Kristian David – podivné jsou cesty Boží (část 5.)

Při svých cestách Moravou přišel na jaře roku 1724 i do Suchdola. Tam však žili ještě uvědomělí potomci Bratří, užívali Komenského katechismu, zpívali doma Bratrské Chvalozpěvy, a toužebně vyhlíželi dobu, kdy opět budou moci svobodně žít podle víry svých otců. Jejich otce a dědy kdysi učil víře Beránkově fulnecký správce bratrského sboru Jan Amos Komenský. Ve víře se posilňovali tajně propašovanými katechismy, Biblemi a zpěvníky, knihami s poselstvím Komenského, které pro své bývalé farníky vydal jejich pastýř již v roce 1660 v Amsterodamu.

SouvisejícíKristian David – podivné jsou cesty Boží (část 4.)

V poselstvích, v rodinách pečlivě uchovávaných a ukrývaných bylo napsáno: „Všem zbožným, sem a tam rozptýleným Kristovým ovečkám, zvláště oněm z Fulneku, z Jerlochovic, z Jestřabí, z Kletné, z Kujav, ze Stachovic, ze Suchdolu a ze Životic přeji milosti a pokoje Božího skrze posvěcení Ducha a skropení Kristovou krví. Moji milovaní Bratři a Sestry, mnozí z vás si jistě vzpomenou, komu jsem vás při svém loučení z proroka Micheáše poručil a odevzdal: totiž arcipastýři Kristu, jenž berlou svých úst a svého Ducha pase svůj lid na zemi, rozptýlené stádce svého dědictví, které bydlí na poušti a na poli tohoto světa. Tomu já vás také ještě stále, denně se za vás modle a vzdychaje, poroučím. Jen neodstupujte zpět od Hospodina, ale služte Hospodinu z celého srdce! Neopustíť zajisté Hospodin lidu svého pro jméno své veliké. Ano nepřestávám s Petrem, dokud jsem v tomto stánku, probouzeti vás s napomínáním, abyste se i po mém odchodu na ty věci rozpomínati mohli, že jsme vás neučili následovati nějakých vtipně složených básní, nýbrž že jsme vás vedli jen k přepevné prorocké a apoštolské řeči; a vy dobře činíte, že na ni dbáte jako na svíci v temném místě svítící, až by se den rozedněl (II.Pt 1,19).“

Tito lidé, k nimž se Komenský obracel, byli jazykově Němci, usedlí na Kravařsku po více než 340 let, potomci Valdenských, kteří se roku 1480 připojili k Jednotě bratrské, užívali německé znění Bible, německá vydání bratrských duchovních písní, německý katechismus Komenským přeložený pro jeho německy mluvící farníky.

V té době v Suchdole na Moravě dospěly protireformační události v krizi. Někteří mladí lidé byli pro své bratrské přesvědčení předvoláni před rychtáře. Pro pět z nich bylo náhle jasné jen jedno východisko: rychle opustit domov a Moravu, aby se vyhnuli těžkému žaláři. Rozhodli se pro emigraci do polského Lešna, kde podle jejich představy stále ještě žili Bratří a kde také působil kdysi ten, který učil jejich předky, Jan Amos Komenský.

Hned příští noc 2.května 1724 všech pět mladých mužů se vydalo na cestu do Lešna. Byli to tři Davidové Nitschmannové, Melchior Zeisberger a Jan Töltschik. Ve dne se museli skrývat, v noci opatrně jít neznámým krajem. Protože také hodně slyšeli od Kristiana Davida o nově budovaném městě Herrnhutu-Ochranově, rozhodli se na jednom rozcestí odbočit ze své cesty do Lešna a zajít tam na krátkou návštěvu.

Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Do Ochranova došli konečně 12.května 1724 právě v den, kdy hrabě M.L.Zinzendorf kladl základní kámen k budově koleje pro křesťanské vzdělání šlechtických synků. Suchdolané slyšeli jeho působivou řeč, hluboce dojemnou modlitbu jeho přítele Wattewilla, byli dojati vším, co viděli. Zůstali zde již trvale a stali se později nejpevnějšími sloupy budoucí obnovující se vlastní své moravské církve.

Pověst o Herrnhutu jako ochranném městě evangelíků se rozšířila do dalekého okolí. Počet osadníků vzrůstal, domů přibývalo. Zvětšováním osady přibývalo však také potíží. Mimo pronásledované evangelíky z Moravy přicházeli sem také různí náboženští nespokojenci i ze sousedních německých zemí.

Byli mezi nimi luteráni, anabaptisté, kalvíni, luterští pietisté, evangelíci ze Švábska s neujasněnými zásadami, i všelijací hledači štěstí a vyznavači různých sekt. Pokud osadníci dodržovali počáteční slib věrnosti augsburskému vyznání, který hrabě Zinzendorf od nich požadoval, ponechával jim volnost a nevměšoval se do jejich záležitostí. Věnoval se svému oblíbenému plánu vytvořit ve své herrnhutské osadě pietistickou církvičku při berthelsdorfské luterské farnosti.

Autor: Ludmila Plecháčová Zdroj: jednotabratrska.cz Datun: 12. dubna 2021 Foto: Wikipedie – Kristian David 

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Tags: ,,,,

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář