David Novák / (Nejen) covid a rozdělení církve

Doba covidová do církve přináší některé nové otázky, výzvy a nebezpečí. V posledních měsících jsem si více než kdy jindy uvědomil jedno z nebezpečí a to rozdělení. Církev se dělila vždy. Když pročítáme Nový zákon, pak hlavní důvody nesvárů bylo falešné učení a silní jednotlivci, dnes bychom je možná pojmenovali jako draci s dobrými úmysly.

Covid přináší další nebezpečný fenomén a to rozdělení kvůli interpretaci událostí okolo nás. Je normální, že na různé politické či etické oblasti máme jiný názor, jenže naše doba z těchto otázek dělá otázky bytí a nebytí. Když to přeneseme do křesťanského spektra, pak otázky víry či nevěry.

SouvisejícíDavid Novák / O potřebě naočkovat proti blbosti

V těchto dnech si pročítám Janovy epištoly a Jan v některých pasážích neváhá napsat, že existují oblasti nauky nebo života, které ukazují, zda někdo je či není následovník Krista. Např. kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Nebo kdo nenávidí bratra, nepoznal Boha. Jeden příklad se týká učení, druhý etiky. Nejen Jan, ale pokud je mi známo, ani nikdo jiný z pisatelů Nového zákona nepíše, že ten, kdo (ne)souhlasí s politickým systémem, je dobrý nebo špatný následovník Krista. Tím nechci tvrdit, že bychom měli jako křesťané být apolitičtí, chci ukázat na sílící fenomén, který má potenciál rozdělit jak sbory, tak křesťany. Na potenciál, který se posunuje od „nesouhlasím, že to či ono vidíš jinak“ k „jak můžeš jako křesťan to či ono vidět jinak než já“ až k „protože na to máš tento názor, zřejmě nejsi křesťan (nebo jsi, ale nechci s tebou nic mít)“.

Abych byl ale konkrétní. Může křesťan volit nebo dokonce být v KSČM? ANO? Pro mnoho lidí je to těžko pochopitelné a nejde to dohromady s vírou. Jak může křesťan volit stranu hlásící se ke komunismu nebo stranu vedenou oligarchou, za kterým jde jeden skandál za druhým? Ale z druhé strany spektra se lidé ptají, jak můžete jako křesťané volit Piráty? Lidé Pro? Třeba kvůli jejich názoru na potraty? Na jednopohlavní sňatky? Neřeším nyní koho volit, nekomentuji to! Jen komentuji, že jsme se dostali do situace, kdy jako křesťané máme s apoštolem Janem jasno, že je třeba „milovat bratra“ nebo „vyznávat, že Ježíš přišel v těle“, ale nechápeme, jak bratr či sestra může být křesťan s tou či onou politickou preferencí.

SouvisejícíDavid Novák / O svobodě slova a mazání účtů

Ale nejedná se jen o politiku. Radikálně (záměrně dávám slovo radikálně) se liší náš pohled na očkování, covid, EU, uprchlíky atd. Na tom by nebylo nic divného, kdyby se tyto odlišnosti nehrotily do rozměrů „pokud jsi křesťan, pak prostě nemůžeš mít takovýto pohled…atd.“ Navíc jen málokdo je schopný nebo ochotný naslouchat hlasu z druhé části spektra. Čtenář Respektu či Hospodářských Novin asi nebude číst nebo brát vážně Parlamentní listy či Aeronet. A stejné platí opačně. Ať chceme nebo nechceme, nějak nás věci veřejné (nemyslím politickou stranu) zaměstnávají, zároveň je třeba, abychom se jimi jako věřící nenechali rozeštvat.

Asi některým hlava nebere, že vám váš bratr či sestra přepošle článek o tom, že za vakcínami stojí snaha vyhladit populaci našeho světa, ale je to tak. Jiným hlava nebere, že křesťan volí stranu, která podporuje jednopohlavní sňatky, ale je to tak. Někomu hlava nebere, že si křesťan zadává s oligarchou, který dle názoru mnohých likviduje tuto zemi, ale je to tak. Někomu hlava nebere, že křesťan podporuje EU s jejími liberálními postoji, ale je to tak. Posunuli jsme se od „hlava mi nebere, jak můžeš“, k „nemůžeš být křesťan“. Amerika si to zažívá okolo prezidentských voleb, my si to zažíváme v jiném vydání.

To, co popisuji, může mít na církev devastující vliv, a to ze dvou důvodů. Jednak hrozí rozdělení, a jednak se sbory stanou uzavřenou sociální bublinou, která, byť nechtěně, mezi sebe nepustí příznivce té které jiné bubliny nebo skupiny.

Jedni se na druhé dívají jako na ty, kteří vidí vše černobíle a nechápou současný svět, druzí pak vidí namyšlené narcisy a nezodpovědné liberály. Ano i tací se na obou dvou stranách spektra najdou, ale pozor na paušalizace.

Svět se hrotí a současná situace spolu se zmenšující možností spolu komunikovat tomu vůbec nepomáhá. Pro naše sbory a církve to znamená výzvu nenechat se rozeštvat. Myslím, že to vůbec nebude snadné…

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor je předseda Rady Církve bratrské Datum: 29. ledna 2021 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační

Tags: ,,,,,

32 Komentáře

  1. Karel Krejčí

    Ať chceme nebo ne, dva rozdílné světy nelze sloučit. Nelze si vypůjčovat „něco“ ze světa a „něco“ z Božího království a podle našich představ opět sestavit „něco“, co by nejlépe odpovídalo našim, individuálním představám. My se divíme sami sobě, kde se v nás bere tolik rozdílnosti a množství různých pohledů a názorů, ale to právě pramení z naší tělesnosti. Vyžadujeme jeden od druhého téměř nerealizovatelné, abychom byli méně kritičtí a více tolerantnější. Abychom si nezakazovali zabývat se například politikou, pokud to bude v „rozumné“ míře, tak proč ne? To je ale opět jenom líbivá a poloviční pravda. Je to kulhání na obě nohy. Právě z Janových listů jasně vyplývá jedinečná oddanost Božímu království a ničemu jinému. Stejně tak i Kristus nás zřetelně nabádá, abychom všeho nechali a následovali jej. Skutečně jej následujeme tak, že jsme zcela zásadně změnili pohled na smysl naší pozemské pouti a celého Stvoření? Zdaleka ne, stále si vypůjčujeme buď z tohoto nebo z druhého světa to, co se nám právě hodí a divíme se sami sobě, že to „nějak“ nefunguje.

    Odpověď
    • Olga Nedbalová

      Ano, také jsem hodně přemýšlela, jaké postoje má mít křesťan, jaké jsou vlastně ty správné křesťanské názory a kde je vůbec pravda? Došla jsem po dlouhém bádání k tomu, že jediná Pravda je v Ježíši. Jeho svět je úplně jiný a stojí na úplně jiných základech než ten světský. Kdyby všichni dobrovolně přijali Ježíšovy zákony (milovat Hospodina a bližního svého), tak by na světě byl ráj. Jenže to je utopie. Tak jak moc se mám s tím trápit? Co všechno pro to můžu udělat? Není ale třeba upadat do deprese. Ježíš sám nebyl nijak „rozhozený“ z politiky. S Pilátem se prakticky nebavil, politika ho míjela. Rozohnil se naopak, když šlo o záležitosti Jeho Otce. Vyhání kupce z Jeho domu, ukazuje na proradné farizeje. Ti nejmenší v tomto světě budou v Jeho království ti největší. To snad je povzbuzení pro příznivce Donalda Trumpa (a nemyslím to ironicky, ale vážně) – pokud je skutečně boží člověk, pak tím, že teď trpěl nespravedlivě pro Boží jméno, o to více mu bude přidáno v Božím království. Pro jeho odpůrce – pokud to jen hrál, Ježíš to spravedlivě posoudí. Do Jeho království neproklouzne nikdo omylem. Není třeba úplatku, známostí. Stačí čistě vstup skrze Ježíše Krista – našeho Pána a Spasitele.

      Odpověď
    • Pane Krejčí,

      píšete o „jedinečné oddanosti Božímu království a ničemu jinému, že Kristus nás zřetelně nabádá, abychom všeho nechali a následovali jej.“ Co to v praxi znamená? Máme se přestat zajímat o to, co se ve světě děje, aby nás to neodvádělo od „následování Krista?“ Je svět, v němž žijeme, něco podřadného, nedůležitého, co Boha nezajímá? Nesmysl. Bůh ten svět stvořil a okomentoval ho sdělením: „A bylo to velmi dobré“. Podle východoasijských náboženství je svět doménou satana a tělo je hrobem duše. Pokud si to také myslíte, žijete v bludu. Svět je místem, kde žijí lidé a Bůh je nesmírně miluje. Bůh tedy ocení, když i my budeme mít rádi předmět jeho lásky. Jak můžeme mít někoho rádi a nezajímat se o něj? Ježíš se o lidi velice zajímal – uzdravoval je, aby ulehčil jejich trápení. Následovat Krista znamená mírnit utrpení – být prospěšný lidem. Je řada možností, jak někomu prospět. V evangeliu o posledním soudu jsou příklady, jak to utrpení mírnit. Je tu však ještě jiná možnost – předcházet utrpení. Nedávat moc člověku, který utrpení zamýšlí. V demokratickém systému jsme v roli těch, kdo vládne a vybíráme si, kdo nás bude zastupovat. Vybereme-li špatně, budeme jeho spoluviníky. To je obrovská odpovědnost, která mezi námi může způsobit rozkol. Totiž rozkol mezi těmi, kdo jsou si odpovědnosti vědomi a mezi těmi, kteří jsou k utrpení jiných lhostejní.

      Odpověď
      • Karel Krejčí

        Pane pavle V, pokud nesouhlasíte s uvedeným Ježíšovým výrokem, stěžujte si přímo Jemu nebo alespoň nějakým způsobem zpochybněte autentičnost onoho výroku. Já jsem patrně slepě naletěl …

        Odpověď
  2. Dobrý článek. Hlavní příčinu tohoto stavu jsou média, které rozdmýchávají nenávist. Velký podíl u nás na tom má ČT , která úspěšně hloubí příkopy a rozděluje čím dál tím více obyvatelstvo. Podobně tomu je i jinde ve světě…momentálně extrém je v USA, kde média ovládá levice a situace je na pokraji občanské války.
    Ačkoliv jsem příznivec SPD (kvůli rovnováze) nemám problém spolupracovat na křesťanských projektech po světě s lidmi co jsou třeba od pirátů. Z toho usuzuju, že skutečné křesťany spojují dobré skutky a to nezávisle na politické straně. Je tedy evidentní, že to rozdělení společnosti je účelové, někdo na něm má zájem. Zároveň se není čemu divit, protože to naplňuje to co je psáno ve Svatém písmu.

    Odpověď
    • Není pravdou, že Česká televize rozdmýchává nenávist. Mohl byste uvést , kdy se tak stalo?

      Já mohu uvést konkrétní příklad rozdmychávání nenávisti sympatizantem vaší strany SPD, Jaromírem Baldou. Balda se v létě 2017 snažil vykolejit vlak, aby spadl ze srázu a vyvolat tím mezi lidmi strach z muslimů. Na místě zanechal letáky s textem „Alláhu akbar!“, aby to vypadalo že teroristický čin spáchali muslimové.

      Odpověď
  3. Petra R. Kaprálová (PRK)

    Za své názory se modlím a troufám si říci, že výsledek i těchto modliteb je, že se nacházím v církvi v menšině. Bylo by a snad bude hodně, co si o tom vzájemně ještě napsat. Ale vím, že mnoho z vás upřímně Ježíše miluje, a vím, že jste pro něj vykonali víc než já a zažili s Ním víc zázraků, než já.

    Odpověď
    • Olga Nedbalová

      Paní Petro, myslím, že Vás Ježíš velmi miluje. A nedělá si čárky, kdo toho kolik vykonal. Víra není poměřování kdo je více výkonný, více dobrý, více, více. Je hlavně o upřímném srdci před Hospodinem. A to vy máte. Přeji mnoho Božího požehnání, protože věřím, že každý z nás má daný svůj úkol od Pána. A vy ho plníte. I když to může ode mě znít divně v kontextu toho, že já jsem spíše silně apolitický člověk 🙂 Myslím, že mám od Pána pověření do jiné oblasti, než je politika.

      Odpověď
  4. Petra R. Kaprálová (PRK)

    Ještě bych ale chtěla napsat, že jsem přesvědčena, že některé „politické názory“ v kontextu dnešní doby absolutně nejsou pro křesťana věcí volby. Vyhraněnost této debaty je absolutně na místě. Kdo svým jednáním přispívá k tomu, aby ve společnosti měl místo duch vraždy a lži, ten prostě hřeší. Jednota v církvi pak musí jít přes modlitbu za odstranění závoje z očí těch, kdo nyní nevědí, co činí.

    Odpověď
  5. Dobrá myšlenka a teď ji ještě uvést do praxe. Pro začátek navrhuji panu Novákovi přehodnotit, zmírnit, přepsat své vlastní články. Např. nedávný „Covid, míra svobody a podceňování situace“ zejména jeho závěr. Nebo „O potřebě naočkovat proti blbosti“. A mnohé další takové příklady najdeme zde na webu KD, které nejsou v souladu s výzvou nenechat se rozeštvat.

    Příklad za všechny: pokud nechci rozdělovat, neměl bych své názorové oponenty označovat za pošetilce, blbé, hloupé, idioty a podobně. Mnoho z nich může chodit do stejné církve či do stejného sboru jako já. Je potřeba úplně změnit svůj postoj k Bohu a k bližním.

    Odpověď
  6. Rozdělení nebo tříbení ? Svoboda myšlení a projevu s sebou nutně nese zkoumání a přehodnocování osobních názorů a postojů. Pokud se jedná o věřícího člověka, dovolím si tvrdit, že by měl umět vyvodit a hájit své názory a postoje z Písma a být v tom nekompromisní. To je někdy dlouhý proces, ale Duch Svatý nám v tom pomáhá. Tříbení ve společenství Církve je normální projev růstu. Podstatní je aby probíhalo v Duchu, pravdě a lásce.

    Odpověď
  7. I kdyby jsme padli všichni, vstanou noví bojovníci…. A už jsou tady – Piráti. Společně s vedením EU vyznávají víru – neomarxismus, jak správně poznamenal Babiš. ODS + 2 – to jsou piráti light. Mladí lidé asi nevědí , co to byl VUML a jak to chodilo v dobách jedné strany a jediného správného názoru. Mysleli jsme, že v tom budeme žít do smrti a teď je na obzoru další totalita. Co má asi tak společného marxismus-leninismus a neomarxismus. Podobnost čistě náhodná. Aby ten druhý nebyl ještě horší. Vidíme jak jsou šikanováni Maďaři a Poláci, že to chtějí jinak. Byl by hřích je nepodpořit, protože sami nic v EU neznamenáme.
    Pokud komunisté nepodporují migraci a genderovou ideologii, byli by lepší volbou než Piráti.

    Odpověď
  8. Karel Krejčí

    Autor komentáře stále není ochoten sejmout si klapky z očí.
    Dlouhodobě usiluje o jakousi kultivovanou remízu v silně názorově vyhrocené společnosti. To je však ale utopie, protože to nepochybně ani není Božím záměrem a pokud si představujeme že ano, tak se stále budeme zmítat v padlém světě, pouze v přijatelnější formě – nic víc. Naopak, Bůh hledá způsoby a staví nás do situací, abychom pochopili bezvýchodnost, marnost, neřešitelnost a falešnost tohoto světa. Chápu, že autor komentáře z pozice pracovní provázaností se světem, zodpovědnou rolí v rodině a mnoho dalšího, posuzuje veškeré současné dění v jeho okolí a celkově ve společnosti značně jiným pohledem než já. Jestliže ale právě on kritizuje vyostřené názorové prostředí v různých sdělovacích prostředcích, tak právě on svou aktivitou přilévá olej do ohně a vzdaluje se od Božího království. Východisko není hledat chyby a viníka v nedokonalých lidech pouze vyjadřujících své názory, ale přestat se jimi zabývat a nedávat jim život. Buď přijmeme jako naší jedinou realitu Boží království nebo svět. S námi přece Bůh skrze Krista uzavřel Novou Smlouvu, ve které se zavazuje postarat se o nás jako dokonalý Otec o své Boží děti. Proč to tedy Bohu komplikujeme?

    Odpověď
    • Konečný Fr.

      Východiskem ale není nejít k volbám. A ve volbách jde o to, abych volil pro demokracii a proti totalitě. Nemůžu zůstat neutrální. A když jdu volit, musím vědět z které strany ta totalita přichází. Po válce lidé masově volili komunisty, protože chtěli lepší spravedlivější svět. Dnes ten lepší svět chce EU a třeba Piráti. Ty konce po únoru 1948 známe.

      Odpověď
    • Olga Nedbalová

      Ano, pane Krejčí, máte pravdu. Jen si dovolím malý postřeh. Výše uvedené samozřejmě neznamená, že si máme v klidu popíjet kafíčko v křesle, zatímco vedle nás jedou na plný výkon pece koncentračního tábora. Nebo že máme obejít zraněného na ulici s tím, že je to stejně feťák, který si nic lepšího ani nezaslouží. Nebo se nezastat kolegyně, kterou v práci nespravedlivě nařknou a obviní. Ježíš sám nám posílá lidi, kterým máme a můžeme pomoci právě skrze něho. Ale nemáme se, jak velmi správně podotýkáte, sami stavět do role zachránce a spasitele světa. Tím je jedině Ježíš Kristus. Naše plány nikdy nemohou fungovat. Z logiky a podstaty věci, kterou najdeme v Písmu.

      Odpověď
      • Karel Krejčí

        Ano máte pravdu, že nelze v situaci, kdy je nutné jednat, odvrátit hlavu na druhou stranu a nevidět nebo být pasivní. V současné době však o tento princip nejde, naopak, až doposud jsme se povětšinou měli velice dobře, což právě můžeme bilancovat zpětně s odstupem času. Jenomže jsem přesvědčen, že jsme došli jako lidstvo do nějakého bodu, který před nás klade zásadní rozhodnutí, buď opravdu uvěřit tomu, co je ač neviditelné, ale pravdivé nebo uvěřit tomu, co je sice uchopitelné, ale předem již odsouzené k zániku. Buď budeme hledat spásu v nereálné shodě mezi sebou a vsadíme na naše favorizované politiky nebo vsadíme na toho, kdo za nás podstoupil kříž a je Alfou a Omegou tohoto světa. Bůh nás nestaví před problém najít mezi sebou shodu nebo stejnou řeč, ale naopak, chce nás oddělit. Chce, aby se každý jasně rozhodl, na kterou stranu vykročí.
        Matouš 7,22 Zjevení 3,16

        Odpověď
        • Olga Nedbalová

          Ano, já jsem se taky nedávno rozhořčila v jedné z diskusí, proč vlastně pořád lidé plácají své bůžky a nehledají tu pravou podobu Boha, která je (jak mi správně poradil pan Aron) vlastně Ježíš Kristus. Asi někteří budou plácat pořád, bohužel k jejich velké smůle. To mi připomnělo mou oblíbenou koledu od Spirituál Kvintet – K ránu všichni tiše usnuli, k jejich štěstí či k jejich smůle. Někteří sice také uvidí svítit jasnou hvězdu nad Betlémem, dokonce spatří Krále v jeslích, ale bohužel si to k jejich smůle nezapamatují. Když se probudí, ohlížejí se po jiných hvězdách, které možná v ten moment jsou v jejich očích zářivější.

          Odpověď
    • K. Krejčí – mít názor není to samé jako zpochybnit něčí víru. Srovnávat Brusel s Moskvou je dle mého mimo, ale i ten, kdo si to myslí, může být ryzí křesťan, stejně jako kdo „fandí“ Bruselu.

      Odpověď
      • Karel Krejčí

        Pane Novák, patrně jste se minul s adresátem. Já v politice nikomu nestraním, ale povšechně ji považuji a beru jako nutný nástroj pro fungování tohoto světa. A pokud budu zde na zemi chtít hledat skutečnou pravdu, tak tím posledním místem bude právě politika.

        Odpověď
      • Konečný Fr.

        Brusel, potažmo Berlin je pochopitelně něco jiného než Moskva. Také nemůžete říci, že Hitler a Stalin je to samé. Stalin aspoň tu válku vyhrál.

        Odpověď
  9. Konečný Fr.

    Voliče a strany dělíme na ty, co jsou pro EU a na ty, co jsou pro Evropu bez EU nebo s jinou EU. Podstatné je uvědomit si, kde je moc, centrum moci. Dříve to byla Moskva, dnes je to Brusel, potažmo Berlín. Jako se slunečnice otáčí za sluncem, tak se lidé otáčí za mocí a penězi. Říká se tomu – přímý tah na … na koryta. Za totáče si to církev s mocí nemohla rozdat a faráři, kteří říkali to, co si měli nechat pro sebe, přišli o státní souhlas. Takže tu máme strany ,které plavou po proudu a které jdou proti větru. Jak zpívali V+W :
    Po větru netečně veteš se kutálí
    Po proudu i bahno někdy se hne
    V závětří na sýpce jen krysa zahálí
    Nám vítr náladu vždycky zvedne

    Když nás půjdou miliony, všichni proti větru….

    Odpověď
  10. “ Pro naše sbory a církve to znamená výzvu nenechat se rozeštvat. Myslím, že to vůbec nebude snadné…“
    —————————————————————————————————————————————-
    Ježíš řekl: „Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.“ Ale na jiném místě se Ježíš vyjádřil takto: „Nemyslete si, že jsem přišel, abych na zem přinesl pokoj. Nepřišel jsem přinést pokoj, ale meč. Přišel jsem, abych rozdělil člověka proti jeho otci, dceru proti matce a snachu proti tchyni. Člověk bude mít nepřátele ve vlastní rodině. “

    Tato dvě protichůdná vyjádření ukazují, že nelze nalézt nějaký univerzální model chování, podle něhož bychom se mohli řídit. V životě nastávají momenty, kdy je nesmírně těžké rozhodnout se, co je vlastně správné. Nikde, ani v Bibli, nenaleznem jasnou odpověď, co za daných okolností udělat. Naučit člověka samostatnému uvažování a rozhodování bylo možná hlavním cílem Ježíšovy mise. Rozhodnutí se pro správnou věc může vést k těžkému rozkolu s lidmi, kteří nás obklopují. Tak například si lze představit, že když nějaký farmář na jihu USA dal svým otrokům svobodu, byl ostatními farmáři nenáviděn. To je ono rozdělení, o němž mluvil Ježíš.

    Rozdělení nastalo také mezi Ježíšem a izraelskou elitou. Charakteristické bylo, že ona elita formálně obhajovala dodržování tradic daných Mojžíšem a Ježíš byl v roli jakéhosi liberála, pro něhož ony tradice nic neznamenají. A je skutečností, že mladá křesťanská obec mnohé z těch tradic jednoduše zrušila. Ukázalo se, že Boží vůlí není slepé dodržování předpisů (přikázání), Boží vůlí je Ježíšova (úzká) cesta životem. Boží vůlí není proklamace ušlechtilých cílů, Boží vůlí jsou činy, které přinášejí dobro a potlačují zlo. V politice to znamená podporovat politiky, kteří jsou čestní a kteří svým životem prokázali, že se svým voličům nezpronevěří. A naopak nikdy nepodporovat člověka přistiženého při prospěchářství, při krádeži a při lži.

    Pohlédneme-li do historie na hrůzy způsobené politiky, které si vybral prostý lid, otázkou není, kterého politika si vybrat, otázkou je, koho za žádných okolností nevolit i kdyby například sliboval, že půjde církvi ve všem na ruku.

    Odpověď
  11. Myslím, že tento názorový posun bratra Nováka je dobrou zprávou pro CB. Jeho starší články o politice totiž často zněly tak, že křesťan nemůže volit opačnou stranu politického spektra než on. Kdybych na jeho místě psal takovýto článek, tak bych se o tom alespoň zmínil a vysvětlil, co mne přimělo změnit názor. Nemám rád, když kazatelé v jednom kázání proti něčemu brojí, pak změní názor a začnou brojit na druhou stranu. Myslím, že mezitím by měla být nějaká sebereflexe.

    Odpověď
    • Pavel Kalaš: Svoje názory jsem nezměnil. Stále si myslím, že jisté politické subjekty jsou špatné, stejné si myslím i o jistých lidech. Nicméně nikdy bych neřekl, že kdo volí …. dosaďte si koho chcete, není křesťan nebo dokonce nemůže být v CB! Tedy např. jakkoli mám z mnoha důvodů problémy ze současným prezidentem, tak si nemyslím, že kdo ho volí, je špatný křesťan. Stejně tak si nemyslím, že „dobrý křesťan“ je ten, kdo volí… dosaďte si koho chcete.

      Odpověď
  12. To je dobře. Buď jsem tedy některé vaše výroky špatně pochopil, nebo vyzněly silněji než se domníváte. Je docela rozdíl mezi tím, když svůj politický názor projeví profesionální publicista a když totéž udělá kazatel a předseda církve. Tedy ve vyznění a dopadu pro církevní čtenáře.

    Odpověď
  13. Lk. 4:5,6 „(5) „Pak ho ďábel vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království země
    (6) a řekl: „Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a komu chci, tomu ji dám:“

    Takže je to jasné: Kdo spolupracuje se světem, spolupracuje se Satanem. Církev Kristova, která je ze světa vyvolena (Např. 1Pt. 2:9; 1Pt. 5:13), musí své vyvolení upevňovat (2Pt. 1:10) a proto se nemá přizpůsobovat tomuto světu (Ř. 12:2).

    To vše spolupráci křesťanských církví se světem vylučuje. Je příznačné, že si vedoucí křesťanských církví toto neuvědomují. Je to zřejmě proto, že jsou již tak zakotveni ve světě a jeho strukturách, tak vzdáleni od Krista, že k nim Písmo svaté už nemluví. Církve dnes už nechtějí nést břemeno spolu s národem (Gal. 6:2), protože se z něj ve své pýše vydělily a národu se nadřadily, což zcela jasně ukázaly církevní restituce.

    Zajímavý pohled:
    http://notabene.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2516
    i

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář