, evangelizujete a vítáte nové návštěvníky církve, školíte dobrovolníky, aby prováděli některé (ale ne všechny) výše uvedené úkoly a řešíte vztahové nebo finanční krize. Žádné mentorování vás nenaučí to, co se naučíte při výkonu všech těchto povinností.
Související – Timothy Keller o tom, jak kázat o pekle v dnešní postmoderní době
Někteří jsou překvapeni, když toto říkám, protože znají můj důraz na službu ve městě. Ano, jsem pevně přesvědčen, že evangelikální církev zanedbala službu ve městě.
Je stále obtížné přimět křesťany a křesťanské lídry, aby přinesli oběti nezbytné k tomu, aby mohli žít svůj život ve městech. Pohrdání mnoha lidí službou ve velkoměstech však není o nic horší než blahosklonné postoje mnoha lidí k vesnicím a malým sborům. Mladí pastoři by neměli ohrnout nos nad místem, kde se mohou naučit celému spektru úkolů a dovedností služby, jak by tomu nebylo ve velké kongregaci.
Také by neměli chodit do malých komunit a dívat se na ně jen jako na odrazový můstek v kariéře. Proč ne? Vaše zkušenost s první službou vás připraví na „větší věci“, pouze pokud nebudete usilovat o nic většího než o investice do života lidí kolem vás. Zapusťte kořeny na místě, kdekoli budete sloužit a staňte se členem komunity a svou službu konejte z celého srdce a ze všech sil.
Pokud Bůh otevře dveře, abyste šel někam jinam, tak to je v pořádku. Ale nechoďte na taková místa a nedívejte se na ně jen jako na tréninková místa pro ‚skutečnou službu ‚.
Moje vlastní cesta osobního rozvoje začala, když jsem devět let byl pastorem malého kostela v malém městě. To mě dobře vybavilo pro zakládání sborů v New Yorku, protože když zakládáte sbor, musíte mít celou škálu zkušeností, nikoli být specialista na budování velkých sborů. Opakuji: Nenavrhuji, aby všichni šli stejnou cestou. Být „venkovským farářem“ není správným krokem pro každého. Ale pro některé ano.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Tim Keller Překlad: Michal Nosál Článek vám přinášíme ve spolupráci s portálem The Gospel Coalition Foto: Redeemer – Tim Keller
1 Komentář
Mirek P.
Pocházím z venkova a tak jsem si pár let v takovém malém probuzeneckém společenství prožil. Doporučuji každému, kdo je z města, pokusit se toto prostředí nasimulovat ve svých sborech. Na venkově se můžete mnohem více znát osobně, je zde více prostoru pro vzájemnou komunikaci a pomoc, nutnost přijímat zcela odlišné lidi co do věku, životní zkušenosti i osobnostních charakteristik. Navíc jste na venkově mnohem více pod drobnohledem svých sousedů, takže musíte počítat s tím, že svědectvím o vaší víře je skutečně i celý váš osobní život.