„Lež není názor.“ – toto paradigma mě velice oslovilo v zamyšlení Tomáše Hasmandy – zde.
V minulém článku s názvem „10 milionů chvilek“ jsem psal o tom, proč by se křesťan měl vyjadřovat k politickému dění v jeho zemi a obhajoval jsem činnost hnutí Milionu chvilek pro demokracii. Byť vím, jak jedovatí dovedou autoři komentářů článků být, schovaní v anonymitě za klávesnicí a obrazovkou; byl jsem nepříjemně překvapený „závalem“ negativních reakcí v komentářích pod článkem. A to i přesto, že jsem svou úvahu začal slovy: „Rovnou na úvod napíšu, že ten, kdo nesouhlasí s činností iniciativy Milion chvilek pro demokracii, by zde měl přestat číst a přejít na jiný článek.“
Martin Dejdar zveřejnil před časem krátké video, kde se velice vtipně a přesně trefuje do autorů těchto nenávistných komentářů, za kterými stojí všechno možné, jen ne chuť a odvaha k civilizované debatě – tedy něčemu, co lidstvu, snad ne napořád! – bezpečná anonymita virtuálního světa vzala. Dejdar dobře glosuje, že kdyby sociální sítě měly kanalizaci, tak komentáře by byly jejím potrubím 🙂
Gentlemanský přístup: „Shodneme se na tom, že se neshodneme,“ je i v křesťanské sféře dávno vymizelým zvykem. (A teď vůbec nepláču nad reakcemi na svůj minulý článek – stačí se podívat na „ortodoxní bojovníky“ v komentářích článků Dana Drápala. Ten, kdyby napsal: „Slunce svítí ve dne a měsíc v noci,“ tak by se z portfolia jeho apriori-kritiků zajisté ozvali alespoň 3-4, kteří by se toto snažili zpochybnit + se pokusit to opět pěkně „opepřit“ a „natřít“ autorovi. Stále teď myslím na čtenáře z řad křesťanů!)
SOUVISEJÍCÍ – 10 milionů chvilek
Víte, nepochybuji o jejich vydanosti Pánu v mnoha směrech; neznám je osobně; ale zaráží mě to abnormální nutkání „něco-proti-někomu-napsat-a-zveřejnit.“ Věřím, že mnozí z nich Písmo čtou, modlí se, chodí na Bohoslužby do svého sboru, a tudíž vědí, že Pán Ježíš řekl velmi, velmi tvrdou větu: „Pravím vám, že z každého zbytečného slova, které lidé promluví, budou skládat účty v den soudu.“ (Mt 12, 36)
Wow, to jsou hodně závažná slova. A rovnou zde říkám a vyznávám, bráškové a sestřičky, že se mi třesou kolena, protože z mých úst vyšlo bezesporu mnoho zbytečných slov…
(Zajímavé je, že zároveň s přehršlí negativních komentářů pod mým minulým článkem jsem dostal záplavu pochval a povzbuzení zaslaných na e-mail, WhatsApp, FB. Téměř nikdo z těchto vzácných lidí však svůj souhlas nevyjádřil v komentářích. Toto je možná také jistý fenomén: negace se šíří snáze a rychleji než pochvala.)
Takže: zpět k obíleným hrobům:
https://www.icej.cz/lang_cs/clanek/8/50/96/
Dnes to u nás v politice, na sítích, v televizi, rozhlase, mezi lidmi opravdu vře. Jedni se jaksi setrvačně drží Babiše, byť vnitřně cítí, že byli strašně podvedeni; druzí běsní a neberou si servítky a cupují úplně každý krok nové vlády. Myslím, že obojí je extrém. Společnost je proto stále více polarizovaná a tudíž nejednotná.
A co církev a křesťané? Skvěle to vyjádřil Dan Drápal v článku zde. Drápal se snažil „lít vodu do ohně“, když popisoval situaci u nich v rodině, kde panuje také rozdělení, co se názorů na politické dění týče, nicméně (!) nepřestávají být rodina. To stejné by mělo platit pro církev. Pokud někdo volil toho či onoho a jiný zase jejich protikandidáta – znamená to snad, že spolu nemohou zasednout k Večeři Páně jako jedno tělo? No, pokud někde ano, máme jako Tělo Kristovo velký problém…
Když Ježíš mluvil s farizeji – tehdejšími politickými reprezentanty své doby (ano, farizeové a saduceové byli především dvě politické strany – měřeno dnešní optikou, samozřejmě,) neřekl jim: „Budu se za vás modlit, aby se vše vyřešilo.“ Ježíš řekl: „Proč nerozumíte mé řeči? Nemůžete mé slovo ani slyšet! Váš otec je ďábel a vy chcete plnit touhy svého otce. Od počátku to byl vrah a nestál v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví, jak je mu vlastní, neboť je lhář a otec lži. Ale protože já říkám pravdu, nevěříte mi.“ (Jan 8, 43)
SOUVISEJÍCÍ – Národní Probuzení – ohlédnutí za letošním rokem
Myslím, že kdyby dnes někdo na Křesťanu dnes nebo jiném křesťanském serveru napsal na adresu jakýchkoli politiků: „Váš otec je ďábel a vy chcete plnit touhy svého otce,“ tak by server zřejmě zkolaboval pod tíhou nenávistných komentářů…
Můžeme jít ještě dál co se příkladů politické angažovanosti v Novém zákoně týče: Jan Křtitel šel do vězení a následně byl sťat. Proč? Protože kázal Evangelium? Ne! Protože „hledal spravedlnost“ a tudíž nemlčel a veřejně kritizoval krále Heroda za jeho nemravné (a tehdy nezákonné) chování, kdy si tento vzal manželku svého bratra. Když prosazování spravedlnosti a veřejná kritika tehdejší hlavy státu (království) stála za to prorokovi většímu než Eliáš, bratranci Pána Ježíše Krista – neměli bychom podobně jednat i my?
V současných dnech vláda Andreje Babiše připravuje tzv Ruský zákon, který, pokud by prošel, by ohrozil každého z nás, každého křesťana, všechny zahraniční misionáře působící u nás, všechny misionáře vyslané do zahraničí, všechny církve a sbory jakkoli (!) napojené či jen občasně podporované ze zahraničí.
Navrhovaný zákon o zahraničních vazbách nepřipravuje žádné ministerstvo. Jedná se o poslanecký návrh, který má podle předkladatelů zvýšit transparentnost v oblasti působení subjektů s vazbami na zahraniční aktéry v České republice. Návrh má zavést evidenci těchto vazeb a přispět k lepšímu přehledu o možném zahraničním vlivu na veřejné dění. Podle řady právníků i organizací však návrh v mnoha ohledech kopíruje principy legislativy používané v Rusku vůči občanské společnosti. Jde o šikanózní normu doprovázenou velmi vysokými sankcemi až 15 milionů korun.
Tento zákon stojí v Rusku a Bělorusku za zavíráním evangelikálních a protestantských sborů, za uvězněním stovek pastorů, zbouráním desítek církevních budov. Tento zákon lze totiž „napasovat“ na všechno, co se režimu nelíbí. Dle rozboru na serveru seznam.cz je ta „naše“ předkládaná verze dokonce tvrdší než ta ruská, maďarská a slovenská – více zde. Co k tomu lze říci? Bratři a sestry, pojďme se usilovně modlit za naši zem. Pokud však můžeme, následujme příkladu Pána Ježíše a Jana Křtitele a pojďme svůj nesouhlas s děním ve věcech veřejných pronést nahlas. Kde? Já osobně to půjdu spáchat svou účastí na demonstraci na Letné 21. března 🙂
Už mám koupené lístky na autobus.
Ondřej (Andy) Janeta Datum: 16. března 2026 Foto: Pixabay
Autor je vedoucím sboru Křesťanského společenství Liberec a pracuje jako koordinátor dobrovolníků pro DC ADRA Liberec.
Tyto úvahy nejsou vyjádřením stanovisek zmíněných institucí.
Informace o autorovi zde.
