Jsi mým majákem

Jan 12:35-36 … Ježíš jim (= zástupům) řekl: „Ještě jen malou chvíli je světlo mezi vámi. Dokud máte světlo, neustávejte v cestě, aby vás nepřekvapila tma; kdo chodí ve tmě, neví, kam jde. Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste se stali syny světla.“

Milí přátelé, plavící se po „moři“ tohoto světa –

Jedním ze 7 divů starověkého světa je maják na ostrově Faros. Tento již neexistující ostrůvek, Faros, se nacházel u vjezdu do přístavního města Alexandrie na severu Egypta. Maják na něm nechali postavit první dva faraoni z dynastie Ptolemaiovců, Sótér a jeho syn Filadelf okolo roku 280 před Kristem. Mimochodem, podle jména ostrova Faros se odvozují slova pro „maják“ v mnoha jazycích: francouzsky phare [fár], španělsky faro [faro] či italsky faro [fáro].

Egyptský maják na Faru byl ve své době nejvyšší stavbou světa. Ačkoli se dnešní odhady jeho výšky liší, ta nejnižší udávaná hodnota je 117 m – srovnejte s výškou věže katedrály sv. Bartoloměje na náměstí, která měří něco málo přes 102 m. V horní části majáku, v malé komůrce obehnané sloupy, bylo postaveno zrcadlo, které ve dne odráželo sluneční paprsky, takže vlastně „házelo prasátka“, zatímco v noci zde hořel oheň. Tato stavba měla prý spíše než praktický význam pro připlouvající lodě význam symbolický: byla demonstrací síly, moci a schopností Egypta.

SOUVISEJÍCÍ O modlitbě a víře

Majáky později stavěli také Římané. Když obsazovali daleká území, plavili se po mořích, stavěli na útesech na pobřeží majáky. Dokonce jeden z nich – zvaný Herkulova věž – stojí dodnes ve španělské La Coruně a je stále v provozu! Představte si to, že nějaká stavba tu stojí více než 2000 let a pořád slouží. Nemusí být nejvyšší své doby, aby přežila nápory živlů…

Na počátku našeho letopočtu už tedy lidé znali majáky. Římané je ale nestavěli všude, kde by možná bylo bývalo potřeba – četli jsme si z knihy Skutků, kapitola 27, o tom, jak římská loď se zajatým apoštolem Pavlem ztroskotala na Maltě během své plavby do Říma. Kdyby tam tehdy nějaký maják stál, možná by zabránil najetí lodě na mělčinu a jejímu rozlomení pod náporem vlnobití. A možná by se tak ten maják dostal i do Bible. Takto však můžeme říct, že v Bibli se nikde o žádném majáku nemluví.

Ježíš – můj maják

Proč vám tohle všechno říkám? Je to proto, že dnes děti zpívaly křesťanskou píseň od skupiny Rend Collective s názvem „My Lighthouse“, tedy Můj maják. Zpívá se v ní o tom, že v mým bojích, v mých pochybnostech a selháních mě Ježíš neopustí, ale podrží mě a povede mě, takže můžu zažívat vnitřní pokoj i při bouřích na moři světa. Ježíš je tak přirovnán k majáku, mému majáku, zářícímu do mých temnot. Ježíšova slova, Jeho sliby a Jeho činy, které pro nás vykonal, jsou jakýmsi duchovním majákem každému z nás.

I když tedy v Bibli není Ježíš nikde přirovnáván k majáku, je to přesto přiléhavá metafora. V čem? Stačí, když si uvědomíme, jaké jsou dvě hlavní charakteristiky majáku. Co platí pro každý maják, který není jen demonstrací síly a moci, ale slouží k záchraně? Zaprvé, maják má vysoko umístěné, dobře viditelné světlo, které pomáhá lodím v orientaci na moři. Zadruhé, maják je umístěn na pevnině, často na skále, útesu, aby to byl pevný bod a nehýbal se ve větru jako lodě. A právě v těchto dvou vlastnostech je Ježíš Kristus podobný majáku.

Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Ježíš jako světlo ve tmě

1/ Ježíš, jako maják, je také světlem shůry, z nebe, díky němuž se lodě – totiž naše životy zde na zemi – mohou orientovat a předejít věčnému ztroskotání. Ježíš o sobě prohlásil: „Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě.“ A jinde říká: „Dokud máte světlo, neustávejte v cestě, aby vás nepřekvapila tma; kdo chodí ve tmě, neví, kam jde. Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste se stali syny světla.“ (Jan 12:46, 35b-36)

Ježíš je nám světlem, které září ve tmě a mlze tohoto světa. Jeho slova nám zjevují ty skutečné hodnoty, které přetrvají navěky; zároveň nám odhalují blyštivá pozlátka, za kterými se často ženeme… až na útesy; ukazují nám, na co se máme v životě upnout, kam směřovat a co vyhlížet a očekávat.

Možná dnes mnoho lidí – možná i VY? – chce Ježíše a Jeho slova umlčet, vymýtit, ignorovat, házet do koše s označením „hloupost“, „přežitek“ nebo „mýtus“. Je to ale stejně pošetilé, jako kdybychom chtěli, aby maják přestal svítit, aby byl zbourán a nenarušoval naši plavbu světem.

SOUVISEJÍCÍ – Významný verš – Ámos

Problém je, že když se nebudeme držet Ježíše jako světla majáku, budeme se držet něčeho jiného, orientovat se podle vlastních stínů a záblesků, budeme bloudit tmou a nevědět, kam a proč vlastně plujeme. „Dokud máte světlo, věřte ve světlo,“ řekl Ježíš. Pak se stane, že budete „syny světla“, tedy že budete patřit světlu, že Kristus jako světlo vás prostoupí, bude svítit ve vás, takže druzí díky vám najdou cestu, najdou naději, víru, lásku… a neztroskotají navěky.

Ježíš jako skála v moři

2/ Ježíš, jako maják, je také pevným bodem, je skálou věků, což znamená, že se nemění pod náporem větru a vln. Kdyby byl maják umístěn na lodi, se kterou si moře hází sem a tam, nebyl by ostatním lodím moc k užitku. Ježíš ale prohlásil o svých slovech: „Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.“ (Matouš 24:35)

Ježíš je pevný jako skála a Jeho slova jsou spolehlivá v nejistotách a proměnách tohoto světa. Jeho láska k nám je stejně pevná a nemění se podle toho, jak si zrovna vedeme; Jeho milost je stále hojně k dispozici každému, kdo o ni stojí; Jeho principy „Božího kralování“ mezi námi platí dodnes. Jak je psáno: „Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky.“ (Židům 13:8)

Možná dnes mnoho lidí – když už nechce Krista umlčet úplně – chce alespoň Jeho slova nějak pozměnit, aktualizovat podle současných názorových proudů, podle aktuálního stavu chápání skutečnosti, podle právě populárního mínění. Je to stejně pošetilé, jako bychom chtěli, aby se maják hýbal podle nás v poryvech větru, na vlnách podivna. Když budeme upravovat Kristova slova podle svých představ, pak se nemůžeme divit, že dříve či později uvízneme na mělčině vlastních lží a sebeklamů.

Saulovo prozření… a to vaše?

SOUVISEJÍCÍ – Milujete psy, ryby, děti… lidi?

Právě takovým sebeklamem trpěl kdysi farizeus Saul, než z něj Ježíš učinil apoštola Pavla. Saul byl zaslepený sám sebou a svou horlivostí do té míry, že první křesťany vyhledával, zatýkal a odváděl do vězení. Také chtěl vymýtit Krista a Jeho stoupence. Ale na cestě do Damašku náhle spatřil „o poledni světlo z nebe, jasnější než slunce“. Pán Ježíš Saula povolal, aby šel k pohanům a – cituji Krista –: „otevřel jejich oči a oni se obrátili od tmy ke světlu, od moci satanovy k Bohu, a vírou ve mne dosáhli odpuštění hříchů a podílu mezi posvěcenými“ (Skutky 26:13,18).

I dnes je ještě možnost obrátit se od tmy ke světlu, od budování svého života na písku k jeho budování na skále, od honby za pomíjivými přeludy k odevzdání se Tomu, který je ta Cesta, Pravda a Život. Který je jako maják, vedoucí lodě bezpečně ke břehu, do přístavu, kde budou navěky doma. Ať Bůh, který na počátku řekl `ze tmy ať zazáří světlo´, osvítí vaše srdce a dá vám poznat světlo své slávy zářící na tváři Kristově. (podle 2. Korintským 4:6).

Autor: Petr Krákora Zdroj: luterani.cz Datum: 12. června 2022 Foto: Pixabay – ilustrační

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Tags: ,,,,

1 Komentář

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář