N.T. Wright tvrdí, že Bible neříká o nebi to, čemu věří dnešní křesťané

Prominentní teolog Nicholas Thomas Wright argumentuje, že Nový zákon nevypovídá o nebi to, čemu věří většina křesťanů. Ve skutečnosti říká, že stvoření bude obnoveno skrze neustále se rozvíjející Boží království.

V článku pro časopis TIME bývalý anglikánský biskup a uznávaný autor zdůraznil, že na rozdíl od současných věřících prvotní křesťané nepovažovali nebe za místo, kam po smrti odejdou.

„Abychom pochopili, čemu první Ježíšovi následovníci věřili ohledně toho, co se stane po smrti, musíme si Nový zákon přečíst jinak; musíme ho vidět v jeho vlastním světě – ve světě židovské naděje, římského impéria a řeckého myšlení,“ napsal.

„Stoupenci Ježíšova hnutí, které vyrostlo v tomto složitém prostředí, viděli nebe a zemi – Boží prostor – jako dvě poloviny dobrého Božího stvoření.“

Namísto v zachránění lidí ze země věřili první křesťané v to, že Bůh spojí nebe a zemi dohromady, čímž vytvoří nové stvoření, a obnoví svět beze všech patologií. „Věřili, že Bůh potom vzkřísí svůj lid z mrtvých a my spolu s Bohem budeme mít podíl na obnoveném stvoření – a to vše pro Ježíše,“ zdůraznil Wright.

Kristovo zmrtvýchvstání bylo počátkem tohoto velkého díla obnovy, tvrdí dále. „Ježíš v sobě ztělesnil dokonalé spojení ‚nebe‘ a ‚země.‘ V Ježíši se tedy konečně naplnila starověká židovská naděje. Izraelská Písma totiž slibovala, že Bůh přijde osobně, aby navždy bydlel se svým lidem.

Nejde o to, abychom „šli do nebe“, ale aby nebe sestoupilo na zemi, “ napsal Wright a poznamenal, že Ježíš učil své následovníky modlit se, aby Boží království přišlo na zem, aby tu bylo všechno tak, jako je v nebi.

„Již ve třetím století se někteří křesťanští učitelé pokusili smísit křesťanství s platónskými představami. Tak vznikla myšlenka, že opustíme zemi a půjdeme do nebe, která pak dominovala celému středověku. Ježíšovi první následovníci však touto cestou nikdy nešli.“

Generace pohanského křesťanství se pokusila ignorovat židovský původ křesťanství. Apoštol Pavel však „nikdy nepřestal myslet, mluvit a psát jako Žid“ prohlásil Wright.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

 

-red-  Datum: 2. ledna 2020  Foto: Wikimedia Commons – ilustrační

Tags: ,,,,,

20 Komentáře

  1. Daniel Pszczolka

    No já jsem teda Wrighta četl zatím 2 knihy a třetí končím, ale nemyslím , že učí to co říká ten článek,. Ale nejlepší názor si uděláte když si přečtete jeho knihy. V češtině vyšly čtyři: Podstata křesťanství, Překvapivá naděje, Jednoduše Ježíš, Jednoduše Dobrá zpráva

    Odpověď
  2. To je snad každému poctivě studujícímu Nového Zákona jasné, že Bůh zaslibuje završení lidských dějin druhým příchodem Kristovým, novou Zemí a novými Nebesi a vzkříšením těla. Vzkříšení těla je v řečtině “ anastasis “ t.j. něco jako znovupostavení ( třeba nějaké budovy ). Pak jsou další nejméně 2 slova někdy překládána jako vzkříšení, „zoopoesis“ oživení, a “ egeiresis “ zvednutí, vstání. Většinou se používají jejich slovesné odvozeniny a znamenají duchovní vzkříšení, t. j. znovuzrození. Pak nastává otázka, co se děje se znovuzrozeným duchem v době od úmrtí do fyzického vzkříšení. Minimálně podle Štěpánova případu ( Sk 7, 54-60 ) odchází do nebes ( tím se nemusí myslet nebesa fyzikální, ale duchovní sféra patřící Bohu ).

    Odpověď
  3. Petra R. Kaprálová (PRK)

    Od NT Wrighta jsem taky četla několik knížek. Zdůrazňuje fakt tělesného vzkříšení vs. zúžení naděje pouze na nebe bez tělesné existence: učí, že Kristus přijde zpět na tuto zemi, a ukazuje důrazy, které uvádí článek.

    Polemizuje např. také však s vytržením Církve nebo rolí současného Izraele v kontextu konce času.

    V úvodníku se píše „Ve skutečnosti říká, že stvoření bude obnoveno skrze neustále se rozvíjející Boží království.“ – toto je podle mě omyl, podle mě to neučí.

    Odpověď
  4. To je je Boží království rozvijící se je zcela jasné ze Svatého písma. Za prvé Boží království zde bylo dávno před vznikem Země. Za druhé pak Jan viděl nekonečno stromů života a nejenom Jan :).

    Odpověď
  5. Eva Hájková

    Když se podívám na původní text v angličtině, tak je tam „advancing“. Což se dá přeložit spíš jako neustále se přibližující (Boží království). Ale rozvíjející se je také hezké slovo.
    Stejně je to zajímavé. Lidé si přečtou Bibli a každý to pochopí trochu jinak. Pak někdo napíše výklad určitých textů a zase to každý pochopí trochu jinak.
    Latinské přísloví říká: Quod capita, tot sententiae. Kolik hlav, tolik názorů.

    Odpověď
  6. Karel Krejčí

    Jsem přesvědčen, že všechno má základ v naší mysli. Myslí jsme připoutáni k této Zemi, ke hmotě, protože máme i hmotné tělo. Písmo nás i v současné moderní době, vyspělé vědy a techniky, stále trpělivě vrací k samým začátkům a principům Božího Stvoření, na kterých stojí a funguje jak duchovní a poté i hmotný svět. Nepochybně se Stvoření stále vyvíjí a my nejsme schopni mu plně porozumět. Na to nás právě upozorňuje apoštol Pavel, ten Pavel, který měl měl od Ježíše předané takové poznání, že aby byl vůbec schopen jej unést, byl mu do těla vražen satanův osten, který jej srážel zpět na lidskou úroveň. Naše putování tímto světem, způsobené Adamovým pádem a návrat opět tam, odkud jsme „vyšli“, je nepochybně obohacení jak naše, tak i celého Stvoření. Víra v naše znovuzrození a Boží spravedlnost, nám umožňuje zažívat v omezené míře Boží království již teď a zde na zemi.

    Odpověď
  7. Prakticky nemožné okomentovat, protože článek je velmi zredukován z anglického originálu článku v Time, a článek v Time je jen malou částí teologie N.T. Wrighta. N.T. Wright nám pomáhá vážně přemýšlet nad biblickými texty – což je dnes spíš vzácnost – a určitě má pravdu v tom, že mnozí věřící mají nebiblické představy o nebi. To však zapadá do celé teologie eschatologie, a tam bychom zřejmě s N.T. Wrightem museli vést dialog.

    Kladu si zároveň otázku, jestli svým článkem N.T. Wright nějak věřícím pomáhá. Z českého článku vypustila redakce větu z posledního odstavce anglického originálu, který snad má být jakýmsi vyvrcholením nebo hlavním důrazem pohledu N.T. Wrighta na nebe. Cituji : „Care for the poor and the planet then becomes central, not peripheral, for those who intend to live in faith and hope, by the Spirit, between the resurrection of Jesus and the coming renewal of all things.“ Péče o chudé a o planetu má být ústředním smyslem života věřících v časnosti ? Jestli kvůli tomuto přesvědčení napsal N.T. Wright svůj článek pro Time, pak s ním nelze souhlasit.

    Odpověď
  8. Petra R. Kaprálová (PRK)

    :-)) Aha, ten původní článek pro Time vypadá na první pohled OK. Má přesnější nadpis „Nový zákon říká o nebi něco jiného, než co si myslí většina lidí“. Dvakrát jsem v něm našla slovo „advance“, tak snad jde o pochopení této věty? „pokud Bůh učiní pro celé stvoření to, co učinil pro Ježíše v jeho zmrtvýchvstání – přivede je zpět, sem, na zemi – pak ti, kteří byli zachráněni skrze evangelium jsou povoláni ke spoluúčasti na přicházející obnově světa, právě nyní .“ … „if God is going to do for the whole creation what he did for Jesus in his resurrection — to bring them back, here on earth — then those who have been rescued by the gospel are called to play a part, right now, in the advance renewal of the world.“

    Pro mě není tato výzva otázkou jako taková, ale spíš jde o to, co se za tímto povoláním konkrétně skrývá. V knížkách, které jsem od Wrighta četla, i když jsem z nich načerpala mnohé poučení, jsem našla jen částečné odpovědi na tuto otázku. Zajímavá mi v tomto ohledu přijde knížka od Dutch Sheetse, Intercessory prayer. A taky je zajímavá knížka „Pán vám toto město dá“ od finské autorky Paivi Heikkila. Pochopila jsem, že jde o naplnění slova „každé údolí ať je zvýšeno a pahorek snížen“.

    Odpověď
  9. Určitě bych se chtěl N.T. Wrighta mimo jiné zeptat i na to, jak chápe 2.Petr.3,10-13, kde apoštol Petr píše o zkáze a zániku vesmíru a o novém nebi a nové zemi. Svět, jak ho známe, podlehne zkáze a Bůh stvoří něco zcela nového. Podobně jako ani my se nemůžeme nějak „vylepšit“, ale musíme prožít nové narození z Ducha (skrze víru v Ježíše Krista), abychom se stali Božími dětmi pro ten nový svět. Staré stvoření zaniká a vzniká nové. Pokud to takto chápeme, pak mám zato, že „advance renewal of the world“ podle N.T. Wrighta neplatí. Nejedná se o obnovu něčeho starého, ale o stvoření něčeho nového (viz Ježíšovo podobenství o starých nádobách a záplatách).

    Odpověď
    • Petra R. Kaprálová (PRK)

      NT Wright se tomuto oddílu někde věnuje, ale žel už nevím, jak argumentuje. Pokud vím, tak v Bibli jsou dva oddíly, které by mohly ukazovat proti návratu Krista na tuto zem, a to Vámi zmíněný a konec knihy Zjevení. Naopak Wright se opírá se o Římanům 8. kapitolu. Dále o skutečnost, že samé slovo evangelium bylo používáno v kontextu vyhrané bitvy, kdy měl být vítěz teprve inaugurován na dobytém území. Podobně jako průvod mu vyšel vstříc, aby jej dovedl do města, tak i Církev půjde Kristu vstříc. To k vešům ohledně vytržení. Tedy, že vytržení není jednosměrné, tedy že věřící půjdou do nebe. Myslím, že tento výklad je správný, je podpořen i dalšími verši, jako, že vše má být podřízeno pod Jeho nohy. Jaký by to mělo smysl, kdyby vše zahynulo? Já osobně (ne už nutně podle Wrighta) v současné době chápu verše z 2. Petrovy ve smyslu soudu a očištění země od hříchu a nepřítele, podobně jako tomu bylo u potopy. Tenkrát země docela nepominula, ale pominul starý svět. Mnohé stvoření zahynulo. Bůh upřednostnil čistá zvířata, takže i ve stvoření nastaly změny. Nějakým způsobem se staré stvoření a nové stvoření k sobě také vztahuje jako zrno a rostlina.

      Odpověď
      • Biblický text, na který jsem poukázal, nehovoří v žádném případě proti návratu Pána Ježíše Krista na tuto zem. Lidé často zaměňují „vytržení“ Církve s Kristovým návratem. To jsou dvě rozdílné události a až se Pán Ježíš vrátí spolu s Církví, bude na této zemi kralovat 1000 let (tzv. tisícileté království). Ke zjevení slávy Božích synů (Řím.8) dojde právě při Kristově slavném návratu. Citát z 2.Petr. je zásadně odlišný od toho, k čemu došlo při potopě. Čteme tu o zániku, roztavení, rozpuštění žárem, apod.

        To všechno patří do eschatologie a jistě je nutné přiznat, že v některých věcech se i velmi vážení a renomovaní znalci Písma neshodují. Je o tom samozřejmě napsáno plno knih a tady nemáme prostor, abychom o tom narychlo diskutovali 🙂

        Já se jen obávám, aby NT Wright svými výklady o nebi neupřednostňoval život „tady a teď“ před životem ve věčnosti, a aby nepřímo neumenšoval zásadní důležitost Kristovy zástupné oběti.

        Odpověď
  10. Eva Hájková

    Pane Vožehu,
    takže o chudé se nemá pečovat? A co potom myslel Jakub, když napsal:
    „Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?
    Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den,
    a někdo z vás by jim řekl: „Buďte s Bohem – ať vám není zima a nemáte hlad,“ ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné?
    Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.“

    Má to platnost jen pro křesťany? Tedy mým bratrem a mou sestrou je jenom ten, kdo je křesťan? To se trochu podobá otázce „kdo je můj bližní“.

    Odpověď
    • Karel Krejčí

      Omluvám se paní Hájková, že Vám vstupuji do diskuse. V Kristově církvi označení bratr a sestra opravdu se týká pouze Kristova těla – pro něž také byli předem vyvoleni. Oni se stali tělem, za jehož hlavu vědomě přijali Krista. Nedovedu si představit, že by ve stejném postavení mohl být ateista a už vůbec ne ten, kdo Krista odmítá jako Božího Syna. Polemizovat, zda tuto skutečnost lze přirovnat k otázce, kdo je naším bližním, není dobrý nápad. Obojí je nepochybně na zcela jiné úrovni a jiném významu.

      Odpověď
    • Paní Hájková, nevím, proč cítíte potřebu naznačovat svými otázkami něco, co jsem nikde a nikdy já nenapsal a netvrdil. Podívejte se na stránku naší misijní společnosti, abyste věděla, čím se posledních 6-7 let zabývám : iconnectinternational.org.

      Postavil jsem se pouze proti tvrzení, že „Péče o chudé a o planetu má být ústředním smyslem života věřících v časnosti“. Zamyslete se nad tím, co je skutečným ústředním smyslem života věřícího.

      Jinak Vám pro zajímavost připomenu biblická slova apoštola Pavla z jeho dopisu věřícím Galatským : „A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry“ (6,10).

      Odpověď
  11. Petra R. Kaprálová (PRK)

    Wright si všímá, a to je velmi inspirující, že Církev v dějinách skutečně spolu s evangeliem přispěla zásadně k péči o nemocné, chudé, ke vzdělanosti. To Církvi nikdo nevezme a je to součástí evangelia. Wright si také uvědomuje, že v současnosti tuto roli do značné míry převzal stát, ale stále zde vidí roli Církve.

    Odpověď
    • Eva Hájková

      Čili církev v dějinách vlastně přispěla k vytvoření civilizace. Která není jenom špatná. Ale která stejně zanikne celá.

      Odpověď
      • Petra R. Kaprálová (PRK)

        Já to vidím tak, že civilizace byla od počátku stvoření Božím plánem, ale s pádem člověka se vše poněkud změnilo. Bůh vedl dějiny tak, že první velké civilizace byly pohanské. Až později povolal Abrahama, až po staletích založil starozákonní církev Izrael, a až když se naplnil čas, založil Boží lid Církev. Před jménem Ježíšovým se skloní každé koleno, všechny národy přinesou své bohatství k jeho nohám. Civilizace nezanikne, bude pokračovat.

        Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář