Nejčtenější články roku 2022.
Dan Drápal / Prokletí pornografie
Poprvé jsem se s pornografií setkal jako gymnasista na tréninku ragby. (Ano, Dan Drápal kdysi hrával dorosteneckou ligu za pražskou Slávii, ale to už je opravdu dávno.) Správce hřiště tam ukazoval švédské pornografické časopisy hloučku mých spoluhráčů. Musel jsem hodně natahovat krk, abych přes ten chumel viděl, co si to vlastně prohlížejí, ale nijak mě to nezaujalo. Druhé setkání bylo až během vojny. Tentokrát šlo o amatérské černobílé fotografie mladých lidí, které pak bylo možno potkat na ulici. Bylo mi jich spíš líto.
Dan Drápal / Rozchod s Jordanem Petersonem
Jordana Petersona sleduji se zaujetím již několik let – od doby, kdy se mi dostalo do ruky anglické vydání jeho knihy 12 pravidel pro život. Se stejným zaujetím jsem pročetl i jeho následující knihu Beyond Order (česky Řád není všechno). Poslechl jsem si řadu jeho přednášek na YouTube, s napětím jsem sledoval průběh jeho těžké nemoci a radoval jsem se z jeho uzdravení. A v poslední době mě zvlášť těšilo, že se evidentně přibližoval víře v Pána Ježíše Krista.
Dan Drápal / Nešlo mi to do hlavy
Nemohl jsem pochopit, jak může v současném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou někdo stát na straně Putina. To těmto lidem nevadí, jak je v Rusku potlačována veškerá opozice? To je nezaráží náhlá smrt celé řady oligarchů v posledním půl roce? To jim nevadí lži o zelených mužíčcích nebo o tom, že na Donbasu bojovali pouze ruští vojáci, kteří byli na dovolené, na které si mohou dělat, co chtějí? To jim nevadí Putinovy lži o tom, jak žádné tažení na Ukrajinu nechystá? A takto bych mohl pokračovat na několik stránek.
3. 9. 2022 proběhla na Václavském náměstí demonstrace proti současné vládě. Chvíli jsem ji sledoval, něco jsem četl. Je zcela v pořádku, když lidé svoji nespokojenost s vládou vyjadřují na ulici. Díky Bohu, že jsme v zemi, kde lze nespokojenost vyjádřit na ulici – mimo jiné proto, že patříme i do dalších demokratických struktur, jako je třeba (jistě nedokonalá) EU, kde to též jde. Je jasné, že současná vláda není vládou dokonalých lidí, že dělá chyby a že je třeba na ně upozorňovat.
Päivi Räsänenová: Soudu se nebojím, jsem odhodlaná bránit své křesťanské přesvědčení
Malá Päivi Räsänenová byla jednoho dne na cestě do nedělní školy, když uviděla zástupce ředitele místní věznice, jak na kole jede do práce. Jako pětiletá dívka ho zastavila.
David Novak / Únava z Ukrajiny
Říká se, že člověk si zvykne na všechno. Toto pořekadlo platí i pro válku na Ukrajině. Asi nelze dlouhodobě žít v takovém strachu, v jakém jsme žili, když válka začala. Zároveň však platí, že logické opadnutí prvotních emocí s sebou nese nebezpečí, že upadneme do jakési letargie a jednoduše se nějak naučíme žít s tím, že na východě se prostě bojuje.
Dan Drápal / Život v nejistotě
Náš národ je rozdělen v pohledu na válku Ruska proti Ukrajině. A v této věci jsou rozděleni i křesťané. Jsou lidé, kteří se této otázce věnují a čtou materiály z obou stran. Není jich mnoho. Ale ani tito lidé nejsou jednotní. A pak jsou zde lidé, kteří mají jasný názor, ale dle mého mínění pro něj nemají kvalifikaci. Zpravidla se pohybují ve své bublině, ve svém názoru se jen utvrzují, a názory (nebo informace) opačné u nich nemají sebemenší šanci. Přeposílají e-maily, posílají odkazy na YouTube, případně na jiná média, jen zcela výjimečně zmiňují nějakou knihu nebo článek z nějakého časopisu, který považují za mainstreamový.
Dan Drápal / Opět evangelium prosperity
Dostal jsem dopis od člověka, který byl delší dobu členem organizace Svědků Jehovových, ale před časem začal navštěvovat jedno Křesťanské společenství. Nevím, které to je, a ani jsem se po tom nepídil. Pisatel uvedl věci, které se mu líbily, a pak věci, nad kterými měl určité rozpaky. Celkově to byl dopis vstřícný, řekl bych, přejně kritický.
Dan Drápal / Černobílé vidění světa
Jeden z mých pravidelných čtenářů a kritiků mi v diskusi o mém předposledním článku vyčetl, že vidím svět černobíle. Jiný z mých čtenářů se mě pokoušel zastat, načež se rozvinula diskuse mezi panem Jiřím Aronem a panem Petrem Adamcem, zda vidím svět černobíle nebo ne. Tématem, na kterém se to mělo ukázat, byla Evropská unie. Zatímco pan Aron je zřejmě toho názoru, že ji vidím spíše pozitivně, pan Adamec je názoru spíše opačného. Oba se odvolávali na mé předchozí články, přičemž pan Aron z nich usoudil, že vidím svět černobíle, kdežto pan Adamec, že nikoli.
Je tomu už asi sedm let. Kdosi mi tvrdil jakousi bizarnost, už ani nevím jakou. Ale pamatuji si dobře svou reakci: „Jestli tomuhle věříš, pak bych se nedivil, kdyby mi dneska někdo tvrdil, že země je placatá.“
David Novák / Naši občané především, tohle není naše válka! Stále to zabírá, že ANO?!
Před pár dny Parlament hlasoval o prodloužení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny, kteří prchají před ruskou genocidou. V drtivé většině se jedná o ženy a děti. Vízum o dočasné ochraně umožňuje těmto lidem prvních pět měsíců využívat bezplatné zdravotní pojištění a umožňuje jim přístup na trh práce (podrobnější informace lze snadno dohledat). Dočasná ochrana byla zatím v Česku udělena více než 463 tisícům osob. Pro prodloužení ochrany byla vládní kolice, hlasování se zdrželi poslanci SPD a ANO. Zároveň je třeba dodat, že zdržet se znamenalo nepodpořit dočasnou ochranu uprchlíků z Ukrajiny.
Dan Drápal / O americkém a ruském imperialismu
Ruské rakety pustoší ukrajinská města. Ruští vojáci zabíjejí ukrajinské civilisty. V této situaci mnozí naši občané tvrdí společně s maďarským premiérem Orbánem, že to „není naše válka“, případně žádají, abychom opustili NATO a vyhlásili neutralitu. Jiná, poněkud menší skupina, dokonce žádá nejen neutralitu, ale příklon k ruskému prezidentu Putinovi. Někteří lidé odvozují právo Ruska zaútočit na Ukrajinu od toho, že NATO v roce 1999 bombardovalo Jugoslávii.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 1. ledna 2023 Foto: Wikimedia Commons – Jordan Peterson
